Adam,Jiří - Ing. (65. výročí narození)

* 28.11.1946 - Znojmo

Životopis:

Absolvent Vysokého učení technického v Brně (obor stavební architektura, 1971). Architekt ve Spojprojektu (1971-1973), Obchodní projekt Brno (1973) a  od roku 1978 jako vedoucí ateliéru. Člen konsorcia Obchodní projekt Brno (od roku 1991). V roce 1970 vyloučen se Svazu architektů, dnes člen České komory architektů, předseda Obce architektů Brno, majitel architektonické kanceláře Adam (Adam architects) v Brně.

Dílo:

Přispíval do časopisů: Architektura ČSR, Čs. architekt, The Japan architect, Melodie, bulletin Jazz a Akcent.

Architekt: Od roku 1970 zpracoval nebo se autorsky podílel na cca 75 architektonických studií, soutěžních a konkurzivních projektech a na více než dvaceti realizovaných projektech různých staveb, nejčastěji obchodních a obytných.

Hudebník: cca 150 koncertů, s hudebními skupina účast na jazzových festivalech, vystupoval v televizi, rozhlase, nahrál několik jazzrockových desek. Autor jazzových a jazzrockových skladeb. Zakládající člen jazzových skupin CH. A. S. A. , Duo Brno a Ornis.

Literatura:

- ROUPEC, Jiří. Jiří Adam - sólovým kytaristou prý díky pubertě. Znojemsko. Roč. 18, č. 21 (20.05.2008), s. 12.

 

Behm,Jiří - hudební skladatel (390. výročí narození)

* 09.11.1621 - Litoměřice

+ 07.11.1666 - Znojmo

Životopis:

Od roku 1636 byl členem jezuitského řádu. Zabýval se studiem jazyků, filozofie, teologie a matematiky.

Dílo:

Propositiones mathematico- musurgicae (akustické pojednání).

Literatura:

- Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 6, č. 43 (06.11.1997), s. 1.

 

Blahoslav,Jan - spisovatel (440. výročí úmrtí)

* 20.02.1523 - Přerov

+ 24.11.1571 - Moravský Krumlov

Životopis:

Pocházel z rodiny přerovského kožešníka Blažka, jehož jméno si později pozměnil na Blahoslav. První vzdělání nabyl asi v Přerově a Prostějově. Později studoval na protestantských školách v Goldbergu a Wittenbergu, kde se seznámil se základy humanismu. Krátce pobyl i na univerzitách v Královci a Basileji. V roce 1553 byl vysvěcen na kněze a v roce 1557 se stal jedním ze čtyř biskupů jednoty bratrské se sídlem v Ivančicích. O rok později byl zvolen písařem, tj. jakýmsi tajemníkem jednoty.

Dílo:

Musica (1558), Šamotulský a Ivančický kancionál (1561, 1564), Filipika proti misomusům (1567), O původu Jednoty bratrské a řádu v ní, Grammatika česká aj. Na vývoj českého literárního jazyka měl velký vliv zejména jeho překlad Nového zákona, psaný v letech 1564-1588, který se stal součástí známé Kralické bible.

Literatura:

- FIL. Jan Blahoslav - autor prvního českého slabikáře. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 47 (22.11.2004), s. 3.

 

Breier,Eduard - spisovatel (200. výročí narození)

* 03.11.1811 - Ludberg

+ 03.06.1866 - Kyjovice

Dílo:

Autor historických románů; v letech 1847-1848 vydával v Praze Prager Zeitung; přispíval do řady pražských časopisů; po roce 1848 působil ve Vídni; často chybně uváděn rok úmrtí 1866; rozcházejí se i přesná data narození.

Literatura:

- TOMAN, Jan. Eduard Breier - zapomenutý romanopisec z Kyjovic. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 7, č. 5 (29.01.2007), s. 6.

 

 

Brunner,Josef - politik (70. výročí úmrtí)

* 09.09.1861 - Hevlín

+ 25.11.1941 - Hevlín

Životopis:

1907-1918 byl členem parlamentu pro německou agrární stranu.

Literatura:

[online]. [cit. 2010-09-07]. Dostupné na: http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Josef_Brunner>.

 

Burschofsky,Ferdinand - redaktor (65. výročí úmrtí)

* 05.05.1868 - Znojmo

+ 19.11.1946 - Altenstadt

Dílo:

Vydával noviny Deutsche Wacht, Die freie Volksstimme, Der deutsche Textilarbeiter, Der Völkerbund aj; vydával vlastivědnou literaturu k dějinám severní Moravy i beletrii; otec Fritze Burschofskyho (*1894).

Literatura:

- Materiály MěK.

 

Donatzer,Walter - učitel (65. výročí úmrtí)

* 08.01.1878 - Kottingbrunn

+ 02.11.1946 - Hrušovany nad Jevišovkou

Životopis:

Od čtyř let byl sirotek a vyrůstal s babičkou. Odešel na odborné učiliště do Wiener Neustadt a skončil v roce 1898 maturitní zkouškou. Již v těchto letech začínal psát básně. Po krátké činnosti ve Felixdorfu odešel do Valtic. Ze zdravotních důvodů se musel vzdát učitelského povolání, ale v roce 1917 se dostal do služeb knížete Jana II. z Lichtenštejna. V roce 1920 se rozhodl zůstat ve Valticích a vyřídil si české občanství. Až do roku 1929 pracoval na archivování knihovny uměleckých děl. Po druhé světové válce přišli Češi a zatkli jej. V poutech ho převezli do Mikulova a poté šel do tábora v Hrušovanech. Během všech těchto let psal básně, které byly ovlivněny jeho pocity a vzpomínkami.

Literatura:

[online]. [cit. 2010-09-07]. Dostupné na: http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Walter_Donatzer>.

 

 

 

Dvořák,Stanislav - akademický malíř (35. výročí úmrtí)

* 11.05.1897 - Maršov

+ 18.11.1976 - ?

Literatura:

- PROCHÁZKA, Jiří. Osiřela malířská paleta. Znojemsko. Roč. 18, č. 4 (26.01.1977), s. 4.

 

Franz,Karel - lékař (105. výročí úmrtí)

* 24.09.1828 - Pavlice

+ 10.11.1906 - Rosice u Brna

Literatura:

- Materiály MěK.

 

Fuka,Vladimír - hudební skladatel (15. výročí úmrtí)

* 25.05.1920 - Dačice

+ 22.11.1996 - Dačice

Životopis:

Absolvent učitelského ústavu ve Znojmě (1935-1938) a Konzervatoře v Brně (1940-1942, skladbu a řízení). V r. 1942 pracovně nasazen v Německu. Po válce působil jako pedagog v Písečné, ve Slavonicích a na jedenáctiletce v Dačicích. Od svých 14 let hrál v tanečním orchestru. Houslista Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (1946-1947).

Dílo:

Taneční skladby: waltz Šlejferna 1939).

Operety: Kolotoč lásky (1939), Na slunném Jadranu (1939), Zlatý strýček (1939), Florida (1940), Prospaná svatební noc (1940), Vysoké napětí (1941), Jízda o velkou cenu (1941), Na vinici (1945), Slečna aspirin (1955) aj. Spolupracoval s textařem M. Cinkem z Moravských Budějovic a K. Kosinou z Brna. Sbíral a upravoval krajové písně.

Literatura:

[online]. [cit. 2010-09-07]. Dostupné na: http://www.dacice-mesto.cz/page.php?fp=radnice/zajimavosti/vyroci-narozeni-v--fuky&UserSess=4e>.

 

Hálek,Gustav - hudební skladatel (125. výročí narození)

* 13.11.1886 - Praha

+ 08.12.1958 - Zlín

Životopis:

Absolvent Liegertovy školy v Praze (1892-1896, housle, klavír a harfa). Studoval u J. Šerého ve Slavkově a O. Vávry v Brně. V r. 1931 složil státní zkoušku z houslí. Vojenský kapelník v Bregenci, Tridentu, Těšíně, Brně a Opavě. Za svého pobytu ve Znojmě byl kapelníkem sokolské hudby a harfistou Znojemské filharmonie. Externí učitel na Hudební škole Dvořák ve Zlíně (1934-1941) a dirigent Závodní hudby n. p. Svit a jeden z prvních členů Filharmonie pracujících ve Zlíně. Řídil několikrát kolonádní koncerty v Luhačovicích.

Dílo:

Četná harfová tria, tance (polky, valčíky), fantazie a úpravy.

Literatura:

- LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 6, č. 44 (13.11.1997), s. 1.

 

 

Chmelíček,Jan - hudební skladatel (120. výročí úmrtí)

* 11.08.1825 - Náměšť nad Oslavou

+ 30.11.1891 - Šatov

Životopis:

V letech 1862-1870 byl ředitelem bohosloveckého ústavu v Brně. Pak dělal faráře v Kloboukách. Od roku 1881 působil na faře v Šatově. Byl bratrem hudebního skladatele Josefa Chmelíčka.

Dílo:

Psal písně a chrámové skladby.

Literatura:

- LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 6, č. 46 (27.11.1997), s. 1.

 

Jausen,Gustav - plukovník (140. výročí narození)

* 07.11.1871 - Chybie

+   ?

Životopis:

Plukovník Československé armády, velitel 24. pluku ve Znojmě. Do Znojma přišel z prachatické posádky. V letech 1925-1930 vybudovala jeho technická rota v Gránicích "Cestu 24. pluku".

Literatura:

- Materiály MěK.

 

Jirgl,Jaroslav - malíř (100. výročí narození)

* 11.1911 - Ketkovice

Literatura:

- Za Jaroslavem Jirglem : 9. 11. 1912-18. 3. 1997. Výroční zpráva Gymnázia Dr. K. Polesného. Roč. 3 (1998), s. 77.

 

Kalus,Vladimír - farář (25. výročí úmrtí)

* 15.01.1930 - Praha

+ 06.11.1986 - Brno

Životopis:

Farář Vladimír Kalus, narozený 15, ledna 1930 v Praze, prožil svá učednicka farářská léta v Chrástu u Plzně, v situaci zcela odlišné od jihomoravského venkova. Důrazy jeho praktické teologie se při zběžném pohledu v mnohém lišily od předchůdců na miroslavské kazatelně. Mnohdy trpká cesta vzájemného až bolestného hledání pastýře a sboru přinesla ovoce v pevném semknutí kolem Slova Božího v nelehkých 70, letech, která následovala po období určitého uvolnění (V roce 1967 byly např. postaveny modlitebny v Moravském Krumlově a v Litobratřicích.) V úsporné, často až syrově civilní teologii Vladimíra Kaluse rozpoznával sbor učení vštěpované Pokorou a Hájkem - věcnost, tvrdou ukázněnost, přísnost především na sebe, stírání rozdílu mezi zvěstí Slovem a vlastním životem. Ačkoliv společenská situace nebyla věřícím příznivě nakloněna, dařilo se občas prolomit hráz sboru a města jistě i pro poctivost, s níž farář Kalus, po odebrání státního souhlasu v letech 1972-1985, vykonával své povolání řidiče. K duchovenské službě se mohl vrátit 1.1.1986 ve sboru v Brně-Židenicích. Zemřel 6. listopadu.

Literatura:

[online]. [cit. 2010-09-07]. Dostupné na: http://fscce.oryon.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=15>.

 

Koudelka,Alois - překladatel (150. výročí narození)

* 18.11.1861 - Kyjov

+ 09.12.1942 - Brno

Životopis:

Narodil se v hornické rodině. Studoval na německém gymnáziu v Kyjově a v Brně. Po maturitě (1879) vstoupil do brněnského bohosloveckého semináře. Už tehdy začal studovat jazyky a tento zájem se stal východiskem jeho pozdější literární aktivity. Studium teologie dokončil 1883, byl vysvěcen na jáhna a během působení v Hrádku u Znojma po dosažení kanonického věku 1884 na kněze. Vystřídal řadu působišť, kaplanoval v Bučovicích a v Kobylí a po krátkém pobytu v Brně (1887-88), kdy byl výpomocným katechetou na české reálce a současně spoluredaktorem brněnského Hlasu, se stal farářem v Rovečíně (1888-91), pak v Nikolčicích (1891-1907) a konečně v Praci u Slavkova (1907-22). Jména míst, kde žil, podnítila vznik mnoha jeho pseudonymů nejznámější z nich je O. S. Vetti, byl utvořen podle názvu bučovického spolku Osvěta, na jehož činnosti se významně podílel. V roce 1922 odešel do výslužby. Stáří strávil jako poloslepý v brněnském útulku pro přestárlé kněze Augustinium. Pohřben byl na ústředním hřbitově v Brně.

Dílo:

Vytvořil rozsáhlé překladatelské dílo, z něhož obrovská část zůstala roztroušena v mnoha desítkách časopisů, ve kterých nejčastěji pod rozmanitými pseudonymy publikoval. Po časopiseckém debutu, jímž byl překlad z italštiny (Květy 1881) se do dvou let objevily v tisku překlady z angličtiny, francouzštiny, španělštiny, do konce 80. let pak z portugalštiny, dánštiny, nizozemštiny, švédštiny, ruštiny. V 90. letech se rejstřík jeho překladů rozšířil o polštinu, charvátštinu, slovinštinu, finštinu, norštinu, maďarštinu, novořečtinu, islandštinu. V prvním desetiletí 20. století přibyly překlady z dalších jazyků bulharštiny,ukrajinštiny, arménštiny, lotyštiny, estonštiny, turečtiny, gruzínštiny, rumunštiny, katalánštiny a němčiny. Alois Koudelka překládal z 27 jazyků. Přispíval do různých časopisů např. Archa, Besedy lidu, Hlasy z Hané, Hlídka literární, Kurýr, Květy, Moravské noviny, Náš obzor, Našinec, Nový obzor aj. V letech 1887-1988 redigoval časopisy Hlas a Týdeník. Autor glos a  přehledů z oboru světového písemnictví.

Literatura:

- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 47 (16.11.2009), s. 11.

 

Krechler,Eduard - sběratel pověstí (120. výročí narození)

* 23.11.1891 - Jevišovice

+ 14.03.1976 - Znojmo

Životopis:

Absolvent jevišovické měšťanky, brněnské reálky (maturita 1911) a učitelského ústavu. Základní vojenskou prezenční službu absolvoval v letech 1913-1920. Účastník první světové války, legionář. Působil jako pedagog na měšťanské škole v Jevišovicích (1921-1928) a ve Znojmě na Václavském náměstí (1928-1934). Ředitel dívčí školy Vlasta (1934-1938). V r. 1938 přešel spolu se školou do Moravských Budějovic, kde nadále zastával místo ředitele až do r. 1943, kdy byla škola Vlasta zrušena.

Dílo:

Venkovské knihovny a čítárny (1927). Dyje vypráví. Sběratel pověstí a místních zvyků. Vytvořil bohaté sbírky - Květiny v pověstech, Ptáci v pověstech, Zvířata v pověstech, Podyjské pověsti, Zvyky a obyčeje na Znojemsku, Pověsti o vzniku městských znaků a rodových erbů, Historické obrázky z Podyjí, Čtení o starém Znojmě. Předány Etnografickému a folkloristickému ústavu ČAV v Brně a v Praze.

Publikoval v novinách a časopisech: Od Horácka k Podyjí, Znojemsko, Jevišovické noviny, Podyjí aj.

Literatura:

- FIL. Nezapomenutelný Eduard Krechler. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 47 (22.11.2004), s. 2.

 

Lederer,Hugo - sochař (140. výročí narození)

* 16.11.1871 - Znojmo

+ 01.08.1940 - Berlín

Životopis:

Vyučil se hrnčířskému řemeslu na Odborné škole pro keramický průmysl ve Znojmě (1885-1888) a v Erfurtských uměleckoprůmyslových dílnách (1888-1890). V letech 1890-1892 pracoval v sochařské dílně J. Schillinga v Drážďanech. Studoval v mistrovském ateliéru Ch. Behrense ve Vratislavi, odkud přišel do Berlína a v letech 1893-1895 se podílel jako asistent R. Toberentze na realizaci jeho Lutherova pomníku v Berlíně. Jeho dílem je hlava Lutherova a dvě sedící figury. Od r. 1915 působil jako učitel a v letech 1920-1936 jako profesor a vedoucí sochařského ateliéru na Akademii v Berlíně.

Dílo:

Pomník Franze Liszta (1900, Výmar), Šermíř (1901-1904), Bismarkův památník (1901-1906, Hamburk), Zápasník (1908, Berlín), Památník Arthura Nikische (1920, Lipsko). Pozůstalost cca 150 ks plastik a řada návrhů ve skicách se nachází ve sbírce Jihomoravského muzea ve Znojmě. V roce 1930 věnoval muzeu 7 bronzových soch tanečnic v ceně odhadem 1000 říšských marek.

Literatura:

- ŠUF. Zapomenutý znojemský rodák, významný sochař Hugo Lederer. Znojemsko. Roč. 19, č. 4 (27.01.2009), s. 12.

 

Málek,Petr - sportovec (50. výročí narození)

* 26.11.1961 - Hrušovany n/Jevišovkou

Životopis:

Narodil se v Moravském Krumlově, ale pochází z Hrušovan nad Jevišovkou a dnes bydlí v Brně. Závodně střídlí disciplínu skeet od svých sedmnácti let, kromě let 1995 a 1996, kdy kvůli potřebě si odpočinout přijal nabídku na místo trenéra reprezentace. Svých největších individuálních ocenění dosáhl až po návratu z trenérského místa zpět mezi aktivní závodníky. V roce 1998 skončil na mistrovství Evropy ve Francii třetí, v roce 1999 si z olympiády v Sydney přivezl dokonce stříbrnou medaili. Jinak spíše získával medaile na vrcholných světových závodech především v soutěžích družstev.

Literatura:

- ČERMÁKOVÁ, Lenka. Stříbrný medailista Petr Málek v Šanově. Znojemsko. Roč. 11, č. 1 (03.01.2001), s. 10.

 

 

Matzka,Walter - výtvarník (185. výročí narození)

* 01.11.1826 - Litobratřice

+   ?

Životopis:

Pro svou práci si vybíral předevšém náboženské motivy. Jeho nejdůležitější prací je kopie gotické Madony v kostele v Buxheim. Více než 220 děl se nachází v kostelech a domech v oblasti Waldviertel.

Literatura:

[online]. [cit. 2010-09-07]. Dostupné na: http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Walter_Matzka>.

 

Müllner,Laurenz - profesor (100. výročí úmrtí)

* 29.07.1848 - České Křídlovice (dnes součást Božic)

+ 28.11.1911 - Meran

Životopis:

Studoval teologii na Vídeňské univerzitě, kde se stal také profesorem a v letech 1894-1895 dokonce rektorem. Vyučoval především křesťanskou filozofii, ale zabýval se také literaturou. Byl autorem řady odborných publikací a přispíval do katolického deníku Vaterland. Byl velkým kritikem Goethova pojetí vidění světa, proti kterému stavěl např. Shakespeara či Dostojevského.

Literatura:

- Laurenz Müllner. Znojemský týden. 2004 (19.4.2004), s. 6.

 

Pomarius,Jan - lékař (400. výročí úmrtí)

*   ?

+ 11.1611 - ?

Životopis:

1581 se usadil ve Znojmě. 23. srpna 1591 byl povýšen do šlechtického stavu.

Literatura:

- Materiály MěK.

 

 

Pospíchal,Metoděj - učitel (70. výročí úmrtí)

* 02.06.1907 - Blížkov, okr. Velké Meziříčí

+ 22.11.1941 - Osvětim

Životopis:

Byl obětí okupace, umučen v koncentračním táboře. Řídící učitel, obecná škola ve Výrovicích, okres Znojmo.

Literatura:

- Metoděj Pospíchal [online]. [cit. 2010-09-07]. Dostupné na: .

 

 

Ronovský,František - páter (205. výročí narození)

* 17.11.1806 - Únanov

+ 21.09.1871 - Doubravník u Tišnova

Životopis:

Narodil se v Únanově. Jeho otec byl v obci známým učitelem. Ronovský vystudoval ve Znojmě místní gymnázium, poté se v Brně učil filosofii a teologii. Knězem se stal v roce 1831. po studiích působil na Českomoravské vysočině. V letech 1840-1863 ve Štěpánově nad Svratkou. Zde nejdříve třináct let kaplanoval a po zřízení farnosti i farářoval. Ze Štěpánova odešel 8. února 1863 na farnost kostela sv. Kříže v Doubravníku u Tišnova, kde zemřel. Byl nejen výborným knězem, ale i pečlivým vychovatelem školní mládeže. Jak ve Štěpánově, tak v Doubravníku zakládal ovocnářské školky.

Dílo:

Autor knihy Hospodářská kniha (1863), má 476 stran. Publikoval i časopisecky - kalendář Moravan, kde uveřejnil mnoho námětů, rad a zkušeností z pomologie (ovocnářství).

Literatura:

- PAVLÍK, Josef. Dvě osobnosti. Znojemské listy. Roč. 6, č. 3 (25.01.1997), s. 4.

 

 

Řiháček,Karel - fotograf (90. výročí narození)

* 20.11.1921 - Hluboké Mašůvky

+ 07.12.1989 - Jihlava

Dílo:

Zabýval se uměleckou fotografií. Ve svých fotoobrazech se tématicky zajímal o moravskou krajinu. Jeho fotografie byly příležitostně reprodukovány v tisku a najdeme je také v knize Na toulkách za historií a pověstmi Hlubokých Mašůvek (1988).

Literatura:

- AFS. Karel Říháček padesátiletý. Znojemsko. Roč. 12, č. 47 (24.11.1971), s. 7.

 

Scheuer,Oskar Franz - lékař (70. výročí úmrtí)

* 01.12.1876 - Znojmo

+ 11.1941 - ?

Životopis:

Studoval medicínu na univerzitě ve Vídni (1896-1900), od roku 1900 na německé univerzitě v Praze. V roce 1903 získal doktorát v lékařství. Již v roce 1906 působil jako asistent lékaře. Díky tvrdé práci a odborným znalostem získal o tři roky později místo asistenta. V roce 1910 odešel z nemocnice a založil svou vlastní praxi jako dermatolog a sexuolog. Publikoval řadu svých prací z praxe.

Literatura:

[online]. [cit. 2010-09-07]. Dostupné na: http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Oskar_Franz_Scheuer>.

 

Svoboda,Jiří - filmový amatér (50. výročí narození)

* 02.11.1961 - Znojmo

Literatura:

- KNÖTIG, Petr. Malý princ znovu ožije ve Znojmě. Znojemsko. Roč. 5, č. 1 (03.01.1995), s. 3.

 

Šoba,Alois František - voják (100. výročí narození)

* 13.11.1911 - Mašovice

Životopis:

Maturoval na reálném gymnáziu ve Znojmě 10.6.1932. Byl odveden k pres. službě 1.10.1932. 1.10.1935 - jako poručík děl. přeložen do skupiny důst. děl. z povolání.

30.5.1938 - přemístěn k děl. pluku 152 - 11 baterie, jako důstojník naslouchač.

12.2.1940 - překročil hranice Maďarska.

3.3.1940 - zatčen v Segedu.

10.4.1940 - vrácen na Slovensko.

10.4.-5.5.1940 - přes Bělehrad, Beyruth do Marseilles.

15.5.1940 - presentován v Agde, zařazen jako nadpočetný důstojník.

16.9.1940 - v Anglii zařazen jako autodůstojník u 2. baterie.

28.10.1940 - povýšen na npor. dělostřelectva.

28.10.1943 - povýšen na kpt. děl., zařazen - autodůstojník I. oddílu.

24.6.1944 - určen velitelem baterie.

28.10.1944 - povýšen an škpt. dělostřelectva.

1.5.1945 - povýšen na mjr. dělostřelectva.

21.8.1945 - přidělen k hl. štábu, velitelství dělostřelectva.

3.9.1947 - ustanoven extrním profesorem pro obor taktiky DPL na Vysoké škole válečné.

1.7.1948 - přidělen jako profesor stolici dělostřelectva Vysokého vojenského učiliště - velitelské školy.

1.8.1948 - povýšen na plukovníka dělostřelectva.

Absolvoval školy a kursy:

1932/33 - škola záložních důst. hrubého dělostřelectva.

1937/38 - aplikační škola důst. dělostřelectva.

24.11.-24.12.1941 - kurs motorových vozidel.

22.4.-20.5.1942 - kurs pro Workshop Officers.

7.9.-17.9.1943 - Staff Officers Course A.S.T.C. Inverlocky No. 3.

30.3.-6.4.1944 - Juniors Offrs Refresher and Observation, of Fire Trawsfynnydd (Kvalifikační list).

Vyznamenán: Čs. vojenská medaile za zásluhy I. stupně; Čs. válečný kříž 1939.

Literatura:

- Výroční zpráva Gymnázia Dr. Karla Polesného ve Znojmě za školní rok 1994/1995 : I. (XXI.). Znojmo : Gymnázium Dr.K.Polesného, 1995. 79 s.

 

Šomorjayová,Ludmila - zpěvačka (75. výročí narození)

* 10.11.1936 - Křepice

Životopis:

V letech 1956-1962 studovala zpěv v Bratislavě. Od r. 1962 byla sólistkou opery divadla J. G. Tajovského v Bánské Bystrici.

Literatura:

- Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 6, č. 43 (06.11.1997), s. 1.

 

Šťastný,Jan - voják (95. výročí narození)

* 14.11.1916 - Terst (Itálie)

Životopis:

Absolvoval reálné gymnázium ve Znojmě v letech 1927-1935, mluvil anglicky, francouzsky, německy.

27.8.1939 - přešel hranice do Polska, kde byl odveden do Čs. legionu. Byl velitelem náhradního tělesa.

29.10.1939 - odveden k čs. jednotce v Agde v hodnosti poručíka.

Červen 1940 - příslušník čs. obrněné brigády - spojovací a styčný důstojník.

1.10.1943 - odeslán na zkušenou k britské armádě jako velitel divizní spojovací roty u 38. pěší divize.

Duben 1944 - přemístěn do SSSR.

15.7.1944 - ustanoven velitelem spojovacího praporu 3. čs. samostatné brigády v SSSR v hodnosti nadporučíka.

Listopad 1944 - byl přidělen k Zastupitelskému úřadu jako velitel spojovacího střediska a spojovací důstojník u úřadu čs. vládního delegáta - hodnost kapitán.

Březen 1945 - ustanoven přednostou šifrovací skupiny MNO Košice.

Červenec 1945 - ustanoven velitelem spojovací roty tankové brigády západ - hodnost štábní kapitán.

1.11.1945-15.7.1947 - absolvoval Vysokou válečnou školu v Praze.

15.8.1947 - zařazen jako profesor taktiky spoj. vojska u VŠV Praha.

15.10.1948 - přemístěn k vojenské oblasti 3-Brno.

Vyznamenán - Čs. válečným křížem 1939 - za boje na Dukle.

Literatura:

- Výroční zpráva Gymnázia Dr. Karla Polesného ve Znojmě za školní rok 1994/1995 : I. (XXI.). Znojmo : Gymnázium Dr.K.Polesného, 1995. 79 s.

 

Veselý,Karel - plukovník (15. výročí úmrtí)

* 09.07.1911 - Plenkovice

+ 15.11.1996 - Znojmo

Životopis:

Dobrovolně od svých dvaceti let působil v armádě. Po okupaci Československa (15.5.1939) byl jako příslušník vládního vojska organizován v ilegálním odboji. Krátce po odsunutí vládního vojska do Itálie přeběhl k tamním partyzánům, kteří mu pomohli dostat se do Švýcarska a posléze do Francie a Afriky. Zakrátko byl převelen do Anglie jako kapelník naší jednotky. V říjnu 1945 se vrátil domů. O deset let později byl zbaven vojenské služby. Vyučil se elektrikářem. Dne 24. července 1992 byl povýšen na plukovníka. Za svoji válečnou činnost byl vyznamenán - Čsl. vojenskou pamětní medailí se štítem "VB", Čsl. medailí Za zásluhy II. stupně, Zlatou hvězdou Garibaldiho a mnoha dalšími našimi a zahraničními vyznamenáními.

Literatura:

- ALEXA, Václav. Bojovali za vlast : Karel Veselý. Znojemské listy. Roč. 6, č. 32 (23.08.1997), s. 3.

 

Vyskočilová,Alena - sportovkyně (45. výročí narození)

* 04.11.1966 - Hodonín

Životopis:

S atletikou začínala v Hodoníně (1978) pak v letech 1981 až 1986 závodila za TJ Znojmo, kde bylo TSM. V letech 1986-87 startovala za Geotest Brno. Dálkařka (výkon 518 z roku 1981) a sprinterka. Do Moravské Slavia přišla v roce 1999 kde je trenérkou mládeže a rozhodčí.

Literatura:

- Materiály MěK.

 

Zástěra,Jaroslav - PhDr. (10. výročí úmrtí)

* 21.03.1921 - Crikvenica (Chorvatsko)

+ 29.11.2001 - Brno

Životopis:

Narodil se v Chorvatsku moravským rodičům. Maminka pocházela ze Ždánic, tatínek z Kralic nad Oslavou. Od svých pěti let již žil na Moravě. Základní školu navštěvoval v Židlochovicích a v Pohořelicích, gymnázium absolvoval v Hustopečích. Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně dokončil až po II. světové válce. V r. 1941 se svými spolužáky založil "Hnutí slovanské domoviny". V r. 1943 následovalo zatčení gestapem, věznění v Kounicových kolejích, ve Vratislavi a pobyt v dalších věznicích až do konce války. V r. 1946 se oženil s Věrou Kratochvílovou. Zástěra prošel řadu zaměstnání. Byl účetním, vychovatelem i novinářem. V r. 1952 byl zatčen StB a osmnáct měsíců strávil v samovazbě. Propuštěn byl až roku 1955. Jeho jediným proviněním byla skutečnost, že se svým rodičům narodil v tehdejší Jugoslávii. Po létech byl rehabilitován. V letech 1960-1965 dálkově absolvoval pětileté studium Filosofické fakulty tehdejší UJEP v Brně, obor dějiny pedagogiky. Teprve po odchodu do důchodu (1976) se mohl plně věnovat své zálibě, historii Moravy. Byl jedním ze zakládajících členů Klubu přátel znojemské rotundy, stál rovněž u zrodu Moravského národního kongresu, kde v počátcích zastával funkci místopředsedy. Za svou propagandistickou činnost v oblasti obhajoby nových pohledů na moravskou historii mu bylo uděleno čestné členství v Moravském národním kongresu a také ve Společnosti Moravských rytířů sv. Rostislava.

Dílo:

Ve svém článku "Co ukrývá znojemská rotunda" (Zápisník, 1983) uveřejnil svou hypotézu o velkomoravském původu znojemské rotundy sv. Kateřiny a římském původu bývalé ortogonální hlásky Znojemského hradu. Své názory Zástěra následně publikoval v r. 1986, kdy pod hlavičkou Jihomoravského muzea ve Znojmě vydal svou práci pod názvem "Původ péřové koruny - Postavy panovníků na českých a moravských denárech". Publikace tehdy směla vyjít pouze v nákladu 150 kusů. V r. 1990 vyšla jeho kniha "Znojemská rotunda a Velká Morava", kterou vydal vlastním nákladem a v níž shrnul své dosavadní výzkumy, názory a hypotézy. Přispíval také do Moravského historického sborníku.

Literatura:

- PAZOUR, Jaroslav. Zemřel Jaroslav Zástěra. Znojemsko. Roč. 11, č. 48 (27.11.2001), s. 4.

 

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.

Albrecht,Jiří - mořeplavec (60. výročí narození)

* 19.12.1951 - Vrchlabí

Literatura:

[online]. [cit. 2010-09-08]. Dostupné na: <http://www.h2o-magazine.sk/?module=clanok&id=300>.

Bašta,Jan - učitel (130. výročí narození)

* 10.12.1881 - Vémyslice

+ 07.05.1968 - Brno

Životopis:

Ovládal psaní na stroji a těsnopis, dobře znal němčinu. Velmi oblíbený pedagog, pracoval na školní pomůcce (soubor tabulí) pro výchovu tělovědy. Poslední sadu tabulí předala jeho manželka Libuše do pedagogického muzea v Přerově. Vystudoval: Učitelský ústav v Brně. Učitel venkovské školy na Českomoravské vysočině, ředitel měšťanské školy v Brně. odborné a zájmové organizace - Česká vědeckotechnická společnost, Svaz protifašistických bojovníků.

Literatura:

- Jan Bašta [online]. [cit. 2010-09-08]. Dostupné na: <www.encyklopedie.brna.cz>.

Bauer,Robert - pedagog (170. výročí narození)

* 05.12.1841 - Jiřice u Mor. Budějovic

+ 20.05.1912 - Brno

Životopis:

Jako malý chlapec ztratil zrak a od roku 1849 - 1857 vyrůstal v ústavu slepců. Varhaník v ústavu šlechtičen a posádkovém kostele v Brně (od r. 1859), varhaník a ředitel kůru u dominikánů. Pedagog v ústavu slepců v Brně (od r. 1868), kde vyučoval ladění klavíru.

Dílo:

Vánoční zpěv - Na perutích pobožnosti. Sbírku šesti preludií, sbory a písně chrámové.

Literatura:

- Materiály MěK.

Brauner,Bohumil - vydavatel (25. výročí úmrtí)

* 31.03.1899 - Moravský Krumlov

+ 22.12.1986 - Brno

Životopis:

Navštěvoval arcibiskupské gymnáziu v Kroměříži, které ukončil pro špatný prospěch z latiny v tercii. U svého otce se vyučil obchodníkem, praktikoval v Praze. Účastník 1. světové války (1917 - italská fronta). Po válce krátce vojákoval na Slovensku. Začal se angažovat v nově tvořící se lidové straně, která ho doporučila pro družstevní obchodní podnikání. V roce 1924 se obchodně osamostatnil. V Prostějově organizoval přednášky předních katolických intelektuálů. Pokračoval v tom i později, za války v Dolních Kounicích. Od roku 1928 působil v Moravském Krumlově. Po zabrání pohraničí v roce 1938 přestěhoval svůj velkoobchod do Alexovic u Ivančic. Po válce se stal nakrátko prezidentem obchodní komory, cestuje služebně do Francie a Belgie. Po únoru 1948 byl jeho velkoobchod, který přestěhoval do Brna znárodněn. Rodina přišla o majetek a postupně začal rozprodávat vzácná výtvarná díla. Měl 8 dětí, a v Dolních Kounicích bydlel od r. 1939 až do roku 1947, kde provozoval velkoobchod s kořením a vanilkovým cukrem.

Dílo:

Vydával: politicko-kulturní revue Zrno, vánoční novoročenky, dva bibliofilské tisky (svým způsobem mimořádné), sborníček devíti překladů básní (Uhlandovy básně Hausrecht - Domácí právo), Noční cesta (Jaroslav Durych 1945). V roce 1957 dokončil rukopis Vzpomínek (150 stran hustého strojopisu form. A4) a v roce 1974 doplnil tento svazek komentovaným opisem velké části korespondence, dopisů 70 přátel, spisovatelů, básníků, výtvarných úmělců, kněží, řeholníků (Deml, Durych, Florian, Fuchs, Zahradníček aj. ).

Literatura:

- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 14 (29.03.2010), s. 11.

Hodonský,Ivan - keramik (65. výročí narození)

* 09.12.1946 - Znojmo

Životopis:

Absolvent Střední průmyslové školy keramické v Bechyni.

Dílo:

Věnuje se volné sochařské keramice, dekorativní a užité keramice. Jsou to zátiší, závěsné talíře, domovní znamení. V jeho úsměvném díle se objevuje řada klaunů, trpaslíků, ryb, kohoutů, pávů apod. Spolupracuje také s architekty.

Samostatné výstavy: výběr - České Budějovice, Země živitelka (1970), Brno, Galerie Pod krokodýlem (1973), Český Krumlov, Mladí výtvarníci jihočeského kraje (1973), Hodonín, GVU, Mladý region (1978), České Budějovice, Galerie na dvorku (1980), Žarošice (1988), Čejč (1988), Lednice (1990), Strážnice (1993), Veselí nad Moravou (1995).

Realizace: výběr - Obřadní síň Strakonice-Lednice (1969), vinárna Soběslav (1970), obřadní síň Mirovice (1974), keramická plastika Vyšší Brod (1975), nádraží Zlín (1976), keramická stěna v nádražní hale Veselí nad Moravou (1979), Vinařská škola Valtice (1993), Video bar Velké Bílovice (1994), fontána v Břeclavi u komerční banky (1994).

Literatura:

- KONOPA, Vojtěch. Ivan Hodonský vystavuje v Praze. Znojemsko. Roč. 11, č. 27 (08.07.1970), s. 2.

Hofbauer,Klement Maria - řeholník (260. výročí narození)

* 26.12.1751 - Tasovice

+ 15.03.1820 - Vídeň

Životopis:

Otec K. M. Hofbauera se jmenoval Petr Pavel Dvořák, pocházel z Moravských Budějovic. Jako sedmnáctiletý přišel do německých Tasovic. Zde se oženil s Marií Steerovou a usadil se tu natrvalo. V matrice jsou zapsáni pod Dvořákovým poněmčeným jménem Hofbauer. Když je Janovi 7 let, otec umírá. Jan si přeje studovat na kněze, ale matka není schopna udržovat syna na studiích, proto ho posílá do Znojma. Dne 31.3.1767 nastoupil jako pekařský učeň u Františka Dobše, v pekárně, která stála na dnešním Václavském náměstí č. 3. Pracoval nějakou dobu v klášteře v Louce jako pekař a zároveň ukončil s podporou tamního opata Lambecka středoškolská studia. V teologických studiích by mohl pokračovat jen tehdy, pokud by vstoupil jako novic do řádu, ale premonstrátský klášter už žádné novice nesměl přibírat. Nějaký čas pobýval v rodišti svého otce, poté ve Vídni, v Itálii. Dvakrát se stal poustevníkem, z toho jednou složil i řeholní sliby a přijal nové poustevnické jméno Clemens. Odešel opět do Itálie, kde se stal členem kongregace redemptoristů. Tato kongregace mu umožnila ukončit teologická studia a dala jeho životu pevná pravidla a cíle. Pokoušel se založit kongregaci ve vlasti, ale tehdejší osvícenské Rakousko s nepřátelským postojem vůči řeholím jeho snahám nepřálo. Polský král Stanislav August požádal redemptoristy, aby přišli do Varšavy. Zde Klement Maria Hofbauer spolu s Tadeášem Hüblem působil dvacet let. Působil především v kostele sv. Bennona, zakládal sirotčince, školy pro chlapce i dívky, založil knihtiskárnu. V roce 1808 je řád redemptoristů francouzskými vojáky vyhnán z Varšavy. Hofbauer odchází do Vídně, kde r. 1813 získal místo jako duchovní správce v kostele sv. Voršily. Poslední léta prožil ve Vídni a snažil se uskutečnit své dávné přání uvést redemptoristy do vlasti. Vídeňský dvůr však nebyl myšlence nakloněn. Posledním Hofbauerovým dílem bylo vypracování pravidel řádu redemptoristů. Císař František podepsal dekret o připuštění kongregace redemptoristů v rakouských zemích dne 19.4.1820. Toho se však Hofbauer nedožil. Umírá 15.3.1820 ve Vídni a byl pohřben na hřbitově v Maria-Enzersdorf. Roku 1862 byly jeho ostatky přeneseny do kostela Maria am Gestade ve Vídni. Dne 29. ledna 1888 byl papežem Lvem XIII. blahořečen a 20. května 1909 svatořečen papežem Piem X. Roku 1914 se stává patronem Varšavy i Vídně. 20.3 2004 byla jeho bronzová pamětní deska, která byla odhalena r. 2001 ve foyer znojemské radnice při příležitosti 250. narození světce, přemístěna na dům, ve kterém se Hofbauer vyučil pekařem - na Václavské náměstí č. 3.

Literatura:

- PERINGEROVÁ, Gabriela. Apoštol Vídně a Varšavy pochází ze Znojemska : jediným světcem původem ze Znojemska je Klement Maria Hofbauer. Rovnost-Znojemský deník. Roč. 21, č. 137 (14.06.2010), s. 4.

Janda,František - pedagog (115. výročí narození)

* 07.12.1896 - Těšínov

+ 27.08.1979 - Znojmo

Životopis:

V roce 1946 byl ředitelem měšťanské školy (dnes Pontassievská). Po válce zastával funkci okresního školního inspektora. Zasloužil se o budování nového školství na Znojemsku. V důchodu vedl kroniku města Znojma v letech 1924-1927 spolu s E. Krechlerem, 1928, 1932-1938, 1954-1965. Byl prvním ředitelem tzv. újezdní hlavní školy - měšťanské školy, ve které bylo vyučování zahájeno 7. 3. 1939.

Literatura:

- JDK. František Janda pětasedmdesátníkem. Znojemsko. Roč. 12, č. 49 (08.12.1971), s. 5.

Jungnickl,Anton - starosta (125. výročí úmrtí)

* 10.06.1814 - Znojmo

+ 05.12.1886 - Znojmo

Životopis:

Starostou v letech 1874-1886. Narozen ve Znojmě, považován za příklad selfmade-muže, původně se chtěl věnovat lesnictví (2 roky praktikoval na Hradišti sv. Hypolita), ale vyučil se řemeslu pozlacovače a dlouhý čas byl pomocníkem ve vyhlášeném zlatnictví ve Vídni, kde také absolvoval školy kreslení. Po návratu do Znojma (a svatbě) se spřátelil s hrabětem Daunem a 1867 reprezentoval produkty jeho borovského panství na světové výstavě v Paříži. Od 1861 člen obecního výboru, 1864 obecním radním (stavební záležitosti), 5krát zvolen starostou, 1884 čestné občanství města, 1885 získal zlatý záslužný kříž s korunou.

Literatura:

- MARKEL, Martin. Občané a moc - komunální politika ve Znojmě za Františka Josefa I. Sborník Státního okresního archivu. (2005), s. 10-33.

Kalousek,František - PhDr (110. výročí narození)

* 20.12.1901 - Bučovice

+ 05.04.1988 - Brno

Životopis:

Působil jako pedagog na Bučovicku. V roce 1937 absolvoval PedF MU Brno, od roku 1945 docent. Od roku 1948 působil jako proifesor PedF MU brno a od roku 1954 byl profesorem a v letech 1958-1970 vedoucím katedry prehistorie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V počátcích své archeologické práce se zaměřil na tématiku eneolitu, vypracoval třídění šňůrové keramiky na Moravě. Později se soustředil na problématiku slovanskou, zejména velkomoravskou. Vedl řadu systematických výzkumů (Marefy, Šardičky, Vícemilice, Těšetice-Vinohrady, Znojmo-Hradiště, Pohansko u Břeclavi).

Dílo:

Publikoval v Časopise Moravského muzea a Věda a život. Napsal Pověsti, paměti a příhody z Bučovska, Slavkovska a Vyškovska. Odborné práce: K otázce původu kultury se šňůrovou keramikou (1947), Velkomoravské hradiště ve Znojmě-Hradišti (1955), Břeclav-Pohansko I, velkomoravské pohřebiště u kostela (1971).

Literatura:

- PODBORSKÝ, Vladimír. Nad životním dílem prof. Dr. Františka Kalouska. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1988. (1989), s. 94-96.

Karas,František Josef - spisovatel (135. výročí narození)

* 04.12.1876 - Tišnov

+ 19.02.1931

Literatura:

- PAVLÍK, Josef. Dvě osobnosti. Znojemské listy. Roč. 6, č. 3 (25.01.1997), s. 4.

Klempa,František - sportovec (100. výročí narození)

* 20.12.1911 - Znojmo

+ 19.01.2006 - Brno

Životopis:

Předválečný výborný oštěpař, který od roku 1939 do roku 1946 vedl úspěšné družstvo dorostu Moravské Slavie. Byl účastníkem dvouměsíčního kurzu ve Finsku. Vedl přípravu čs. atletů jako instruktor kurzů, dlouholetý trenér a ústřední rozhodčí. Vydal celou řadu odborných publikací o hodu oštěpem. Do svých 88 let se zúčastňoval veteránského mistrovství Evropy a světa. Působil ve Znojmě a Brně jako středoškolský profesor a na vysoké škole (MU v Brně) jako odb. asistent. Členem Sokola Znojmo jako závodník a trenér (1927-32), pak v Moravské Slavii (1932-48). Mnohaletou bohatou a obětavou činnost F. Klempy, která svou kvalitou daleko přesahuje rámec našeho města a má pro ně vysoký společenský význam, ocenilo Zastupitelstvo města Brna udělením Ceny města Brna pro rok 1997 v oboru sport. Jeho syn MUDr. Ivan Klempa v mládí provozoval aktivně námořní jachtink, později emigroval do Rakouska.

Literatura:

- Materiály MěK.

Kopeček,Jan - malíř (105. výročí narození)

* 14.12.1906 - Budeč

+ 29.03.1986 - Znojmo

Životopis:

V mládí pobýval v Paříži. Před r. 1939 působil na několika místech jako učitel. V době 2. světové války člen odbojové skupiny Obrana národa. Byl zatčen a až do konce války vězněn ve Vratislavi. Pedagog výtvarné výchovy na škole v Louce, gymnáziu, SPgŠ a LŠU.

Dílo:

Znám svými akvarely Znojma a okolí, Prosiměřic, Kyjovic, Těšetic a Práčí. Některé jeho práce jsou umístěny ve škole v Prosiměřicích. Výtvarné techniky: kresby, linoryty, oleje.

Literatura:

- POLÁKOVÁ, Květoslava; POLÁK, Jaromír. Malíř Jan Kopeček. 780 let Prosiměřic. Břeclav : Petr Brázda, 2006. s. 128.

Kukla,Oldřich - starosta (115. výročí narození)

* 07.12.1896 - Smilovice, okr. Louny

+ 13.03.1978 - Jevišovice

Životopis:

V prosinci 1915 byl odveden do Chomutova k 92. pěšímu pluku a s ním odjel na italskou frontu. V listopadu 1917 byl zajat na Piavě. Po vstupu k čs. legiím v Itálii 25. července 1918 se stal příslušníkem 5. roty 31. střeleckého pluku. Po návratu do vlasti demobilizoval v prosinci 1920 v Jihlavě. V následujících letech I. republiky se i s rodinou přistěhoval do Jevišovic, kde žil až do své smrti 13. března 1978.

Literatura:

- KRUTIŠ, Dalibor. Starosta Jevišovic končí. Po 18 letech : starosta Jevišovic Oldřich Kukla skončil po osmnácti letech ve funkci. Rovnost-Znojemský deník. Roč. 19, č. 30 (05.02.2008), s. 3.

Lampel,Ferdinand - kapelník (320. výročí úmrtí)

*     1652 - ?

+ 05.12.1691 - Moravský Krumlov

Životopis:

Zatím první známý knížecí kapelník.

Literatura:

- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.

Maier,Fritz - stavitel lodí (85. výročí úmrtí)

* 19.07.1844 - Znojmo

+ 15.12.1926 - Vídeň

Životopis:

Po studiích působil ve Vídni, v loděnici v Terstu, Budapešti, USA, Anglii a Skotsku.

Literatura:

[online]. [cit. 2010-09-09]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Fritz_Maier>.

Marcha,Jaroslav - spisovatel (50. výročí úmrtí)

* 26.05.1880 - Babice nad Svitavou

+ 29.12.1961 - Brno

Literatura:

- Materiály MěK.

Nechvátal,Josef - dirigent (10. výročí úmrtí)

* 19.04.1923 - Medlice

+ 26.12.2001 - Znojmo

Životopis:

Absolvent Konzervatoře v Brně (1939-1946, varhanní oddělení ve třídě prof. J. Blatného, kompozice u prof. PhDr Zd. Blažka a prof. V. Kaprála, dirigování u prof. B. Lišky). V letech 1940-1944 hrál na varhany v kapli nemocnice u sv. Anny v Brně.

Pedagogická činnost: Učitel Hudební školy Otakara Ševčíka v Písku (1948-leden 1958), ředitel Hudební školy ve Strakonicích (únor 1958-srpen 1958), učitel na Hudební škole ve Vranově nad Dyjí (září 1958-září 1959), učitel na LŠU, nyní ZUŠ, ve Znojmě (říjen 1959-leden 1980), ředitel LŠU v Miroslavi (únor 1980-srpen 1984).

Umělecká činnost: Ředitel kůru kapucínského kostela v Brně (1945-1946), diregent pěveckého sboru aspirantů důstojnické školy v Klatovech (1946-1947), zakladatel a dirigent ženského pěveckého sboru ve Stříbře (1947-1948), ředitel kůru kostela Povýšení sv. Kříže v Písku (1950-1958), dirigent pěveckého sboru Hlahol v Písku (1948-1958), sbormistr dětského pěveckého sboru LŠU ve Znojmě (1958-1964), korepetitor a klavírní doprovázeč Pěveckého sdružení Vítězslav Novák ve Znojmě (1958-1959), dirigent Pěveckého sdružení V. Novák ve Znojmě (1959). Jako ředitel kůru v Písku nastudoval a provedl s chrámovým sborem šest mší, dvacetdva ostatních církevních sborů, přes dvěstě sólových písní a zpěvů. Jako dirigent Pěveckého sdružení V. Novák ve Znojmě uvedl od roku 1959 - 1992 786 sborů, koncertů a vystoupení. S Pěveckým sdružením V. Novák uskutečnil několik koncertních zájezdů - Bulharsko (1967, 1984), Jugoslávie (1969), Rakousko (1969, 1990, 1992). V r. 1981 uskutečnilo PSVN se svým dirigentem natáčení sborů českých hudebních skladatelů v nahrávacím studiu Čs. rozhlasu v Brně. Úzce spolupracuje a společně koncertuje s pěveckým sborem Einklang z rakouského Hollabrunnu.

Veřejná činnost: varhaník v obřadní síni na znojemské radnici (1960), člen Krajského poradního sboru pro sborový zpěv v Brně (1961-1981), předseda Okresního poradenského sboru pro sborový zpěv ve Znojmě (1961-1991). V r. 1962 spolu s B. Vaštou iniciátore Pěveckých slavností jihozápadní Moravy, které se v r. 1968 rozrostly do Pěveckých slavností Jihomoravského kraje za účasti více než šedesáti sborů všech kategorií. Člen hlavního výboru Unie českých pěveckých sborů v Praze (1969-1974), předseda místní pobočky Společnosti Vítězslava Nováka (1989) a od r. 1990 člen Mezinárodního muzea hudby v Londýně.

Dílo:

Skladatelská činnost: Drobné klavírní skladby pro sólový zpěv a varhany, sborová tvorba pro ženský a smíšený sbor. Z církevní tvorby je to především Missa Brevis pro smíšený sbor, varhany a tři trubky a drobné církevní skladby. Pro dětské, ženské, studentské a smíšené sbory upravil nesčetné množství lidových písní. V roce 1975 Krajské kulturní středisko v Brně vydalo tiskem ve čtyřhlasé úpravě pro ženský sbor slováckou píseň Studená rosenka.

Publikační činnost: Odborné články v novinách, časopisech, sbornících. Přispěl odbornou statí "K otázce sborového zpěvu" do sborníku, který vydalo KKS v Brně roku 1964.

Literatura:

- MISCH. Znojmo se loučilo se sbormistrem. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 2, č. 2 (07.01.2002), s. 2.

Pafka,Oskar - malíř (115. výročí narození)

* 07.12.1896 - Znojmo

+ 02.1949 - Voitsberg (Rakousko)

Životopis:

Absolvent Odborné keramické školy ve Znojmě (1912-1915) a Akademie výtvarných umění v Praze (1920-1925). Už v době studií ve Znojmě uskutečnil první výstavu. Jednalo se o světla a dlaždice. Své vzdělání si doplnil na akademiích ve Vídni, Berlíně a Praze. Člen Sdružení výtvarných umělců jihozápadní Moravy.

Dílo:

Zabýval se malbou kombinované techniky s typickým ornamentem. V Jihomoravském muzeu ve Znojmě uloženy grafiky a malby. Jeho významným dílem jsou sgrafita na dnešním Horním náměstí či na Kovářské ulici. Jeho alegorické scény a sgrafita "Oplakávání" zdobí např. i Arcibiskupský palác v Praze a "Poslední soud" pak Biskupský palác v Brně. Dělal též návrhy na barevné vitráže v kostele sv. Prokopa v Únanově.

Literatura:

- Ze života Oskara Pavky. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 1 (05.01.2004), s. 12.

Prášek,Antonín - spisovatel (125. výročí narození)

* 20.12.1886 - Zvěrkovice

+ 01.03.1959 - ?

Životopis:

Na kněze byl vysvěcen v Brně r. 1911. V letech 1916-1917 byl farářem v Předíně, 1917-1959 v Bohuticích. Dílo: psal mravoučné povídky pro mládež.

Literatura:

- Moravskobudějovicko-Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s.

Semmer,František - malíř - ? (310. výročí úmrtí)

+ 23.12.1701 - Znojmo

Literatura:

- Materiály MěK.

Scheuer,Oskar Franz - lékař (135. výročí narození)

* 01.12.1876 - Znojmo

+      11.1941 - ?

Životopis:

Studoval medicínu na univerzitě ve Vídni (1896-1900), od roku 1900 na německé univerzitě v Praze. V roce 1903 získal doktorát v lékařství. Již v roce 1906 působil jako asistent lékaře. Díky tvrdé práci a odborným znalostem získal o tři roky později místo asistenta. V roce 1910 odešel z nemocnice a založil svou vlastní praxi jako dermatolog a sexuolog. Publikoval řadu svých prací z praxe.

Literatura:

[online]. [cit. 2010-09-09]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Oskar_Franz_Scheuer>.

Špirk,Jan Evangelista - kněz (190. výročí narození)

* 29.12.1821 - Třebíč

+ 18.01.1904 - Brno-Tuřany

Životopis:

Obnovitel a budovatel chrámu Matky Boží v trní v Brně-Tuřanech.

Vyznamenání a pocty - Řád Františka Josefa,  Záslužný zlatý kříž s korunou. Jiné pocty - papežský komoří, čestný občan několika obcí, konsistorní rada (1891 - 70. narozeniny). Kněz (Babice, Horní Dubňany, Rudíkov, Brno-Žebětín, Tuřany).

Literatura:

- Jan Evangelista Špirk [online]. [cit. 2010-09-09]. Dostupné na: .

Valenta,Alois - sochař (60. výročí narození)

* 27.12.1951 - Práče

Životopis:

Volná sochařská tvorba je orientovaná na figuru; v roce 1986 emigroval do USA

Literatura:

- Materiály MěK.

Wiligut,Karl Maria - voják (145. výročí narození)

* 10.12.1866 - Vídeň

+ 03.01.1946 - Arolsen (Německo)

Životopis:

Karl následoval rodinnou tradici a stal se vojákem. Ve 14 letech nastoupil do císařské vojenské kadetky v Breitensee a v prosinci 1884 byl vyřazen k 99. pěšímu pluku. S krátkými přestávkami působil ve Znojmě a louckých kasárnách po dobu 18 let. Wiligut se zajímal o různé tajné spolky, o okultismus. Byl členem např. tajného spolku Schlarafia-Thayana, kde si zvolil řádové jméno Lobesam. V roce 1903 se objevila jeho literární prvotina, sbírka lidových pověstí Seyfriedovy runy. V roce 1907 se oženil, o rok později se mu narodila první dcera. Ve Vídni se seznámil se Theodorem Czeplem, členem Řádu nových templářů, který jej uvedl do okultního kroužku. Za 1. světové války se účastnil tažení v Karpatech, byl povýšen na podplukovníka a převelen do týlových funkci v Grazu. Brzy na to byl odvelen do bojů na italské frontě. V srpnu 1917 byl povýšen na plukovníka. Po demobilizaci odešel i s rodinou do Salcburgu. V roce 1922 začal vydávat vlastní antisemitské noviny Der eiserne Besen. V roce 1924 byl umístěn v ústavu pro chorobomyslné s diagnózou schizofrenie. Propuštěn byl na základě soudu až v roce 1927. V roce 1932 se odstěhoval do Mnichova, kde byl představen Heinrichu Himmlerovi, který se stal brzy jeho osobním přítelem. V září 1933 vstoupil Wiligut pod pseudonymem Weisthor do SS a v listopadu 1934 se stal generálem. Právě on navrhl symboliku organizace SS - umrlčí lebku, starogermánské runy vítězství na vlajky a černé uniformy příslušníků a stříbrný prsten hodnostářů. V roce 1933 byl kvůli alkoholismu suspendován. Po válce byl krátce internován britskou armádou, ale záhy byl propuštěn. Po návratu do Německa onemocněl a na následky chřipky zemřel.

Literatura:

- TOMAN, Jan. Himmlerův Rasputin. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 4 (27.01.2003), s. 11.

 

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.

BERGMANN,Ferdinand - učitel (330. výročí narození)
* 07.01.1682 - Hranice
+ 14.04.1762 - Hostěradice

Životopis:
Syn hranického puškaře Jiřího Bergmanna. Dne 1. 1. 1702 jej do služby přijal kučerovský farář Johann Anton Bernard von Schönberg a Bergmann zde strávil 8 let, načež odešel do Modřic, aby již rok nato definitivně zakotvil v Hostěradicích. K obživě měl i vlastní polnosti, takže nouzí netrpěl. Sloužil ve škole i za varhanami celých 46 let.    

Literatura:

• Ferdinand Bergmann [online]. [cit. 2011-04-06]. Dostupné na: <http://cantores.wz.cz/jmen/b/bergmann_ferd.html>.

BLUMAJER,Přemysl - malíř (20. výročí úmrtí)
* 08.05.1928 - Křenovice
+ 08.01.1992 - Znojmo

Životopis:
Narodil se v Křenovicích u Slavkova. Po studiu na reálném gymnáziu v Bučovicích pracoval dva roky jako malíř porcelánu ve Staré Roli u Karlových Varů. Vystudoval Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze, speciálku pro užitkovou plastiku a porcelán u profesora O. Eckerta. Po absolutoriu nastoupil roku 1957 do Keramických závodů ve Znojmě, kde vytvořil celou řadu návrhů figur a ozdobné keramiky. Zároveň se věnoval i vlastní tvorbě, a to nejen sochařské, ale rád také maloval oleje a pastely. V roce 1970 musel nedobrovolně opustit Znojemsko Keramiku. A tak odborník v keramice a akademický sochař se musel smířit se zaměstnáním aranžéra u podniku Drobné zboží. Svým svérázným humorem se přenesl i přes tuto životní překážku. Pak se však ozvalo nemocné srdce a on musel předčasně do invalidního důchodu.

Dílo:
Ocenění: 1. cena za keramiku - Flora Olomouc, Cena novinářů na výstavě v Jablonci nad Nisou.
Reliéfy: generál Kutuzov ve Slavkově, Fakultní nemocnice Brno, keramické kašny velvyslanectví ČSSR Moskva (1955), keramická mozaika ZŠ Znojmo (1964), pitná kašna Karlova Studánka (1968).
Kolektivní výstavy: Jablonec nad Nisou, keramika, porcelán z návrhů pro Keramické závody Znojmo (1961), Praha, Bruselský pavilón, návrhy pro Keramické závody Znojmo (1963). V Jihomoravském muzeu ve Znojmě se nachází návrhy, dvě busty.

Literatura:

• NOVÁK, Pavel. Za Přemyslem Blumajerem. Znojemsko. Roč. 2, č. 6 (12.02.1992), s. 5.

BOČEK,Antonín - archivář (165. výročí úmrtí)
* 20.05.1802 - Bystřice nad Pernštejnem
+ 11.01.1847 - Brno

Životopis:
Navštěvoval gymnázium v Těšíně, Znojmě a v Brně. Po absolvování studii filozofie v Brně a v Litomyšli se věnoval pedagogické činnosti. V letech 1824-1826 působil na brněnském gymnáziu. Poté se stal vychovatelem hrabat Mitrovských. V roce 1828 nastoupil do Moravskoslezské guberniální registratury, kde musel uspořádat archivní materiály z 59 zrušených klášterů. Od roku 1831 působil na Stavovské akademii v Olomouci jako první učitel českého jazyka a literatury. V roce 1837 mu byl udělen titul moravského stavovského historiografa a v roce 1839 byl jmenován stavovským archivářem.   

Dílo:
Mähren unter König Rudolf I., O vítězi nad Mongoly (1841), Vpád Mongolů do Moravy, Přehled knížat a markrabat a jiných vyšších důstojníků zemských v markrabí Moravském (1850) - dosti neúplné. Podnikal cesty po rakouských a moravských archivech. Materiál z těchto cest je uložen v Moravském zemském archivu. Obsahuje 12 308 čísel listin, 769 českých inkunábulí a knih, 162 latinských a německých inkunábulí a 175 rukopisných kodexů. Některé věci z jeho sbírky jsou uznány za nepravé, jiné jsou podezřelé.

Literatura:

• MELUZÍN, Miroslav. Ant. Boček a národní obrození na Moravě. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 11, č. 2 (1956), s. 54-58.   

BÖHM,Franz - pedagog (160. výročí narození)

* 26.01.1852 - Dolní Dunajovice
+ 11.04.1902 - Reichenau am Semmering

Životopis:
Narodil se v Dolních Dunajovicích r. 1852. Ve svých 33 letech (r. 1885) nastoupil na nově založenou německou městskou školu ve Znojmě a stal se jejím prvním ředitelem.

Dílo:
Publikoval v novinách a časopisech, např. Znaimer Wochenblatt. Napsal sedm příspěvků k problematice měšťanských a národních škol (1885-1893). Dílo vyšlo v edici Malá učitelská knihovna, většinou nákladem firmy K. Bornemann.   

Literatura:

• ŠTĚPNIČKOVÁ, Jitka. Nahlédnutí do fondu muzejní knihovny. Znojemský region. Roč. 2, č. 9 (01.03.1996), s. 5.

COUFAL,František - plukovník čs. Armády (120. výročí narození)
* 07.01.1892 - Radotice u Jemnice
+ 01.10.1941 - Praha - Ruzyně

Životopis:
Od roku 1912, kdy byl odveden, vykonával vojenskou prezenční službu. V průběhu první světové války se zúčastnil bojů jako voják rakousko-uherské armády na ruské a italské frontě. Po vzniku Československa byl od 29.10.1918 místním českým velitelem posádky ve Znojmě a v prosinci téhož roku se stal velitelem policejním. V roce 1919 byl přijat do čs. armády a v roce 1931 povýšen do hodnosti podplukovníka generálního štábu. Velel vojskům a přednášel na Vysoké škole válečné. Po nacistické okupaci byl pověřen velením vojenské odbojové organizace Obrana národa funkcí organizačního důstojníka Dne 5. srpna 1941 byl ve svém bytě v Praze zatčen a vězněn v Pečkově paláci a na Pankráci. Na základě rozsudku stanného soudu byl popraven společně s dalšími vyššími důstojníky čs. armády na dvoře kasáren v Praze - Ruzyni. Dne 1. května 1941 byl povýšen na plukovníka generálního štábu a byl mu udělen československý válečný kříž 1939 in memoriam. Jedna znojemských ulic nese jeho jméno. V roce 2004 mu bylo uděleno čestné občanství města Znojma.

Dílo:
Osvobození jižní Moravy (1937).   

Literatura:

• MITYSKOVÁ, Jitka. Osobnosti téměř renesanční : Uděleno čestné občanství Fr. Coufalovi a Dr. K. Polesnému. Znojemské listy. Roč. 13, č. 18 (07.10.2004), s. 6.
• PLÍŠEK, Libor. Kdo byl František Coufal?. Nové listy. Roč. 1, č. 25 (28.11.1997), s. 3.
• PLÍŠEK, Libor. Velitel znojemské posádky byl popraven 1.10.1941. Znojemsko. Roč. 8, č. 41 (13.10.1998), s. 5.

DOMÍNEK,Jan - pedagog (145. výročí narození)
* 23.01.1867 - Skreje
+ 02.03.1933 - Znojmo

Životopis:
Navštěvoval 5 let obecnou jednotřídní školu ve svém rodišti, gymnázium v Třebíči. Studium zakončil maturitou na vyšším gymnáziu v Litomyšli. Nejprve působil jako výpomocný učitel v Jevišovicích. Od 1. září 1889 do 18. října 1890 nastoupil jako prozatímní učitel v Bítově. Na krátkou dobu odešel do Lesonic a 1. března 1902 se vrátil jako nadučitel zpět do Bítova. v roce 1921 byl jmenován ředitelem zdejší měšťanské školy. Prokázal mnoho neocenitelných zásluh škole i obci. Roku 1919 založil kroniku s názvem Kronika učitelstva, měšťanské školy v Bítově. Každý učitel do ní napsal svůj životopis. Pokud ze školy odcházel, zapsal místo svého nového působiště. Všemožně posiloval v místních lidech sebevědomí a národní hrdost. O prázdninách zřizoval ve škole turistickou ubytovnu. V létě 1902 byl pořádán na jeho návrh šestinedělní malířský kurz. Vedli jej malíř Roman Havelka a ilustrátor, profesor František Zvěřina.   

Literatura:

• REICHARDTOVÁ, Jitka. Všechno se o Bítovu nepíše. Znojemsko. Roč. 9, č. 41 (12.10.1999), s. 2.

FISSÉ,Jan Michael - malíř (280. výročí úmrtí)
*           1686 - Znojmo
+ 09.01.1732 - Znojmo

Životopis:
Žák svého otce, znojemského malíře Mikuláše Fissého. Další malířské vzdělání získal v Itálii, kde asi studoval u Andreje Pozza.  

Dílo:
Fresková výzdoba: freska v knihovním sále (klášterní kostel v Louce, kolem 1625), fresková výzdoba (poutní kostel v Lechovicích), fresková výzdoba Sálu předků a zámecké kaple (zámek Pánů z Deblína), fresky v křížové chodbě (dominikánský klášter Znojmo, kolem 1720), fresková výzdoba (kaple sv. Kříže Znojmo) aj.
Oltářní obrazy: Narození Krista (klášter a kostel na Svatém Kopečku (1718-1728), oltářní obrazy klášterní kostel v Louce, kolem 1625, farní kostely Šatov, Havraníky, jezuitský kostel sv. Michala Znojmo, před 1730.
Skice k oltářním obrazům Sv. Šebastian, Roch, Rosálie a David a Sv. Florián, Markéta, Agáta a Donát uloženy v Jihomoravském muzeu ve Znojmě.

Literatura:

• ŠTURC, Libor. Barokní mariánská slavnost ve Znojmě r. 1726. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. (1999), s. 37-41.   

FRK,Jaroslav - kněz (100. výročí narození)
* 19.01.1912 - Třebešice u Vlašimi
+ 18.05.1985 - Znojmo

Životopis:
Sliby složil 28. září 1932 v Olomouci, na kněze byl vysvěcen 4. července 1937 v Olomouci. Působil jako kaplan v Plzni, později jako farář a podpřevor ve Znojmě. V roce 1950 byl internován v Želivě, po propuštění pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1966 se směl vrátit do duchovní správy a byl umístěn jako kaplan v Jemnici. Od roku 1968 působil jako farář při řádovém kostele sv. Kříže ve Znojmě. S velkou nadějí spolupracoval při obnovování řeholní komunity ve Znojmě. V roce 1980 těžce onemocněl a musel být převezen do Charitního domova na Moravci. Pohřben je v řádovém hrobě ve Znojmě.   

Literatura:

• Jaroslav Frk [online]. [cit. 2011-04-06]. Dostupné na: .

GALASEK,Ludwik - keramik (115. výročí narození)
* 27.01.1897 - Hrušovany n/Jevišovkou
+ 18.11.1978 - Hillscheid

Životopis:
Začínal na Keramické průmyslové škole ve Znojmě a Vídeňské umělecké škole. Učil na státní škole v Karlových Varech a Keramické průmyslové škole v Teplicích. Jeho práce byly vystaveny v Praze, Paříži, Berlíně, Stockholmu a dalších menších městech.   
Literatura:

• ŠTURC, Libor. Odborná keramická škola ve Znojmě : 1872-1922. Znojmo : Jihomoravské muzeum, 1997. 23 s.

HAUKE,Josef - varhanář (110. výročí úmrtí)
* 27.09.1839 - Krásné Loučky
+ 21.01.1902 - Uherské Hradiště

Životopis:
Varhanář v Uherském Hradišti v 2. polovině 19. století. Byl mladším bratrem Jana H. Narodil se 27. 9. 1839 v Krásných Loučkách jako syn zahradníka Jana H. a jeho ženy Terezie, rozené Gansové. Kdy a kde se vyučil, není zatím známo. Před r. 1865 se usadil v Uherském Hradišti a 21. 2. 1865 se tu oženil s Annou Orlíkovou, dcerou ševce Valentina Orlíka z Hlubčic ve Slezsku. V té době bydlel v domě č. 37. Přibližně od r. 1875 začal stavět též kuželové vzdušnice. Zemřel ve svém domě v Uherském Hradišti č. 30 21. 1. 1902. Vedení jeho dílny převzal jeho tovaryš Matěj Strmiska.   

Literatura:
- Josef Hauke [online]. [cit. 2011-04-06]. Dostupné na: <http://www.varhany.net/zivotopis.php?idv=117713>.

HEVERA,Antonín - protifašistický bojovník (115. výročí narození)
* 01.01.1897 - Domčice, okr. Znojmo
+    ?

Literatura:
- Antonín Hevera [online]. [cit. 2011-04-06]. Dostupné na: <http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=8297>.   

KALINA,Karel - taneční mistr (115. výročí narození)
* 24.01.1897 - Jihlava
+ 06.12.1968 - Znojmo

Životopis:
Narodil se v Jihlavě, v rodině pekaře. Jako sedmnáctiletý narukoval za 1. světové války na frontu, zpátky se vrátil s poškozeným zrakem. Již tenkrát byl nucen nosit brýle o dvanácti dioptriích. Ještě ve válečných letech složil v Praze státní zkoušku a stal se tanečním mistrem. Ve Znojmě založil Taneční školu, kterou navštěvovali mladí lidé ze škol, aby se naučili tancům všeobecně známým, klasickým, novinkám i těm zapomenutým. V té době byl nucen opustit místo soudního úředníka u znojemského soudu, neboť taneční aktivity se neslučovaly s profesí státního zaměstnance. V tanečních poznal svou celoživotní lásku, o čtyři roky mladší Marii Novákovou. Vzali se v roce 1923 a paní Kalinová se stala jeho partnerkou i na tanečním parketě. Taneční škola Karla Kaliny se již v době první republiky stala známou a vyhledávanou. Profese tanečního mistra byla sezónní, trvala od září do konce zimy. V jarních a letních měsících se Kalina věnoval zahradničení. Svůj podíl zde ovšem sehrály i jeho nemocné oči, lékaři mu doporučili pobyt venku, v přírodě. V roce 1938 došlo k násilné okupaci. Na Karla Kalinu měli Němci spadeno, stejně tak na jeho ženu Marii, která v té době pracovala jako administrativní síla na českém Policejním komisařství ve Znojmě. Celá rodina byla nucena opustit Znojmo. Po válce se rodina vrátila zpět do Znojma. Po roce 1948 úřady Kalinovy neobnovily každoročně udělované povolení k výuce tance. Tak zůstal nějaký čas bez zaměstnání. Socialističtí mocipáni však brzy přišli na to, že bez kultury to nejde a tak se Kalina stal dočasným zaměstnancem Městské osvětové besedy ve Znojmě. I když profese tanečního mistra nebyl nijak zvlášť finančně zajímavým povoláním, nadšení pro tanec povznášelo Kalinu nad starosti všedního dne. Neopustilo ho nikdy, jakoby ani nepočítal s odpočinkem v důchodu, ještě v jedenasedmdesáti letech vyučoval. Smrt ho ale zastihla náhle, nečekaně. Zemřel při přípravě sálu na taneční hodinu, stižen infarktem.   

Literatura:
- ČERNÁ, Anna. Kalinovi protančili celým životem. Rovnost. Roč. 13, č. 249 (23.10.2003), s. 8.
- MITYSKOVÁ, Jitka. Tanec - můj osud, má láska. Znojemské listy. Roč. 11, č. 9 (09.05.2002), s. 4.

KAMPF,Zdeněk - herec (25. výročí úmrtí)
* 20.09.1920 - Jaroměřice nad Rokytnou
+ 02.01.1987 - Brno

Životopis:
Po studiích na brněnské konzervatoři působil ve Státním divadle v Brně (1943-1985). Byl obsazován zejména do milovnických a komických rolí: Student (Ulička odvahy - 1946), Vodník Michal (Lucerna - 1950), Opovědník (Komedie o mučení - 1965). Spolupracoval s filmem, vytvořil několik filmových rolí např. ve filmu Pan Habětín odchází (1949), Klíč (1971).

Literatura:
- Zdeněk Kampf [online]. [cit. 2011-04-06]. Dostupné na: <http://www.csfd.cz/tvurce/32718-zdenek-kampf/>.    

KONVALINA,Blažej - protifašistický bojovník (70. výročí úmrtí)
* 03.01.1919 - Blížkovice
+ 22.01.1942 - Purfleet

Životopis:
Základní školu absolvoval v Blížkovicích, v Moravských Budějovicích se poté vyučil zámečníkem a poté se dobrovolně přihlásil na vojnu. Jako pilot sloužil v Prostějově. 1. 8. 1939 přešel hranice Polska, poté vedla jeho cesta přes Rusko, Turecko, Suez, Bombaj až do Kapského Města. Další válečný osud Konvaliny je spojen s plavbou lodí do Anglie. Stal se příslušníkem britského královského letectva (RAF). Byl zároveň vojákem čs. armády. Po absolvování základního leteckého výcviku u 1., 258., 54. a 65. britské peruti byl v roce 1942 přeložen na leteckou základnu Hornchurch v anglickém hrabství Essex. Stal se pilotem 313. československé stíhací perutě, která vznikla v září roku 1942. Dne 22. ledna 1942 vzlétl, aby se procvičoval se svými kolegy v technice vzdušného souboje. Krátce po poledni se jeho stroj zřítil u Purfleetu. Pohřben je v Hornchurchu, v Essexu. V roce 1947 byl ministrem národní obrany povýšen na štábního rotmistra in memoriam Ve stejném roce byly dovezeny urny s prstí z hrobů zahraničních letců RAF. Po r. 1989 se jim postupně dostalo zadostiučinění a některé z nich se dočkaly důstojného uložení - včetně urny plukovníka in memoriam Blažeje Konvaliny. Urnu s prstí B. Konvaliny uložil starosta Blížkovic v jeho rodné obci.    

Literatura:
- ALEXA, V. Bojovali za vlast : Blažej Konvalina-letec RAF. Znojemské listy. Roč. 7, č. 27 (09.07.1998), s. 3.
- JMI. Jeden s tisíců statečných. Znojemský regionální týdeník. Roč. 1, č. 9 (05.03.1997), s. 2.
- KOUKAL, Ladislav. Naši občané v odboji. Blížkovice. Blížkovice : JZD Družba, 1982. S. 9-34.

LUX,Antonín - kněz (265. výročí narození)
* 12.01.1747 - Moravský Krumlov
+ 10.12.1800 - Moravský Krumlov

Životopis:
Kněz řádu Pavlínů (pavlánů) v Moravském Krumlově, původem z místní měšťanské rodiny. Zpovědník kněžny Eleonory z Lichtenštejna. Zajímal se o minulost města a psal o jeho historických památkách.   

Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.

MANDL,Albert - učitel (80. výročí úmrtí)
* 18.04.1860 - Šafov
+ 08.01.1932 - Vídeň

Literatura:
- Albert Mandl [online]. [cit. 2011-04-07]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Albert_Mandl>.   

MANNSBARTH,Hans - malíř (115. výročí narození)
* 27.01.1897 - Jaroslavice
+ 30.08.1978 - Obernzell na Dunaji

Životopis:
Malíř, byl zručný v kopírování starých mistrů, ale měl i svá vlastní díla. Témata byla obvykle vybrána z venkovského života a práce.   

Literatura:
- Hans Mannsbarth [online]. [cit. 2011-04-07]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Hans_Mannsbarth>.   

NAVRKAL,Josef - Mons. (100. výročí narození)
* 25.01.1912 - Vídeň
+ 15.03.2003 - Lechovice

Životopis:
S rodiči se po vzniku Československa odstěhoval z Vídně do Znojma, kde také vystudoval gymnázium. Poté studoval teologii v Brně, kde byl 5.7.1936 vysvěcen na kněze. Po vysvěcení působil jako vikář u sv. Václava v Mikulově na Moravě a v kostele Svatých Janů současně vedl duchovní správu. Po okupaci Mikulova byl v letech 1938-1939 ustanoven kaplanem v Modřicích u Brna, kde nastoupil základní vojenskou službu. Od dubna 1939 byl administrátorem na Moravci u Nového Města na Moravě. Později, po vážné operaci protrženého slepého střeva, byl ustanoven kooperátorem v Mutěnicích u Hodonína, kde působil až do roku 1942. Od srpna 1942 byl ustanoven 3. vikářem při biskupské katedrále v Brně a roku 1946 byl jmenován 1. vikářem a správcem dómu v Brně. Současně zastával funkci konsistorního účetního a expeditora. V letech 1949-1950 byl půl roku ve vyšetřovací vazbě a v květnu 1950 propuštěn bez soudu a bez amnestie. Úřad a funkce zastával až do roku 1954, kdy byl státními úřady ohodnocen jako nespolehlivý a ustanoven administrátorem fary v Hodonicích. Zde působil až do srpna 1957, kdy byl vzat státní bezpečností do vazby a v listopadu téhož roku odsouzen na tři a půl roku odnětí svobody a ke ztrátě občanských práv na 6 let pro podvracení republiky. Výkon trestu si odpykával v NPT na Bitízu u Příbrami v uranových dolech a od května 1958 ve Valdicích u Jíčína ve sklárnách. Dne 9. 5. 1960 mu byla udělena amnestie s připomínkou, že se nemůže vrátit ke svému původnímu povolání. Pracoval tedy 2 měsíce ve Znojemské keramice jako přípravář hmot, pak 5 měsíců jako vařič a po úrazu jako skladový dělník ve Frutě. Po sezóně byl propuštěn a po měsíci přijat jako skladník ČSAO, kde působil až do roku 1969. Po rozvázání pracovního poměru byl ustanoven administrátorem v Olbramkostele, když už předtím téměř tři roky vypomáhal v duchovní správě v Popicích, Konicích, Prosiměřicích a Únanově každou neděli bohoslužbami a kázáním. Od 1. 1. 1978 s ním okresní církevní tajemník ve Znojmě rozvázal pracovní poměr bez písemného oznámení a vysvětlení. Církevně byl vyvázán z duchovní správy v Olbramkostele a od 1. 4. 1978 mu byla, jako důchodci, za místo pobytu určena prázdná fara ve Starém Hobzí. 1. 6. 1978 mu byl udělen státní souhlas k výpomoci v duchovní správě ve Starém Hobzí, kterou vykonával až do roku 1993. V Hobzí navázal po roce 1989 kontakt i s rakouskými knězi, zejména s Floriánem Schweitzerem z farnosti Thaya, který se významnou měrou zasloužil o opravu božích muk v širokém okolí Starého Hobzí. Posledních 10 let sloužil Josef Navrkal jako farář a duchovní správce sester III. řádu sv. Františka v Lechovicích. 16. 1. 2000 byl jmenován kaplanem Jeho svátosti, s možností užívat titul Monsignor. Mons. Josef Navrkal zemřel 15. 3. 2003 ve věku 91 let a poslední rozloučení se uskutečnilo 22. 3. 2003 v chrámu Nalezení sv. Kříže ve Znojmě.  

Literatura:
- MITREGOVÁ, Miluše. Osobnosti hodonických dějin. Historie Hodonic. Břeclav : Petr Brázda, 2009. ISBN 978-80-903946-8-1. S. 117-122.
- NOVÁK, Pavel Kryštof. Každé místo bylo pro mne první láskou : k 90. narozeninám Mons. P. Josefa Navrkala. Znojemsko. Roč. 12, č. 6 (05.02.2002), s. 1, 5.
- NOVÁK, Pavel Kryštof. Poslední z ročníku. Znojemsko. Roč. 13, č. 12 (25.03.2003), s. 5.
- O. Josef Navrkal. Život farností Znojma. Č. 6 (1996), s. 8-9.
- Vzpomínka na Mons. Josefa Navrkala. Život farností Znojma. Č. 4 (2003), s. 10-11.

NEKULA,Arnošt - starosta (20. výročí úmrtí)
* 03.01.1903 - Pavlice
+ 01.01.1992 - Znojmo

Životopis:
Narodil se v Pavlicích, kde od r. 1909-1914 navštěvoval národní školu. Od r. 1914 navštěvoval měšťanku v Jevišovicích. Působil v Dělnické tělovýchovné jednotě Znojmo, později jako její třetí starosta. Po druhé světové válce působil v Dělnickém družstvu "Vzájemnost - Včela". Roku 1959 stál u zrodu Bytového družstva ve Znojmě a stal se členem komise pro výstavbu na MěNV ve Znojmě. Zemřel ve Znojmě ve věku nedožitých 89 let.

Literatura:
- KLEMPOVÁ, Jana. Výběr z nově uspořádaných osobních fondů ve Státním okresním archivu ve Znojmě v roce 2005. Znojmo: Státní okresní archiv, 2006. 148 s.

OEDTL,Christian Alexander - architekt (275. výročí úmrtí)
*           1661 - Tirolsko
+ 06.01.1737 - ?

Životopis:
Císařský architekt, vyhotovil plány pro nový zámek v Mikulově, který zničil požár v roce 1719. Byl také stavitel svatyně v Lechovicích.   

Literatura:
- Christian Alexander Oedtl [online]. [cit. 2011-04-07]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Christian_Alexander_Oedtl>.      

OFFENHEIM,Vilém - majitel jevišovického panství (80. výročí úmrtí)
*            1860 - ?
+ 28.01.1932 - ?

Životopis:
V roce 1916 koupil Nový zámek a jevišovické panství. Provedl generální opravu interiérů i exteriérů. Na jevišovickém dvoře dal zbudovat garáže, a opravny hospodářských strojů, rozšířil panský vodovod, dal postavit nové vepříny v Němčičském dvoře. Na svůj náklad dal vybudovat v Jevišovicích kulturní dům Komenium, zavedl v obci veřejné osvětlení z vlastní elektrárny, postavil školu v Černíně a Hlubokých Mašůvkách, kapli V Bojanovicích aj. Na jeho přání urna s popelem byla umístěna v lese v Zápovědi na tzv. Venclově kopci. Na tom místě je umístěn prostý balvan a jeho jméno s osobními daty (kopci se říká u Viléma).   

Literatura:
- Jevišovice 1289-1989 : Minulost a social. přítomnost jihomor. obce. Sborník k 700. výročí první písemné zprávy o Jevišovicích. Jevišovice : MNV, 1989. 62 s.

POIMON,František - spisovatel (195. výročí narození)
* 29.01.1817 - Polná
+ 01.06.1902 - Polná

Životopis:
Absolvent jihlavského gymnázia, filozofie a bohosloví v Brně. Po vysvěcení na kněze (1841) kaplanoval ve Žďáře a v Brně. V letech 1859-1863 byl duchovním správcem v Hlubokých Mašůvkách. Dále působil jako ředitel a katecheta hlavní školy ve Slavkově, farář, později děkan a okresní školní dozorce v Želetavě, konsistorní rada brněnský, farář a čestný děkan v Dešné, kde pozbyl zraku a odešel do výslužby. Přestěhoval se do svého rodiště. V Polné vystavěl křížovou cestu na hoře Kalvárii.

Dílo:
Vydával četné spisy náboženské např. O životě, zázracích a ostatních sv. Liguriaše (1843), Přehled církevního dějepisu a rozdílu v náboženství nekatolickém a římskokatolickém (1857), Úplný kancionál katolický (1856), Kytka zábavného a poučného čtení (1861). Příležitostná kázání, modlitební knihy a poutnické písně, povídky, monografie města Polné a překládal náboženské spisy.

Literatura:
- ADÁMEK, Zdeněk; PECHOVÁ, Eliška. Kněží působící v Hlubokých Mašůvkách. Hluboké Mašůvky : cestami věků od minulosti k dnešku. Hluboké Mašůvky : Obecní úřad, 2001. S. 55.

RAKOVSKÝ,Ivo - PhDr. (20. výročí úmrtí)
* 12.09.1952 - Brno
+ 18.01.1992 - ?

Životopis:
Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1971-1977). Ještě za dob studií byl zaměstnán v Jihomoravském muzeu ve Znojmě, kde prováděl záchranný výzkum sídliště lengyelské kultury v Jezeřanech-Maršovicích. Po skončení studia byl přijat do Archeologického ústavu Československé akademie věd. Ihned po nástupu byl pověřen vedením rozsáhlých záchranných archeologických výzkumů v oblasti výstavy vodního díla Nové mlýny na řece Dyji. V roce 1985 obhájil kandidátskou disertaci na téma Morava na prahu neolitu. Jako vedoucí výzkumu se podílel na 360 objektů z pravěku a přes 220 z neolitu např. Nová štěrkovna u Dolních Věstonic, Strachotín, Milovice, Mušov, Šakvice, Pavlov-Horní pole, Bedřichovice, Tvarožná, Holubice, Výrovice, Němčičky aj.   

Dílo:
Autor nebo spoluautor řady článků, odborných statí a menších samostatných prací.

Literatura:
- PhDr. Ivo Rakovský, CSc. [online]. [cit. 2011-04-07]. Dostupné na: <http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=7835>.      

RAUŠ,Jaroslav - pedagog (135. výročí narození)
* 31.01.1877 - Velká Bíteš
+ 18.01.1963 - ?

Životopis:
Po skončení základního vzdělání odešel do Kroměříže, kde studoval na učitelském ústavu. Působil jako pedagog v Hlubokých Mašůvkách, v Jevišovicích a později v Příměticích, kde se v roce 1915 stal řídícím učitelem. V Hlubokých Mašůvkách vstoupil do hasičského sboru v roce 1903 se stal jeho jednatelem. Založil osmnáct hasičských sborů. Postupně byl v Plavči zvolen župním dozorcem a v roce 1920 náčelníkem celé župy znojemské číslo 37. Pořádal přednášky, organizoval školy župní, krajské i zemské, stal se členem Zemského výboru hasičského a místopředsedou jeho vzdělávacího odboru. Později byl zvolen předsedou vzdělávací komise a zemským vzdělatelem Svazu Československého hasičství. Po 2. světové válce - v roce 1948 byl opět zvolen na valné hromadě hasičstva jednatelem spolku.

Dílo:
Podílel se na vydávání sborníku Od Horácka k Podyjí. Byl stálým dopisovatelem hasičského časopisu Ochrana hasičská.

Literatura:
- Nositelé kultury na Znojemsku. Znojemsko. Roč. 7, č. 15 (13.04.1966), s. 3.
- ŠVEC, Ivan. Hasič Jaroslav Rauš. Znojemsko. Roč. 7, č. 6 (11.02.1997), s. 5.

RŮŽIČKA,Josef - malíř (40. výročí úmrtí)
* 04.12.1912 - Znojmo
+ 19.01.1972 - Znojmo

Životopis:
Pocházel z početné a majetně slabé rodiny, která mu nemohla umožnit studium na Akademii výtvarných umění. Po studiu však toužil, a tak začal současně sám kreslit a malovat. Když dosáhl plné dospělosti, opět padly možnosti studia Akademie, spolu s jinými školami, byla nacisty uzavřena. Totálně nasazen v německém zbrojním průmyslu, ale pro vážné onemocnění ledvin byl poslán domů. Setkává se s krajinářem akademickým malířem R. Havelkou a tak při společných malířských cestách v Podyjí v prvé polovině 40. let poznával zásady profesionální malby. Po osvobození a znovuotevření Akademie se již nemohl ucházet o řádné studium - tentokrát pro osobní závazky. Sledoval tedy alespoň uměleckou výuku se svými šťastnějšími přáteli, dojížděl do Prahy a externě pracoval s žáky figurální školy V. Nechleby. Své práce předkládal ke konzultacím prof. J. Obrovskému. Časem získal přehled o vývoji evropského výtvarného umění, zvláště realistické holandské školy a francouzského impresionismu 19. století. Současně kreslil a prakticky si ověřoval všechny techniky malby a grafiky, z nichž se mu stala nejbližší olejomalba a litografie.   

Dílo:
Většina jeho obrazů je věnována rodnému kraji. Především to bylo samotné město Znojmo, řeka Dyje, ale i hrad Cornštejn, kde nalezl své umělecké životní těžiště.
Obrazy: Obnova radniční věže, Znojemské hradby, Polední slunce nad Znojmem, Dyje u Dobšic, Cornštejn od Chmelnice aj.

Literatura:
- FIL. Náročná byla cesta Josefa Růžičky za uměním. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 48 (29.11.2004), s. 4.
- Josef Růžička. Ve Znojmě : Jihomoravské muzeum, 1987. [24] s.
- KA. Malíř z jednoho jižního města. Znojemsko. Roč. 28, č. 49 (09.12.1987), s. 3.

ŘEZNÍČEK,Ladislav - knihovník (50. výročí úmrtí)

* 17.05.1896 - Třebíč
+ 18.01.1962 - Brno

Životopis:
Absolvent gymnázia v Třebíči (1915), Státního knihovnického kurzu v Bratislavě (1926) a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1939). Účastník 1. světové války, legionář. V roce 1923 přišel do Znojma a nastoupil jako knihovník do městské knihovny a čítárny. Česká knihovna měla v té době 7 000 svazků. V r. 1929 byl zvolen do Ústředního spolku československých knihovníků. Za jeho působení patřila znojemská knihovna v porovnání počtu obyvatel a počtu svazků knih a výpůjček na přední místo na celé jihozápadní Moravě. V letech 1929-1931 vedl kroniku města Znojma. V říjnu 1938 odešel do Brna a o rok později nastoupil na místo knihovníka města Brna, kde působil až do r. 1957.   

Dílo:
Za svého působení v knihovnách v Brně a ve Znojmě byl literárně činný. Psal kritiky, fejetony a články do místních novin. Redaktor týdeníku Jižní Morava (od r. 1923). V r. 1926 vydal vlastním nákladem První katalog české městské knihovny a čítárny ve Znojmě.

Literatura:
- DRS. Spoluzakladatel českého knihovnictví. Moravské noviny Rovnost. Roč. 6, č. 115 (17.05.1996), s. 13.
- FIL. Ladislav Řezníček vydal První katalog městské knihovny. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 5, č. 3 (17.01.2005), s. 10.
- KEREMIDSKÝ, Marian. Ladislav Řezníček-spoluzakladatel českého knihovnictví města Znojma po roce 1918. Znojemské listy. Roč. 4, č. 12 (01.04.1995), s. 5.

SEDLÁKOVÁ,Hedvika - pedagog (40. výročí úmrtí)
* 13.09.1900 - Biskupice
+ 31.01.1972 - Brno

Literatura:
- LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 7, č. 4 (29.01.1998), s. 1.

SIEBERT,Johann - hudebník (135. výročí narození)
* 20.01.1877 - Olomouc
+ 09.05.1956 - Wasseralfingen

Životopis:
1906-1936 - učitel a ředitel na základní škole v Louce. 1905 - kapelník mužského pěveckého spolku. 1905-1945 - organizátor a vedoucí kostelního sboru.   

Literatura:
- LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l. : J. Lang, 1998. S. 35.

SMRČKA,František - JUDr. (90. výročí úmrtí)
* 27.09.1863 - Humpolec
+ 27.01.1922 - Olomouc

Životopis:
Po ukončení právnických studií vykonával soudní praxi ve Znojmě (1886), advokátní praxi v Brně, Litovli a od 1. srpna 1999 v Olomouci u Dr. Žáčka. Byl náčelníkem jednoty Sokol v Litovli a v Olomouci (1900-1909) a od roku 1909-1921 starostou. Byl činný ve všech spolcích národních a kulturních, starostou divadelní Jednoty, člen matice školské a České besedy, od roku 1919 člen městského zastupitelstva a městské rady.  

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 5 (25.01.2010), s. 11.

VYBÍRAL,František - legionář (90. výročí narození)
* 11.01.1922 - ?
+ 28.02.2000 - ?

Životopis:
Studovat začal r. 1933 na znojemském gymnáziu, ale po zabrání Sudet přechází do Mor. Budějovic, kde maturuje v r. 1941. Záhy je totálně nasazen. Po osvobození začíná studium filozofické fakulty v Brně, ale z politických důvodů musí studium přerušit. Od r. 1950 působí na různých školách Znojemska a Blanenska, ale po pěti letech musí z náboženských důvodů odejít ze školství a tak pracuje jako dělník v cihelně, Frutě a různě až do r. 1970. V r. 1969 dokončuje vysokou školu složením státnice na universitě J. E. Purkyně v Brně - aprobace filosofie a čeština. Dostává se ke svému povolání na odborném učilišti v Mikulově, odkud odchází do důchodu v r. 1982.   

Literatura:
- Materiály MěK.

WEIGNER,Karel - profesor (70. výročí úmrtí)
*     ?
+ 22.01.1942 - Osvětim

Životopis:
Profesor na gymnáziu ve Znojmě. Umučen v koncentračním táboře v Osvětimi.   

Literatura:

• 50 let českého gymnázia ve Znojmě. Znojmo : Grafia, 1969. 27 s.

WINTERHALDER,Jan Josef - malíř (205. výročí úmrtí)
* 25.01.1743 - Vöhrenbach
+ 17.01.1807 - Znojmo

Životopis:
Syn sochaře J. Michala Winterhaldera. Od devíti let se učil u svého strýce sochaře Josefa Antonína Winterhaldera a v letech 1764-1768 u F. A. Maulbertscheho s kterým pracoval na řadě zakázek. Spolupracoval také na zakázkách s prof. vídeňské akademie V. Fischerem a J. Hauzingerem.

Dílo:
Fresky a obrazy: klášter v Louce (1765), kostel sv. Hippolyta (1766), farní kostel v Dyji (1766-1767), klášterní kostel v Rajhradě, refektář kláštera v Brno-Zábrdovice (1781), Tasovice (1789), Běhařovice (1792), zámek v Uherčicích, zámek v Dukovanech (1791) aj.  

Literatura:

• SVOBODA, Jiří. Přesvědčil jste nás, ale stejně nevěříme. Znojemsko. Roč. 9, č. 28 (13.07.1999), s. 9.

WINTERHALDER,Josef Antonín - sochař (310. výročí narození)
* 10.01.1702 - Vöhrenbach
+ 25.12.1769 - Znojmo

Životopis:
Pocházel ze sochařské rodiny usazené v bádenském Schwarzwaldu. Absolvent Akademie ve Vídni (1726-1728). Pracoval v dílně olomouckého sochaře J. Sturmera. Spolupracoval se svým bratrem Antonínem, A. Jelínkem, D. Kirchnerem, D. Schwarzem aj.

Dílo:
Sousoší Jana Nepomuckého v klášteře Hradisko (1737), boční oltář v dominikánském kostele Uherský Brod, kašna na náměstí Uherský Brod, kazatelna v kostele sv. Michala Brno (1743), oltář v kostele sv. Martina Třebíč, světské postavy na mostě Náměšť nad Oslavou, hlavní oltář v Předklášteří u Tišnova, sousoší sv. Norberta na Svatém Kopečku Olomouc (1753), kazatelna v kostele sv. Mikuláše Znojmo (1760), kazatelna v kostele sv. Kříže Znojmo aj. Sochy světců se nacházejí ve sbírce Jihomoravského muzea ve Znojmě.   

Literatura:

• JINDRÁČEK, Efrém. Památka sv. Dominika v Sorianu. Život farností Znojma. Č. 7 (2006), s. 8-10.

ZACH,František Alexandr - úředník (120. výročí úmrtí)
* 01.05.1807 - Brno
+ 14.01.1892 - Brno

Životopis:
Absolvoval universitu, byl nejprve právnickým praktikantem při krajském úřadě ve Znojmě. Jsa nadšen tehdejšími ideály slavofilskými odešel r. 1830 do Polska a bojoval v řadách povstalců proti ruskému absolutismu. Po konečném nezdaru povstání odebral se s polskou emigrací do Francie, kde strávil přes deset let živě se různým způsobem (mj. byl po jistou dobu úředníkem v královské knihovně ve Fontainebleau). Jsa přívržencem strany Adama Czartoryského, byl od něho r. 1843 poslán za příčinou politické agitace do Bělehradu. R. 1848 byl přítomen na slovanském sjezdě v Praze a účastnil se též činně při nešťastných bouřích svatodušních. R. 1849 bojoval na Slovensku proti Maďarům, odešel však ještě t. r. do Srbska, kde získal si přízeň Garašaninovu. Tento r. 1850 podle návrhu Z-ova zřídil v Bělehradě vojenskou akademii a prvním jejím ředitelem stal se Z., povýšený tehda na setníka. Když r. 1858 kníže Alexander Karaďorděvič byl svržen, Z. nucen byl Srbsko opustit a žil ve Švýcarsku, jsa vychovatelem Garašaninova synovce. Avšak již r. 1860 starý kníže Miloš na naléhání syna Michala povolal Z-a zpět a vrátil mu bývalou hodnost a úřad. R. 1870 Z. jmenován byl plukovníkem u dělostřelectva, vyznamenal se v bojích Srbů proti Turkům za války rusko-turecké r. 1877 - 78, povýšen byl na generála, ježto však přišel ve válce o nohu, obdržel dovolenou a r. 1883 byl dán na pensi. Zbytek pohnutého života trávil s počátku v Praze, od r. 1889 ve svém rodišti, kdež i zemřel.

Literatura:

• DUDA, Zbyněk M. Generál František Alexandr Zach (1807-1892) : osobnosti české minulosti. Historický obzor. Roč. 16, č. 3 (2005), s. 86-89.
• František A. Zach. 1. vyd. Praha : Melantrich, 1977. 321 s.

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.

ALBRECHT,Karel - malíř (85. výročí úmrtí)
* 06.01.1859 - Znojmo
+ 27.02.1927 - Znojmo

Životopis:
Absolvent Odborné keramické školy Znojmo (1882). Maloval na porcelán a majoliku ve znojemských keramických výrobnách firmy Klammerth od r. 1881.

Dílo:
Některé obrazy uloženy na zámku Konopiště. Majolika, kresby erbů ve fondu Jihomoravského muzea ve Znojmě. V r. 1884 provedl džbán pro bavorského krále Ludvíka II. Za svoji malířskou tvorbu obdržel řadu ocenění, např. 1886 stříbrná medaile na Řemeslné výstavě v Brně. Od roku 1890 se zabýval také heraldikou.

Literatura:

• ŠÍPEK, Zdeněk. Maloval i pro bavorského krále : Více než osm desetiletí visí umělecké a dokumentární obrazy znojemského rodáka Karla Albrechta na Konopišti. Moravské noviny Rovnost. Roč. 6, č. 46 (23.02.1996), s. 9.   

   
BARTOŠ,Ludvík - redaktor (60. výročí úmrtí)
* 29.07.1880 - Drásov
+ 16.02.1952 - Znojmo
   
Dílo:
Své úvahy, úvodníky, kulturní a politické glosy tiskl v časopisech, které redigoval nebo vydával. V letech 1907-1909 byl v Tišnově redaktorem týdeníku Náš kraj, od r. 1909 byl redaktorem týdeníku Jihozápadní Morava v Třebíči, k němuž r. 1910 připojil ještě znojemský Moravský jih a Hlasy ze západní Moravy. R. 1920 byla Jihozápadní Morava sloučena s týdeníkem Demokrat, vycházejícím až do r. 1938. V letech 1925-1927 a 1934-1938 vydával v Moravských Budějovicích Naše noviny. Mimo to byl vydavatelem Jihlavska (1920-1938), Moravského krasu (1937-1938), Jevíčska (1937-1941) a v Boskovicích Našich zájmů (1921-1926, 1934-1938). Vydavatelská činnost L. Bartoše byla přerušena v letech 1914-1919, kdy byl jako nespolehlivý zatčen a r. 1915 odveden na vojnu.   

Literatura:

• KEREMIDSKÝ, Marian. Z historie vzniku prvních českých novin města Znojma / Marian Keremidský. Znojemské listy. Roč. 4, č. 5 (07.02.1995), s. 6.
• ZEJDA, Radovan. Spisovatelé, publicisté a překladatelé. Moravskobudějovicko ; Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. S. 473-491.

BERGMANN,Josef - básník (80. výročí úmrtí)
* 22.10.1847 - Ludvíkov pod Smrkem
+ 20.02.1932 - Cheb

Životopis:
Po absolvování semináře působil jako kaplan v Karlových Varech, odkud někdy v poslední čtvrtině 19. století přešel na Hradiště u Znojma. Byl členem křížovníků s červenou hvězdou. Bergmanna nadchla zdejší příroda i památky, znal dokonale historii kraje, prošel všechna pozoruhodná místa Podyjí. Bergmann si na Hradišti brzy zvykl a sžil se s jeho obyvateli. Hradiště opustil roku 1900 a po dvacet následujících let byl proboštem poutního kostela v Chlumu nad Ohří. Poté se stal představeným řádu v Karlskirche ve Vídni. Od roku 1923 byl jeho působištěm starobylý Cheb, kde zemřel jako komandér křížovnického řádu.
   
Dílo:
Své humorné, epigrafické básně, často založené na slovních hříčkách, s náměty výhradně světskými, vydal ve dvou sbírkách - Stimme vom Pöltenberg (Hlas z Hradiště, 1898), Znaimer Schnecken (Znojemští šneci, 1898). Společně v jednom svazku vyšly při druhém vydání roku 1912.

Literatura:

• SVB. Josef Bergmann. Willkommen in Znaim und Umgebung. Roč. 1, č. 3 (1994), s. 4.
• SVOBODA, Jiří. Hlas z Hradiště - básník Josef Bergmann. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1988. (1989), s. 49-57.
• SVOBODA, Jiří. Staré Znojmo v poezii Josefa Bergmanna. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1989. (1989), s. 93-104.

BRANTNER,Johann - starosta (185. výročí narození)
* 12.02.1827 - Znojmo
+ 25.04.1904 - Znojmo

Životopis:
Starostou v letech 1886-1900. Narozen ve Znojmě, převzal velkoobchod s plodinami od svého otce, 1861-1903 člen obecního výboru, 1873 obecní radní (stavební záležitosti), zastánce modernizace města, 5krát zvolen starostou, 1900 pro nemoc složil starostenský úřad, 1886 člen Obchodní a živnostenské komory v Brně, dlouholetý velitel Sboru dobrovolných hasičů ve Znojmě, vrchní ředitel Znojemské spořitelny, oživil spolek Casino. 1891 čestné občanství města, 1894 získal rytířský kříž Řádu Františka Josefa, 1900 čestný titul Starostarosty.  

Literatura:

• MARKEL, Martin. Občané a moc - komunální politika ve Znojmě za Františka Josefa I. Sborník Státního okresního archivu. (2005), s. 10-33.

  
DOSKOČIL,Karel - historik (50. výročí úmrtí)
* 16.07.1908 - Olešnice
+ 04.02.1962 - Praha

Životopis:
Absolvent znojemského reálného gymnázia (1927), Filozofické fakulty Karlovy univerzity (1934), Státní archivní školy (1937). Pracovník Archivu země české. Za války totálně nasazen u firmy Prokop ve Vysočanech. V době Pražského povstání působil v bojové skupině S-III (Svornost). Po reorganizaci archivní sítě (1954), pracoval ve Státním ústředním archivu v Praze. Od r. 1959 skladník v továrně na barviva. Zemřel na rakovinu hrtanu. Pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.   

Dílo:
Beletrie a práce o literatuře: Větve stromů (1941), Původ Jaroslava Vrchlického (1944), Milosrdenství (1947), Mistr Dybin, rétor doby Karlovy (1948).
Překlady: Šest kázání z Homiliáře opatovického (1939), Karel IV. : Korunovační řád českých králů (1941) aj.
Uspořádal a vydal: Listy a listiny z dějin československých 869-1938 (1938, s překladem latinských a německých textů), Srdce Prahy v plamenech (1946, slovní doprovod k fotografiím O. Smoly z Květnového povstání).
Přispíval do časopisů a novin: Akord, Kvart, Listy pro umění a kritiku, Rozhledy po literatuře a umění, Sborník archivních prací aj.
Užíval šifry: Dč. , K. D.
   
Literatura:

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 29 (12.07.2010), s. 11.

GROZ,Josef - kněz (85. výročí narození)
* 14.02.1927 - Rájec nad Svitavou
+ 09.06.2004 - Příbram

Životopis:
Groz se narodil v Brně. Od mládí ministroval v (tehdy redemptoristy spravovaném) kostele sv. Michala v Brně. Do této kongregace také vstoupil, když na gymnáziu dokončil sextu. Svá řádová studia vykonával v Obořišti ve středních Čechách, kde tehdy fungoval redemptoristický studentát. Rok 1950 byl pro řeholní společenství katastrofální, neb se uskutečnila Akce K čili násilné zabírání klášterů a internace řeholníků. Josef Groz, tehdy ještě řeholní bratr a nikoliv kněz byl internován v jednom ze zřízených "internačních klášterů" - na Hoře Matky Boží u Králík.Z Králík byl o pár měsíců povolán k výkonu vojenské služby. Jeho místem působení se stalo slovenské Komárno. Ani na vojně však dlouho nepobyl, neb onemocněl a byl propuštěn. Po propuštění z vojny žil v Brně u rodičů. Velkou zálibou Josefa Groze bylo fotografování a filmování. Jelikož se mu nedostávalo lidí ochotných v jeho filmových pracích hrát, začal se věnovat filmu animovanému, s čímž mu pomáhal P. Břetislav Vaněk, jeho kamarád od dětství a řeholní spolubratr - redemptorista. Ten byl již v té době knězem i Josefu Grozovi se nabízela možnost tajného svěcení. Ten tuto možnost ale odmítal. V roce 1961 byl on a P. Vaněk zatčeni a ve vykonstruovaném procesu byli i odsouzeni. V roce 1962 se dočkali propuštění. Na rehabilitaci ale čekali až do roku 1969. Josef Groz začal v roce 1968 studovat na jediné státem povolené bohoslovecké fakultě v Litoměřicích a o rok později jej brněnský biskup Mons. Karel Skoupý vysvětil na kněze. První Mši svatou (primici) slavil P. Josef Groz v Brně - Židenicích. Byl ustanoven kaplanem farnosti Lomnice u Tišnova, později působil jako farář v Tasovicích u Znojma (v místě, které je spjato s redemptoristy - narodil se zde sv. Klement Maria Hofbauer). V Tasovicích jej také zastihla změna režimu v roce 1989. V první polovici 90. let zastával P. Josef službu magistra noviců v redemptoristickém noviciátu, který vznikl právě v Tasovicích. V roce 1996 byl zvolen provinciálem a jako takový se stěhoval do sídla provincialátu, kterým je poutní místo Svatá Hora u Příbrami. Službu provinciála vykonával až do roku 1999. Po odchodu ze služby provinciála ještě krátce působil na Svaté Hoře a následně ve Frýdku, odkud přešel na Horu Matky Boží u Králík, kde byl kdysi internován, aby byl superiorem (představeným) tamní redemptoristické komunity. Na Hoře Matky Boží působil jako superior do roku 2004, kdy v březnu onoho roku vážně onemocněl. Vrátil se na Svatou Horu a 9. června 2004 zemřel v příbramské nemocnici. Pohřben byl v Tasovicích u Znojma.   

Literatura:

• Josef Groz [online]. [cit. 2011-05-11]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Groz>;.

HAASE,Johann - starosta (175. výročí narození)
* 12.02.1837 - Znojmo
+ 18.08.1904 - Znojmo

Životopis:
Starostou v letech 1900-1904. Narozen ve Znojmě v rodině obchodníka se suknem, několik tříd gymnázia, společník světoznámého obchodu s vínem Alois Haase a synové, 1873 člen komise pro Světovou výstavu ve Vídni a člen vinařské jury, 1874 čestný člen Znojemského hospodářského spolku, od 1872 člen obecního výboru, 1873 obecní radní (lesní referát), 1873-1904 předseda Silničního výboru pro okres Znojmo, 1882-1902 poslanec moravského zemského sněmu a 1885-1897 říšské rady ve Vídni, 2krát zvolen starostou. Spoluzakladatel Německého měšťanského spolku a 1880-1895 jeho předseda, předseda Politického spolku liberálů a Německého spolku pro město a venkov, od 1858 člen c. k. priv. Sboru ostrostřelců (1870-1871 velitel), vrchní velitel Sboru dobrovolných hasičů, od 1900 vrchní ředitel Znojemské spořitelny. 1873 zlatý záslužný kříž s korunou, 1898 čestné občanství města.  

Literatura:

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 34 (17.08.2009), s. 11.

HUDCOVÁ-JILEMNICKÁ,Růžena - autorka knih pro mládež (115. výročí narození)
* 15.02.1897 - Brno
+ 19.08.1947 - Jur pri Bratislave

Literatura:

• Růžena Jilemnická [online]. [cit. 2011-05-11]. Dostupné na: .

JANDL,Josef - duchovní (5. výročí úmrtí)
* 23.10.1927 - Sulkovec
+ 02.02.2007 - Sulkovec

Životopis:
Přípravu na kněžství musel přerušit v r. 1950 po 4. ročníku, jelikož byl povolán do PTP (pomocné technické prapory). Poté vystřídal několik civilních zaměstnání, než mohl po 18 letech pokračovat v přípravě a přijmout kněžské svěcení 5. července 1969 v Brně. Působil jako kaplan v Novém Městě na Moravě a v Brně - Husovicích. Od roku 1977 byl farářem v Pavlicích a později i v Hostimi. Zemřel 2. února 2007 v nemocnici ve Znojmě. Byl pohřben do kněžského hrobu na hřbitově v rodném Sulkovci.   

Literatura:

• Josef Jandl [online]. [cit. 2011-05-11]. Dostupné na: http://pavlice-historie.wz.cz/pavlicti_duchovni.html>;.

KOŠUT,František - farář (95. výročí úmrtí)
*  ?
+ 17.02.1917 - ?

Životopis:
Dosavadní kooperátor v Miroslavi se zasadil o pseudogotickou podobu interiéru loděnického kostela. Za doby jeho úřadování byl v Maršovicích v roce 1900 zřízen hřbitov.   

Literatura:

• ECKL, Petr. Dějiny duchovní správy. Jezeřany - Maršovice : kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany - Maršovice : Obec Jezeřany - Maršovice, 2006. S. 93-99.

KOTRBA,Emil - malíř (100. výročí narození)
* 22.02.1912 - Znojmo
+ 21.02.1983 - Znojmo

Životopis:
Absolvent školy uměleckých řemesel v Brně (žák P. Dillingra) a Akademie v Praze (prof. T. F. Šimon). Byl jmenován nejlepším žákem Akademie (1963). V době svých brněnských studií docházel na veterinární fakultu, kde studoval anatomii zvířat. V r. 1969 mu Vysoká škola veterinární udělila Pešinovu medaili, kterou obdržel za vynikající činnost zejména v oblasti světa zvířat.   

Dílo:
Hlavním námětem jeho obrazů jsou koně. Zachytil je ve všech polohách, pohybech, od času hříbat přes dospělost až ke smutnému umírání. Chápal je nejen jako ušlechtilá zvířata, ale především jako věrné přátele a pomocníky člověka. Vytvořil z koně symbol, kterým oslavil mnohotvárnou harmonii přírody a života. Zabýval se také grafikou. Autor stovek ex libris. První knižní značku vytvořil v patnácti letech. Dle našeho významného uměleckého kritika Fr. Dvořáka vynikají jeho ex libris především bezpečným kresebným přednesem a smyslem pro zkratku. Pracoval převážně technikou dřevorytu a litografie. Třikrát byl poctěn realizací našich poštovních známek. Nejvydařenější byla emise z r. 1976, vydaná u příležitosti celostátní výstavy Země živitelka. Výběr z pozůstalosti (školní práce) uloženy ve fondu Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Literatura:

• KONEČNÁ, R. Črty o osobě a díle malíře Emila Kotrby znojemského rodáka. Podyjí. (1959), s. 40-42.
• NOVÁK, Pavel. Malíř venkova, malíř krásy. Znojemsko. Roč. 28, č. 7 (18.02.1987), s. 4.
• NOVÁK, Pavel. Miloval duši plnou plamenů a zvonů. Znojemsko. Roč. 28, č. 23 (08.06.1988), s. 4.

  
KUNIKE,Adolf Friedrich - malíř (235. výročí narození)
* 25.02.1777 - Greifswald
+ 17.04.1838 - Vídeň

Životopis:
Žák vídeňské Akademie, studoval i v Římě. V roce 1817 získal litografickou koncesi. Vytvořil sérii dunajských pohledů, ale také pohledy z Čech a Moravy.   

Literatura:

• Adolf Friedrich Kunike [online]. [cit. 2011-05-11]. Dostupné na: http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop.k/k942157.htm;internal&action=_setlanguage.action?LANGUAGE=en>.

LEICHER,Felix Ivo - malíř (200. výročí úmrtí)
* 18.05.1727 - Bílovec
+ 20.02.1812 - Vídeň

Literatura:

• SLAVÍČEK, Lubomír. Oltářní obrazy Franze Antona Maulbertsche a jeho okruhu v poutním kostele v Dyji. Kostel Bičovaného Spasitele v Dyji. Brno : Moravská galerie, 2005. ISBN 80-7027-137-X. S. 101-115.

  
z LICHTENŠTEJNA,Josef Václav Vavřinec - kníže (240. výročí úmrtí)
* 10.08.1696 - ?
+ 10.02.1772 - Vídeň

Životopis:
Byl známý jako diplomat a úspěšný voják, s jehož jménem je spjata reforma dělostřelectva císařské armády.   

Literatura:

• Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.

LINSBAUER,Oskar - páter (45. výročí úmrtí)
* 30.11.1912 - Starý Šaldorf
+ 18.02.1967 - Janov

Životopis:
5.12.1912 pokřtěn v Louckém klášteře, 27.5.1920 biřmování v Dyji. 1918-1923 navštěvoval základní školu, 1923-1927 reálka ve Znojmě, 1927-1931 gymnázium. 1936-1940 teologické studium, 1940-1945 vojenská služba. 28.7.1946 vysvěcen na kněze. Zemřel v Janově.   

Literatura:

• LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l. : J. Lang, 1998. S. 35.

  
MAHR,Albin - teolog (115. výročí narození)
* 24.02.1897 - Mackovice
+ 07.03.1965 - Vídeň
   
Literatura:

• Albin Mahr [online]. [cit. 2011-05-12]. Dostupné na: http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Albin_Mahr>;.

MEISTER,Oskar - knihkupec (170. výročí narození)
* 15.02.1842 - Znojmo
+   1902 - ?

Životopis:
Po absolvování gymnázia, se stal knihkupcem. Sloužil v rakouské armádě (1886). Byl horlivým ctitelem Karla Postla (Charlese Sealsfielda). Později působil v Olomouci jako redaktor.   
   
Dílo:
Své dojmy a vzpomínky z vojenského života sepsal v knize Aus Bewegter Zeit. Publikoval v časopisech a novinách (fejetony): Znaimer Wochenblatt aj.

Literatura:

• PEŘINKA, František Václav. Rodáci : znamenitější rodáci znojemští. Vlastivěda moravská. Znojemský okres. Č. 76 (1904), s. 140-141.

NAJBRT,Josef - učitel (20. výročí úmrtí)
* 15.08.1921 - Bobnice u Nymburka
+ 11.02.1992 - Znojmo

Životopis:
Po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze, na níž vykonal dvě státní zkoušky z grafických předmětů, účetnictví a mechanizace, působil na Žatecku. Jako člen představenstva Jednoty v Moravském Krumlově se zúčastnil i jednání městské rady ve Znojmě. V sedmdesátých letech však musel její zasedání opustit, vzhledem k tomu, že v roce 1968 inicioval spolu s dalšími členy sociálně demokratické strany její obnovení. Od mládí byl pohybově nadaný. Hrál závodně kopanou, v sezóně 1940/41 dokonce za tehdy ligové mužstvo SK Polaban Nymburk. Na střední ekonomickou školu ve Znojmě nastoupil prof. Najbrt v roce 1962 a učil zde tedy prakticky nepřetržitě třicet let.   

Literatura:

• NOVÁK, Pavel K. Odešel nejmladší starý Znojemák. Znojemsko. Roč. 2, č. 11 (18.03.1992), s. 2.

 
NIEDERFÜHR,Hans - spisovatel (140. výročí narození)
* 04.02.1872 - Znojmo
+ 04.11.1933 - Korneuburg
   
Literatura:

• Hans Niederführ [online]. [cit. 2011-05-12]. Dostupné na: http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Hans_Niederf%C3%BChr>;.

  
POKORA,František - farář (65. výročí úmrtí)
* 16.06.1870 - Český Brod
+ 11.02.1947

Životopis:
Příchod Františka Pokory, narozeného 16. června 1870 v Českém Brodě, do Miroslavi byl patrně pro sbor i obec svým způsobem otřes. Pokora byl typ faráře, po kterém někteří miroslavští bezesporu toužili: S okolím nesplynul, kázáním burcoval, z kazatelny hřímal, tvrdě je nutil k vyšší úrovni duchovního, ale zejména osobního a rodinného života. Mladý farář Pokora začal systematicky, intenzivně a pravidelně pracovat s mládeží. Kruh evangelických mladíků a panen se scházel nejprve po rodinách, od roku 1901 v šálku u kostela, který byl k tomu účelu vystavěn. Schůzky mládeže se brzy změnily v setkávání mezigenerační a Kruh se stal nejen duchovním, ale i kulturním centrem sboru. V roce 1904 byl František Pokora zvolen farářem v Zádveřicích a působil také v Táboře a v Nosislavi. Zemřel 11. února 1947.   

Literatura:

• František Pokora [online]. [cit. 2011-05-12]. Dostupné na: http://fscce.oryon.cz/modules.php?name=News&;file=article&sid=15>.

  
POKORNÝ,Karel - sochař (50. výročí úmrtí)
* 18.01.1891 - Pavlice
+ 14.02.1962 - Praha

Životopis:
Ve 14 letech ho rodiče poslali na vyučení do Vídně, jak bylo tehdy na Znojemsku zvykem. Po návratu se dal zapsat na mistrovskou školu uměleckého zámečnictví v Hradci Králové, odtud za rok přešel na uměleckoprůmyslovou školu do Prahy. Léta 1914-1917 strávil na Akademii výtvarných umění, ve speciální sochařské škole J. V. Myslbeka, kde zůstal nějakou dobu po absolutoriu jako jeden z pomocníků v profesorově dílně. První roky jeho samostatné tvorby jsou proto téměř zákonitě ovlivněny osobností učitele. Až teprve během první poloviny dvacátých let se Karel Pokorný dopracovává výrazněji odlišného sochařského pojetí, než jaké mu vštípila škola. Od roku 1936 vyučoval na Vysokém učení technickém a v letech 1945-1962 byl profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze. 

Dílo:
Tvořil hlavně reliéfy, monumentální sochy a podobizny. Vytvořil pomník Karla IV. pro pražskou univerzitu, který je umístěn ve slavnostním sále Karolína. Více než deset let pracoval na pomníku B. Němcové pro Slovanský ostrov v Praze. Vystavoval v Německu, Itálii, Francii, ve Švýcarsku a na společných výstavách SVU Mánes a Svazu čs. výtvarných umělců v Praze, Bratislavě aj.

Literatura:

• DAPO. Rodák z Pavlic. Znojemské listy. Roč. 5, č. 3 (27.01.1996), s. 3.
• Národní umělec Karel Pokorný. Znojemský zpravodaj. Č. 9 (1980), s. 9-12.

SEMORÁD,Adolf - poručík (30. výročí úmrtí)
* 31.05.1925
+ 20.02.1982

Literatura:

• VANĚK, Pavel. Vojenská kronika 4. znojemské pohraniční brigády 1945-1955. Praha : Ústav pro studium totalitních režimů, 2009. 286 s.  

SMUTNÝ,Miloslav - básník (40. výročí úmrtí)
* 03.01.1894 - Moravské Knínice
+ 13.02.1972 - Brno

Literatura:

• Kalendárium osobností Moravy pro období 2001-2005. V Brně : Moravská zemská knihovna ; V Olomouci : Státní vědecká knihovna, 2001. 358 s.

  
SMUTNÝ,Miloslav - sochař (100. výročí narození)
* 02.02.1912 - Jindřichův Hradec
+ 29.03.1989 - Znojmo

Životopis:
Absolvent Odborné keramické školy v Bechyni (1930). Působil jako modelář v jedné soukromé firmě ve Svijanech na Liberecku (1930-1937). Od r. 1937 pracoval u firmy Sláma ve Znojmě. Po druhé světové válce působil čtyřicet sedm let v Keramických závodech jako výtvarník. Vytvářel návrhy figurální a ozdobné keramiky pro Keramické závody Znojmo, Kravsko a Bechyni. Pedagog na LŠU (1961-1964). Hlavní výtvarník Znojemského historického vinobraní a Hodokvasů, navrhoval i kostýmy.   

Dílo:
Autor postavy Hostana na vinětě piva Hostan, malby na skle v obřadní síni Městského úřadu ve Znojmě.
Reliéfy: Moravský Krumlov, Šatov, Mikulovice.
Sgrafita: Znojmo, Hnanice, Tešetice.
Výstavy: Světová výstava keramiky v Praze (1962), Jindřichův Hradec, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Znojmo aj.
Část návrhů na realizaci uložena v Jihomoravském muzeu ve Znojmě.

Literatura:

• Dodatky ke Slovníku československých výtvarných umělců. 1. vyd. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955. 224 s.

 
SOLOVJEV,Arkadi - malíř (110. výročí narození)
* 10.02.1902 - Litva
+  ?

Životopis:
Studoval u profesorů V. Nechleby a O. Nejedlého na AVU v Praze (1924-1931). Maloval obrazy romantických krajin s charakteristickými rybníky a stromovím, často inspirované krajinou jižních Čech. Malířsky působil v Praze. Ve 30. a 40. letech opakovaně vystavoval v Rubešově galerii v Praze. 1950 obeslal pražskou výstavu Výtvarná úroda.   

Dílo:
Tvořil prosté krajiny s rybníky a skupinami stromů.
Obrazy: Západ na Třeboňsku, Rybník na Jičínsku, Březový háj, Navečer, Znojmo od Obří hlavy, Byčí skála aj.
Výstavy: Praha (1933, 1935).

Literatura:   

• Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha : Ryšavý, R., 1936. 792 s.

UGWITZ,Antonín - historik (105. výročí úmrtí)
* 14.06.1854 - Prostějov
+ 09.02.1907 - Praha

Životopis:
Narodil se v Prostějově. Vykonal zkoušky způsobilosti pro německé i české obecné i měšťanské školy, učil ve Valašských Kloboukách a v Moravském Krumlově. Od r. 1886-1900 v Žilině u Nového Jičína. Působil pak v Chropyni, Přerově a Tovačově. V místech, kde působil, se zajímal o regionální dějiny a vlastivědu; přispíval do řady časopisů a novin, nejčastěji do Opavského týdeníku. V Moravském Kravařsku má obsáhlou stať historickou, zpracoval místopis všech německých obcí v okrese.   

Literatura:

• GRUNOVÁ, Eva. Místa paměti. Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. ISBN 978-80-86249-56-8. S. 245-254.

VAVRDA,Jan - plukovník (90. výročí narození)
* 26.02.1922 - Olomouc
+ 14.04.1995 - Znojmo

Životopis:
V sedmnácti letech odešel po německé okupaci přes Maďarsko, Jugoslávii a Sýrii do Francie. Vstoupil do československé zahraniční armády a zúčastnil se ústupových bojů. V Anglii a dalších zemích absolvoval v rámci naší armády řadu specializovaných kurzů (poslední zpravodajský kurz pro příslušníky zvláštní skupiny Ministerstva národní obrany ČSR v Londýně, 1943). Člen výsadkové skupiny Speltr - Lenka (1944). Po vysazení na našem území působil jako zástupce velitele partyzánského oddílu (Lenka-Jih) v prostoru Znojmo- Jihlava-Třebíč. Za bojové zásluhy vyznamenán v r. 1946 prezidentem republiky dvěma Československými válečnými kříži 1939. Nositel medaile Za chrabrost, medaile Za zásluhy I. stupně a pamětních medailí Anglie, Francie a Itálie. Svá poslední léta prožil ve znojemském penziónu U městského lesíka.   

Literatura:

• ALEXA, Václav. Bojovali z vlast : Plukovník Jan Vavrda. Znojemské listy. Roč. 6, č. 49 (18.12.1997), s. 3.
• PLÍŠEK, Libor. Za plukovníkem Janem Vavrdou. Znojemská Rovnost. Roč. 5, č. 98 (26.04.1995), s. 4.

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.

z Althannu,Michal Jan III. – podkoní (290. výročí úmrtí)
* 08.10.1679 - ?
+ 16.03.1722 - Vranov nad Dyjí

Životopis:
Svobodný pán z Goldburgu a Murstettenu, skutečný tajný rada a nejvyšší podkoní. Již od mládí se objevoval po boku prince Karla, kterého podporoval i jako španělského krále Karla III. ve válkách o španělské dědictví. V této době se v Barceloně oženil s Karlovou favoritkou Marií Annou Pignatelli. Roku 1711 se stal král Karel římsko-německým císařem a přesídlil i s dvorem do Vídně. Michal Jan III. se u novopečeného císaře těšil stále větší oblibě. Sám Karel V. často pobýval na jeho panstvích a náklonnost mu projevoval i různými vyznamenáními. Michal Jan III. se stal rytířem Řádu zlatého rouna, španělským grandem první třídy, dědičným číšníkem Říše římské národu německého, nejvyšším dědičným županem czaladierského komitátu, atd. Na politické scéně profitoval z císařovy přízně. Mezi ostatními šlechtici nebyl vůbec oblíbený. Zemřel 16. března 1722 a je pochován v rodinné hrobce ve Vranově nad Dyjí.  Karel V. byl z jeho smrti nešťastný. "Prohlásil se za poručníka jeho nezletilých dětí a nařídil, aby ve Vídni po tři dny každé tři hodiny zvonily zvony všech kostelů a rozdávaly se peníze vídeňské posádce. Smutečních slavností se zúčastnil celý dvůr, vysoký klérus, cizí vyslanci, zádušní mši celebroval vídeňský arcibiskup.  

Literatura:

• BRYCHTOVÁ, Květa. Erby rodu Althannů na architektonických, sochařských a vybraných movitých památkách na Znojemsku : bakalářská práce. Znojmo, 2008. 38 s. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc.
• Vranovský zpravodaj. Č. 3 (2006), s. 15-17.

Badin,František – voják (95. výročí úmrtí)
*     ?
+ 07.03.1917 - Rusko

Životopis:
Zemřel v ruském zajetí.  

Literatura:

• ECKL, Petr. První světová válka. Jezeřany - Maršovice : kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany - Maršovice : Obec Jezeřany - Maršovice, 2006. S. 55-59.

Bašta,Karel – učitel (70. výročí úmrtí)
* 15.08.1913 - Vémyslice
+ 19.03.1942 - Osvětim

Životopis:
Stal se obětí okupace, umučen v koncentračním táboře. Učitel - obecná škola ve Skryjích, okr. Moravský Krumlov.

Literatura:

• Materiály MěK.

Bobek,František – spisovatel (130. výročí narození)
* 26.03.1882 - Římov-Vísky
+ 10.02.1959 - Lechovice

Životopis:
Absolvent třebíčského gymnázia a učitelského ústavu v Poličce. Pro své vlastenecké smýšlení musel často střídat svá působiště. Byl pedagogem v Zubří, Rokytnici, Vsetíně, Velké Bystřici, ve Vnorovách, Břeclavě a v Nenkovicích, tam získal konečně definitivu. Procestoval všechny tehdejší země Rakouska-Uherska. Účastník l. světové války. V roce 1914 narukoval do rakouské armády. O rok později přešel s plukem do ruského zajetí, kde strávil přes tři roky. Jako učitel a legionář se dobrovolně přihlásil k zakládání českých škol mezi krajany. Založil českou školu v krajanské vesnici Dembrovka mezi Rovnem a Dubnem u Lvova. Když se 12. prosince 1918 dozvěděl o vzniku Československa, vrátil se s několika kolegy zpět do vlasti. Usadil se na Znojemsku. V roce 1921 založil menšinovou školu v Šanově, poté byl správcem školy v Rudlicích a v Horním Újezdě u Moravských Budějovic. V roce 1930 odešel do důchodu. V roce 1951 se usadil v Lechovicích, kde působil jako knihovník. Spolupracoval s Čs. rozhlasem a se znojemským muzeem, kde často provázel návštěvníky, pomáhal zakládat herbář květeny Znojemska. Byl aktivní i společensky. Mezi jeho přátele patřili P. Bezruč, R. Havelka, J. Domínek, J. Úprka, A. Budík.

Dílo:
Napsal a publikoval stovky povídek, humoresek a fejetonů. Je autorem šesti pohádkových knížek, tří povídkových knih a dvou divadelních her. Sbíral lidové písně a pověsti. V roce 1954 z finančních důvodů prodal své sbírky zvyků, nářečí, písní a rukopisů Etnografickému muzeu v Brně.  
 
Literatura:

• HLADÍK, Jaroslav. Učitel František Bobek, zapomenutý vlastenec. Znojemsko. Roč. 6, č. 13 (26.03.1996), s. 5.
• POLÁKOVÁ, Květoslava – POLÁK, Jaromír. František Bobek. Lechovice : 1287-2007. [S. l.] : Mondo, 2007. S. 67.

Ditmar,Rudolf – právník (125. výročí úmrtí)
* 11.12.1848 - Vídeň
+ 31.03.1887 - Milano

Životopis:
Syn Karla Rudolfa Ditmara. Vystudoval práva, roku 1878 se ale rozhodl pro výrobu keramiky a založil ve Znojmě keramickou firmu. Zpočátku se věnoval hlavně výrobě nádobí a majoliky, největší úspěch mu ovšem přinesla až produkce sanitární keramiky, kterou zahájil roku 1884. Firma měla sklady ve Vídni a Praze a s výrobky pronikla i na zahraniční trhy. Rudolf Ditmar proslul i vzornou péčí o dělníky. Zemřel nečekaně při inspekční cestě do Milána.  

Literatura:

• ŠIMEK, Robert. Pro pána i kmána : Rudolf Ditmar. Profit. Roč. 20, č. 10 (09.03.2009), s. 62-63.

Fischer,Jan Tomáš – sochař (55. výročí úmrtí)
* 25.11.1912 - Znojmo
+ 07.03.1957 - Znojmo

Životopis:
Absolvent měšťanské školy a učebního oboru umělecké zámečnictví a kovotepectví (firma Peschek, Znojmo). V r. 1938 byl přijat na pražskou Akademii (prof. O. Španiel) a připojil se tak ke generaci českých medailérů, vycházejících z odkazu tohoto zakladatele moderní české medaile. Po uzavření škol v r. 1939 s pomocí přátel si zařídil ateliér. Profesor Španiel se mu dál věnoval nejen jako učitel, ale i přítel, který mu pomáhal při zprostředkování zakázek. Jednou z nich byl náhrobek B. Heinze - nekorunovaného krále rytců našich známek. Toto výtvarné dílo bylo první jeho prací, kterou se představil veřejnosti ve věku 28 let. Modelem mu stál K. Černý, znojemský rodák. Bronzový pomník z r. 1941 je možno najít na Vinohradském hřbitově v Praze. V r. 1946 se vrátil do Znojma. Získal ateliér po Š. Erdösovi. Byl členem Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské. Jaroslav Seifert mu ve své básnické sbírce Halleyova kometa věnuje báseň Avers medaile.
 
Dílo:
Vytvořil mnoho medailí, plaket, keramických reliéfů i velkých plastik, skic a návrhů.

Výběr z díla: Velká cena města Znojma (Vrhač koulí) bronz (1946), Prokop Diviš ražená medaile ke 250. výročí narození bronz a stříbro, Znojmo-radniční věž oboustranná ražená medaile bronz a stříbro (1948), Znojmo - Motocyklový závod jednostranná litá medaile bronz (1954), Klárka Fischerová - jednostranná ražená medaile bronz (1958). Ve Znojmě se můžeme setkat s jeho dílem na Divišově náměstí - busta P. Diviše, na Jezuitském náměstí na budově bývalého jezuitského gymnázia - deska s plaketou J. Prochásky a P. Diviše. V l. patře MěÚ, Obrokova 10, Znojmo se nachází deska dr. Marešovi. Na městském hřbitově najdeme několik plaket a reliéfů na pomnících. V Domě umění ve Znojmě je stálá expozice J. F. Fischera.

Samostatné výstavy: Výstava in memoriam sochaře J. T. Fischera (1957, Praha), Výstava k nedožitým 75. narozeninám (1987, Znojmo).

Literatura:

• HARTMANN,Antonín. Jan Tomáš Fischer. Praha : Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1960. 16 s., 30 s. obr. příl.

Haizl,Emanuel - MUDr. (145. výročí narození)
* 26.03.1867 - Jezbořice
+ 23.04.1916 - Moravský Krumlov

Životopis:
Narodil se v Jestbořicích (Jezbořicích), okres Pardubice, první zmínka o jeho pobytu v Moravském Krumlově je z roku 1896, kdy je uveden v seznamu podporovatelů matiční školy. V Moravském Krumlově působil jako obvodní lékař pro okolní obce (např. Dobelice, Dobřínsko, Rybníky, Tulešice, Vémyslice). V roce 1907, kdy došlo k rozdělení c. k. okresní školní rady na českou a německou, se stal členem české okresní školní rady. V roce 1908 byl založen spolek na podporu založení a vydržování českých měšťanských škol Matice Moravskokrumlovská. Zde MUDr. Haizl zastával funkci pokladníka. Do roku 1910 byl také předsedou Občanské záložny v Moravském Krumlově. MUDr. Haizl je autorem článku ve Věstníku Národní jednoty pro jihozápadní Moravu: Historie zápasu o české školy měšťanské v Moravském Krumlově, který vyšel v roce 1914. Významný přínos pro rozvoj českého měšťanského školství je podrobně rozepsán ve Sborníku vydaného na paměť 25-ti letého trvání českých škol měšťanských v Moravském Krumlově z roku 1935. MUDr. Haizl zemřel ve věku 49 let dne 23. 4. 1916 v Moravském Krumlově, v té době bydlel na Klášterním náměstí 73/I. Dne 28. 10. 1920 byla slavnostně odhalena v Moravském Krumlově na budově české měšťanské školy pamětní deska věnovaná MUDr. Haizlovi. Dnes je tato pamětní deska umístěna ve vstupní části budovy Základní školy na nám. Klášterním 134.

Literatura:

• GRUNOVÁ, Eva. Osobnosti českého školství a vlastenecké spolky v Moravském Krumlově. Ke stému jubileu české měšťanky v Moravském Krumlově. Moravský Krumlov : Základní škola, 2009. S. 87-93.
• VALEŠ, Vladimír. Výročí obestřené tajemstvím : Mají něco společného dvě náhlá úmrtí krumlovských osobností?. Moravské noviny Rovnost. Roč. 6, č. 110 (11.05.1996), s. 9.

Havelka,Jaroslav – dramatik (90. výročí narození)
* 31.03.1922 - Silůvky u Brna
+ 14.08.1997 - London (Kanada)

Životopis:
Gymnaziální studia absolvoval ve Znojmě, Brně a Tišnově. Za okupace studoval na brněnské konzervatoři. Poté byl totálně nasazen do válečného německého průmyslu ve Vídni a v Kuřimi. Po válce začal studovat na Masarykově univerzitě v Brně filozofii, psychologii, dějiny umění a fyziku. Během studií získal státní italské stipendium na milánské univerzitě, kde dokončil studia doktorátem z filozofie a psychologie. V roce 1952 emigroval do Kanady. Přednášel na francouzské montrealské univerzitě slavistiku, na univerzitě Western Ontario v Londýně psychologii. Dvakrát byl poctěn cenou Kanadské univerzitní společnosti za vynikající univerzitní odbornou a výchovnou činnost. V posledním desetiletí se soustředil na studium náboženského orientálního vědomí, hlavně buddhismu a hinduismu. V roce 1987 byl emeritován, dále přednášel, psal odborně i literárně a vášnivě maloval.  

Dílo:
Pelyněk (1957), Brevíř podivování (1978), Tesknice a zvukomalby (1997).

Odborná literatura: The Nature of the Creative Process in Art (1968), Reflections and Preoccupations (1981), Variations (1988) aj.

Literatura:

• Materiály MěK.

Knies,Jan – archeolog (75. výročí úmrtí)
* 26.11.1860 - Tasov
+ 05.03.1937 - Brno

Životopis:
Narodil se v Tasově u Velkého Meziříčí. Jeho otcem byl nadučitel. Ke studiu na učitelský ústav do Brna nastoupil v roce 1876 a od roku 1879 již podnikal samostatné archeologické výzkumy. V roce 1897 byl učitelem v Rogendorfu (dnešní Krasová). Zde se také ve svých 39 letech oženil. Škola se díky jeho výzkumům zaplnila kostmi a jiným archeologickým materiálem, takže začal uvažovat o stavbě muzea. V únoru 1901 se zastupitelstvo obce Sloup usneslo odprodat mu část obecního pozemku. Podmínkou však bylo, že v budově, kterou zde postaví, umístí své archeologické sbírky. Muzeum bylo otevřeno 8. července 1906. Nové muzeum se brzy těšilo velkému zájmu veřejnosti – například v roce 1909 jej navštívilo více jak 10 000 lidí. V roce 1910 se Jan Knies dostal kvůli svým vlasteneckým názorům do prudkého sporu s profesorem dr. Karlem Absolonem, což vedlo k sepsání vysvětlující brožurky pro veřejnost. Hlavní překážkou v jeho další práci bylo propuknutí I. světové války. Mnoho učitelů bylo naverbováno. Dne 20. listopadu 1919 jmenovalo obecní zastupitelstvo Jana Kniese čestným občanem obce Sloup. V tomtéž roce odešel do důchodu. Již od roku 1918 vedl jednání s dr. Jaroslavem Helfertem o prodeji své sbírky do Moravského muzea v Brně, k čemuž došlo až v prosinci 1923. Zemřel 5. března 1937 a je pochován na centrálním hřbitově v Brně.  

Literatura:

• HRBÁČKOVÁ, Alena. Muzeum v roce 2006. Moravskokrumslovské noviny. 6. 2006, s. 21.

Kracker,Jan Lukáš – freskař (295. výročí narození)
* 03.03.1717 - Jager
+ 01.12.1779 - Jager (Uhry)
 
Životopis:
Absolvent vídeňské Akademie (1733 zapsán). Žil a tvořil ve Znojmě a později v Uhrách, kde vstoupil do služeb jagerského biskupa.  

Dílo:
Oltářní obrazy: hlavní oltář v Bystrném u Poličky (1749), hlavní oltář kapucínského kostela ve Znojmě (kolem r. 1750), boční oltáře v kostele sv. Kříže ve Znojmě, jezuitský kostel sv. Mikuláše na Malé Straně (2 obrazy, 1760-1761) aj.

Fresky: freska na klenbě lodi v jezuitském kostele sv. Mikuláše na Malé Straně (1760-1761), v kapli sv. Tekly kostela Alžbětinek Na Slupi (kolem r. 1760-1761), cyklus křížové cesty v Opavě-Kateřinkách (1761) aj.

Literatura:

• ŠÍP, Jaromír. Wandmalereien des Spätbarocks. Praha : Artia, 1958. 39 s., [72] s. obr. příl.

Krpoun,František - protifašistický bojovník (70. výročí úmrtí)
* 02.10.1905 - Ctidružice
+ 18.03.1942 - Osvětim

Životopis:
Narodil se v Ctidružicích, kde také chodil do školy. Vyučil se ševcem u svého bratra. Po vyučení pracoval jako dělník ve správkárně obuvi. Potom pracoval na dráze jako pomocný dělník, posunovač, hradlář a nakonec jako vážný ve skladišti nákladního zboží ve stanici Grešlové Mýto. Po založení Sokola v Blížkovicích se stal jeho horlivým členem. Patřil mezi nejpilnější brigádníky při stavbě Sokolovny. Po obsazení našeho území fašistickými okupanty 15. března 1939 se zapojil do domácího odboje Obrana národa. Na udání ze msty byl 3. března 1941 zatčen, krátkou dobu vyslýchán a vězněn v Kounicových kolejích v Brně. Odtud byl odeslán do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 18. března 1942 na následky týrání zemřel.  

Literatura:

• KOUKAL, Ladislav. Blížkovice : Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice : JZD Družba, 1982. 55 s.

Lazar,Theodor – spisovatel (125. výročí úmrtí)
* 24.09.1834 - Bystřice nad Pernštejnem
+ 26.03.1887 - Brno

Životopis:
Studoval v Moravské Třebové, Litomyšli, Brně, Vídni, učil na gymnáziu ve Znojmě (1855), odkud odešel po třech letech na studia do Vídně, aby o rok později se znovu vrátil do Znojma, kde učil latinu, němčinu, češtinu a od r. 1867 byl v Brně. T. Lazar je uváděn v pramenech jako historik, kulturní pracovník, vlastenec, který pracoval v mnoha spolcích. Hodně příspěvků lze najít ve sbornících gymnázia Znojmo a Brno.

Dílo:
Der Trinus des Plautus und seine Nachbildung durch Lessing (1865), T.M. Plautus římské komedie (1870) atd.  

Literatura: 

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 14 (30.03.2009), s. 11.

Litold I. Znojemský – kníže (900. výročí úmrtí)
* 1063 - Brno
+ 15.03.1112 - Znojmo ?

Životopis:
Narodil se nejspíše na brněnském hradě dědičnému moravskému knížeti Konrádovi I. Brněnskému a Virpirce z Tenglingenu. V roce 1092 se ujal moci dědičného moravského knížete vlády ve znojemské části moravského království. V roce 1099 byl společně s bratrem Oldřichem I. napaden českým vojskem pod vedením knížete Břetislava II. V obavách, aby neplenil jejich zemi, vydal mu své hrady. Uprchl do Rakouska. Odtud z hradu Raabs podnikal se svou družinou loupeživé nájezdy na své dědičné území. Český kníže Břetislav II. se domluvil s hrabětem Gotfridem a ten obléhal hrad Raab šest týdnů, než se posádka vzdala pro nedostatek potravin. Litoldovi se podařilo uprchnout. V roce 1100 po 22. prosinci se se svojí družinou vojenským tažením ujal svého dědičného území. Asi v roce 1101 se oženil s Idou Rakouskou a kolem roku 1108 až 1109 se jim narodil syn Konrád. Zemřel po dovršení padesáti let zřejmě na znojemském hradě.  

Literatura:

• BÍLÝ, Jiří Libor. Moravští panovníci v 6. až 13. století. Nitra : Spolok Moravanov na Slovensku, 1997. 741 s.

Mikšíček,Matěj – spisovatel (120. výročí úmrtí)
* 03.02.1815 - Toužín
+ 12.03.1892 - Brno

Životopis:
Studia absolvoval ve Znojmě, Hradci Králové a Litomyšli, ve Vídni studoval chirurgii, v Pešti a Brně filozofii. Z Pešti přinesl na Moravu píseň "Hej Slované". Pod vlivem přítele F. M. Klácela vstoupil do semináře bohosloví, který však brzy opustil. Aktivní účastník událostí roku 1848 a Slovanského sjezdu. Pracoval jako knihkupec a později úředník severní dráhy. Působil v různých městech, nakonec přeložen do Brna. Jeho žena Veronika Vrbíková byla přítelkyní Boženy Němcové. Dům, ve kterém bydlel v Dačicích u svého strýce, je označen pamětní deskou. Na dačickém hřbitově je uložena zemina a pomník z jeho zrušeného hrobu z Ústředního hřbitova v Brně.  

Dílo:
Sbírka pověstí moravských a slezských (I. -III. díl, 1843-1844, Brno a IV. díl 1845, Olomouc), Národní báchorky (2. svazky, 1845), Pohádky a pověsti lidu moravského (1847, Brno), Národní pohádky a pověsti moravské a slezské (2. vydání) a samostatně pod titulem Sebrané spisy (1888-1889). Autor několika povídek satiricko-politického obsahu (Co a jak (1848).

Publikoval v časopisech a novinách: Moravská orlice, Našince, Moravské noviny, Koledy, Květy aj., redigoval Časopis pro lid (1843), několik let pořádal kalendář Domácí přítel.

Literatura:

• KOPECKÝ, Milan. Literární význam Mikšíčkových pamětí. Vlastivědný věstník moravský. (1960), s. 216-224.

Nešetřil,Vlastimil – varhaník (5. výročí úmrtí)
* 08.09.1931 - Kutřín
+ 08.03.2007 - Znojmo

Životopis:
Po ukončení školní docházky absolvoval dvouletou hospodářskou školu. V 18 letech odešel do Brna, kde v roce 1952 úspěšně dokončil vzdělání na tříleté varhanické škole. V roce 1954 přišel do Znojma, kde jako varhaník vypomáhal ve znojemských kostelech. V Šatově, Jevišovicích a Horních Dubňanech vyučoval hudbu na různé hudební nástroje. Dne 1.11.1954 se stal správcem kůru a varhaníkem kostela sv. Kříže ve Znojmě. V roce 1963 začal pracovat v Keramických závodech ve Znojmě a současně se věnoval funkci varhaníka a pravidelně nacvičuje chrámový sbor. V roce 1993 navázal chrámový sbor spolupráci s Pěveckým sdružením Vítězslav Novák, společně uskutečnily několik koncertů - Hnanice, Rakousko. Společně se také zúčastnily Moravskokrumlovského setkání pěveckých sborů. Za dobu svého působení uvedl s chrámovým sborem, který řídil 11 vánočních mší, 12 latinských a jednu českou mši a nespočetné množství církevních sborových a sólových zpěvů. 

Literatura:

• DR. Zemřel varhaník Vlastimil Nešetřil. Rovnost-Znojemský deník. Roč. 18, č. 65 (17.03.2007), s. 3. ISSN 1802-0933.
• NECHVÁTAL, Josef. Poděkování za celoživotní činnost. Znojemské listy. Roč. 5, č. 9 (09.03.1996), s. 4.
• Vlastimil Nešetřil. Život farností Znojma. Č. 4 (2007), s. 13.  

Neumann,Isidor – lékař (180. výročí narození)
* 02.03.1832 - Miroslav
+ 31.08.1906 - Vöslau

Životopis:
Lékařské vzdělání získal ve Vídni. Doktorát mu byl udělen v roce 1858. Usadil se ve Vídni. Nejprve tam působil jako docent a později jako profesor v oboru kožních chorob. Byl též ředitelem Vídeňské kliniky pro dermatologii a syfilis. Během svého života publikoval několik odborných statí. Jedno z kožních onemocnění je po něm pojmenováno, tzv. Neumannova choroba.  

Literatura:

• Významní rodáci: Isidor Neumann. Miroslavský zpravodaj. Roč.47, 2004, s.2, s.41.

Palliardi,Jaroslav – archeolog (90. výročí úmrtí)  
* 10.02.1861 - Telč
+ 12.03.1922 - Moravské Budějovice
 
Životopis:
Absolvent gymnázia a právnické fakulty v Praze. Čtrnáct let pracoval v notářské kanceláři Jana Vlka ve Znojmě. Od r. 1897 se stal notářem ve Vranově nad Dyjí a po půldruhém roce v Moravských Budějovicích. Ze sběratele se vypracoval na vynikajícího znalce moravského neolitu a eneolitu. Vyčlenil a pojmenoval kulturu s moravskou malovanou keramikou. Od roku 1906 spolupracoval s Fr. Vildomcem. Do svého bádání zahrnul prehistorii celé jižní Moravy a specializoval se na studium mladší doby kamenné (neolit a eneolit). Jeho studie o vztahu moravského prostředí k evropským neolitickým kulturám měly evropský význam. Veřejná činnost: Spoluvydavatel Našich novin (orgánu Politického pokrokového klubu pro jihozápadní Moravu), přispíval do novin Buditel a byl aktivním členem řady organizací na jihozápadní Moravě. Z této pokrokové činnosti vzešly i spisy Papežství jako překážka kulturního vývoje lidstva (1909) a Bible, věda a církev (1910).

Dílo:
Publikoval v časopisech a novinách: Památky archeologické, Časopis moravského muzea, Pravěk, Buditel, Zprávy prehistorické komise císařské a  královské Akademie věd (Rakousko) - zde uveřejnil články Die neolithischen Ansiedlungen mit bemalter Keramik in Mähren und Niederösterreich (1897) a Die relative Chronologie der jüngeren Steinzeit in Mähren (1911).

Rukopisy: Relativní chronologie mladší doby kamenné na Moravě, Neolitické kultury na Moravě a jejich vztah k neolitickým kulturám evropským, Starý Zámek u Jevišovic, neolitické hradisko.

Archeologické průzkumy: sídliště Znojmo - Novosady (moravská malovaná keramika), sídliště u Boskovštejna, Těšetic, Jevišovic, Oblekovic, povodí Jevišovky, Křepic aj. Archeologická sbírka čítá 100 000 předmětů, je součástí sbírek Moravského muzea v Brně.  

Literatura:

• AVA. Archeolog a notář: Jaroslav Palliardi. Znojemsko. Roč. 7, č. 7 (18.02.1997), s. 5.
• BARTUŠEK, Stanislav. Notář, jenž našel cestu do pravěku. Znojemsko. Roč. 12, č. 11 (12.03.2002), s. 5.
• NOVÁK, Pavel Kryštof. Palliardiho odkaz stále cenný. Znojemsko. Roč. 21, č. 10 (08.03.2011), s. 5.

Pek,Albert - hudební skladatel (40. výročí úmrtí)
* 21.10.1893 - Poděbrady
+ 20.03.1972 - Praha

Životopis:
Absolvent Konzervatoře v Praze, žák V. Nováka (varhany a klavír, 1908-1916), státní zkoušky složil ze zpěvu a klavíru (1914). V r. 1920 se přestěhoval do Znojma. Ředitel Městské hudební školy (1920-1939) ve Znojmě a zároveň pedagog na českém reálném gymnáziu (výuka zpěvu - 1919-1920, 1926-1929, 1938-1939). Dirigent Znojemské filharmonie (1920-1938) a sbormistr Pěveckého sdružení Vítězslav Novák (1921-1938), zakladatel Pekova dudáckého sdružení (1930). Po suspendování německými úřady odešel v r. 1940 do Prahy, kde v letech 1940-55 pracoval v národopisné redakci Čs. rozhlasu. Vyučoval také na pražské konzervatoři a AMU (1953-1958). V r. 1920 začal na Znojemsku sbírat lidové písně. Postupně se zaměřil i na region Haná, Slovácko, Brněnsko, Poděbradsko, Kouřimsko apod. Jako klavírista vystupoval s Českým kvartetem, s Emou Destinovou a houslistou J. Brůnou.

Dílo:
Skladatelská činnost je rozsáhlá. Psal skladby klavírní, komorní, smyčcové kvartety, skladby orchestrální, melodramy, baletní pantomimy aj.  Část jeho děl měla premiéru ve Znojmě. Například: opera Idylla (1920), zpěvohra Leknínová královna (1924), baletní pantomima Povídám pohádku (1935), klavírní skladba Český tanec - hrána na pořadu I. řádného koncertu Znojemské filharmonie. Ke Znojmu se vztahují jeho smíšené sbory Znojem a České Znojmo.  

Literatura:

• Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1987. Znojmo : Okresní archiv, 1988. 116 s.
• Od folkloru k folkloristice. Strážnice : Ústav lidové kultury, 1997, 238 s. ISBN 80-86156-06-0.

Pernička,Radko Martin – archeolog (90. výročí narození)
* 25.03.1922 - Brno
+ 11.02.1986 - Brno

Životopis:
Za 2. světové války pracovně nasazený, asistent klasické archeologie, od roku 1954 katedra prehistorie na FF MU v Brně. 1970-1986 vedoucí katedry archeologie a muzeologie. 1973-1976 proděkan.

Literatura:

• Radko Martin Pernička [online]. [cit. 2011-05-13]. Dostupné na: <http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&;load=7912>.

Potočková,Věra – knihovnice (100. Výročí narození)
* 06.03.1912 - Praha
+ 13.04.2001 - Znojmo

Životopis:
Po studiu Dívčího reálného gymnázia v Brně v letech 1922-1930 vystudovala Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity (1930-1935), v letech 1959-1961 dálkově vystudovala Střední osvětovou školu knihovnickou s maturitou a poté (1961-1963) dvouleté nástavbové studium Institutu osvěty a novinářství, obor knihovnictví. V letech 1954-1976 pracovala jako knihovnice v lékařské knihovně nemocnice ve Znojmě a v knihovně pro pacienty. V r. 1959 jmenována členkou sekce zdravotnických knihoven při ústřední knihovnické radě.

Dílo:
V časopise Knihovník (rok 1959, na s. 273-277) byla uveřejněna její práce "Poznámky ke zlepšení práce knihovny pro nemocné".  

Literatura:

• Materiály MěK.  

Procházka,Konstanc – kněz (180. výročí narození)
* 24.03.1832 - Vémyslice
+ 21.05.1910 - Znojmo

Životopis:
Sliby složil 25. března 1856 v Litoměřicích, kněžské svěcení přijal 25. července 1857 v Litoměřicích. Většinu svého řeholního života prožil ve Znojmě, kde působil jako katecheta, kaplan, farář a převor. Jen krátké období prožil v Retzu a Litoměřicích. Byl jmenován generálním kazatelem. Zemřel jako aktuální převor znojemský a je pohřben ve Znojmě.  

Literatura:

• Konstanc Procházka [online]. [cit. 2011-05-13]. Dostupné na: .

Schütz,Otakar - hudební pedagog (105. výročí narození)
* 24.03.1907 - Brno
+ 06.11.1969 - Brno

Životopis:
Odborný asistent katedry hudební výchovy, bývalý asistent přírodovědecké fakulty v Brně, profesor reálného gymnázia v Ivančicích a ve Znojmě, profesor pedagogické školy ve Znojmě a v Brně, vedoucí kabinetu hudební výchovy při KÚVDZ, člen PSMU, dirigent mužských sborů v Ivančicích a sboru "V. Novák" ve Znojmě.

Literatura:  

• Materiály MěK.

 
Schweigl,Ondřej – sochař (200. výročí úmrtí)
* 30.11.1735 - Brno
+ 23.03.1812 - Brno

Životopis:
Český sochař a řezbář rakouského původu, činný v Brně. Vyučen u otce, sochaře Antonína Schweigla (*1700), po němž v roce 1761 převzal dílnu, od roku 1775 na vídeňské akademii výtvarných umění. V kostele sv. Hipolyta na Hradišti ve Znojmě vytvořil inventář kostela.  

Literatura:

• MLÁDKOVÁ, Ivana. Ondřej Schweigl - pomník maršála Laudona ve Veselí nad Moravou : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, 2007.

Šembera,Alois Vojtěch – jazykovědec (205. výročí narození; 130. výročí úmrtí)
* 21.03.1807 - Vysoké Mýto
+ 23.03.1882 - Vídeň

Životopis:
Vydával české kalendáře. Vystoupil proti Rukopisům. V r. 1839 se zasadil o zavedení českých názvů ulic v Brně, později i v Olomouci. Snažil se o to, aby se v brněnském divadle mluvilo i zpívalo česky. V Brně žil v letech 1830–1837 a 1847–1849. V letech 1815-1817 vystudoval školu ve Vysokém Mýtě, poté v letech 1817-1818 německou školu v Moravské Třebové, 1819-1826 gymnázium v Litomyšli. Dokončil filosofická studia v Praze (1826-1827) a poté studoval na Pravnické fakultě v Praze (1827-1830). Od roku 1830 měl civilní a trestní praxi na magistrátě v Brně, vyučoval v brněnských šlechtických rodinách. 1839–1847 byl profesorem českého jazyka a literatury na stavovské akademii v Olomouci, od roku 1847 v Brně, 1847–1849 pověřen správou zemského archivu v Brně, jmenován translátorem u zemského gubernia. 1848–1849 redaktor Moravských novin, od roku 1850 profesor české řeči a literatury na universitě ve Vídni. Zakladatel mnoha knihoven, Jednoty moravské, Matice moravské.  

Literatura:

• ŠÍPEK, Zdeněk. Sto let od smrti A.V. Šembery : Šemberův vztah ke Znojemsku. Znojemsko. Roč. 23, č. 12 (24.03.1982), s. 4.

Štambera,Jaroslav - Ing. (90. výročí narození)
* 08.03.1922 - Tavíkovice
+ 29.09.1998 - Rokycany

Životopis:
Po absolvování základní školy ve vyučil v zahradníkem u firmy bří Kohoutkové v Tavíkovicích. V roce 1940 odešel na Vyšší ovocnicko-vinařskou a zahradnickou školu do Mělníka. Od roku 1944 pracoval v redakci časopisu "Rádce z předmostí". Od roku 1945 působil jako odborný učitel na Mistrovské zahradnické škole v Brně-Bohunicích. a současně studoval vysokou školu zemědělskou v Brně, kterou ukončil 2. státní zkouškou v roce 1949. V roce 1950 byl profesorem na Vyšší zahradnické škole v Lednici na Moravě. V letech 1952-1957 byl asistentem VŠZ v Brně - zahradnický obor v Lednici na Moravě. Od roku 1957 až do roku 1961 ředitel Výzkumného ústavu zelinářského Československé akademie zemědělských věd v Olomouci a od roku 1961 pedagog Vysoké školy zemědělské v Brně (1965 prof). Zabýval se zejména agrotechnikou, fyziologií, šlechtění a rychlení zeleniny a heterozí (zvýšením zdatnosti hybridů). Jako jeden z prvních v Československu studoval otázky heteroze. Významně se podílel na vytvoření zahradnické vysokoškolské specializace.

Dílo:
Naše teplomilné zeleniny (1957), Pěstování zeleninové sadby (1957), Agrotechnika hlavních druhů zelenin (1964), Cibuloviny (1972), Květiny pro řez a rychlení (1976), Zelinářství (3 díly 1978-79), Květinářství (spoluautor, 1979). Autor řady odborných článků a vysokoškolských učebnic o zelinářství. Publikoval doma i v zahraničí.

Literatura:  

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 40 (27.09.2010), s. 11.

Vondráček,Jiří – sportovec (85. výročí narození)
* 25.03.1927 - Šatov
+      2007 - ?

Životopis:
Sprinter a překážkář, dorostenecký rekordman. Po roce 1945 pracoval v redakci Rovnosti, před r. 1968 vedl v televizi pořad "Mohu do toho mluvit" publicistického zaměření, po vstupu vojsk byl jako první odsouzen a po návratu z vězení pracoval do r. 1989 manuálně. Později byl vyznamenán jako osobnost města Brna za publicistiku (1996).
 
Literatura:

• Kdo byl kdo v Moravské Slavii Brno : atletika. Brno, 2009. 62 s.

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.

Bergmann,Ferdinand  - učitel (250. výročí úmrtí)
* 07.01.1682 - Hranice
+ 14.04.1762 - Hostěradice

Životopis:
Syn hranického puškaře Jiřího Bergmanna. Dne 1. 1. 1702 jej do služby přijal kučerovský farář Johann Anton Bernard von Schönberg a Bergmann zde strávil 8 let, načež odešel do Modřic, aby již rok nato definitivně zakotvil v Hostěradicích. K obživě měl i vlastní polnosti, takže nouzí netrpěl. Sloužil ve škole i za varhanami celých 46 let. 

Literatura:

• Ferdinand Bergmann [online]. [cit. 2011-05-17]. Dostupné na: <http://cantores.wz.cz/jmen/b/bergmann_ferd.html>;.

 
Böhm,Franz  - pedagog (110. výročí úmrtí)
* 26.01.1852 - Dolní Dunajovice
+ 11.04.1902 - Reichenau am Semmering

Životopis:
Narodil se v Dolních Dunajovicích r. 1852. Ve svých 33 letech (r. 1885) nastoupil na nově založenou německou městskou školu ve Znojmě a stal se jejím prvním ředitelem.

Dílo:
Publikoval v novinách a časopisech, např. Znaimer Wochenblatt. Napsal sedm příspěvků k problematice měšťanských a národních škol (1885-1893). Dílo vyšlo v edici Malá učitelská knihovna, většinou nákladem firmy K. Bornemann.  

Literatura:

• ŠTĚPNIČKOVÁ, Jitka. Nahlédnutí do fondu muzejní knihovny. Znojemský region. Roč. 2, č. 9 (01.03.1996), s. 5.

Bornemann,Hans  - spisovatel (120. výročí narození)
* 03.04.1892 - Znojmo
+ 29.05.1966 - Stuttgart

Životopis:
Byl spisovatel a majitel tiskárny. 

Literatura:

• Hans Bornemann [online]. [cit. 2011-05-19]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Hans_Bornemann>;.

Cmíral,Adolf - hudební pedagog (130. výročí narození)
* 12.04.1882 - Roztoky u Křivoklátu
+ 17.09.1963 - ?

Životopis:
Absolvent pražské konzervatoře a učitelského ústavu. Učil na obecných školách v Praze, v odborné škole pro ženská povolání a učitelském ústavu. Varhaník u Sv. Tomáše, v Loretě a na Strahově. Učitel pěvecké školy Umělecké výchovy, ředitel a spoluzakladatel pražské Hudební Budče. Pedagog konzervatoře v Praze, založil zdejší pedagogické oddělení. Zakladatel a redaktor časopisu Hudba a škola. Spolupracovník školního vysílání Čs. rozhlasu. Propagoval naši lidovou píseň a písně slovanských národů.  Působil také ve Zlenicích u Čerčan. Autor hudebně výchovných prací, drobných skladeb a hudebních úprav.

Dílo:
Lidové písničky Znojemsko zpívá, Moravské písničky.  

Literatura:

• Adolf Cmíral. Neevidované materiály. Č. 848.

Dokulil,Jan - kulturní a osvětový pracovník (125. výročí narození)

* 24.04.1887 - Nová Ves u Třebíče
+ 10.09.1957 - Jihlava

Životopis:
Narodil se jako nejstarší ze sedmi dětí v rodině rolníka. Obecnou školu vychodil v Přibyslavicích, měšťanskou školu pak v Třebíči. Poté vystudoval pedagogickou školu v Brně, kde roku 1908 odmaturoval. Působil na několika školách: Lesonice, Police u Jemnice. Roku 1911 se stal učitelem v Ctidružicích, kde se také oženil. Vedle vyučování vypomáhal i při archeologických vykopávkách na Moravskobudějovicku a při konzervování sbírek notáři JUDr. Jaroslavu Palliardimu. V 1. světové válce byl odvelen na italskou frontu. Po válce se vrátil zpět do Ctidružic, odkud se stěhuje za manželkou a synem do Třebíče. Zde se věnoval i práci politické a práci osvětové. Stal se horlivým stoupencem církve československé, působil v radě starších. Kromě toho pracoval v okresním osvětovém sboru, v Městské knihovně, v divadelním spolku Vrchlický aj. V roce 1919 se stal členem Městského muzea, brzy pak i kustodem sbírek. Po roce 1945 byl jmenován ředitelem národní školy na Nových Dvorech v Třebíči a v září 1945 pověřen funkcí okresního knihovnického inspektora v Třebíči. V roce 1950 odešel do penze, nadále se však účastnil různých aktivit. V roce 1955 měl tragickou nehodu, ze které se již nikdy plně nevyléčil. Zemřel v Jihlavě.

Dílo:
Články v novinách: Zájmy venkova, Horácko, Úřednicko-zřízenecké noviny aj.
Články v časopisech a sbornících: O zaniklých vsích na Třebíčsku, Umělecké a historické památky v Třebíči, Krajinské muzeum v Třebíči, Z dávné minulosti městečka Vladislavě, Třebíč a okolí aj.
Knižně vyšlo: Učme se znát dějiny svého rodu, Náš kraj v pověstech a lidovém vypravování  

Literatura:

• DOKULIL, Miloš. Štafeta generací : Životopis Jana Dokulila. Od Horácka k Podyjí. 2001, č. 1, s. 1-2.

Fila,Karel  - lékař (5. výročí úmrtí)
* 20.01.1920 - Velké Meziříčí
+ 01.04.2007 - Znojmo

Životopis:
Karel Fila, rodák z Velkého Meziříčí, lékař, filatelista a historik se narodil 20. ledna 1920. Do Znojma přišel po 2. světové válce, kde poté pracoval jako oční lékař. Věnoval se i dalším zálibám, a to historii, filatelii, výtvarnému umění a jeho vášní bylo historické bádání. Zabýval se originálním výzkumem i překlady. Uměl výborně německy a četl i švabach. Přeložil řadu kronik a dalších pramenů. Řadu textů publikoval ve zpravodaji znojemských farností. Fila se věnoval znojemským nápisům na znojemských kostelech, měšťanských domech a dalších památkách a to jak zaniklým tak i dochovaným. Zemřel 1. dubna 2007 ve Znojmě.  

Literatura:

•  IJK. MUDr. Karel Fila. Život farností Znojma. Č. 5 (2007), s. 4-5.
• JM. Karel Fila objevuje zapomenuté znojemské nápisy. Rovnost. Roč. 16, č. 3 (04.01.2006), s. 3.
• MOŠTĚK, Martin. Lékař a historik Fila dopsal. Rovnost-Znojemský deník. Roč. 18, č. 82 (06.04.2007), s. 3.

Hammerl,Benedikt  - archivář (85. výročí úmrtí)
* 08.06.1862 - Hrádek
+ 25.04.1927 - Zwettl

Životopis:
Archivář cisterciáckého kláštera Zwettl.  

Literatura:

• Materiály MěK.

Havelka,Roman - akademický malíř (135. Výročí narození)
* 30.04.1877 - Jemnice
+ 20.06.1950 - Znojmo

Životopis:
Absolvent německé obecné a měšťanské školy v Jihlavě, UMPRUM v Praze (1892-1895), Akademie v Praze (1895-1898, Mařákova krajinářská speciálka). Od r. 1893 zajížděl pravidelně za malířskými motivy do Bítova. Své práce poprvé představil v pražském Rudolfínu v r. 1900. Obdržel Hlávkovo stipendium na studijní pobyt v Itálii (1900). Navštívil Benátky, Janov, Florencii, Řím, Bosnu, Hercegovinu a další země. První světovou válku prožil na frontě. Jeden ze zakládajících členů Sdružení výtvarných umělců (1907), jeho předseda (1922-1940) a čestný předseda do r. 1950.

Dílo:
Téměř 3000 jeho obrazů odráží kouzlo vod a lesů v poříčí Dyje.
Obrazy: Tůň (1896), Jabloň a skály (1899), Z Bítova (1902), Cesta v lese (1905), Podzimní krajina (1905), Lesní cesta (1908), Přeháňky (1910), Zimní krajina (1911), Na louce (1912), Podzim v Podyjí (1924) aj.  
Ilustrace: Hrady a zámky (A. Sedláček, 1912), příspěvky do sarajevského časopisu Nada. Samostatné výstavy: Jihlava (1902), Třebíč (1919), Moravské Budějovice (1920), Olomouc (1927, 1937), Bítov (1949), Hodonín, Jihlava (1957), Znojmo (1995) aj.
Kolektivní výstavy: Praha (1900, 1905, 1908), Hodonín (1907, 1913), Hradec Králové (1934) aj.  

Literatura:

• BARTUŠEK, Stanislav. Rozdával radost a krásu. Znojemsko. Roč. 16, č. 46 (14.11.2006), s. 5.
• Malíř Podyjí Roman Havelka. Znojemské listy. Roč. 9, č. 14 (13.07.2000), s. 4.
• UHLÍŘ, Jiří. Roman Havelka : malíř Podyjí : 1877-1950. Třebíč : Muzeum Vysočiny Třebíč, 2004. 91 s.

Hrnčíř,Jan - příslušník RAF (45. výročí úmrtí)
* 14.12.1910 - Znojmo
+ 21.04.1967 - ?

Životopis:
Po vyučení ve znojemské elektrárně na Kernekerově ulici (dnes Rooseveltova) šel sloužit jako pilot k československému letectvu. V roce 1939 odjel ilegálně do Polska a poté s dalšími piloty do Francie. 1. července 1939 odjel do Sidi bel Abbes v Alžíru, po výcviku zpět do Francie, kde získal už hodnost poddůstojníka. Po kapitulaci Francie se dostal do Anglie k československé třistajedenáctky, bombardovací perutě. Byl jedním ze členů prvních tří posádek, které v roce 1940 dostaly za úkol přenést boj na území nepřítele. Od roku 1941 byl instruktorem, zaučoval nové dobrovolníky. Při jednom výcviku utrpěl těžké zranění. Teprve v roce 1943 dostal souhlas k opětovnému zařazení mezi bojové piloty. Od září do června téhož roku byl převelen na Bahamské ostrovy. Poté se opět vrací do Velké Británie. Zúčastnil se nejen prvního, ale i posledního operačního letu v květnu 1945. Po válce vystoupil z armády a pracoval jako dopravní pilot u ČSA. V roce 1950 s ním ukončily ČSA pracovní poměr z politických důvodů. V jeho posádce byl i střelec Richard Husmann. Ten později pod pseudonymem Jánský napsal válečný román Nebeští jezdci.  

Literatura:

• ALEXA, Václav. Bojovali za vlast... : Jan Hrnčíř - DFC, AFC-letec RAF. Znojemské listy. Roč. 6, č. 30 (09.08.1997), s. 3.
• KLO. Jan Hrnčíř, nar. 14. 12. 1910 ve Znojmě, příslušník R. A. F. Znojemský region. Roč. 2, č. 14 (05.04.1996), s. 3.

Hrudička,Bohuslav  - klimatolog (70. výročí úmrtí)
* 19.11.1904 - ?
+ 13.04.1942 - ?

Životopis:
Český klimatolog a meteorolog, zakladatel čs. užité meteorologie a klimatologie. V období mezi světovými válkami učil v Hrotovicích a pilně přispíval do časopisu Od Horácka k Podyjí. Zabýval se klimatickými poměry Znojemska a Krumlovska. Byl popraven nacisty. 

Literatura:

• Bohuslav Hrudička. Neevidované materiály. Č. 852.

Charlemont,Matěj Adolf  - malíř (140. výročí úmrtí)
* 23.11.1820 - Znojmo
+ 20.04.1872 - Vídeň

Životopis:
Malíř podobizen (miniatur) a krajin ve Znojmě a ve Vídni. Žák vídeňské akademie. Vyškolil se patrně ve Vídni, kde již od r. 1842 samostatně působil. V roce 1848 se účastnil bojů na barikádách a po revoluci se ve stejném roce přestěhoval do Znojma. Portrétoval měšťany a maloval pohledy na Znojmo a blízké okolí. Pedagog na vojenské Akademii v Louce u Znojma. V r. 1865 odchází do Vídně.  

Literatura:

• Materiály MěK.

Jordán,František  - historik (5. výročí úmrtí)
* 22.09.1936 - Žerotice
+ 26.04.2007 - Vyškov

Životopis:
Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Působil v Bučovicích - ředitel muzea a později byl ředitelem ve Vyškově Muzea Vyškovska. Šest let působil jako pedagog latiny na vyškovském gymnáziu.

Dílo:
Publikoval odborné články ve Vlastivědném věstníku moravském a ve Vyškovských novinách. Je autorem Bibliografie okresu Vyškov.

Literatura:

• Materiály MěK.  

Mahr,Alexander  - profesor (40. výročí úmrtí)
* 31.01.1896 - Popice
+ 14.04.1972 - Vídeň

Životopis:
Profesor politické ekonomie na univerzitě ve Vídni. Po gymnáziu ve Vídni uzavírá v roce 1921 studium skandinávské filologie, germanistiky a filosofie promocí a doktorátem. Poté pod vlivem Friedricha von Wiesera (studoval ekonomii), přešel v březnu 1925 na univerzitu ve Vídni. V letech 1926-1928 studoval ekonomii v USA a Anglii. V roce 1930 habilitoval na vídeňské univerzitě. V letech 1930-1938 byl odborným asistentem Hanse Mayera. 1936 mu byl udělen titul docent, profesorem se stal v roce 1950 a nahradil tak Hanse Mayera. V roce 1963 se stal členem Akademie věd.  

Literatura:

• Alexander Mahr [online]. [cit. 2011-05-19]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Alexander_Mahr>;.

Max,Wenzel  - učitel (30. výročí úmrtí)
* 07.10.1898 - Mackovice
+ 26.04.1982 - Germering u Mnichova

Životopis:
Po základní a střední škole v Miroslavi navštěvoval College of Education v Brně a to do roku 1917. Podstoupil vojenskou službu. Po válce se stal učitelem ve Valticích. Zde působil až do roku 1937. Pak přešel na dívčí základní školu do Drnholce v roce 1938 a byl jmenován ředitelem. Po vypuknutí druhé světové války, se v roce 1941 vrátil do armády. Během války se stal zajatcem a vrátil se až v roce 1948. Odešel do Bavorska, kde byl učitelem zvláštní školy v Mnichově. Po kurzu speciální pedagogiky učil již jako senior na speciální škole v Gabelsbergerstrasse v Mnichově. V roce 1961 odešel do výslužby. Wenzel se celý život věnoval hudbě. Před válkou byl dokonce sbormistrem ve Valticích a Drnholci. Wenzel sbíral lidové písně, lidovou hudbu i tance. Pracoval i na sepisování historie Valtic a Drnholce.  

Literatura:

• Wenzel Max [online]. [cit. 2011-05-20]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Wenzel_Max>;.

Pařízek,Aleš Vincenc  - kněz (190. výročí úmrtí)
* 10.11.1748 - Praha
+ 15.04.1822 - Praha

Životopis:
Po studiích u jezuitů v pražském Klementinu vstoupil v roce 1765 do dominikánského kláštera sv. Kříže ve Znojmě, kde přijal řádové jméno Aleš. Po složení řeholního slibu v roce 1766 odešel do Brna a poté do Prahy, kde dokončil teologická studia a byl 1. 1. 1771 vysvěcen na kněze. Působil v klášterech v Jablonném Podještědí, v Praze a v Klatovech, kde po jeho zrušení císařem Josefem II., se stal v Praze ředitelem normativní školy. V roce 1811 byl jmenován děkanem pražské teologické fakulty.  

Dílo:
Vydal mnoho nových pedagogických spisů a napsal řadu hudebních skladeb. Také maloval, sbíral přírodniny a zhotovoval řadu rytin, vinět a odlitků. Jeho sbírky jsou dnes součástí Národního muzea v Praze.

Literatura:

• ŠTVERÁK, V. Pařízek a Wilfling o škole a učiteli. Praha : Karolinum, 1998.

Peterka,Josef  - tramp (105. výročí narození)
* 21.04.1907 - Praha
+ 02.06.1965 - Benešov u Prahy

Životopis:
Josef Peterka byl úspěšným sportovcem, psal a zpíval populární trampské písně, je autorem dobrodružných románů pro dospělé i mládež a jedním z hlavních propagátorů nepolitického trampského hnutí. Často používal pseudonym Bob Hurikán nebo Bob Peters. Pro mládež napsal Trampské zkazky aj.  

Literatura:

• HOMOLOVÁ, Marie. Jak Bob Hurikán kazil českou mládež. Mladá fronta dnes. 21.4.2007, s. C5.

Pittinger,Franz  - politik (125. výročí narození)
* 11.04.1887 - Horní Břečkov
+ 24.08.1972 - Německo

Životopis:
Po střední škole ve Znojmě začal studovat ve Vídni. V první světové válce bojoval na frontě, v roce 1918 se vrátil z Ukrajiny domů. Od roku 1920 byl členem parlamentu v Praze a bojoval za sudetské Němce. Byl předsedou zemědělského Okresního sdružení ve Vranově. Byl členem správní rady německého kulturního sdružení v Praze a Národní komise pro děti a mládež. Za druhé světové války byl 16 měsíců v koncentračním táboře a to jej hluboce poznamenalo. V srpnu 1946 našel svou ženu se čtyřmi dětmi. I přes tělesné postižení musel pracovat jako lesní dělník a tím získal ještě více vážných škod na zdraví. Roku 1949 se stal předsedou výboru Moravanů.  

Literatura:

• Franz Pittinger [online]. [cit. 2011-05-20]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Franz_Pittinger>;.

Svoboda,Slavoj  - sportovec (60. výročí narození)
* 04.04.1952 - Znojmo

Sportovní úspěchy:
1985 - mistrovství světa Polsko - 8. místo
1986 - mistrovství světa Belgie - 1. místo
1987 - mistrovství světa Anglie - účastník
1989 - mistrovství světa Finsko - 2. místo
1990 - mistrovství světa Wales - účastník
1991 - mistrovství světa Nový Zéland - 5. místo
1993 - mistrovství světa Kanada - účastník
1994 - mistrovství světa Norsko - účastník
V r. 1996 působil jako asistent trenéra reprezentačního družstva závodního rybolovu - muškaření.
1995 - mistrovství světa Irsko - účastník
1998 - mistrovství světa Polsko - 1. místo  

Literatura:

• MORAVEC, Josef. Rybaření je víc než lov ryb. Znojemsko. Roč. 9, č. 18 (04.05.1999), s. 11.
• ŠŤÁVA, Milan. Rybáři v USA. Znojemsko. Roč. 7, č. 38 (23.09.1997), s. 11.

Šafránek,Miloš  - spisovatel (30. výročí úmrtí)
* 23.01.1894 - Lechovice
+ 28.04.1982 - Praha

Životopis:
Vystudoval reálku v Telči a doplňovací maturitu na Akademickém gymnáziu v Praze. Absolvoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. V letech 1927-1938 pracoval na velvyslanectví v Paříži. Od roku 1939-1945 žil v USA. Po válce se vrátil do Prahy, kde se podílel na založení Divadla hudby.  

Dílo:
Spolupracoval na francouzských knihách o české hudbě. Na překladech francouzských libret Prodané nevěsty, Její pastorkyně a Zápisníku zmizelého. Přispíval do amerických hudebních časopisů. Zasloužil se o zpracování a propagaci díla B. Martinů u nás i ve světě. Napsal o něm několik knih a článků např. B. Martinů (1944), Život a dílo B. Martinů (1961), Bohuslav Martinů - Domov, hudba a svět (1966), Divadlo Bohuslava Martinů (1979).

Literatura:  

• POLÁKOVÁ, Květoslava  - POLÁK, Jaromír. Miloš Šafránek. Lechovice : 1287-2007. [S. l.] : Mondo, 2007. S. 66-67.

Wankel,Jindřich  - archeolog (115. výročí úmrtí)
* 15.07.1821 - Praha
+ 05.04.1897 - Olomouc

Životopis:
Narodil se 15. července 1821 v Praze, kde vystudoval lékařství. Roku 1848 se účastnil bojů na pražských barikádách. Brzy poté, r. 1849, nastoupil na místo hutního lékaře Salmových železáren v Blansku. Nejprve bydlel v Hugově huti u Jedovnic, později v blanenském zámku a od r. 1857 v tzv. doktorském domě v bezprostřední blízkosti zámku. Jako lékař se snažil pomáhat všem potřebným a nečinil při tom rozdílu mezi pojištěnými a ostatními, neboť nemajetné léčil zdarma. Roku 1851 se oženil s Eliškou Šímovou, která jej po celý život podporovala v jeho úsilí. Wankel se v Blansku podílel mimo jiné na založení čtenářsko-pěveckého spolku Rastislav v roce 1862 a zasloužil se v hojné míře o povznesení kulturního i politického života v obci. Za zásluhy o Blansko byl později jmenován čestným občanem města Blanska. Kromě lékařské práce se od počátku svého pobytu v Blansku věnoval také vědecké práci a pokračoval ve speleologických výzkumech svých předchůdců. Rozsah jeho vědecké činnosti nás ohromuje svou šíří  - sahá od zoologie, geografie, speleologie přes paleontologii a antropologii až po archeologii. Wankel udržoval spojení s celým vědeckým světem své doby. Díky své vysoké odbornosti a pracovní metodě, která přinesla vynikající výsledky, se zařadil mezi odborníky mezinárodního formátu. Při expedicích do Moravského krasu nalezl oporu ve svých spolupracovnících Mládkovi, Medritzerovi, Vondráčkovi a Špačkovi, kteří spolu s ním měřili a mapovali prostory zkoumaných jeskyní. Wankel dosáhl

   v 50. a 60. letech 19. století ve Sloupu, Holštejně, Macoše, v Jedovnicích, v Ochozu a na Punkvě konečných bodů, které v 19. stol. nikdo nepřekročil. Wankel prováděl samostatné výkopové práce ve Sloupu, v Kateřinské jeskyni i jinde. Ze svých nálezů sestavil ve svém „kenozoickém laboratoriu“ v Blansku řadu koster prehistorické zvěře (světovým unikátem je kostra jeskynního lva, kterou vykopal ve Sloupu). Z nasbíraného materiálu postupně vyrostlo jeho blanenské muzeum, jehož rukopisný katalog se podle K. Absolona zachoval. Wanklovy sbírky bohužel nezůstaly na Moravě a skončily v Naturhistorisches Museum ve Vídni. Žádný z Wanklových objevů však nemá takový význam jako jeho nález halštatského pohřbu v Býčí skále, o jehož interpretaci se vedou v odborné veřejnosti spory dodnes. Roku 1883 odešel Wankel do důchodu a přestěhoval se do Olomouce. Zde založil spolu s prof. Janem Havelkou Vlastenecký spolek muzejní a od r. 1886 redigoval Časopis Vlasteneckého spolku. Z vědeckého hlediska vyniká v tomto období jeho objev tábořiště lovců mamutů v Předmostí u Přerova, kde později pokračoval ve výzkumech jiný slavný blanenský rodák K. J. Maška.  Roku 1892 Wankel onemocněl a 5. dubna 1897 zemřel. Je pochován na olomouckém hřbitově.  

Literatura:

• HRBÁČOVÁ, Alena. Muzeum v roce 2006. Moravskokrumlovské noviny. 6. 2006, s. 20.

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.

Bártek,Antonín - farář (95. výročí úmrtí)
* ?
+ 24.05.1917 - Staré Hobzí

Životopis:
V době svého působení v Petrovicích byl pověřen zpracováním Vlastivědy moravské. Dalším místem působení byly Vémyslice. Zemřel jako děkan jemnický ve Starém Hobzí.

Literatura:

• GRUNOVÁ, Eva. Petrovice u Moravského Krumlova : kapitoly z dějin obce. Petrovice : [s.n.], 2005. 160 s.

Batka,Eduard - hudební skladatel (215. výročí narození)
* 16.05.1797 - Jánský Vrch v Javorníku
+ 31.05.1873 - Konice

Životopis:
Pocházel z hudební rodiny. Byl synem Antonína Batky. Od října 1821 byl členem premonstrátského řádu na Strahově. Potom působil v Jihlavě u Sv. Jakuba, v Holedečku u Žatce a od roku 1838 v Konicích.

Dílo:
Skládal příležitostné skladby (kantáty, pochody, chrámová hudba), které jsou zachovány v Národní knihovně ve Vídni a na Strahově. Libretistou jeho kantátových skladeb byl A. T. Wolf.
Ze skladeb: Hymnus a programová skladba Obležení Jihlavy od Švédů, Divertimento pro violu d'amour.

Literatura:

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 20 (10.05.2010), s. 11.

 

Bauer,Robert - pedagog (100. výročí úmrtí)
* 05.12.1841 - Jiřice u Mor. Budějovic
+ 20.05.1912 - Brno

Životopis:
Jako malý chlapec ztratil zrak a od roku 1849 - 1857 vyrůstal v ústavu slepců. Varhaník v ústavu šlechtičen a posádkovém kostele v Brně (od r. 1859), varhaník a ředitel kůru u dominikánů. Pedagog v ústavu slepců v Brně (od r. 1868), kde vyučoval ladění klavíru.

Dílo:
Vánoční zpěv - Na perutích pobožnosti. Sbírku šesti preludií, sbory a písně chrámové.

Literatura:

• Robert Bauer. Neevidované materiály. Č. 832.

 

Bělohlávek,Václav - básník (45. výročí úmrtí)
* 09.01.1870 - Úhrov
+ 01.05.1967 - Senohraby

Životopis:
Narodil se v rodině mlynáře. Otcův postoj k církvi, kdy z ní v mužném věku vystoupil, zasáhl do životní dráhy Bělohlávka. 1882-1890 studoval na premonstrátském gymnázium v Německém (Havlíčkově) Brodě. Tam se začal zajímat o krásnou literaturu, věnoval se zejména dílu Viktora Huga. Po absolvování gymnaziálních studií odešel do Prahy, aby od 15. října 1890 nastoupil roční noviciát v rytířském řádu českých křížovníků s červenou hvězdou. 1891 se zapsal na pražskou teologickou fakultu. 18. října 1894 složil řádové sliby. Na kněze byl vysvěcen 14. července 1895. V době noviciátu a teologických studií se věnoval také studiu života a díla sv. Augustina a studiu filozofie a přírodních věd. Ovlivněn Tomášem Aqvinským vytvořil vlastní filozofii středu. Po ukončení bohoslovecké fakulty 1895 se stal kaplanem a počínaje týmž rokem působil na křížovnických farách nejprve v Klučenicích u Orlíka, od 1898 ve Starém Kníně u Dobříše, 1903 se stal administrátorem v Dobřichovicích u Prahy, 1905 reálným administrátorem v Živohošti u Neveklova. 1917 se Bělohlávek stal výpomocným knězem v Hodonicích u Znojma, 1919-1924 administrátorem v Hradišti sv. Hypolita u Znojma. Hojná spisovatelská činnost ve 20. letech mu zajistila postup a také návrat do Prahy: 1924 se stal správcem řádové knihovny a archivu. Od 1. května 1934 až do 2. dubna 1960 pobýval na trvalé zdravotní dovolené v Milevsku. Po 1948 se jako náboženský spisovatel odmlčel. Od 1960 žil v Kněžském domově (domově důchodců) v Senohrabech. Pohřben byl na řádovém hřbitově v Praze-Hloubětíně. Rukopisy četných Bělohlávkových děl byly po jeho smrti uloženy v řádové křížovnické knihovně.

Dílo:
1909 vydal pod pseudonymem Božetěch první ze svých četných náboženských děl Poutní zpěvy, 1911 Knížku o Živohoušti. Pokoušel se také o překlady především dramat Calderona de la Barcy. Z celkem osmnácti známých jím přeložených Calderonových her vyšla knižně jen jedna, První květ Karmélu (1914). Více než třicetiletá práce náboženského spisovatele, autora esejí i kázání, apologetických spisů a životopisů českých patronů, asketických pojednání i církevních dějin, především svého řádu, i překladatele duchovních básní i dramat kulminovala ve 20. a 30. letech.

Literatura:

• Materiály MěK.

Boček,Antonín - archivář (210. výročí narození)
* 20.05.1802 - Bystřice nad Pernštejnem
+ 11.01.1847 - Brno

Životopis:
Navštěvoval gymnázium v Těšíně, Znojmě a v Brně. Po absolvování studii filozofie v Brně a v Litomyšli se věnoval pedagogické činnosti. V letech 1824-1826 působil na brněnském gymnáziu. Poté se stal vychovatelem hrabat Mitrovských. V roce 1828 nastoupil do Moravskoslezské guberniální registratury, kde musel uspořádat archivní materiály z 59 zrušených klášterů. Od roku 1831 působil na Stavovské akademii v Olomouci jako první učitel českého jazyka a literatury. V roce 1837 mu byl udělen titul moravského stavovského historiografa a v roce 1839 byl jmenován stavovským archivářem.

Dílo:
Mähren unter König Rudolf I., O vítězi nad Mongoly (1841), Vpád Mongolů do Moravy, Přehled knížat a markrabat a jiných vyšších důstojníků zemských v markrabí Moravském (1850) - dosti neúplné. Podnikal cesty po rakouských a moravských archivech. Materiál z těchto cest je uložen v Moravském zemském archivu. Obsahuje 12 308 čísel listin, 769 českých inkunábulí a knih, 162 latinských a německých inkunábulí a 175 rukopisných kodexů. Některé věci z jeho sbírky jsou uznány za nepravé, jiné jsou podezřelé.

Literatura:

• MELUZÍN, Miroslav. Ant. Boček a národní obrození na Moravě. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 11, č. 2 (1956), s. 54-58.

Dvořák,Stanislav - akademický malíř (115. výročí narození)
* 11.05.1897 - Maršov
+ 18.11.1976 - ?

Literatura:

• PROCHÁZKA, Jiří. Osiřela malířská paleta. Znojemsko. Roč. 18, č. 4 (26.01.1977), s. 4.

Frey,Jaroslav - knihovník (110. výročí narození)
* 22.05.1902 - Znojmo
+ 20.03.1983 - Znojmo

Životopis:
Absolvent gymnázia (1921), Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1921-1925) a jednoleté knihovnické školy (státní zkouška, 1926). Praktikant městské knihovny ve Znojmě, knihovník v Hodoníně a v řadě dalších míst. Majitel a vydavatel Časopisu pro psychologii a pedagogiku čtenáře (1933). V letech 1930-1952 zaměstnanec Ústřední knihovny hlavního města Prahy a od r. 1948 jejím ředitelem. Instruktor vojenských knihoven Ministerstva národní obrany (1953-1956), vedoucí knihovník pokusné knihovny v Hodonicích (od r. 1956). V r. 1962 odešel do důchodu.

Dílo:
Beletrie: Ruské a české pohádky (1946), Co bylo a co bude (1950), Pohádka o dvou bratřích (1950), Vyprávění o veliké válce (1950).
Ostatní práce: Psychologie čtenáře (1929), Základy československého knihovnictví (1932), Literární místopis Moravy a Slezska (1933), Literární místopis země České a Moravskoslezské (1938), Jak číst a co číst nejmenším dětem (1941), Jak číst českou literaturu (1947), Plán historické četby (1949), Postavy a dějiště souboru spisů A. Jiráska (1953), Knihovnická kronika (1967) aj.
Redigoval časopisy: Knihovna (Hodonín, 1926-30), Časopis pro psychologii a pedagogiku čtenáře (1933), Knihy a čtenáři (1937-1948), Čtenář (1948-1952).
Publikoval v novinách a časopisech: Časopis pro psychologii a pedagogiku, Čtenář, Pionýr, Knihovna, Knihovník, Knihy a čtenáři, Předvoj, Rudé právo, Zemědělské noviny.
Šifry: J. F. , jf.

Literatura:

• KURKA, Ladislav. Jaroslav Frey. Bulletin SKIP. Roč. 14, č. 2 (2005), s. 17-18.
• MITREGOVÁ, Miluše. Osobnosti hodonických dějin. Historie Hodonic. Břeclav : Petr Brázda, 2009. S. 117-122.
• PELECH, Jan. Jubileum knihovníka. Znojemsko. Roč. 23, č. 20 (19.05.1982), s. 4.

Grünfeld,Bedřich - muzikant (5. výročí úmrtí)
* 1919 - Ledeč nad Sázavou
+ 27.05.2007 - ?

Životopis:
Saxofonista a houslista Bedřich Grünfeld, jehož bratr Vojtěch je také hudebníkem, rád střídal svět tónů a zvuků se světem ticha a jeho koníčkem se stalo rybaření a cestování. Společně se svou manželkou procestoval pořádný kus světa.

Hudba: Bedřich Grünfeld se narodil pelhřimovskému kapelníkovi, který navíc vyučoval hru na hudební nástroje a díky tomu se malý Bedřich s hudbou setkával již v kolébce. Protože hudba byla u Grünfeldů doma na denním pořádku a byla slyšet pořád a všude, naučil se Bedřich hře na housle a začal hrávat s otcovým tanečním orchestrem. Později se Grünfeld sám naučil ovládat také saxofon a bicí a založil vlastní uskupení Posázavský Jazzband. Kromě toho často hostoval v různých dechových kapelách. Když přišel Bedřich Grünfeld v říjnu 1945 jako zaměstnanec Národního pozemkového fondu, který se v té době zabýval doosídlováním pohraničních vesnic vylidněných po odsunu německého obyvatelstva do Znojma, začal hrát nejprve v Orchestru Studia Club. Protože Grünfeld vlastnil kapelnickou licenci, stal se nejprve neoficiálním vedoucím Orchestru založeného na jaře 1947 a od r. 1948 byl již jeho oficiálním vedoucím. Jako kapelník se snažil o profil hudebního uskupení na swing a Orchestr Studia Club hrál oblíbené nebo známé věci z desek, filmů a z televize. Některé skladby dokonce hrával Grünfeldův orchestr shodně s daleko známějším Orchestrem Karla Vlacha, protože díky Bedřichově spolupráci s Československou televizí dostal partituru shodně ve stejný den jako Vlach. Orchestr Studia Club pod dirigentskou taktovkou Bedřicha Grünfelda odehrál nespočet plesů i samostatných koncertů po celé republice i v zahraničí. Orchestr pravidelně vystupoval také na tanečních kursech mistra Kaliny, ale r. 1968 se rozpadl. V tu dobou byl o velké taneční orchestry čím dál menší zájem, popularita klesala a s nástupem nových interpretačních forem, zejména rockové hudby a malých skupin se zvýšeným důrazem na zpěv se v průběhu dalších let Orchestr Studia Club objevoval na koncertních podiích jen sporadicky.

Literatura:

• ROUPEC, Jiří. Šedesát let zněl Béďův saxofon. Znojemsko. Roč. 17, č. 49 (04.12.2007), s. 13.

Haberzettl,Margarethe - vlastivědná pracovnice (20. výročí úmrtí)
* 05.10.1924 - Znojmo
+ 29.05.1992 - Esslingen am Neckar

Životopis:
Byla vlastivědná pracovnice a průvodkyně ve Znojmě od roku 1988-1992.

Literatura:

• Margarethe Haberzettl [online]. [cit. 2011-05-20]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Margarethe_Haberzettl>;.

Hladík,Jaroslav - pedagog (65. výročí narození)
* 17.05.1947 - Znojmo

Životopis:
Absolvent SVVŠ Znojmo (dnes gymnázium) - 1961-1965, Vysoké školy zemědělské v Brně (1965-1970). V letech 1977-1978 vystudoval VŠZ AF, katedra pedagogiky - Pedagogické dvouleté doplňkové vzdělání obor přírodopis a pěstitelství v Brně. V roce 1970 pracoval jako normovač ve Státním semenářském statku OSEVA Prosiměřice, 1971 zootechnik v JZD Mír Práče, 1971-1972 učitel na Základní škole Želetice, 1981-2011 učitel a výchovný poradce na Základní škole Prosiměřice. Pedagog, publicista pro tištěná média - časopisy a internet, kaktusář, cestovatel. Vnuk spisovatele a učitele Františka Bobka (26. 3. 1882 v Římově - 10. 2. 1959 v Lechovicích). Cestuje, navštívil více jak 80 zemí světa a ze svých cest publikuje články a fotografie. V létech 1963 - 69 spolupracoval s botanickým oddělením JMM ve Znojmě pod vedením Ing. Jaroslava Krejčího. V roce 1997 převzal na Africkém sympoziu v Holicích při příležitosti oslav 150. výročí narození E. Holuba, čestnou plaketu dr. Emila Holuba. Od roku 2000 se více zabývá vlastivědou, vinařstvím a jeho historií v okolí svého bydliště Prosiměřice, Znojemské vinařské podoblasti a sousedního Retzer Landu v Rakousku.
Klub kaktusářů A. V. Friče Znojmo - v roce 1970 byl jeden z prvních členů tehdy založeného klubu, v létech 1974- 1989 vedl jako předseda klub kaktusářských nadšenců ze Znojma a okolí, podílel se na uspořádání 7 výstav kaktusů ve Znojmě a ve Vranově n. Dyjí, osobně pro členy klubu samizdatově vydával, psal a 7 let tiskl na cyklostylu odborný věstník nazvaný Kaktusářské informace, které jsou v současné době ceněny mezi sběrateli.
Místní lidová knihovna Lechovice - v létech 1973 - 1987 byl knihovníkem a navázal tak na předchozí činnost svého dědy Františka Bobka (1953 - 1957) a matky Libuše Hladíkové (1958 - 1960).
Klub cestovatelů Hanzelky a Zikmunda GLOBE Prosiměřice, o.s. V roce 1988 s Mgr. Jaromírem Polákem zakládající člen klubu, člen výkonného výboru klubu.
Sdružení znojemských vinařů - od 2010 tajemník odpovědný za fotodokumentaci, propagaci akcí sdružení na internetu a vedení webových stránek SZV.

Literatura:

• Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a amerikanisté. Praha : LIBRI, 1999. 400 s.
• MARTÍNEK, Jiří, MARTÍNEK, Miloslav. Kdo byl kdo : naši cestovatelé a geografové. Praha : LIBRI, 1998. 508 s.

Krs,Bohumil - malíř (50. výročí úmrtí)
* 23.06.1890 - Plzeň
+ 17.05.1962 - Plzeň

Životopis:
Člen vládního komisariátu pro zachování památek v Bratislavě (1919-1921). Profesor reálky v Olomouci (1922-1927), na středních školách v Přerově, Znojmě (1928-1929), Brně a Plzni (1945-1950).

Dílo:
Scénografie: výprava Hamleta plzeňské divadlo, Námluvy Pelopovy a Hubička olomoucké divadlo.
Ilustrace: Inčiny povídky - Votočková-Lauermannová, Balada o javoru - sbírka lidových básní, Kytice - K. J. Erben, Máj - K. H. Mácha.
Samostatné výstavy: Plzeň (1934, 1945, 1958, 1960), Přerov (1935).
Ocenění: Zlatá medaile na Expo Paris.

Literatura:

• BRAND, Josef. Bohumil Krs. Vyd. 1. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1974. 41, [4] s.

Leicher,Felix Ivo - malíř (285. výročí narození)
* 18.05.1727 - Bílovec
+ 20.02.1812 - Vídeň

Literatura:

• SLAVÍČEK, Lubomír. Oltářní obrazy Franze Antona Maulbertsche a jeho okruhu v poutním kostele v Dyji. Kostel Bičovaného Spasitele v Dyji. Brno : Moravská galerie, 2005. ISBN 80-7027-137-X. S. 101-115.

Lepař,Jan - pedagog (185. výročí narození)
* 16.05.1827 - Lipňany
+ 01.07.1902 - Praha

Životopis:
Absolvent gymnázia, Filozofické fakulty v Olomouci a Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze (1848). Suplující učitel a po složení profesorských zkoušek (1851), profesor na jihlavském gymnáziu (1850-1853). V r. 1854 se mu narodil syn Bohuš Pavel Alois, v té době byl pedagogem na znojemském gymnáziu (1853-1857). Na vlastní žádost byl přeložen na gymnázium do Jihlavy a o rok později do Opavy, kde působil do r. 1864. Poté odchází do Prahy na staroměstské Akademické gymnázium. O pět let později zvolen za dozorce obecných škol pražských a za místopředsedu okr. městské školní rady. V r. 1870 jmenován ředitelem Českého ústavu pro vzdělání učitelů v Praze. Jako člen výboru Ústřední matice české se zasloužil o zřízení českých obecných škol v Jihlavě, Znojmě, Opavě a Mostě. V r. 1886 po těžké nemoci odešel do důchodu.

Dílo:
Obecná pedagogika ku potřebě ústavů učitelských (1891), O metodách učebných na různých školách od Komenského navržených (1879), Škola obecná a poměr její k vyznání náboženskému, O metodách učebných a logické její příbuznosti (1880), Popis mocnářství rakouského, Všeobecný dějepis pro vyšší gymnázia, O dětské kázni a pěstování společenských citů vůbec, O kulturním působení slovanských apoštolů Cyrila a Metoděje, Politický atlas k všeobecným dějinám.
Publikoval v různých časopisech pod pseudonymem Pravoslav Lipňanský. Spolupracovník K. H. Borovského v Národních listech. Spoluzakladatelem časopisu Opavský besedník (Opava). Redaktor Časopisu českého muzea (Praha).

Literatura:

• Jan a Bohuslav Lepař. Neevidované materiály. Č. 332.

Návesník,Josef - pilot (70. výročí úmrtí)
* 16.01.1914 - Vídeň
+ 15.05.1942 - Barentsovo moře

Životopis:
Na počátku okupace českých zemí v březnu 1939 byl posádkou na brněnském letišti, kde sloužil jako pilot bombardovací letky 76 Leteckého pluku č. 5. Dobrovolně se přihlásil k přeletům čs. letounů do Německa, ale jak ukázaly další události, tyto aktivity mu měly umožnit snadnější odchod do emigrace. Dne 26. dubna 1939 odlétal z letiště Hradec Králové s letounem B-71, ale místo na německé letiště zamířil na východ a přistál poblíž Gomelu v Sovětském svazu. Po přistání byl internován a vyšetřován až do 8. prosince 1939. Po vypuknutí války v červenci 1941 vstoupil do sovětských služeb a stal se pilotem zvláštní letky, která měla zajišťovat seskoky československých parašutistů nad okupovaným Československem. Pro rychlý spád událostí na východní frontě k tomu ale nedošlo. V SSSR setrval až do roku 1942, kdy československá vojenská správa usoudila, že v tomto okamžiku se najde lepší uplatnění pro naše letce ve Velké Británii. Proto skupina pilotů odjela z Murmanska na palubě křižníku HMS Edinburgh, ten ale byl zasažen a potopen; letcům se přesto podařilo vrátit do sovětského přístavu. Při opakované plavbě Barentsovým mořem byl konvoj britských lodí znovu napaden a při potopení křižníku HMS Trininad Návesník společně s několika dalšími letci zahynul 200 km jihovýchodně od Medvědího ostrova.

Literatura:

• Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.

Parma,Josef - profesor církevního práva (55. výročí úmrtí)
* 28.12.1910 - Václavov u Zábřehu
+ 17.05.1957 - Chvalkovice u Vyškova

Životopis:
Od roku 1935, kdy byl ordinován, působil nejdříve na několika farnostech a poté odešel do Brna. Kde byl v chlapeckém semináři spirituálem a později v alumnátu působil jako profesor církevního práva. V roce 1946 byl přeložen na farnost v Únanově a o rok později odešel do Hlubokých Mašůvek jako administrátor zdejší farnosti. Obec mu vděčí za obnovení tradic poutí, k nimž vytvořil ceremoniál vítání poutníků. Dále se mu podařilo obnovit na Kalvárii Křížovou cestu, upravit prostranství kolem Svaté studny, kde byla vystavena kaple a malá kolonáda s freskami. Zbudoval také Mariánskou cestu s obrazy a v údolí za kostelem Lurdskou jeskyni s oltářem. Ale jeho největším dílem byla přístavba kostela. V roce 1948 brněnský biskup posvětil základní kámen. Se stavbou bylo započato v roce 1949 a o čtyři roky později byla (1953) byla stavba ukončena. V roce 1954 byl přeložen do Chvalkovic. Zemřel ve věku 46 let.

Literatura:

• ADÁMEK, Zdeněk. 100. výročí narození P. Josefa Parmy. Znojemsko. Roč. 21, č. 6 (08.02.2011), s. 9.
• ADÁMEK, Zdeněk. Profesor P. Josef Parma. Znojemské listy. Roč. 6, č. 21 (31.05.1997), s. 4.
• J.K. Profesor P. Josef Parma : administrátor v Hlubokých Mašůvkách. Život farností Znojma. Č. 8 (2010), s. 8-9.

Royt,Václav - spisovatel (105. výročí narození)
* 01.09.1827 - Řačany u Nové Vsi
+ 27.05.1907 - Brno

Životopis:
Profesor na gymnáziu v Jihlavě (1853) a na gymnáziu ve Znojmě (od 1854), kde působil více než deset let. V r. 1867 přešel na gymnázium do Brna, kde mezi jeho žáky patřili Alfons Mucha, Jan Herben, Vilém Mrštík. O dvacet let později jmenován zemským školním dozorcem. Za zásluhy o povznesení českého školství na Moravě ho řada měst jmenovala čestným občanem.

Dílo:
Počátky města Znojma (1864), Stanislav ze Znojma a jeho rod (Časopis Matice moravské - 1869), Úryvky ze starého místopisu znojemského (ČMM - 1871), O Slovanech na ostrově Raně a vyvrácení jejich moci r. 1168 (1875). Zakladatel Časopisu Matice moravské (1868), který redigoval do r. 1885 a přispíval články z historie pobaltských Slovanů. Za tyto studie se stal dopisujícím členem České akademie.

Literatura:

• SVOBODA, Jiří. Václav Royt. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1993. (1995), s. 121-122.

Rozmahel,Jakub - spisovatel (50. výročí úmrtí)
* 27.03.1885 - Vedrovice
+ 13.05.1962 - Martínkov

Životopis:
Po studiích s výborným prospěchem jak na gymnáziu, tak v alumnátě (vysvěcen na kněze v r. 1909) působil na několika místech Moravy jako kaplan. Od r. 1922-1950 žil a pracoval v Adamově, odkud na zásah tehdejšího akčního výboru byl nucen odejít. Odstěhoval se na faru do Kosmákova rodiště Martínkova, tam také zemřel a je pochován.

Dílo:
Vzpomínky z cest po Evropě, Do vlasti Kristovy, Světský oltář v Adamově aj. Jako prostý venkovský farář odebíral přední anglické, francouzské a italské noviny. Publikoval v novinách a časopisech: Lidové listy, Našinci aj. Překládal z francouzštiny a angličtiny.

Literatura:

• Jít životem a sloužit. Vedrovický zpravodaj. Č. 12 (2005), s. 7.
• SMRČEK, Vladimír. Osobnost Vedrovic. Vedrovický zpravodaj. Č. 12 (1994), s. 16.

Schmidt,Hans - skladatel (25. výročí úmrtí)
* 20.11.1893 - Dyjákovičky
+ 27.05.1987 - Salt Lake City

Životopis:
Narodil se v rodině malorolníka. Od dětství ho otec vedl k hudbě. Od deseti let začal navštěvovat Městskou hudební školu ve Znojmě. Z finančních důvodů však sešlo ze studií ve Vídni. V roce 1908 odchází do Salcburku, nastupuje zde do řad posádkové hudby místního 59. c. k. pěšího pluku arciknížete Rainera. Na podzim 1915 komponuje své nejslavnější dílo Pochod arciknížete Rainera (Rainermarsch), zamýšlené jako plukovní pochod. V roce 1917 je dočasně převelen k hudbě elitního 1. pluku tyrolských císařských myslivců do Innsbrucku. Od června 1919 působí jako obecní tajemník a kapelník v salcburském okolí. V roce 1925 se vrací se ženou do Salcburku, kde přijímá úřednickou práci v pivovaru. V době druhé světové války řídí chemický podnik, vede místní Studiový orchestr volného času a poté působí v protiletecké obraně. V roce 1950 odchází do Spojených států. Zde komponuje pro kostely i taneční parkety, poté pracuje jako učitel, dirigent a majitel Mozartova hudebního studia. V prosinci 1964 mu bylo uděleno čestné občanství města Salcburk.

Literatura:

• TOMAN, Jan. Zapomenutý rodák z Dyjákoviček. Znojemský týden. Roč. 13, 2003, (18.11.2003), s. 5.

Ševčík,Jindřich - vinař (65. výročí narození)
* 21.05.1947 - Znojmo
+ 10.04.2003 - Znojmo

Životopis:
Narodil se ve Znojmě, kde navštěvoval základní devítiletou školu i gymnázium. Po absolvování gymnázia studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně, Zahradnickém oboru v Lednici na Moravě. V r. 1970 ukončil vysokoškolské studium diplomovou prací v oblasti sklepní technologie. Po skončení vysoké školy nastoupil jako technik ve vinicích Státního statku ve Znojmě, na hospodářství Vrbovec. V roce 1971 byl přijat na Šlechtitelskou stanici ve Znojmě jako sklepmistr, kde později zajišťoval i agronomické práce ve vinicích, spolupodílel se na šlechtitelské práci. V roce 1982 po smrti vedoucího stanice M. Goldhamera byl jmenován do funkce vedoucího Šlechtitelské stanice, která tehdy spadala do působnosti podniku Oseva, Šlechtitelský a semenářský podnik Brno. Po roce 1989 se podílel na privatizaci Šlechtitelské stanice vinařské ve Vrbovci do dnešní podoby - Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská, a. s. Znojmo. Zde zakládal prostorový izolát révy vinné. V roce 1993 nastoupil na ÚKZÚZ v Brně, zkušební stanici ve Znojmě jako hlavní referent pro révu vinnou. V rámci zkušební stanice zajišťoval referát zkoušení, povolování a zapsání odrůd révy vinné do Listiny povolených odrůd ČR a od roku 1996, kdy vstoupil v platnost nový zákon 92/1996 Sb. O odrůdě, osivu a sadbě, zajišťoval státní odrůdové pokusy a zapsání révy vinné do Státní odrůdové knihy. Udržoval aktivní vztahy s podobnými institucemi na Slovensku, v Německu, Rakousku a Itálii. Vedle plnění svých pracovních povinností byl Ševčík velmi aktivní v různých profesních svazech a komisích v rámci celé ČR. Byl členem Šlechtitelské rady pro révu vinnou až do jejího zániku r. 1990, členem Českomoravského svazu šlechtitelů v sekci réva vinná. V letech 1990-1993 člen vědecké rady Komplexního výzkumného ústavu vinohradnického a vinařského v Bratislavě. V letech 1992-1999 byl řádným členem redakční rady znovu obnoveného časopisu Vinařský obzor. Aktivně pracoval v předsednictvu Českomoravské vinohradnické a vinařské unie ve Velkých Bílovicích a také v předsednictvu Sdružení znojemských vinařů ve Znojmě. Byl členem výboru Svazu moravských vinařů - Moravín. Zemřel tragicky při dopravní nehodě.

Dílo:
Ing. Jindřich Ševčík byl aktivní v publikování odborných článků, organizoval semináře a výstavy vína, absolvoval nespočet odborných přednášek v oblasti odrůd révy vinné. Neustále se snažil přispět ke zvyšování úrovně ochutnávání vína i odborné úrovně vlastních výstav vína, v maximální možné míře propagoval znojemské, moravské a i celé vinařství ČR nejen u nás, ale i při svých cestách do zahraničí. Je spoluautorem metodiky Klasifikátor odrůd révy vinné v ČR a je také spoluautorem odborné publikace Přehled odrůd révy vinné, vydané ČMVVU v letech 1999 a 2001. Podílel se rovněž na odborné knize Velký atlas odrůd ovoce a révy vydané v roce 2002.

Literatura:

• BALLÍK, Milan. Narozen 4. července : Ampelos - Vrbovec. Jak C. a K. mocnářství způsobilo, že pijeme tuzemská vína. Euro. Č. 15 (2006), s. 86.
• ČEPIČKA, Jaromír - KOBYLKA, Josef. Ing. Jindřich Ševčík tragicky zahynul. Vinařský obzor. Roč. 96, č. 5 (2003), s. 242.

Vytiska,Josef - historik (25. výročí úmrtí)
* 29.06.1929 - Znojmo
+ 13.05.1987 - Ostrava

Životopis:
Zabýval se dějinami průmyslu na Moravě.

Literatura:
- Materiály MěK.


Winter,Gustav - historik (90. výročí úmrtí)
* 27.02.1846 - Znojmo
+ 31.05.1922 - Vídeň

Životopis:
Vedoucí rakouského Národního archivu 1897-1909.

Literatura:

• Gustav Winter [online]. [cit. 2011-05-30]. Dostupné na: <http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop.w/w792151.htm>;.

Zach,František Alexandr - úředník (205. výročí narození)
* 01.05.1807 - Brno
+ 14.01.1892 - Brno

Životopis:
Absolvoval universitu, byl nejprve právnickým praktikantem při krajském úřadě ve Znojmě. Jsa nadšen tehdejšími ideály slavofilskými odešel r. 1830 do Polska a bojoval v řadách povstalců proti ruskému absolutismu. Po konečném nezdaru povstání odebral se s polskou emigrací do Francie, kde strávil přes deset let živě se různým způsobem (mj. byl po jistou dobu úředníkem v královské knihovně ve Fontainebleau). Jsa přívržencem strany Adama Czartoryského, byl od něho r. 1843 poslán za příčinou politické agitace do Bělehradu. R. 1848 byl přítomen na slovanském sjezdu v Praze a účastnil se též činně při nešťastných bouřích svatodušních. R. 1849 bojoval na Slovensku proti Maďarům, odešel však ještě t. r. do Srbska, kde získal si přízeň Garašaninovu. Tento r. 1850 podle návrhu Zachova zřídil v Bělehradě vojenskou akademii a prvním jejím ředitelem stal se Zach, povýšený tehda na setníka. Když r. 1858 kníže Alexander Karaďorděvič byl svržen, Zach nucen byl Srbsko opustit a žil ve Švýcarsku, jsa vychovatelem Garašaninova synovce. Avšak již r. 1860 starý kníže Miloš na naléhání syna Michala povolal Zacha zpět a vrátil mu bývalou hodnost a úřad. R. 1870 Zach jmenován byl plukovníkem u dělostřelectva, vyznamenal se v bojích Srbů proti Turkům za války rusko-turecké r. 1877 - 78, povýšen byl na generála, ježto však přišel ve válce o nohu, obdržel dovolenou a r. 1883 byl dán na pensi. Zbytek pohnutého života trávil s počátku v Praze, od r. 1889 ve svém rodišti, kde i zemřel.

Literatura:

• DUDA, Zbyněk M. Generál František Alexandr Zach (1807-1892) : osobnosti české minulosti. Historický obzor. Roč. 16, č. 3 (2005), s. 86-89.

Zelený,Alois - protifašistický bojovník (95. výročí narození)
* 20.05.1917 - Znojmo
+ 21.04.1945 - Brno

Životopis:
V roce 1938 se rodina Zelených přestěhovala ze Znojma do Velkého Meziříčí. V roce 1939 byl poslán na nucené práce do Německa, strávil tři roky v Norimberku. Tam byl také zatčen a tři čtvrtě roku vězněn za přechovávání protiněmeckých letáků. V roce 1943 se rozšířila zvěst, že při bombardování zahynul. Za krátkou dobu se však objevil u rodičů. Byl nemocen, trpěl krvácením do žaludku, zapříčiněném týráním v německém vězení. Zdržoval se na různých místech, aby unikl německým pracovním úřadům. Nakonec byl, ale v Brně dne 19. dubna zatčen a druhého dne postaven před stanný soud a nazítří popraven pro přechovávání zbraní v Brně-Medlánkách.

Literatura:

• LÁTOVÁ, Milada. Oldskauti a trempové v Podyjí : Alois Zelený. Znojemské listy. Roč. 4, č. 44 (18.11.1995), s. 4.
• ŠABACKÝ, Josef. Nezapomeneme.... Nezapomeneme... Znojmo : 14. klub oldskautů, 1947. S. 12-42.

 

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.

Adam,František – voják (70. výročí úmrtí)
* 02.02.1891 - Horní Kounice
+ 22.06.1942 - Brno

Životopis:
Popraven. Zaměstnán jako inspektor pojišťovny. V rakousko-uherské armádě desátník 8. pěšího pluku. Dne 18.5.1915 zajat v Klementově. Do legií se přihlásil v Borispolu. Do čs. legie v Rusku zařazen dne 22.6.1917, 6. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 14.4.1920, poslední útvar: 6. střelecký pluk, poslední hodnost: desátník. Demobilizován. Za nacistické okupace gestapem zatčen 12.3.1942, vězněn v Brně v Kounicových kolejích, kde byl také popraven.

Literatura:

• František Adam [online]. [cit. 2011-06-06]. Dostupné na: <http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&;load=3388>.

Axmann,Josef – sochař (65. výročí úmrtí)                                                                      
* 03.03.1891 - Trstěnice (Znojmo, Česko)
+ 03.06.1947 - Brno

Životopis:
Narodil se jako druhorozený z pěti dětí v rodině drobného živnostníka. Rodina se přestěhovala do Brna, kde Axman v letech 1903-1905 navštěvoval české státní gymnázium. 1905-1909 studoval odbornou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích, poslední dva roky za pomoci moravského zemského stipendia. Pak ho na krátkou dobu zaměstnávaly jako sochařského dělníka různé firmy v Rychnově nad Kněžnou, Vyškově-Nosálovicích a v Brně. 1910 byl přijat do speciální sochařské školy prof. J. V. Myslbeka na Akademii v Praze, kterou ukončil získáním školní ceny (1913). Týž rok spolupracoval na sochařské výzdobě Dělnické úrazové pojišťovny v Brně a získané prostředky mu umožnily první studijní cestu do Itálie, kde navštívil Řím, Neapol, Florencie, Padovu, Ferraru, Bolognu, Pisu a Benátky. 1915 narukoval, ale během vojenské služby mohl studovat v letním semestru 1917/1918 na speciální medailérské škole pražské Akademie u prof. J. Štursy. Na podzim 1919 se natrvalo usadil v Brně a stal se 1919-1922 suplujícím profesorem na II. státní reálce.

Dílo:
V brněnském kamenickém závodě K. F. Racka pracoval na svých sochařských pracích a zakázkách (1919-1924), pak působil v Brně jako sochař a restaurátor. Podílel se na restaurování Mariánského a Zderadova sloupu, portálu Staré radnice, soch v kostelech na Petrově, u sv. Jakuba v Brně-Zábrdovicích. Jeho sochařské dílo mělo regionální charakter. Věnoval se tvorbě pomníků a památníků, portrétu, náboženské a komorní plastice. Monumentální práce se vyznačují pevným obrysem, hladkou modelací a nevýrazným sochařským rukopisem. V polovině 20. let jeho plastiky lehce ovlivnil styl art deco. Z ušlechtilých materiálů, zejména z bronzu a alabastru, vytvořil řadu portrétů, např. dětí, sošky zvířat, z pálené hlíny drobné žánrové skici a ceny pro vítěze automobilových závodů na Masarykově okruhu. 1919-1939 byl členem Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně a 1939 se účastnil jeho společné výstavy. Souborné dílo Axmanna poprvé vystavil brněnský Dům umění (1950).  

Literatura:

• LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 7, č. 8 (26.02.1998), s. 1.

Bělík,František – učitel (240. výročí úmrtí)
*            1715 - ?
+ 18.06.1772 - Hostěradice

Životopis:
Od února 1757 do své smrti rektor v Hostěradicích, byl i zdejším měšťanem.  

Literatura:

• František Bělík [online]. [cit. 2011-06-06]. Dostupné na: <http://cantores.wz.cz/jmen/b/belik_fr.html>;.

Bornemann,Otto Friedrich Ferdinand – redaktor (130. výročí narození)
* 08.06.1882 - Znojmo
+ 10.11.1960 - Vídeň

Životopis:
Pocházel z evangelické rodiny Karla B. (1852-1923), knihkupce a nakladatele, který se na Moravu přistěhoval ze saského Hohnsteinu. Pod vedením svého otce se vyučil knihkupcem a žurnalistickou praxi získal v redakcích několika deníků v Čechách a v Tyrolsku. Své dosavadní vědomosti a znalosti si doplnil studiem dějepisu na filozofické fakultě vídeňské univerzity. Oženil se s Antonií a spolu měli tři děti. Všichni nabyli 26. června 1923 domovské právo v Brně. Tam Bornemann pracoval jako redaktor listu Tagesbote, šéfredaktor Brünner Tagblatt a korespondent vídeňského Neue Wiener Tagblatt. Věnoval svůj zřetel komunální politice, ekonomice a vlastivědě Moravy. Přispíval do několika česko-německých odborných časopisů a deníků, psal i pojednání z dějin Moravy, jež však jsou dnes nedostupná. 1945 byl z Brna odsunut, usadil se ve Vídni a od roku 1953 vedl odborný časopis s názvem Das österreichische graphische Gewerbe.  

Literatura:

• Materiály MěK.

Černoch,Otakar – spisovatel (45. výročí úmrtí)
* 23.10.1907 - Znojmo
+ 09.06.1967 - Praha

Životopis:
V letech 1914-1921 žil v Rusku. Absolvent Obchodní akademie v Praze. Účastník španělské občanské války (1937-1938) - tyto životní zkušenosti se odrážejí v jeho díle. V letech 1938-1944 byl komerčním úředníkem. Od r. 1944 vězněn v koncentračním táboře blízko Toruně. V lednu 1945 se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Po válce pracoval jako vedoucí pobočky národního podniku Gloria a tvůrčí pracovník Čs. státní filmu (1949-1951).  

Dílo:
Dramata: Případ Othello (1945), Veliká zkouška (1946), Gigant (1950) aj.
Próza: Mladá srdce (1957), Španělská aréna (1956), Alibi (1960).
Pro Čs. televizi přepracoval s V. Breberovou román Alibi na televizní hru Vrah byl odsouzen po právu (1962, režisér A. Moskalyk).

Literatura:

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 43 (18.10.2010), s. 11.

Dlapka,Amand – kazatel (120. výročí narození)
* 23.06.1892 - Znojmo
+ 25.05.1955 - Retz

Životopis:
Sliby složil 11. září 1912 v Olomouci, ordinován byl 5. července 1915 v Olomouci. Působil jako submagistr noviců, kazatel v Olomouci a Litoměřicích. Byl převorem v Ústí nad Labem a Chebu. Po skončení 2. světové války byl jako občan německé národnosti odsunut do Rakouska. Pohřben je v Retzu.  

Literatura:

• Amand Dlapka [online]. [cit. 2011-06-06]. Dostupné na: .

Dungel,Adalbert – kněz (170. výročí narození)
* 20.06.1842 - Lukov
+ 10.07.1923 - Göttweig

Životopis:
Po absolvování gymnázia ve Znojmě v roce 1861 vstoupil do benediktinského kláštera v Göttweigu a složil slib v roce 1865. V roce 1866 byl vysvěcen na kněze. V roce 1886 zvolen opatem. 1897-1907 členem říšské rady.  

Literatura:

• Adalbert Dungel [online]. [cit. 2011-06-06]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Adalbert_Dungel>;.

Eichert,Franz Xaver – novinář (155. výročí narození)
* 11.06.1857 - Sněžník u Děčína
+ 06.07.1926 - Breitenfurt u Vídně

 
Literatura:

• Franz Xaver Eichert [online]. [cit. 2011-06-06]. Dostupné na: <http://www.deutsche-biographie.de/sfz12751.html>;.

Ekl,František – voják (95. výročí úmrtí)                                                     
*          ?
+ 10.06.1917 - Litoměřice

Životopis:
Zemřel v nemocnici v Litoměřicích.  

Literatura:

• ECKL, Petr. První světová válka. Jezeřany - Maršovice : kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany - Maršovice : Obec Jezeřany - Maršovice, 2006. S. 55-59.

Feifalik,Julius - literární historik (150. výročí úmrtí)
* 15.02.1833 - Znojmo
+ 30.06.1862 - Vídeň

Životopis:
Pocházel z moravské německé rodiny ve Znojmě. Po maturitě na gymnáziu v Brně (1850), odešel do Vídně na práva, ale brzy se orientoval na německou a slovanskou filologii a literaturu. Stipendista rakouského Ministerstva vyučování v Německu (Berlín, 1855-1857), kde se věnoval studiu německé literární mediavalistiky za vedení bratří Grimmů. Zaměstnán krátce jako nejnižší úředník Univerzitní knihovny ve Vídni a od září r. 1861 - už těžce nemocen tuberkulózou - jako pomocný pracovník Dvorní knihovny v Vídni.  

Dílo:
Historik české středověké literatury a průkopník jejího srovnávacího studia. Vydal sedm částí cyklu Studie ke staročeské literatuře a další studie (Zlomky českých legend, Legenda o královně Elišce, Staročeské písně a průpovědy). Svými znalostmi přispěl jako první k odhalení padělku Milostné písně krále Václava. Nejvážněji a nejrozhodněji však vystoupil v r. 1860 proti pravosti Královédvorského a Zelenohorského rukopisu.
Sběratelská činnost: Moravské národní hry dramatické (1864). Posmrtně nedokončena zůstala edice Volksschauspiele aus Mähren vydaná pod názvem Lidové hry z Moravy (první vydání v češtině r. 1986). Jako sběratel se neomezoval na pouhý záznam textů, ale snažil se uvádět i podrobnosti her, které se týkaly provozování, jako kostýmy, maskování, pohybové sestavy, způsob přednesu dialogů i veršů a melodie zpívaných částí, takže dnes podávají jeho záznamy cenné svědectví o lidovém divadelnictví.
Publikoval v novinách a časopisech: Kritische Blätter für literatur und Kunst (1858), Lumír (1858), Wiener Zeitung (1861), Zeitschrift für die österreichischen Gymnasien (1858-1859) aj. Šifra: JFk.

Literatura:

• FIL. Historik české středověké literatury Julius Fejfalík. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 5, č. 7 (14.02.2005), s. 5.
• Julius Fejfalík : 15.2.1883-30.6.1862. Znojmo : Okresní knihovna, 1987. 11 s.
• VO. Sto padesát let od narození Julia Fejfalíka. Znojemsko. Roč. 24, č. 8 (23.02.1983), s. 4.  

Glücksmann,Heinrich – spisovatel (65. výročí úmrtí)                                                                     
* 07.07.1864 - Rakšice
+ 06.1947 - Argentina

Životopis:
Svou literární kariéru začal v 16 letech, jedním z jeho prvních děl "Aufsätze über Frauensitten und Unsitten", které uveřejnil ve "Wiener Hausfrauen-Zeitung" pod pseudonymem Henriette Namskilg. Poté se stal učitelem na vídeňské herecké škole. Od roku 1882 do roku 1885 byl vydavatelem "Fünfkirchner Zeitung" a od roku 1884 do roku 1886 vykonával stejnou funkci v "Neue Pester Journal" and the "Polit'sche Volksblatt" v Budapešti. V roce 1886 publikoval a ilustroval bibliografické vydání z práce Michaela von Zichy, malíře. Ve stejném roce vydal biografii Munkacsyho. Byl aktivním fejetonistou a dramatikem.

Dílo:
Weihnachts-Zauber, drama, 1888; Die Ball-Königin, komedie, přeložena z maďarštiny, 1889; Wien, literární almanach, 1891; Neues Evangelium, drama, 1892; Das goldene Zeitalter des Gewerbes, 1893; Ungarns Millennium, 1896; Liebesbrief, 1897; Kreislauf der Liebe, 1897; Dr. Idyll, 1897; Die Bürde der Schönheit, 1897; Franz Joseph I. und seine Zeit, 1898-1899; Goethe als Theaterleiter, ca. 1906; Fährten und Narben., 1879 - 1912; Georg Müller, 1913; Victor Kutschera. Dem Doppeljubilar zum 60. Geburtstag u. zu 40jährigem Kunstwirken, 1923.
Scénáře: Mozarts Leben, Lieben und Leiden, 1921; Theodor Herzl, der Bannerträger des jüdischen Volkes, 1921.  

 
Literatura:

• BLÖSL, Joachim. Südmährens Dichter und Sänger : Eine Erntelese. Nikolsburg : Bartosch, 1925. 294 s.

Herzog,Jakob – novinář (170. výročí narození)
* 17.06.1842 - Miroslav
+ 10.04.1915 - Vídeň

Životopis:
Skoro dva roky byl tajemníkem židovské komunity ve Vídni.

 
Literatura:

• Jakob Herzog [online]. [cit. 2011-06-06]. Dostupné na: <http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=673&;letter=H>.

Holík,Josef – zámečník (70. výročí úmrtí)
* 05.03.1913 - Blížkovice
+ 24.06.1942 - Brno

Životopis:
Zde chodil do obecné školy, do měšťanské v Moravským Budějovicích. Vyučil se zámečníkem u Jana Gestingera v Blížkovicích, kde také několik let pracoval. Potom pracoval dva roky u firmy LUTIN-ZIKMUND, jako soustružník Škodových závodů v Dubnici nad Váhom, nakonec v továrně na letadla Letov v Praze. Zatčen byl 8. června 1942, když byl doma na dovolené. Konfidentka Rašková se dozvěděla, že Josef Holík se několikrát setkal se Štěpánem Bouzarem v Praze. Hlásila to na gestapo do Jihlavy, které dalo příkaz četnické stanici v Blížkovicích k jeho zatčení. Po zatčení byl předán do vězení v Moravských Budějovicích, kam si pro něho gestapo za tři dni přijelo. Když ho gestapáci převáželi ještě s jinými do Jihlavy, stavili se v Želetavě a opili se. Všechny převážené delikventy pustili na svobodu. Josef se vydal pěšky zpátky do Blížkovic. U Martínkova ho zastavil četník a zjišťoval jeho totožnost. Když vypověděl, kde byl a že byl propuštěn, byl vyzván, aby šel na četnickou stanici do Lesonic. Odtud volali četníci do Jihlavy a dostali z gestapa příkaz, aby byl zadržen. Byl převezen a vyslýchán na gestapu v Jihlavě, odeslán do Brna, obviněn, že nehlásil, že se Štěpán Bouzar skrývá v Praze pod cizím jménem. To stačilo podle stanného práva okupantům k tomu, aby byl odsouzen k trestu smrti. Byl společně s Bouzarovými, Novákovými a Jiřím Láníkem popraven v Brně.  

 Literatura:

• KOUKAL, Ladislav. Blížkovice : Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice : JZD Družba, 1982. 55 s.

Hrdličková,Marie – učitelka (70. výročí úmrtí)
* 06.03.1911 - Šatov, okr. Znojmo
+ 26.06.1942 - Brno

Životopis:
Odborná učitelka, pokusná škola měšťanská v Otrokovicích, okr. Zlín. Zpopelněna v Krematoriu města Brna dne 27.6.1942. Odborná učitelka Marie Hrdličková, nar. 6. 3. 1911, byla popravena za heydrichiády v brněnských Kaunicových kolejích 26. 6. 1942. Po válce – 27. 10. 1946 byla in memoriam jmenována ředitelkou školy.

Literatura:

• Marie Hrdličková [online]. [cit. 2011-06-06]. Dostupné na: <http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&;load=1056>.

Chalabala,Jan – voják (70. výročí úmrtí)
* 30.10.1904 - Znojmo
+ 18.06.1942 - Brno

Životopis:
Byl obětí okupace, byl popraven v Brně (Kounicovy koleje).  

Literatura:

• Jan Chalabala [online]. [cit. 2011-06-06]. Dostupné na: <http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&;load=4627>.

Ladner,Anton – historik (115. výročí narození)
* 02.06.1897 - Dyjákovice
+ 03.11.1972 - Schleinbach u Vídně

Životopis:
Byl to místní historik a starosta Dyjákovic v letech 1939-1945. Zkoumal jihomoravské nářečí.

Dílo:
Napsal sedm knih v dialektu.
Další knihy: Wörtersammlung der Großtajaxer Mundart; Dreihundert Sprüche und Weistümer aus Großtajax; 3400 südmährische Redensarten aus Großtajax; Die südmährische Gemeinde Großtajax und ihr Brauchtum; Spiel und Frohsinn in Südmähren; Unser Eden.
 
Literatura:

• Anton Ladner [online]. [cit. 2011-06-06]. Dostupné na: <http://wiki.suedmaehren.at/wiki/index.php/Anton_Ladner>;.

Láník,Jiří – zámečník (70. výročí úmrtí)                                                                
* 03.03.1913 - Vídeň
+ 24.06.1942 - Brno

Životopis:

Obecnou školu navštěvoval v Blížkovicích, měšťanskou v Šumné, dva ročníky obchodní školy v Moravských Budějovicích. Vyučil se zámečníkem u firmy Gestinger v Blížkovicích, kde také až do nastoupení vojenské služby pracoval. V armádě zůstal jako délesloužící. Po obsazení republiky okupanty pracoval nějakou dobu jako cestář, pak v Praze jako kancelářský pracovník u Statistického úřadu až do svého zatčení. Se Štěpánem Bouzarem byli velcí kamarádi a přátelé. Proto mu pomohl obstarat v Praze zaměstnání, falešné doklady a spojení s rodiči a příbuznými. Několik dní po zatčení Bouzarových a Novákových přijel domů na návštěvu a když se od bratra Karla dozvěděl, co se stalo, šel ještě večer pěšky do Mor. Budějovic na rychlík, aby se co nejdříve vrátil do Prahy a Štěpána varoval. V Jihlavě byl ale gestapáky očekáván na nádraží a zatčen. Byl vyslýchán a vězněn na gestapu v Jihlavě, převezen do Brna, obviněn z napomáhání lidem nepřátelským Říši. Stanným soudem byl odsouzen k trestu smrti a spolu s Bouzarovými a Novákovými dne 24. června 1942 v Brně popraven.  

Literatura:

• KOUKAL, Ladislav. Blížkovice : Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice : JZD Družba, 1982. 55 s.

Machain,Jan – kamnář (175. výročí narození)
* 21.06.1837 - ?
+ 22.02.1905 - Pavlice

Životopis:
Syn toufara Karla Václava Machaina z Vyškova. Byl tovaryšem u svého příbuzného, znojemského toufarského mistra Jana Slováka. Do Pavlic přišel z Welsu (Rakousko). V Pavlicích převzal po smrti zdejšího toufarského mistra Františka Šindeláře dílnu s oběma domy č. 30 a č. 51. V domě č. 30, který přestavěl a rozšířil, vybudoval keramickou pec. Začal se specializovat na výrobu kamnářských kachlí.  

Literatura:

• Jan Machain [online]. [cit. 2011-06-08]. Dostupné na: <http://pavlice-historie.wz.cz/toufari_pavlice.html>;.

Matějů,Adolf – legionář (70. výročí úmrtí)
* 31.01.1893 - Ubušín
+ 21.06.1942 - Brno

Životopis:
Maturoval v roce 1912. V roce 1914 byl odveden do Bystřice pod Perštýnem. Po absolvování poddůstojnické školy nastoupil na ruské bojiště, kde byl dne 10. května 1915 zajat. O rok později 16. listopadu 1916 se přihlásil do Československé legie (velitel čety v hodnosti poddůstojníka). Po návratu do vlasti působil v Praze, Piešťanech, Zvolenu a Mukačevu. V roce 1932 převelen ke 24. pěšímu pluku ve Znojmě jako zástupce velitele praporu "Stráže obrany státu" a současně působil jako vojensko-technický referent Okresního úřadu ve Znojmě až do 31. července 1939. V civilním zaměstnání působil jako pedagog v Ostravě, Bohdalově a Jimramově. Za 2. světové války se zúčastnil protifašistického odboje a v době stanného práva 21. června 1942 byl v Brně popraven.  

Literatura:

• ALEXA, Václav. Adolf Matějů prošel dvěma odboji a byl popraven nacisty. Znojemské noviny. Roč. 2, č. 11 (14.03.2003), s. 6.
• Bojovali za vlast : Plukovník Adolf Matějů. Znojemské listy. Roč. 6, č. 45 (20.11.1997), s. 2.
• PLÍŠEK, Libor. Legionář Adolf Matějů. Znojemsko. Roč. 7, č. 12 (25.03.1997), s. 1, 5.

Mras,Ambros – voják (110. výročí úmrtí)
* 07.12.1844 - Šatov
+ 06.06.1902 - Rokycany

Životopis:
Ačkoli byl synem obuvníka, dokončil střední školu ve Znojmě s vynikajícím prospěchem. V rakousko-pruské válce se vyznamenal v bitvě u Hradce Králové. Poté byl povýšen na nadporučíka. Po válce působil ve Vojenském policejním praporu č. 33 a v roce 1872 byl přidělen k vojenskému geografickému ústavu. V roce 1874 získal medaili a hodnost kapitána. 1885 byl povýšen na majora. V několika dalších letech se stal učitelem na vojenské škole. Stal se podplukovníkem a potí i plukovníkem. V květnu 1897 byl povýšen na hodnost generálmajor. 11. dubna 1901 byl povýšen na nadporučík-generál.  

Literatura:

• Ambros Ritter von Mras [online]. [cit. 2011-06-13]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Ambros_Ritter_von_Mras>;.

Müller,Ernest Maria – kněz (190. výročí narození)
* 30.06.1822 - Jiřice
+ 28.09.1888 - Linec

Životopis:
Syn učitelky základní školy. Školu navštěvoval v Mikulově, poté studoval teologii ve Vídni (1843-1846). Po vysvěcení 19. července 1846 pracoval rok jako kaplan v Pressbaum, 1847 a 1849 byl prefektem studií na vídeňské univerzitě. 1857 a 1858 byl jmenován mimořádným profesorem na morální teologii na teologické fakultě univerzity ve Vídni. V roce 1861 se stal děkanem, v roce 1863 profesorem.

Literatura:

• Ernest Maria Müller [online]. [cit. 2011-06-13]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Ernest_Maria_M%C3%BCller>;.

Novák,Jan – legionář (120. výročí narození)                                                                    
* 29.06.1892 - Horní Dubňany
+          ?

Životopis:
Absolvoval dva semestry strojního inženýrství na brněnské české technice. Poté ho povolali a jako jednoroční dobrovolník sloužil ve Znojmě, Uničově a v Olomouci. V roce 1915 byl odvelen v hodnosti rotmistra na ruskou frontu. V červenci 1916 se dostal do zajetí. Do legií se přihlásil v roce 1917, prošel borispolským táborem, kde se stal důstojníkem v záloze. V listopadu 1919 dorazil se svoji jednotkou do Vladivostoku, kde absolvoval námořnický kurz. Byl povýšen na kapitána pěchoty a obdržel Čs. válečný kříž. Do vlasti se vrátil 12. 7. 1920. V srpnu 1920 nastoupil řádnou vojenskou službu u pěšího pluku č. 48 v Čopu. V nedlouhých intervalech prošel jako důstojník pěších jednotek téměř celé území Československa. Po zániku naší státnosti musel opustit armádu. V červenci 1939 byl dán k dispozici Státnímu úřadu statistickému, kde působil na oddělení akciových společností a družstev. Od 1. dubna 1941 odešel na vlastní žádost do výslužby. V květnu 1945 se zúčastnil Pražského povstání. Podílel se na těžkých bojích, které byly vedeny v prostoru Smíchova. V dubnu 1947 byl převelen do služeb ministerstva národní obrany a stal se referentem, který měl za úkol udělovat osvědčení o činnosti v odboji. Po únoru 1948 byl dán do výslužby.  

Literatura:

• Jan Novák. Neevidované materiály. Č. 203.

Opálka,Adolf - protifašistický bojovník (70. výročí úmrtí)
* 04.01.1915 - Rešice
+ 18.06.1942 - Praha

Životopis:
Absolvent obchodní akademie. Dne 23. června 1936 se dobrovolně přihlásil k vojenské službě v čs. armádě. Dosáhl hodnosti četaře aspiranta. Dne 30. září započal studium na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě (hodnost poručík pěchoty). Dne 26. června 1939 odešel do Polska a později do Francie. Když hitlerovci napadli Francii, stal se velitelem čety 2. pěšího pluku 1. čs. pěší divize a s ní ustupuje po porážce Francie v r. 1940 do Velké Británie. Absolvent kursu útočného boje a vzdušného výcviku (1941). Velitel sabotážní skupiny OUT DISTANCE (1942, tříčlenná skupina parašutistů čs. zahraniční armády-Karel Čurda, Ivan Kolařík). Cílem skupiny bylo ohromit a narušit provoz plynárny v Praze - Michli. Letoun v noci z 27. na 28. března vysadil skupinu se značnou navigační chybou - dopadla u Ořechova u Telče. Opálka rozhodl, aby se parašutisté rozešli ke svým známým, s tím, že je svolá smluveným inzerátem v novinách, až se mu podaří navázat spojení s odbojem. Sám odešel do Rešic, kde se ukrýval u své tety. Po navázání spojení odešel do Prahy, kde se setkal s parašutisty, kteří měli za úkol provést atentát na Heydricha. Útoku se osobně nezúčastnil, ale sdílel s nimi osud až do 18. června 1942. Gestapo úkryt parašutistů v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze vypátralo, obklíčilo. Po několika hodinovém nerovném boji nakonec ukončili vyčerpaní parašutisté svůj život vlastní rukou. Posmrtně byl povýšen do hodnosti štábního kapitána, oceněn Řádem Bílého lva II. stupně a Řádem Milana Rastislava Štefánika.  

Literatura:

• FIL. Bojovníci proti fašismu Adolf Opálka a Ferdinand Pavelka. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 5, č. 1 (03.01.2005), s. 7.
• GRASGRUBER, Pavel. /Adolf Opálka/. Moravskokrumlovské noviny. Č. 5 (2002), s. 9-17.
• MP. Adolf Opálka. Znojemské listy. Roč. 6, č. 20 (24.05.1997), s. 4.

Poimon,František – spisovatel (110. výročí úmrtí)
* 29.01.1817 - Polná
+ 01.06.1902 - Polná

Životopis:
Absolvent jihlavského gymnázia, filozofie a bohosloví v Brně. Po vysvěcení na kněze (1841) kaplanoval ve Žďáře a v Brně. V letech 1859 -1863 byl duchovním správcem v Hlubokých Mašůvkách. Dále působil jako ředitel a katecheta hlavní školy ve Slavkově, farář, později děkan a okresní školní dozorce v Želetavě, konsistorní rada brněnský, farář a čestný děkan v Dešné, kde pozbyl zraku a odešel do výslužby. Přestěhoval se do svého rodiště. V Polné vystavěl křížovou cestu na hoře Kalvárii.

Dílo:
Vydával četné spisy náboženské např. O životě, zázracích a ostatních sv. Liguriaše (1843), Přehled církevního dějepisu a rozdílu v náboženství nekatolickém a římskokatolickém (1857), Úplný koncionál katolický (1856), Kytka zábavného a poučného čtení (1861). Příležitostná kázání, modlitební knihy a poutnické písně, povídky, monografie města Polné a překládal náboženské spisy.

Literatura:

• ADÁMEK, Zdeněk – PECHOVÁ, Eliška. Kněží působící v Hlubokých Mašůvkách. Hluboké Mašůvky : cestami věků od minulosti k dnešku. Hluboké Mašůvky : Obecní úřad, 2001. S. 55.  

Pospíchal,Metoděj – učitel (105. výročí narození)
* 02.06.1907 - Blížkov, okr. Velké Meziříčí
+ 22.11.1941 - Osvětim

Životopis:
Byl obětí okupace, umučen v koncentračním táboře. Řídící učitel, obecná škola ve Výrovicích, okres Znojmo. 

Literatura:

• Metoděj Pospíchal [online]. [cit. 2011-06-13]. Dostupné na: <http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&;load=1241>.

Pozzo,Ignaz – architekt (170. výročí úmrtí)
* 29.07.1766 - Mannheim
+ 26.06.1842 - Dessau

Životopis:
Byl zběhlý v architektuře a malířství. Vytvořil nákres pro oltář dominikánského kostela v Brně a kostel ve Vranově nad Dyjí. 

Literatura:

• Ignaz Pozzo [online]. [cit. 2011-06-13]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Ignaz_Pozzo>;.

Roettiers,František – malíř (270. výročí úmrtí)
* 03.11.1685 - Londýn
+ 10.06.1742 - Vídeň

Životopis:
Narodil se v Londýně a pocházel z rozvětvené umělecké rodiny. Přes Paříž a Mnichov přišel do Vídně, kde se prý v roce 1718 stal ředitelem Akademie a o dva roky později byl Karlem VI. povýšen do šlechtického stavu. 1724 vytvořil nákres hlavního sloupového portálu v dominikánském kostele sv. Kříže ve Znojmě.  

Literatura:

• František Roettiers. Neevidované materiály. Č. 938.

SEIDLER von Feuchtenegg,Ernst – právník (150. výročí narození)
* 05.06.1862 - Schwechat (Dolní Rakousko)
+ 23.01.1931 - Vídeň

Životopis:
Seidler, syn právníka, a od roku 1914 řádný univerzitní profesor na Zemědělské univerzitě ve Vídni se v letech 1907 a 1917 aktivně podílel na jednáních s Uhry za ministerstvo zemědělství. Roku 1917 se stal nakrátko ministrem zemědělství v Clam-Martinicově vládě, po jejímž pádu sestavil 23. června 1917 nový kabinet, původně zamýšlený jako přechodný. Pokusil se dosáhnout rovnoprávnost a autonomii pro jednotlivé národy, vstřícným aktem v tomto směru byla například amnestie pro odsouzené české politiky (mj. Karla Kramáře a Aloise Rašína). Vzhledem k vývoji válečné situace v neprospěch Rakouska však jeho návrhy nenašly odezvu. Naopak jeho pokus o vytvoření národnostně jednotných okresů v rámci Čech vyvolal ostré protesty českých poslanců, kteří ho vinili z pokusu o rozdělení země. Neúspěchy v národnostní politice a nedostatek základních životních potřeb mezi obyvatelstvem vedly k jeho demisi 25. července 1918. Poté až do pádu monarchie vedl kabinet císaře Karla. Po válce zůstal ve Vídni, byl aktivní podnikatelem. Do politiky však již nezasahoval. Byl autorem několika nepříliš úspěšných dramat. Jeho dcerou byla herečka Alma Seidler (1899–1977). Čestný občan města Znojma (1918).

Literatura:

• Ernst Seidler von Feuchtenegg [online]. [cit. 2011-06-13]. Dostupné na: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Ernst_Seidler_von_Feuchtenegg>;.

Schwarzová,Irena – malířka (80. výročí narození)
* 08.06.1932 - Žerotice

Životopis:
Od mládí projevovala sklony a inklinovala k výtvarné tvorbě a literatuře. Nemá žádnou výtvarnou profesionální školu. Žije v Žeroticích.    

Dílo:
Maluje realisticky. Její náměty jsou čerpány z bezprostředního okolí, z života vesnice v průběhu ročních období, vesnických zvyků a obyčejů, Samostatnou výtvarnou oblastí jsou motivy církevní. Mnoho maleb a kreseb bylo vydáno na pohlednicích (např. Na půlnoční, Hrkači, Svatí tří králové, Stavění sněhuláka), které vydalo Kartuziánské vydavatelství v Brně. Je také autorka celé řady příležitostných veršů katolického zaměření. Po roce 1989 vydala kapesní vydání Básničky do kapsy, které sama doprovodila kresbami.

Literatura:

• Narozeniny žerotické malířky. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 24 (07.06.2010), s. 13.
• PAVLÍK, Josef. Malířka ze Žerotic. Znojemské listy. Roč. 5, č. 12 (30.03.1996), s. 4.

Stehlík,Alois – pedagog (135. výročí narození)
* 14.06.1877 - Brno
+ 27.04.1945 - Brno

Životopis:
V roce 1909 přišel jako odborný učitel z Brna do Moravského Krumlova. I přes odpor německého zastupitelstva se mu podařilo otevřít českou soukromou měšťanskou školu. Zápis se konal 16.9.1909 v půjčených prostorách Občanské záložny a již v prvním roce bylo přihlášeno 166 žáků. Péči Matice moravsko-krumlovské a za součinnosti Ústřední matice školské v Praze, Občanské záložny ve Vémyslicích byla v roce 1911 postavena nákladem 120 tisíc korun na dnešním Klášterním náměstí dvoupatrová školní budova. Byl prvním ředitelem české měšťanské školy. Tragicky zahynul při osvobozovacích bojích o Brno, zabila jej střela granátu. Čestný občan Moravského Krumlova. 

Literatura:

• GRUNOVÁ, Eva. Osobnosti českého školství a vlastenecké spolky v Moravském Krumlově. Ke stému jubileu české měšťanky v Moravském Krumlově. Moravský Krumlov : Základní škola, 2009. S. 87-93.
• JKR. Alois Stehlík čestným občanem. Znojemsko. Roč. 8, č. 27 (05.07.1967), s. 3.

Stloukal,Rudolf – obchodník (55. výročí úmrtí)
* 17.04.1888 - Boskovice
+ 08.06.1957 - Brno

Životopis:
Do Znojma přišel jako vyučený obchodní příručí v březnu roku 1907 a nastoupil k firmě Hašek. V roce 1911 si zařídil vlastní obchod v Kovářské ulici č. 7. Oženil se a s manželkou Annou budovali svou živnost. Za 1. světové války musela být místnost české knihovny vyklizena, R. Stloukal převzal knihy do svého obchodu a stal se tak i knihovníkem. V roce 1925 koupil dva renesanční domy v Kovářské ulici č. 12 a v Dolní České 2. Po stavebních úpravách byl v roce 1926 otevřen rozšířený obchod. Místo domu na České byl postaven nový moderní obchod. Byl též aktivním členem zastupitelstva města Znojma, redaktorem Národních novin a aktivním členem a funkcionářem Sokola. Rovněž se angažoval v Klubu českých turistů a v Okrašlovacím spolku.  

Literatura:

• ŠVANDOVÁ-STLOUKALOVÁ, Anna. Znojmáci známí i méně známí. Znojemské listy. Roč. 7, 1998, (23.4.1998), s. 3.
• MACOUN, Eman. Znojmo viděno dvojmo. Znojemsko. Roč. 15, 2005, (1.2.2005), s. 5.

Triml,František – legionář (125. výročí narození)
* 21.06.1887 - Mramotice
+ 26.05.1946 - ?

Životopis:
Od mládí pomáhal rodičům v zemědělství. Po vypuknutí 1. světové války narukoval k 99. pěšímu pluku ve Znojmě. Po nasazení na frontu byl 30. října 1914 zajat u Sánu. Byl odvezen do zajateckého tábora v Tomsku na Sibiři. Do československých legií se přihlásil 22. června 1918. Přijat byl 15. října téhož roku v hodnosti střelce u 3. čs. pluku Jana Žižky z Trocnova, rota osmá. Zúčastnil se mnohých bojů v tehdejším Rusku. Po návratu z Ruska byl demobilizován. Byl nositelem několika vyznamenání.

Literatura:

• Bojovali za vlast : Legionář František Triml. Znojemské listy. Roč. 8, č. 25 (16.09.1999), s. 4.

Urbánková,Marie - zpěvačka lidových písní (125. výročí narození)
* 24.06.1887 - Plaveč
+ 26.01.1973 - Plaveč

Životopis:
Poměry, ze kterých pocházela byly nuzné. Její otec byl domkář a živil deset dětí. Proto musela odejít do služby do Vídně, což bylo tehdy běžné. Před první světovou válkou se vrátila zpět do Plavče, aby mohla pečovat o syna své sestry, která zemřela na tuberkulózu. Po válce se provdala za vdovce po své sestře a odstěhovala se do Znojma. Zde se setkala s. A. Pekem. Navštěvovala ho v hudební škole a předzpívávala mu písně, které znala. Po skončení 2. světové války se vrátila do Plavče, kde s krátkou přestávkou žila až do své smrti. Zmínku o ní najdeme v knize B. Pernici Říkadla, škádlivky, lidové hry a písně.

Dílo:
V Plavči jí navštěvovali sběratelé lidových písní - Adolf Cmíral, Zdenka Jelínková, Richard Kubeš. O její písně se také zajímali učitelé ze Znojemska. Byl to učitel Kaláb, řídící učitel Černovský, Vratislav Bělík, Josef Čtrveráček a Zbyněk Mrkos. Zápisy J. Čtveráčka získal pan učitel Rudolf Stanislav. Upravil je, uspořádal a vydal pod názvem Lidové písně. Albert Pek zaznamenal 252 písní, které najdeme v jeho sbírce.
Lidové písně: Ach bože, rozbože, Ach má zlatá matičko, Hvězdičky, hvězdičky, Když jsem byla maličká, Ke Znojimu je cestička, Mám já zahrádečku aj. Mnohé písně pravděpodobně sama skládala.

Literatura:

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 4 (24.01.2011), s. 11.  

Vafek,Cyril - protifašistický bojovník (70. výročí úmrtí)
* 26.06.1901 - Vémyslice
+ 29.06.1942 - Brno

Životopis:
Zapojen ve vojensko-sokolském odboji. Pomáhal převádět přes Rakousko do Jugoslávie muže do československé zahraniční armády. Po příjezdu do Rajhradu je Vafek ukrýval ve svém zahradním domku až do doby, než je organizace vybavila padělanými doklady a valutami. Po vyzrazení odbojové práce přešel Vafek do ilegality, žil dočasně v Pardubicích, ve svém rodišti a nakonec v lesním krytu u Mohelna. Zatčen gestapem za použití lsti, dobrovolně ukončil život při výslechu na brněnském gestapu (skočil z okna budovy gestapa).  

Literatura:

• Cyril Vafek [online]. [cit. 2011-06-13]. Dostupné na: <http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&;load=5559>.

Zita,Heinrich – medailér (130. Výročí narození)                                                                     
* 29.06.1882 - Nesechleby
+          1951 - ?

Životopis:
Narodil se v Nesechlebech u Znojma. V 15 letech odešel do Rakouska a stal se významným sochařem, i když bylo jeho jméno zapomenuto. Vedle umělecké činnosti byl také ředitelem tzv. Vídeňské Frauenakademie - umělecká škola pro ženy, která byla zrušena ve 2. světové válce a dnes existuje jen jedna třída - módní třída. Také jeho otec Johann Zita byl významnou osobností. Byl městským zahradníkem Znojma a vynálezcem tzv. Znaimer Gurkels - Znojemské okurky. 

Literatura:

• Heinrich Zita. Neevidované materiály. Č. 699.

 

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.

Boll,Antonín - profesor filozofie (220. výročí úmrtí)
* 30.07.1721 - Praha
+ 22.07.1792 - Kučerov

Životopis:
V roce 1736 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova v Praze na Starém Městě. Noviciát absolvoval v letech 1739-1742 a teologii v letech 1746-1749 v Olomouci. Působil na kolejích v Opavě, Jičíně, Brně, Znojmě a ve Vratislavi. Od roku 1773 byl pedagogem semináře biskupa Hermanna Hannibala Blümegena v Hradci Králové. Po roce 1773 působil jako farář v Kučerově u Vyškova.  

Dílo:
Pokoušel se o synkrezi filozofických základů římskokatolické teologie s některými systémy nové vědy. Jeho učebnice filozofie z 50. let přispěla k rozšíření znalosti filozofie německého osvícenského filozofa Christiana Wolffa v českých zemích. Všechny své spisy vydal v Praze.

Literatura:

• Materiály MěK.

  

Brehm,Bruno - doktor filozofie (120. výročí narození)
* 23.07.1892 - Laibach
+ 05.06.1974 - Altaussee

Životopis:
Narodil se v Lublani (tehdy Laibach, dnes Ljubljana), tenkrát provinčním městě habsburské monarchie, které je dnes metropolí nezávislého Slovinska. Za svůj domov považoval otcovo rodné Chebsko (Egerland), s jehož začleněním do nově vzniklého Československa se stal i občanem nového státu. Ještě za starého Rakouska s otcem, c. k. důstojníkem, strávil Bruno dětská a mladá léta v posádkových městech zemsky českých jako byla Plzeň, Praha, Cheb (v obou naposledy jmenovaných chodil do obecné školy), posléze jihomoravské Znojmo (tam absolvoval v roce 1911 gymnázium, v Chebu započaté). Univerzitní studia ve Vídni přerušila první světová válka, do níž Brehm odešel jako dobrovolník. Po návratu ukončil vysokou školu disertací "Ursprung der germanischen Tierornamentik" a od roku 1928 se věnoval už jen literatuře. V románové trilogii Die Throne stürzen (Trůny se hroutí), která ho jako spisovatele proslavila, zachytil pád monarchie.  Pád Rakouska, s nímž byl Brehm osudově spjat, dal ovšem projevit se plně autorově nacistické orientaci. Roku 1938 se stal po anšlusu vídeňským radním, založil časopis Der getreue Eckart (1938-1942) a stal se 1941 vedoucím činitelem sdružení Wiener Kulturvereinigung. V prvém roce druhé světové války získal sice tzv. "národní knižní cenu", zvanou také Stefan-George-Preis, ale spíše za dílo, které měl už za sebou. Hned 1945 byl sice zatčen a osm měsíců držen v americkém zajetí (Rusové mezitím vyplenili jeho vídeňskou knihovnu), brzy ale propuštěn (podle svědectví Brehmových synů zásluhou židovského spisovatele Leo Perutze, jehož přítelem byl). Trilogií Das zwölfjährige Reich (Dvanáctiletá říše), jehož jedna část nese název Der böhmische Gefreite (1960), což je přezdívka, dávaná Hitlerovi ("frajtr z Čech": založena na Hindenburgově záměně Braunau am Inn se severočeským Broumovem) - celá ta trilogie bývá ostatně označována také jako "Hitlertrilogie", se kriticky vypořádal s obdobím, kterému dal sám k dispozici své síly, na někdejší úspěchy však nenavázal. Přesto mu byla v roce 1961 v Rakousku udělena Cena Petera Roseggera a dva roky nato i Sudetoněmecká kulturní cena. Byl beze zbytku politicky zneužit a také obrácen proti jeho zastáncům v "konečném řešení", které měli v rukou "vítězové" válečného konfliktu, jehož se kapitán v záloze prof. PhDr. Bruno Brehm účastnil vlastně po dvakráte v řadách těch poražených. Bruno Brehm zemřel 5. června 1974 ve štýrském Altaussee a je i pochován na tamním horském hřbitově.  

Literatura:

• Bruno Brehm. Neevidované materiály. Č. 787.

  

Brosch,Anton – lesmistr (110. výročí úmrtí)
* 19.11.1819 - Roudnice nad Labem
+ 26.07.1902 - Znojmo

Životopis:
Od roku 1899 čestný člen Zalesňovacího a okrašlovacího spolku. Je po něm pojmenovaná cesta v Gránicích (Brosch-Weg 1880). Bydlel na Buchbergerstrasse (dnešní Čermákova ulice) č. 3.  

Literatura:

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 30 (20.07.2009), s. 11.

Černý,Karel – spisovatel (100. výročí narození)
* 22.07.1912 - Znojmo
+ 29.01.1996 - Znojmo

Životopis:
V r. 1938 odešel ze Znojma do Prahy. Po válce se vrátil a začal se blíže zajímat o osobnost Prokopa Diviše. Iniciátor a organizátor znojemských oslav 250 let Divišova narození a autor reprezentační a jubilejní publikace k této události (1948). Spolupracovník Jihomoravského muzea ve Znojmě, jednatel Spolku přátel muzea. V r. 1964 za pomoci ředitele muzea K. Winklera a přímětického faráře V. Kračmera vytvořil expozici Prokopa Diviše v reprezentační místnosti fary v Příměticích. Působil zde až do r. 1975 jako správce a (trojjazyčný) průvodce. Jako výraz uznání dlouholeté spolupráce s muzeem byl jmenován v r. 1990 čestným členem předsednictva Sdružení přátel Jihomoravského muzea ve Znojmě. Poslední léta svého života strávil v pečovatelském domě na Vančurově ulici ve Znojmě.  

Dílo:
Knihy věnované P. Divišovi: Dříve než Franklin (1948), Prokop Diviš, český vynálezce bleskosvodu (1948), Spoutaný blesk (vyšel v Chicagu r. 1973 česky), Nebeský oheň (rukopis).
Knihy pro mládež: Peklo (rukopis), Bílá letka (rukopis), Čertováci (1942), Kamzičí strž (rukopis), O Breberce, Modráčkovi a panu Borovičkovi (rukopis).
Další díla: Junácká křídla (1938), 14. narozeniny Johnyho Harpera (1946), Mighty - Mohutný (1947).

Literatura:

• BÍNA, Zdeněk. Spisovatel Karel Černý osmdesátníkem. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1992. (1994), s. 111-112.
• ME. Znojemský spisovatel. Znojemská Rovnost. Roč. 4, č. 121 (21.07.1994), s. 7.
• NOVÁK, Pavel. Osobnost vpravdě znojemská. Znojemsko. Roč. 2, č. 41 (14.11.1992), s. 5.

  

Dokulil,Miloš – spisovatel, jazykovědec (100. výročí narození)
* 05.07.1912 - Ctidružice
+ 02.11.2002 - Praha

Životopis:
Absolvent reálného gymnázia v Třebíči, Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Frederikovy univerzity v Kodani. V letech 1937-1939 učil na IV. reálném gymnáziu v Brně. Po složení státní zkoušky působil jako profesor na reálném gymnáziu a na koedukačním ústavě učitelském v Jihlavě (1939-1940) a v letech 1940-1948 v Novém Městě na Moravě. Kromě toho působil jako lektor dánského a norského jazyka na Masarykově univerzitě. Od roku 1948-1977 pracoval jako vědecký pracovník v Ústavu pro jazyk český při České akademii věd a umění. Vědecké hodnosti doktora filozofie dosáhl na Karlově univerzitě v r. 1952, doktora filozofických věd v r. 1962. Byl výkonným redaktorem (1953-1956) a člen redakční rady odborného časopisu Slovo a slovesnost (1957 doposud) a redakčního kruhu časopisu Český jazyk (1950-1962, později Český jazyk a literatura (1963-1968). V r. 1977 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu. V současné době je předseda komise pro doktorské obhajoby a předseda Pražského lingvistického kroužku.  

Dílo:
Tvoření slov v češtině I. Teorie odvozování slov (1962), Tvoření slov v češtině II. Odvozování podstatných jmen (1967) aj. Měl rozhodující podíl na Pravidlech českého pravopisu (1957). Napsal úvod k básnické sbírce mladých jihomoravských autorů Modrá a zlatá (Znojmo 1958).

Literatura:

• HOLÍK, Karel. Významní rodáci. 100 let dobrovolného hasičského sboru. S. 22-27.
• Miloš Dokulil : 85 let. Praha : Ústav pro jazyk český AV ČR, 1997. 33 s.   

Dvořáček,Ludvík – malíř (40. výročí úmrtí)                                                                      
* 18.08.1895 - Brno
+ 02.07.1972 - ?

Životopis:
Nejprve studoval architekturu, pak začal studovat na Akademii výtvarných umění u prof. Švabinského a Brömseho. Podnikal studijní cesty do Dalmacie, Německa a Švédska. Upravoval bibliofilské knižní edice a vytvářel ilustrace pro časopisy.


Dílo:
Cesta pod hradbami (1924), Zřícenina Cornštejn.  

Literatura:

• Poklady z depozitáře. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 48 (22.11.2010), s. 8.

  

Fichten,Anton – ředitel (105. výročí úmrtí)
*           1835 - Podmolí
+ 05.07.1907 - Graz

Životopis:
Ředitel gymnázia a člen parlamentu v Leobenu ve Štýrsku.  

Literatura:

• Anton Fichten [online]. [cit. 2011-07-07]. Dostupné na: http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Josef_Wilhelm_Freiherr_von_Eminger>;.  

 

Haberler,Leopold von – rentiér (100. výročí úmrtí)
* 29.04.1831 - Brno
+ 09.07.1912 - Brno

Životopis:
Člen různých orgánů města Znojma. Předseda Zalesňovacího a okrašlovacího spolku v letech 1898-1902. Je po něm pojmenovaná cesta v Gránicích.  

Literatura:

• Materiály MěK.

  

Jeřábek,Jan – kněz (50. výročí úmrtí)
* 24.12.1874
+ 30.07.1962

Literatura:

• ADÁMEK, Zdeněk; PECHOVÁ, Eliška.  Hluboké Mašůvky : cestami věků od minulosti k dnešku. Hluboké Mašůvky : Obecní úřad, 2001. 140 s.

 

Jilly,Theodor - vlastivědný pracovník (35. výročí úmrtí)
* 28.07.1901 - Starý Šaldorf
+ 18.07.1977 - Klingenberg u Mainu  

Životopis:
Byl synem Theodora Jilly staršího a byl vlastivědným pracovníkem, zoologem a botanikem. 1935-1938 - senátor v pražském parlamentu. 1929-1939 - vedoucí soukromého sanatoria, které založil jeho otec.

Literatura:

• Theodor Jilly [online]. [cit. 2011-07-07]. Dostupné na: http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Theodor_Jilly_jun.>;.  

  

Karásek,František – legionář (115. výročí narození)
* 28.07.1897 – Brno
+          ?
 
Literatura:

• František Karásek [online]. [cit. 2011-07-07]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&;load=675>.  

  

Kulhánek,Ferdinand – učitel (70. výročí úmrtí)
* 10.04.1889 - Slatina, okr. Moravský Krumlov
+ 30.07.1942 - Pavlice, okr. Znojmo

Životopis:
Zastřelen při pokusu o útěk při zatýkání, řídící učitel, obecná škola v Pavlicích. Domovská obec: Ratiškovice, okr. Moravský Krumlov. V rakousko-uherské armádě četař 24. domobraneckého pěšího pluku. Zajat 4.9.1915 Rovno. Místo přihlášení do legií: Tomská gubernie, Ažerskaja. Do čs. legie v Rusku zařazen 16. 7. 1917, 8. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 27. 7. 1920, poslední útvar: 8. střelecký pluk, poslední hodnost: desátník. Demobilizován. Způsob jeho zapojení do odboje v době nacistické okupace zatím neznáme.

Literatura:

• Ferdinand Kulhánek. Neevidované materiály. Č. 765.

Lepař,Jan – pedagog (110. výročí úmrtí)
* 16.05.1827 - Lipňany
+ 01.07.1902 - Praha

Životopis:
Absolvent gymnázia, Filozofické fakulty v Olomouci a Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze (1848). Suplující učitel a po složení profesorských zkoušek (1851), profesor na jihlavském gymnáziu (1850-1853). V r. 1854 se mu narodil syn Bohuš Pavel Alois, v té době byl pedagogem na znojemském gymnáziu (1853-1857). Na vlastní žádost byl přeložen na gymnázium do Jihlavy a o rok později do Opavy, kde působil do r. 1864. Poté odchází do Prahy na staroměstské Akademické gymnázium. O pět let později zvolen za dozorce obecných škol pražských a za místopředsedu okr. městské školní rady. V r. 1870 jmenován ředitelem Českého ústavu pro vzdělání učitelů v Praze. Jako člen výboru Ústřední matice české se zasloužil o zřízení českých obecných škol v Jihlavě, Znojmě, Opavě a Mostě. V r. 1886 po těžké nemoci odešel do důchodu.  

Dílo:
Obecná pedagogika ku potřebě ústavů učitelských (1891), O metodách učebných na různých školách od Komenského navržených (1879), Škola obecná a poměr její k vyznání náboženskému, O metodách učebných a logické její příbuznosti (1880), Popis mocnářství rakouského, Všeobecný dějepis pro vyšší gymnázia, O dětské kázni a pěstování společenských citů vůbec, O kulturním působení slovanských apoštolů Cyrila a Metoděje, Politický atlas ku všeobecným dějinám. Publikoval v různých časopisech pod pseudonymem Pravoslav Lipňanský. Spolupracovník K. H. Borovského v Národních listech. Spoluzakladatelem časopisu Opavský besedník (Opava). Redaktor Časopisu českého muzea (Praha).

Literatura:

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 27 (29.06.2009), s. 11.  

z Lichtenštejna,Eleonora Marie Karolína – kněžna (255. výročí úmrtí)
*          1703 - ?
+ 18.07.1757 - ?

Životopis:
Lichtenštejnská princezna a manželka nizozemského místodržitele Bedřicha Augusta hraběte Harracha z Rohrau a Thannhausenu. Provedla větší stavební změny na zámku v Moravském Krumlově.  

Literatura:

• ŠEVČÍK, Jindřich. Osvobození Znojma 1918. Znojmo : Museum, 1968. 11 s.

 
Mendel,Johann Gregor – genetik (190. výročí narození)
* 22.07.1822 - Hynčice
+ 06.01.1884 - Brno

Životopis:
Absolvent gymnázia v Opavě a v Brně, Filozofického institutu v Olomouci. V r. 1843 vstoupil do augustiniánského kláštera svatého Tomáše, vystudoval bohosloví a v r. 1847 vysvěcen na kněze. Stal se mnichem řádu svatého Augustina a přijal řádové jméno Gregor. Byl suplentem fyziky a přírodovědy na znojemském gymnáziu (1849-1850). V letech 1851-1853 studoval ve Vídni na Filozofické fakultě přírodní vědy, ale nesložil státní zkoušku z přírodopisu. Poté vyučoval jako suplent na Vyšší reálné škole v Brně. V r. 1868 zvolen opatem augustiniánského kláštera. Je pochován v hrobce augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně. V r. 1910 postaven v Brně Mendlův pomník (sochař T. Charlemont).  

Dílo:
Svoji badatelskou činnost zaměřil na křížení rostlin a dospěl k objevu, který znamenal počátek nové éry biologie. Výsledky svých pokusů s hrachem uveřejnil v časopise brněnského přírodovědeckého spolku (1865). Práce tehdy nevzbudila žádnou pozornost. Až 16 let po jeho smrti a 35 let po prvním zveřejnění, ji ocenili současně tři badatelé v otázkách genetiky, kteří ve svých pokusech dospěli nezávisle ke stejným výsledkům a uznali Mendlovo prvenství. Tři genetické zákony, nazvané později jeho jménem, určují hlavní principy přenosu dědičných vlastností z rodičů na potomstvo. Tyto zákony o uniformitě míšenců, o štěpení znaků, o volné kombinovatelnosti vloh - se staly základním kamenem moderní nauky o dědičnosti. Uplatnily se nejen při šlechtění rostlin a živočichů, ale i významnou součástí řady vědních oborů, především medicíny. Zabýval se také meteorologií. Od r. 1856 prováděl meteorologická pozorování a v r. 1862 vydal přehled patnáctileté práce.

Literatura:

• FIL. Johann Gregor Mendel otcem genetiky. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 5, č. 1 (03.01.2005), s. 7.
• Gregor Mendel a jeho působení ve Znojmě. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 3 (11.01.2010), s. 5.
• Johan Gregor Mendel. Znojmo : Okresní knihovna, 1983. 10 s.

Novák,Josef – kouzelník (30. výročí úmrtí)
* 18.03.1913 - Kloboučky
+ 03.07.1982 - Znojmo

Životopis:
Holič Jožka Novák vystupoval pod uměleckým jménem Gaston. V roce 1956 získal první cenu v soutěži o Putovní pohár KMK. Jeho asistentkou se stala manželka Jiřina. Předváděli spolu pestrou škálu triků, které diváky pobavily. Byl nejen dobrý kouzelník, ale i vypravěč různých historek a vtipů.  

Literatura:

• NEVRKLA, Ladislav. Lidé, na které se nezapomíná… Noviny Niva. 2002 (č. 4), s. 10.

 
Schrutka,Ignaz von – soudce (210. výročí narození)                                                                      
* 21.07.1802 - Moravský Krumlov
+ 08.02.1869 - Znojmo

Literatura:

• Ignaz von Schrutka [online]. [cit. 2011-07-07]. Dostupné na: http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_S/Schrutka_Ignaz_1802_1869.xml>;.  

  
Sloschek,Erich – historik (115. výročí narození)
* 01.07.1897 - Moravský Krumlov
+          1970 - Haunstetten

Životopis:
Studoval na obchodní škole ve Šternberku, od r. 1915 na Vysokém učení technickém v Brně. Následně působil jako úředník. V r. 1927 se přestěhoval do Brna. Po válce byl odsunut do Německa. Od mládí se zajímal o vlastivědu a historii a postupně se vypracoval v dobrého badatele, který často publikoval v německých odborných periodikách. Nepochybně nejzajímavější a dodnes cenné jsou jeho souhrnné Geschichte der Stadt Mährisch-Kromau (1937). Jeho život i odbornou práci poznamenal příklon k nacismu.  

Literatura:

• Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.

Steiner,Hanuš – filozof (30. výročí úmrtí)
* 15.05.1919 - Bohutice
+ 19.07.1982 - Wellington

Literatura:

• Hanuš Steiner. Neevidované materiály. Č. 930.

 
Svatoš,Ambrož - dominikánský mnišek (5. výročí úmrtí)
* 07.06.1913 - Popovec
+ 12.07.2007 - Znojmo

Životopis:
Narodil se v Popovci u Chrudimi jako nejmladší ze čtyř dětí. 15. července 1913 byl pokřtěn ve farním kostele Nejsvětější Trojice v Jevišovicích a při křtu dostal jméno Bohumil. V roce 1924, po absolvování obecné školy v Domoradicích, nastoupil na arcibiskupské gymnasium v Praze Bubenči. Po maturitě v roce 1930 nastoupil do kláštera v Olomouci a 28. září zahájil noviciát. Pak pokračoval ve studiu filozofie a teologie na řádovém studiu v Olomouci. 5. července 1936 přijal v olomoucké katedrále kněžské svěcení z rukou arcibiskupa Leopolda Prečana. Jeho prvním kněžským působištěm, stejně jako posledním, bylo Znojmo. V roce 1946 jej představení z Jablonného odvolali a ustanovili jej magistrem bratří studentů v Olomouci. Byl jím do 21. dubna 1948, kdy jej bratři na provinční kapitule zvolili provinciálem České provincie. Soudní procesy s bratry Jakubem Zemkem a Alfonzem Hutařem to ukázaly naprosto zřetelně. 27. dubna 1950 byli všichni bratři pražského konventu v noci odvezeni do koncentračního kláštera v Broumově, odsud odvezli v srpnu O. Ambrože do Želiva a po šesti letech ještě do Králík. Nakonec jej přijali jako skladníka v nemocnici sester boromejek v Albrechticích. Přiblížil se rok 1968 a s ním určité politické uvolnění. Poprvé směl O. Ambrož jako český provinciál reprezentovat svou provincii na generální kapitule v Chicagu v USA. V roce 1970 odešel z ÚSP ve Slatiňanech a přijely jej sestry dominikánky ve Střelicích jako svého kaplana. Koncem roku 1989 padla komunistická totalita. Poslední léta O. Ambrože byla vyplněna modlitbou a obětí. V roce 1997 se přihlásila těžká Parkinsonova nemoc a přicházely další a další obtíže, spojené s nemocí a stářím. Velikou obětí pro něj bylo, když po mozkové příhodě v roce 2005 už nemohl pravidelně sloužit mši sv.

Literatura:

• NOVÁK, Pavel Kryštof. P. Ambrož Svatoš šíří dobro: Hledáš-li lásku otevřu ti. Znojemsko. Roč. 6, č. 2 (09.01.1996), s. 5.

Toifl,Gustav - tvůrce loutek (100. výročí narození)
* 31.07.1912 - Únanov
 
Životopis:
Spolupracoval od 30. let s manželkou Marií a švagrem Josefem Vystrčilem při výrobě loutek.  

Literatura:

• Slovník českých a slovenských výtvarných umělců : 1950-2007 ; XVIII., Tik-U. Vyd. 1. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 2008. 371 s.

 
Tschermak,Leo - univerzitní profesor (130. výročí narození)
* 03.07.1882 - Znojmo
+ 17.06.1969 - Vídeň

Životopis:
Vědec v lesnictví. 1925-1945 univerzitní profesor ve Varšavě, Istanbulu, Freiburgu a ve Vídni, prováděl výzkum na přirozené složení lesů ve střední a jižní Evropě; od roku 1950 prezident rakouské lesnické asociace.  

Literatura:

• Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku.  Znojemské listy. Roč. 7, č. 23 (11.06.1998), s. 1.

 
Ugarte,Josef - poslanec říšské rady (150. výročí úmrtí)
* 26.10.1804 - ?
+ 27.07.1862 - ?

Životopis:
Panství Pavlice spravoval od r. 1817 až do své smrti r. 1862, kdy panství zdědil jeho syn Maxmilián Ugarte.  

Literatura:

• Josef Ugarte [online]. [cit. 2011-07-07]. Dostupné na: http://pavlice-historie.wz.cz/majitele_pavlic.html>;.  

 
Vlk,Jan – právník (190. výročí narození)
* 08.07.1822 - Telč
+ 31.07.1896 - Lesná

Životopis:
Studoval v Jihlavě a poté na univerzitě v Brně. Absolvent právnické fakulty v Olomouci. Spoluzakladatel a jednatel prvního českého politického spolku na Moravě (Olomouc) - Lípy slovanské. Účastník pražských bojů v r. 1848. Koncipient u advokáta Dr. A. Pražáka v Brně (do l850). Po složení soudcovské zkoušky se stal auskultantem u soudu v Novém Jičíně. Později působil v Hranicích, Těšíně, v soudní službě na Slovensku ve Varíně, Bratislavě, Zlatých Moravcích, Skalici a v Trenčíně. Po zrušení c. k. soudů v Uhrách v roce 1861 byl jmenován notářem ve Znojmě. Jeho koncipientem ve Znojmě byl archeolog Jaroslav Palliardi.

Veřejná a kulturní činnost: Čestný člen řemeslnického spolku, předseda Matice školské znojemské, z jejího popudu r. 1881-1882 byla otevřena první třída české školy ve Znojmě (Zámečnická č. 15, přízemí). Zakladatel a předseda Besedy Znojemské (1870). Beseda se stala významným střediskem českého života. Z Besedy vyšel podnět k uspořádání Tábora lidu roku 1871 v Jevišovicích, jehož předsedou byl zvolen. Tábor byl první českou politickou akcí, která se hlásila cele k českému státu. Beseda se také podílela na založení českého peněžního ústavu - Vzájemná záložna. Ze zisků byl koupen dům "U bílého lva" na Dolním náměstí (dnes dům č. 22). Dům byl přestavěn a Beseda v něm získala velký sál s jevištěm a klubovní místnosti. Beseda Znojemská dala domu své jméno. K 30. výročí úmrtí Jana Vlka v r. 1926 byla zasazena bronzová pamětní deska s jeho poprsím (od akademického sochaře J. Čermáka) na budovu Besedy. V r. 1939 byla odstraněna. V roce 1943 za nacistické "mobilizace kovových rezerv v muzeích" byla zabavena a odeslána podle rozkazu říšského místodržitele pro válečné účely. A teprve v r. 1968 obnoven reliéf s obrazem Jana Vlka (od akademického sochaře Kovaniče) a upevněna deska na původní místo.  V roce 1998 mu bylo uděleno čestné občanství města Znojma in memoriam.  

Dílo:
Psal milostnou lyriku, která je prostoupena motivy národního obětování a národního nadšení. Tím je typická i nejdelší epická báseň Msta. Básně z pozdějších let jsou odrazem touhy po činu, víry ve spravedlivou věc národa a nenávisti k nepřátelům vlasti. Nejpůsobivější jsou však vlastenecké písně z roku 1848. Autor známé písně "Přijde jaro přijde", kde přírodní obraz symbolicky naznačuje příchod jara národního. V letech 1853-1854 se jako básník odmlčel a vydal dvě právnická díla.

Literatura:

• KRECHLER, Eduard. Jan Vlk : vlastenecký pracovník českého Znojemska : Telč 1822-Znojmo 1896. 1. vyd. Znojmo : Jihomoravské muzeum, 1968. 8 s.
• MIR. Jan Vlk. Znojemské listy. Roč. 5, č. 50 (21.12.1996), s. 4.

 
Vystrčil,Karel – učitel (70. výročí úmrtí)
* 23.08.1906 - Dolní Dubňany
+ 14.07.1942 - Mauthausen

Životopis:
Stal se obětí okupace, umučen v koncentračním táboře. Učil na měšťanské škole ve Slavičíně, okr. Uherský Brod.

Literatura:

• JELÍNEK, Rudolf. Vystrčilové z Dubňan. Za svobodu vlasti. Znojmo : OV ČSPB, 1976. S. 74-76.
• KOLÁŘ, Karel. 100 let od narození Karla Vystrčila z Dolních Dubňan. Zrcadlo. Roč. 5, č. 15 (25.08.2006), s. 9.

  
Zawinul,Joe – pianista (80. výročí narození)
* 07.07.1932 - Vídeň
+ 11.09.2007 - Vídeň

Životopis:
Narodil se ve Vídni, nyní žije v USA. Část svého dětství prožil u svého dědy Simona v Prosiměřicích na Znojemsku.  

Literatura:

• POLÁKOVÁ, Květoslava; POLÁK, Jaromír. Jazzman Joe Zawinul. 780 let Prosiměřic. Břeclav : Petr Brázda, 2006. S. 129.

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.

Auer,Pius - spisovatel (285. výročí narození)
* 26.08.1727 - Znojmo
+ 07.11.1805 - ?

Dílo:
Napsal sedmisvazkovou latinsky psanou Theologii polemickou a několik polemických náboženských spisů, které byly vydány v Praze v letech 1759-1761. Sbíral paměti servitského kláštera v Konojedech v Čechách.  

Literatura:

• PEŘINKA, František Václav. Rodáci : znamenitější rodáci znojemští. Vlastivěda moravská. Znojemský okres. Č. 76 (1904), s. 140-141.

 
Autrata,František Václav - literární historik (140. výročí narození)
* 10.08.1872 - Křižanov
+ 28.08.1966 - Brno

Životopis:
Pocházel z rodiny drobného rolníka. 1892 maturoval na gymnáziu v Brně a po krátkém studiu teologie přestoupil na filozofickou fakultu české univerzity v Praze, kde 1892-96 absolvoval obory čeština a němčina. Pedagogickou praxi vykonával na reálce v Uherském Brodě, do roku 1905 na učitelském ústavu v Brně. Poté, až do roku 1922 (s výjimkou válečných let, kdy narukoval), byl ředitelem učitelského ústavu v Polské (Slezské) Ostravě, kde vychoval řadu národně uvědomělých učitelů, a v letech 1922-34 byl ředitelem gymnázia v Litomyšli. Poslední léta života prožil v Brně a Plavči u Znojma. Od studií projevoval mnohostranné kulturní zájmy - filologické, literárněhistorické, pedagogické. Zájem o dialektologii rodného kraje uplatnil ve spolupráci s L. Janáčkem ve Výboru pro českou lidovou píseň.

Dílo:
Vydal přehled české literatury na Moravě, úspěšná byla jeho slovníkářská činnost: česko-německý kapesní slovník vyšel devětkrát, opakovaně vycházely A. úvody do české a německé gramatiky, pedagogické přehledy a učebnice. Řada jeho odborných článků byla publikována v pedagogických časopisech, např. Komenský, Naše řeč, Věstník Ústředního spolku jednot učitelských na Moravě. Uplatnil se i jako překladatel beletrie z němčiny, francouzštiny a polštiny. Jako tvůrce vlastní beletrie začínal vyprávěním realistických příběhů pro mládež. Své životní zážitky vylíčil ve dvou autobiografických humorně laděných knihách o chudém gymnazistovi a později filozofovi Václavu Outerkovi. Navazoval na českou realistickou prózu 19. století. Byl talentovaným vypravěčem se smyslem pro humor. Slezské kulturní historii věnoval prózu o písmákovi a lidovém filozofovi, otci prof. L. Drasticha Stryk Drastich. Do prostředí Litomyšle zasadil  monografii o spisovatelce M.D. Rettigové.  

Literatura:

• Biografický slovník českých zemí. [I. sešit], A. Vyd. 1. Praha : Libri, 2004. 153 s.

Bartoníček,Václav - lékař (60. výročí úmrtí)
* 11.02.1866 - Kutná Hora
+ 14.08.1952 - Brno

Životopis:
1876-1884 gymnázium v tehdejším Německém Brodě. 1884-1893 lékařská fakulta na univerzitě v Praze. 1896-1897 subalterní lékař v zemské nemocnici u sv. Anny u internisty prim. Dr. Františka Brennera a chirurga Dr. Karla Katholického a v dětské nemocnici na tehdejší Giskrově ulici. Od roku 1897 působil jako první český lékař ve Znojmě. 1901-1912 a 1919-1937 jednatel lékařské župy brněnské. Odborné a zájmové organizace: Sokol v Praze (od 1884), pražský studentský spolek Sázavan, Sokol Brno (od 1893), Sokol Znojmo (tři roky starosta jednoty). 

Literatura:

• Václav Bartoníček [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné na: <http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&;load=7339>.  

 
Emmel,Bruno - keramik (135. výročí narození)
* 06.08.1877 - Kaltenleugeben u Nichtingu
+ 09.03.1941 - Vídeň

Životopis:
Od roku 1895-1902 studoval na KGS ve Vídni (L. Minnigerode, W. Schulmeister, J. Hoffmann - architektura, F. Linke - keramika). V roce 1904 se účastnil Světové výstavy v St. Louis (USA), kde získal zlatou medaili. Od roku 1907 byl učitelem modelování a uměleckých forem na FachS ve Znojmě (od 1912 profesor). Roku 1909 podnikl studijní cestu po jižním Německu, 1910-11 studijní pobyt v Korutanech a ve Štýrsku. Prováděl návrhy keramiky pro různé firmy - WW, R. Ditmar Znojmo, Ditmar-Urbach Trnovany, Porzellan-Manufaktur Theodor Recknagel v Alexandrinenthal. Byl také konzervátorem Centrální památkové komise a místopředsedou Německého moravského svazu uměleckých řemesel. V roce 1914 se stal členem rakouského Werkbundu. Od roku 1929 žil jako architekt ve Vídni. Navrhoval užité nádoby z kameniny se stékavými glazurami a geometrickým dekorem podle vzorů vídeňské secese. Účastnil se mnoha výstav.

Literatura:

• Bruno Emmel. Neevidované materiály. Č. 698.

 
Erdös-Meisinger,Ida - výtvarnice (115. výročí narození)
* 09.08.1897 - Prachatice
+ 30.01.1985 - Tittmoning

Životopis:
Manželka Stefana Erdöse. Vystudovala Vysokou školu výtvarného umění ve Vídni a své dovednosti uplatnila ve vídeňské keramické továrně. V roce 1934 založila spolu se svým manželem Keramické dílny ve Znojmě. Po vyhnání pracovala se svým manželem na otevření druhého workshopu v Bavorsku.  

Literatura:

• Ida Erdös-Meiginger [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Ida_Erd%C3%B6s-Meisinger>;.  

  
Foerster,Josef - hudební skladatel (120. výročí úmrtí)
* 31.12.1804 - Mladé
+ 28.08.1892 - Moravské Budějovice

Životopis:
Absolvent gymnázia v Mladé Boleslavi a Vzorné školy v Praze, kde r. 1826 složil učitelské zkoušky. Školní pomocník v Mladé Boleslavi a pedagog v Osenicích u Jičína (1827-1877). V r. 1877 se přestěhoval do Prahy za synem, vynikajícím kapelníkem v chrámu sv. Víta, profesorem na pražské konzervatoři a otcem hudebního skladatele J. B. Foerstra. V r. 1879 se přestěhoval do Znojma k druhému synovi a s ním pak v r. 1883 do Moravských Budějovic, kde ve věku 88. let zemřel. 

Dílo:
Česká mše za zemřelé pro smíšený sbor a varhany. Skládal pohřební písně, requiemy (23), školní skladby aj. V r. 1881 ve Znojmě začal pracovat na veršované sbírce vzpomínek.

Literatura:

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 1 (28.12.2009), s. 11.

Gregor,Jaroslav - krejčí (115. výročí narození)
* 11.08.1897 - Jevišovice
+   ?

Životopis:
Odveden z 28. května 1916, o dva měsíce později, 1. srpna rukoval do Vídně k 24. zeměbraneckému pluku. Frontovými boji prošel s 37. zeměbraneckými pěším plukem u bosenského Doboje. Neznámo kdy a kde padl do italského zajetí, ale svůj slib čs. legionáře podepsal 12. července 1918 a stal se příslušníkem 6. roty 31. střeleckého pluku. V srpnu byl se žaludečními problémy krátce hospitalizován ve vojenské nemocnici ve Foligno, ale poté se vrátil k pluku. Po návratu do vlasti demobilizoval ve Znojmě v prosinci 1920.  

Literatura:

• Materiály MěK.

 
Havelka,Jaroslav - dramatik (15. výročí úmrtí)
* 31.03.1922 - Silůvky u Brna
+ 14.08.1997 - London (Kanada)

Životopis:
Gymnaziální studia absolvoval ve Znojmě, Brně a Tišnově. Za okupace studoval na brněnské konzervatoři. Poté byl totálně nasazen do válečného německého průmyslu ve Vídni a v Kuřimi. Po válce začal studovat na Masarykově univerzitě v Brně filozofii, psychologii, dějiny umění a fyziku. Během studií získal státní italské stipendium na milánské univerzitě, kde dokončil studia doktorátem z filozofie a psychologie. V roce 1952 emigroval do Kanady. Přednášel na francouzské montrealské univerzitě slavistiku, na univerzitě Western Ontario v Londýně psychologii. Dvakrát byl poctěn cenou Kanadské univerzitní společnosti za vynikající univerzitní odbornou a výchovnou činnost. V posledním desetiletí se soustředil na studium náboženského orientálního vědomí, hlavně buddhismu a hinduismu. V roce 1987 byl emeritován, dále přednášel, psal odborně i literárně a vášnivě maloval.     

Dílo:
Pelyněk (1957), Brevíř podivování (1978), Tesknice a zvukomalby (1997).

Odborná literatura: The Nature of the Creative Process in Art (1968), Reflections and Preoccupations (1981), Variations (1988) aj.

Literatura:

• Materiály MěK.  

 
Hawelka,Eduard - učitel (150. výročí narození)
* 28.08.1862
+ 01.01.1926 - Znojmo

Životopis:
Učitel na reálné škole ve Znojmě v letech 1904-1923 a básník.

Literatura:

• Eduard Hawelka [online]. [cit. 2011-07-21]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Eduard_Hawelka>;.  

 
Heindl,Hans - operní pěvec (110. výročí úmrtí)
* 10.12.1870 - Znojmo
+ 16.08.1902 - Mussbach

Literatura:

• Hans Heindl [online]. [cit. 2011-07-21]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Hans_Heindl>.  

 
Hošek,František - učitel hudby (40. výročí úmrtí)
* 29.09.1879 - Dobřínsko
+ 13.08.1972 - Miroslav

Životopis:
Narodil se v Dobřínsku, odkud asi pocházela jeho maminka. Žili pak ve Skalici, rodina se živila knoflíkářstvím. Dědeček byl učitelem ve Skalici 1852-1874 a byl známý vlasteneckým cítěním, bránil germanizaci. Učitelování a neláska k poněmčování se tedy v rodině dědí. Část života strávil Hošek v Mikulově. Asi patnáct let zde vedl kůrovou hudbu a zpěv ve velkém chrámu. 1903-1906 absolvoval Varhanickou školu Leoše Janáčka v Brně v oborech klavír, varhany, housle. Vysvědčení ze 7. června 1906 nese Janáčkův podpis závěrečný i podpisy za zkouškami dílčími. Asi před narukováním utekl do Švýcarska v roce 1915. Po válce vedl hudební školu v Blansku. Jako majitel hudební školy se zde 6. září 1921 oženil, a asi z nouze odjel ředitelovat hudební školu do Kralovce v Jugoslávii. K 1. lednu 1926 se vrátil učit do nově založené hudební školy v Miroslavi. Prožil klidnější dobu v rodině, absolvoval učitelskou školu sborového zpěvu 1928 a hry na flétnu 1932. Dlouho hrával v židovské synagoze. Vždy v pátek večer, po západu slunce, kdy začínal židovský svátek Sabat. Těžké doby začaly opět s Němci a válkou. Nejprve oplakal krásné a dokonalé varhany, které rozbili brzy po obsazení Miroslavi (září 1938) a ze synagogy se stala sušárna arizované židovské továrny. Posledním vlakem k Brnu z Ivančic odvezl 30. září 1938 šestnáctiletou dceru Zlatu do bezpečí. Od 23. října 1941 do 23. dubna 1944 byl vězněn. Polovinu času ve Znojmě v "krajzáku", zbytek ve vězení ve Straubingu. Nebyl to ničivý koncentrák, ale pro pětašedesátiletého člověka s bezmocnou osamocenou manželkou doma to byla jistě muka. Brzy po ukončení války, ale už zase učil, prožil se školou všechny bolesti znovu zakládání a stěhování školy. Do důchodu odešel v roce 1954, ale působil ještě dále. Je pochován na katolickém hřbitově v Miroslavi.  

Literatura:

• RYŠAVÝ, Tomáš. Hudba a hudební výchova v Miroslavi. Miroslavský zpravodaj. Č. 5 (1993), s. 9.

 
Hudcová-Jilemnická,Růžena - autorka knih pro mládež (65. výročí úmrtí)
* 15.02.1897 - Brno
+ 19.08.1947 - Jur pri Bratislave

Literatura:

• Materiály MěK.

  
Křehlík,František - duchovní (30. výročí úmrtí)
* 23.11.1907 - Olší u Velkého Meziříčí
+ 13.08.1982 - Moravec u Nového Města

Životopis:
Absolvoval zemskou vyšší reálku ve Velkém Meziříčí, na I. českém státním gymnáziu v Brně složil doplňovací zkoušku z latiny, poté studoval bohosloví v biskupském alumnátu v Brně. Po vysvěcení r. 1932 byl ustanoven kooperátorem ve Velkých Pavlovicích a zde působil od 1. dubna 1932 do 30. listopadu 1932. Od 1. prosince 1932 byl kooperátorem v Mrákotíně a to do 30. srpna 1933. Od tohoto data působil v Líšni při kostele sv. Jiljí jako kooperátor. Přitom v roce 1937 vyučoval náboženství v obci Sedlejov u Telče. Roku 1936 vykonal zkoušku farního konkurzu. V Líšni byl od 1. ledna 1939 ustaven administrátorem. Po rezignaci dosavadního líšeňského faráře Metoděje Hoška začátkem tohoto roku mu bylo uděleno brněnskou konzistoří zdejší beneficium. Kapitulní konzistoř pověřuje Františka Křehlíka administrátorem v Pavlicích s účinností od 15. září 1958. V říjnu 1968 je František Křehlík ustaven děkanem jevišovického děkanství. V roce 1977 je kvůli zhoršujícímu se zdraví vyvázán z úřadu v Pavlicích a v roce 1979 i z úřadu děkana.  

Literatura:

• František Křehlík [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné na: <http://pavlice-historie.wz.cz/pavlicti_duchovni.html>;.  

  
Mattanovich,Erwin von - generál (70. výročí úmrtí)
* 19.02.1861 - Telč
+ 17.08.1942 - Znojmo

Životopis:
Generál pěchoty ve výslužbě (červen 1919); generál III. hodnostní třídy ve výslužbě (1. říjen 1919); armádní generál ve výslužbě (16. prosinec 1927).  

Literatura:

• Erwin von Mattanovich [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné na: <http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_M/Mattanovich_Erwin_1861_1942.xml>;.  

 
Meduna,Ludvík - archeolog (110. výročí narození)
* 18.08.1902 - Rozkoš
+ 11.08.1993 - Nové Syrovice

Životopis:
Absolvent obchodní školy. Původním povolání byl poštovní úředník, později dosáhl hodnosti vrchního poštmistra. V 51 letech přijal místo odborného pracovníka v Krajském muzeu v Jihlavě pro odbor archeologie. Od mládí se zajímal o archeologii. Velký vliv na něj měly práce Palliardiho a Vildomce. Od r. 1950 vedoucí archeologického oddělení tehdejšího Krajského muzea Vysočiny v Jihlavě. Po odchodu do důchodu žil v Polici, kde vedl obecní kroniku. Později se přestěhoval do Nových Syrovic, ale oční choroba mu znemožnila další práci.  

Dílo:
Z historie Police u Jemnice (Třebíč 1968). Svoje práce publikoval v odborných časopisech a sbornících: Naše vlast, Vlastivědný sborník Vysočiny, Učitelské noviny, Sborník II. ČSAV aj. Napsal Pravěk Jemnicka pro Vlastivědu Moravskou (?).

Literatura:

• MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Osídlení regionu od prvých stop pobytu člověka do 10. století.  Moravskobudějovicko ; Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. S. 73-149.

 
Mráček,Maxmilian - rektor (180. výročí úmrtí)
* 11.10.1753 - ?
+ 15.08.1832 - Moravský Krumlov

Životopis:
Plných 30 let (1771-1801) adstant svého otce Antonína, pak do začátku roku 1831 rektor. Poslední léta byl handicapován nemocemi, takže v roce 1829 zažádal o svolení odstoupit svému pomocníkovi Františku Zelníčkovi, ale jednání se vleklo, ještě v únoru 1831 žádal Zelníček vrchnost o definitivní potvrzení.  

Literatura:

• Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.

 
Musílek,Ignác - kamnář (170. výročí narození)
* 02.08.1842 - Německý Brod
+ 27.03.1901 - Pavlice

Životopis:
Byl kamnář a hrnčířský mistr. Až do své smrti zaměstnával několik dělníků. Po jeho smrti pro nedostatek odborných sil k vedení závod zanikl.  

Literatura:

• Ignác Musílek [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné na: <http://pavlice-historie.wz.cz/toufari_pavlice.html>;.  

 
Nestrojil,Šimon - voják (95. výročí úmrtí)
*   ?
+19.08.1917 - Itálie

Životopis:
Padl na italském bojišti.  

Literatura:

• ECKL, Petr. První světová válka. Jezeřany - Maršovice : kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany - Maršovice : Obec Jezeřany - Maršovice, 2006. S. 55-59.

 
Pittinger,Franz - politik (40. výročí úmrtí)
* 11.04.1887 - Horní Břečkov
+ 24.08.1972 - Německo

Životopis:
Po střední škole ve Znojmě začal studovat ve Vídni. V první světové válce bojoval na frontě, v roce 1918 se vrátil z Ukrajiny domů. Od roku 1920 byl členem parlamentu v Praze a bojoval za sudetské Němce. Byl předsedou zemědělského Okresního sdružení ve Vranově. Byl členem správní rady německého kulturního sdružení v Praze a Národní komise pro děti a mládež. Za druhé světové války byl 16 měsíců v koncentračním táboře a to jej hluboce poznamenalo. V srpnu 1946 našel svou ženu se čtyřmi dětmi. I přes tělesné postižení musel pracovat jako lesní dělník a tím získal ještě více vážných škod na zdraví. Roku 1949 se stal předsedou výboru Moravanů.  

Literatura:

• Franz Pittinger [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Franz_Pittinger>;.  

  
Římař,Jakub Josef - cestovatel (330. výročí narození)
* 30.08.1682 - Kroměříž
+ 05.03.1755 - Brno

Životopis:
Studoval v piaristickém gymnáziu v Kroměříži a bohosloví v Olomouci. Roku 1706 se stal knězem a jako představitel řádu františkánů přijal jméno Jakub. Krátce působil v dačickém a později v bechyňském klášteře. V prosinci 1710 mu bylo doručeno povolení k odchodu do misií. Cestou do Říma navštívil známé v Brně a ve Znojmě a 10.2.1711 odjel do Říma, v únoru 1712 byl vybrán do misie v Habeši. Po příjezdu do Alexandrie (30.6.1712) se vydal do Káhiry. Roku 1714 odplul na Kypr, poté do Saidy (Sidonu) a do Jeruzaléma. Z Jeruzaléma pak opět cestoval do Káhiry. Roku 1715 se vypravil ještě se dvěma františkány P. Apolinářem de Conjola z Tridentu a Theodorichem Wolfem do Habeše a na Sokotru. Roku 1713 dorazili misionáři do Jemenu, kde působili v Hodejdě a Mokce. Pak pokračovali v cestě na Sokotru, do sousedství Habeše a potom do Indie. Samotnou Habeš tehdy Římař nenavštívil. Cestoval po východní Africe, odkud se pak vydal přes východní Indii a přes Ameriku do Evropy, do Ostende a do Říma. Tyto jeho cesty trvaly od 7.9.1715 do 28.4.1721. Po návratu do Evropy byl pověřen na další tři roky misijní činností. Byl navržen pro své velké jazykové znalosti za biskupa smyrenského, ale k volbě nedošlo. Také se měl stát v Římě generálním lektorem arabského jazyka na misijním ústavu. Koncem roku 1722 odjel z Říma do Káhiry v hodnosti prefekta egyptských misií a apoštolského pronotáře. V roce 1723 se usadil v hornoegyptském Achmimu. V r. 1726 byl jmenován představeným hornoegyptské misie se sídlem v Girge. V roce 1729 se vrátil na Moravu, v letech 1732-1735 pobýval ve Znojmě, kde byl zpovědníkem řeholnic, v r. 1737 odcestoval znovu do Egypta. V hodnosti apoštolského vikáře tam zůstal až do roku 1752. Z Káhiry podnikal vizitační cesty do Horního Egypta. Po roce 1752 odmítl již třetí obnovení prefektury a vrátil se do Evropy. Zemřel ve františkánském klášteře v Brně.

Dílo:
Římař si psal latinský deník Itinerarium, který má 630 stran kvartového formátu. Líčí zde svoje cesty v letech 1711-1726. Na konci druhé části je cizí rukou připsána poznámka, která zaznamenává Římařův pobyt na Moravě v letech 1730-1736 a pobyt v Egyptě 1737-1752. Ve svých denících podal topografický popis míst ležících při Nilu z Alexandrie až do Garbe na hranicích Senáru na Modrém Nilu.  

Literatura:

• Kdo byl kdo : Naši cestovatelé a geografové. Praha : Libri, 1998. 509 s.

 
Schönbrunn,Hugo - advokát (80. výročí úmrtí)
* 29.11.1874 - Vídeň
+ 17.08.1932 - Edlach an der Rax (Rakousko)

Životopis:
Studoval na Gymnáziu ve Znojmě.  

Literatura:

• Hugo Schönbrunn [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné na: <http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_S/Schoenbrunn_Hugo_1874_1932.xml>;.  

  
Souches,Jean Louis Raduit de - polní maršál (330. výročí úmrtí)
* 16.08.1608 - La Rochelle
+ 12.08.1682 - Jevišovice

Životopis:
Jako dvacetiletý vstoupil do služby u švédského vojska a prošel s ním mnoha evropskými zeměmi. V roce 1639 byl povýšen do hodnosti plukovníka. Časté neshody s nadřízenými přivedly tohoto nadaného, ale povahou prudkého vojáka až před vyšetřující komisi. Proto opustil svůj dragounský pluk a roku 1642, po složitějších peripetiích, vstoupil do služeb císaře Ferdinanda III. V císařském vojsku se proslavil nevšedním hrdinstvím při obléhání Olomouce na přelomu let 1644 - 1645. Statečným vystoupením si získal nejen bezmeznou důvěru generála Ladislava Buriana z Valdštejna, ale především důvěru samotného císaře. Proto získal vojenské vedení nad městem Brnem a pevností Špilberk. Od 5. 5. 1645 až do 15. 8. 1645 čelilo necelých 1 500 obránců Brna pod jeho velením náporu téměř dvacetinásobné přesile Torstenssonova vojska, čítajícího bezmála 28 tisíc vojáků. Za úspěšné obhájení města byl Jean Louis Raduit de Souches v roce 1645 povýšen do hodnosti generála. Obdržel odměnu v podobě 30 tisíc zlatých a o rok později byl přijat do stavu svobodných pánů. Na konci války měl už hodnost polního maršála. V roce 1646 získal inkolát v českých zemích (právo obyvatelské - obdoba dnešního státního občanství). V roce 1663 byl povýšen do hraběcího stavu. O tři roky později (1649) zakoupil dům v Brně, dva domy ve Vídni, dům ve Znojmě a jevišovické panství, které postupně rozšiřoval o statek Plaveč (1650), Hostim (1665) a Boskovštejn (1679). V dalších letech měl za úkol sestavovat mužstva pro boj s Francií, zabýval se opevňováním Olomouce, Uničova, Brna a Uherského Hradiště. Až do roku 1674 velel císařským vojskům v Uhrách a v boji proti Turkům a na západě proti vojskům francouzského krále Ludvíka XIV. Neshody s nadřízenými začaly ohrožovat jeho kariéru, a proto odešel do ústraní na jeden ze svých statků - do Hlubokých Mašůvek. Po složitých jednáních se mu zde podařilo prosadit stavbu menší kaple a lázeňský hostinec s koupelemi u léčivého pramene. Velkou vděčností jsou maršálovi zavázány i Jevišovice, kde dal přestavět starý zámek, opravit kapli a postavit farní budovu. Klidného stáří si Raduit de Souches příliš neužil. Zemřel slepý na blíže neznámou nemoc.  

Literatura:

• DL. Raduit de Souches založil i lázně : V Hlubokých Mašůvkách se léčilo minerální vodou z pramene za kostelem. Moravské noviny Rovnost. Roč. 5, č. 244 (18.10.1995), s. 8.
• FIL. Válečník Jean Louis Radutt de Souches. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 32 (09.08.2004), s. 10.
• Jan Ludvík Raduit de Souches : 1608-1683. 400 let úcty Panny Marie de Foy a Hluboké Mašůvky. Brno : Jiří Brauner - Kartuziánské nakladatelství, 2009. S. 22-26.

 
Standthartner,Josef - lékař (120. výročí úmrtí)  
* 04.02.1818 - Opava
+ 29.08.1892 - Vídeň

Životopis:
Navštěvoval Gymnázium ve Znojmě, v roce 1834 odešel do Vídně, kde v roce 1835 začal studovat lékařskou univerzitu.  

Literatura:

• Josef Standthartner [online]. [cit. 2011-09-02]. Dostupné na: <http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_S/Standthartner_Josef_1818_1892.xml>;.  

 
Sterz,Adolf - profesor (170. výročí narození)
* 09.08.1842 - Vídeň
+   ?

Literatura:

• Materiály MěK.

 
Štursa,František - pedagog (130. výročí narození)
* 05.08.1882 - Horní Libochová
+ 17.06.1943 - Kassel /koncentrační tábor/

Životopis:
Byl také starostou Jevišovic. Ředitel školy, měšťanská škola v Jevišovicích. Odborné a zájmové organizace - Sokol (náčelník v Jevišovicích), Sbor dobrovolných hasičů (náčelník v Jevišovicích). Na budově školy v Jevišovicích mu byla odhalena pamětní deska.

Literatura:

• Nositelé kultury na Znojemsku. Znojemsko. Roč. 7, č. 16 (20.04.1966), s. 3.
• SVOBODA, Jaroslav. Mé životní a sokolské vzory. Znojemské listy. Roč. 4, č. 41 (28.10.1995), s. 6.

 
Vítek,Augustin - malíř pokojů (120. výročí narození)
* 21.08.1892 - Jevišovice

Životopis:
Na východní frontu odjel v roce 1914 s 99. pěším plukem ze Znojma. Během bojů u Rovna byl 13. září 1915 zajat. V zajateckém táboře Darnica nedaleko Kyjeva se 26. června 1917 přihlásil do legií a o dva dny později byl na sběrné stanici v Borispolu zapsán k 1. rotě II. záložního praporu, jenž byl měsíc nato přetvořen na 6. střelecký pluk "Hanácký". A. Vítek se stal příslušníkem 3. roty a vzápětí odešel na čtyřměsíční kurz do poddůstojnické školy, po jehož dokončení 1. října 1917 získal hodnost svobodníka, později desátníka. V listopadu se vrátil do poddůstojnické školy jako instruktor. V červenci 1918 se vrátil ke 3. rotě, ale již na začátku února 1919 byl převelen ke strážní rotě tzv. výchovného tábora pro Slováky v Irkutsku. V dubnu téhož roku musel s těžkým kašlem a bolestmi na prsou odejít do irkutské vojenské nemocnice. Po šesti týdnech léčení předstoupil před lékařskou komisi, která u něj konstatovala "dočasný katar hrotů plícních" a také chudokrevnost. Na základě zdravotního nálezu byl určen k evakuaci do vlasti. Z Vladivostoku odplul lodí Liverpool Maru 9. července 1919. Do Jevišovic se již nevrátil, v příštích letech vystřídal různá úřednická místa: od května 1920 pracoval v invalidním referátu záložní nemocnice v Praze-Karlíně, koncem 30. let bydlel až v Košicích, kde působil jako hospodářský kontrolor.  

Literatura:

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 34 (17.08.2009), s. 11.

  
Vladislav Jindřich - markrabě (790. výročí úmrtí)
*    1160 - Praha
+ 12.08.1222 - Znojmo

Životopis:
Vladislav Jindřich prožil své mládí v době rozepří uvnitř přemyslovského rodu. Poprvé se připomíná ve svědečné řadě knížecího privilegia v roce 1187. V roce 1191 se účastnil povstání svého staršího bratra Přemysla proti knížeti Václavovi II. Skutečným režisérem událostí byl ve skutečnosti pražský biskup Jindřich Břetislav, který roku 1192 zajistil u římského císaře, aby Vladislav Jindřich obdržel do správy Moravu, kdežto jeho starší bratr Přemysl vrchní knížecí vládu v Čechách. V roce 1192 Vladislav Jindřich pobýval ve Frankfurtu nad Mohanem již jako moravský markrabě. Kontroloval však zřejmě jen Znojemské a možná i Brněnské údělné knížectví. O rok později se ocitl kníže Přemysl v potížích, ve kterých mu ale jeho bratr patrně nijak nepomohl. Po odchodu Přemysla do vyhnanství roku 1193 se novým knížetem stal dosavadní pražský biskup Jindřich Břetislav. V roce 1194 kníže Vladislava Jindřicha při svém tažení na Moravu zbavil úřadu a moci nad Moravou. Vladislav Jindřich byl odveden na Pražský hrad, kde ho měl kníže pod kontrolou. Příští léta tedy žil pod dozorem v Praze a po nezdařeném pochodu Přemysla na Prahu se ocitl v roce 1197 ve vězení. Když 15. června 1197 Jindřich Břetislav zemřel, česká šlechta osvobodila Vladislava Jindřicha a 23. června 1197 si jej zvolila za knížete.Knížecí titul si samozřejmě nárokoval také Vladislavův starší bratr Přemysl Otakar I., který v prosinci roku 1197 znovu vtrhl do Čech. Schylovalo se k válce mezi bratry, když se jejich vojska 6. prosince 1197 setkala. Tehdy Vladislav Jindřich po poradě s biskupem Danielem a velmoži, aby zabránil bratrovražednému boji, se večer před bitvou sešel se svým bratrem. Tímto smírem se ukončilo čtvrtstoletí bojů o český knížecí trůn a zemi nastaly konečně klidnější časy.Vladislav Jindřich se stal znovu po rodinné dohodě z 6. prosince 1197 moravským markrabětem. Zatímco jeho panování v Čechách bylo jen epizodní, na Moravě vládl dohromady (s přestávkou) 27 let. Z počátku však opět ovládal jen Znojemsko a možná i Brněnsko. Znojmo bylo také jeho sídelním městem, respektive zdejší hrad. Zde si vydržoval dvůr, na kterém měl podobné úředníky, jako tehdejší knížata. Olomoucko se ocitlo po smrti zdejších údělníků ve správě Přemysla Otakara I. Teprve mezi lety 1209 až 1213 pak byla vláda na celé Moravě sjednocena pod Vladislavem Jindřichem. Dle Zlaté buly sicilské z roku 1212 byla zřejmě Vladislavovi Jindřichovi Morava svěřena jako říšské léno do dědičného držení. Dle jiných Vladislav Jindřich obdržel od císaře symbolicky část Saska, aby se nadále mohl řadit mezi říšská knížata. Titul markraběte však znamenal rovnocennou úroveň s tituly říšských knížat. Roku 1204 nebo 1205 založil markrabě s olomouckým biskupem Robertem cisterciácký klášter na Velehradě. Chtěl tímto naznačit spojitost s Velkou Moravou a klášter se měl současně stát hrobkou moravských markrabat. Politicky Vladislav Jindřich zpravidla spolupracoval se svým bratrem,  knížetem a později králem českým. Jsou však známá jeho vlastní samostatná rozhodnutí. Například obsadil vojensky zlaté doly v oblasti dnešních Zlatých Hor, které patřily vratislavským biskupům. To vyvolalo i stížnosti samotného papeže. Roku 1213 založil nejstarší královské město na Moravě Uničov a zřejmě ještě před tím Bruntál (tehdy také na Moravě). Markrabě také podporoval těžbu a rýžování zlata. Roku 1216 vyhlásili s bratrem dokument, ve kterém byl stanoven princip primogenitury (prvorozeného) pro nástupce trůnu. Tím měly být odstraněny spory a intriky, k nimž docházelo během volby panovníka. Přemysl zřejmě bratrovi přislíbil, že na Moravě budou panovat Vladislavovi potomci, zatímco českými králi budou potomci Přemyslovi. Až do svého skonu prokazoval loajalitu vůči svému bratrovi a na základě jejich dohody ho podporoval proti císaři. To, zda byl král Přemysl vrchní autoritou i na Moravě, je ovšem sporné. Vladislav Jindřich potvrdil některé Přemyslovy listiny v Čechách, ale Přemysl více Vladislavových Jindřichových pro Moravu. Jeho největším ziskem pro Moravu byla vnitropolitická stabilita. Za Vladislava Jindřicha se Morava stala také druhým centrem přemyslovských držav. Tyto državy se tak změnily de facto na diarchii, v zahraničí však vystupující jako jeden celek. Původní údělná Morava se proměnila v markrabskou Moravu a konstituovala se jako země. Vladislav Jindřich se oženil s Heilwidou, snad z rodu rakouských pánů z Trnavy. Zemřel bez potomků a nástupnictví v markrabství tak spadlo do rukou krále Přemysla Otakara I. (respektive do budoucna druhorozeným synům českého krále). Vladislav Jindřich byl pochován ve velehradském cisterciáckém klášteře. Jeho ostatky však byly později zničeny, snad v době husitské.  

Literatura:

• Vladislav Jindřich [online]. [cit. 2011-09-02]. Dostupné na: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Vladislav_Jind%C5%99ich>;.  

Wassermann,Franz Joseph - houslař (185. výročí úmrtí)
* 12.08.1764 - Znojmo
+ 09.08.1827 - Znojmo

Životopis:
Syn a žák a nástupce znojemského houslaře Josepha Wassermanna. Pracoval lépe než jeho otec, především podle modelu Amati. Vyráběl také loutny. V roce 1825 od něho odešel jeho vyučenec a pomocník Lorenz Buchinger, který začal pracovat pro znojemského klavírníka a obchodníka s hudebními nástroji Kristiana Gohmanna. Wassermannovi se dařilo velmi špatně, neboť Znojmo nemohlo uživit tři nástrojařské dílny; pracoval zde ještě houslař Jakub Krampera. Wassermann a Gohmann měli mezi sebou spory. Wassermann vytýkal Gohmannovi, že nemá oprávnění zaměstnávat houslaře, a Gohmann vytýkal Wassermannovi, že prodává housle vyrobené v Kraslicích. Wassermann jen obtížně živil početnou rodinu a nakonec zemřel v bídě. Po jeho smrti prodala vdova celé zařízení houslařské dílny Gohmannovi.  

Literatura:

• Franz Joseph Wassermann [online]. [cit. 2011-09-02]. Dostupné na: <http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&;action=record_detail&id=2052>.  

 
Würbs,Karel - malíř (205. výročí narození)
* 11.08.1807 - Praha
+ 04.07.1876 - Praha

Životopis:
Od roku 1823 navštěvoval Akademii v Praze (prof. Bergler a Waldherr). Inspektor obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění. Pedagog rytectví v Technickém ústavu v Praze. V r. 1839 vycestoval do Holandska a o rok později krátce pobýval ve Znojmě.  

Dílo:
Obrazy: Radnice ve Vratislavi, Pražská brána ve Slaném, Kostel v Nymburce, Klášter v lese, Blížící se bouře, Zpustlý park, Hřbitovní kostelík aj. Ve státní galerii v Praze jsou uloženy tyto obrazy - Staroměstká radnice v Praze, Vlastní podobizna.

Ilustrace: Ansichten deutscher Städte, Was ich erlebte - 23 kreseb na kameni. Ve sbírce Jihomoravského muzea ve Znojmě uložen obraz Kostel sv. Mikuláše Znojmo.

Literatura:

• FRECER, Jaroslav. Poklady z depozitáře. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 14 (29.03.2010), s. 8.

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.

Černý,Josef - vinař (10. výročí úmrtí)
* 29.03.1910 - Rešice
+ 06.09.2002 - Znojmo

Životopis:
V roce 1930 absolvoval Vinařsko-ovocnickou školu v Mělníku. Po získání praxe v Průhonicích u Prahy a Českém Krumlově byl přijat Zemským úřadem v Brně a přidělen jako zahradník na Rolnickou ovocnicko-vinařskou školu v Kloboukách u Brna. V roce 1941 nastoupil na Okresní úřad v Kloboukách jako ovocnářsko-vinařský inspektor a v roce 1942 přešel na Zemský úřad v Brně do funkce vinařského inspektora pro sklepní kontrolu. V roce 1947 začal pracovat pro Okresní úřad ve Znojmě jako vinohradnický a vinařský inspektor. Po roce 1948 odešel z funkcí a věnoval se pouze odborné práci související s problematikou vinohradnictví a vinařství. Spolu se šlechtitelem Cyrilem Míšou pracoval ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Znojmě. V roce 1964 přešel ke Šlechtitelskému a semenářskému podniku v Brně. Později byl jmenován vedoucím vinařství na Šlechtitelském a semenářském statku v Prosiměřicích, kde realizoval rozsáhlou výsadbu vinic a vybudoval sklepní hospodářství. V důchodovém věku se věnoval poradenské činnosti pro tehdejší JZD, poté jako agrotechnik u Moravských vinařských závodů ve Znojmě.  

Literatura:

• AMBROZEK, V., ČEPIČKA, J. Odešel Josef Černý - nestor moravského vinařství. Vinařský obzor. Roč. 95, 2002, č. 10, s. 490.
• eis. Nejstarší vinařský inspektor. Znojemsko. 2000, (11.4.2000), s. 5.

  
Dokulil,Jan - kulturní a osvětový pracovník (55. výročí úmrtí)
* 24.04.1887 - Nová Ves u Třebíče
+ 10.09.1957 - Jihlava

Životopis:
Narodil se jako nejstarší ze sedmi dětí v rodině rolníka. Obecnou školu vychodil v Přibyslavicích, měšťanskou školu pak v Třebíči. Poté vystudoval pedagogickou školu v Brně, kde roku 1908 odmaturoval. Působil na několika školách: Lesonice, Police u Jemnice. Roku 1911 se stal učitelem v Ctidružicích, kde se také oženil. Vedle vyučování vypomáhal i při archeologických vykopávkách na Moravskobudějovicku a při konzervování sbírek notáři JUDr. Jaroslavu Palliardimu. V 1. světové válce byl odvelen na italskou frontu. Po válce se vrátil zpět do Ctidružic, odkud se stěhuje za manželkou a synem do Třebíče. Zde se věnoval i práci politické a práci osvětové. Stal se horlivým stoupencem církve československé, působil v radě starších. Kromě toho pracoval v okresním osvětovém sboru, v Městské knihovně, v divadelním spolku Vrchlický aj. V roce 1919 se stal členem Městského muzea, brzy pak i kustodem sbírek. Po roce 1945 byl jmenován ředitelem národní školy na Nových Dvorech v Třebíči a v září 1945 pověřen funkcí okresního knihovnického inspektora v Třebíči. V roce 1950 odešel do penze, nadále se však účastnil různých aktivit. V roce 1955 měl tragickou nehodu, ze které se již nikdy plně nevyléčil. Zemřel v Jihlavě.

Dílo:
- články v novinách Zájmy venkova, Horácko, Úřednicko-zřízenecké noviny aj.
- články v časopisech a sbornících: O zaniklých vsích na Třebíčsku, Umělecké a historické památky v Třebíči, Krajinské muzeum v Třebíči, Z dávné minulosti městečka Vladislavě, Třebíč a okolí aj.
- knižně vyšlo: Učme se znát dějiny svého rodu, Náš kraj v pověstech a lidovém vypravování  

Literatura:

• DOKULIL, Miloš. Štafeta generací : Životopis Jana Dokulila. Od Horácka k Podyjí. 2001, č. 1, s. 1-2.

Dostálek,Antonín - operní pěvec (130. výročí narození)
* 28.09.1882 - Hulín
+ 09.08.1938 - Brno

Životopis:
Absolvent kroměřížského gymnázia (1901). Hudbě se učil ve škole Maravana, zároveň byl žákem Nešvery. Patřil k prvním členům Pěveckého sdružení moravských učitelů (PSMU, 1903-1925). V letech 1903-1910 působil jako pedagog v Chropyni a na městské škole v Moravském Krumlově (1910-1923). Mimo to studoval filozofii na brněnské univerzitě (1919-1922). Poté odešel do Košic, kde byl profesorem na obchodní akademii. Vedl zde pěvecké kroužky a hrál na klavír (veřejná vystoupení, rozhlas).  

Literatura:

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 40 (27.09.2010), s. 11.

Fiala,Jiří – skladatel (120. výročí narození)
* 14.09.1892 - Praha
+ 03.08.1974 - Praha

Dílo:
Autor filmové hudby, písní, komorních skladeb; komponoval opery a operety; příležitostně hrál ve filmu.

Literatura:

• Jiří Julius Fiala. Neevidované materiály. Č. 814.  

Fuchs,Bohuslav – architekt (40. výročí úmrtí)
* 24.03.1895 - Všechovice pod Hostýnem
+ 18.09.1972 - Brno

Životopis:
Narodil se jako nejstarší ze čtyř sourozenců. Jeho otec Antonín měl menší obchod se smíšeným zbožím a kousek zemědělské půdy. Po vychození obecné školy navštěvoval Fuchs reálku v Holešově, odkud ale musel odejít pro pokrokové názory a vydávání a rozšiřování časopisu mezi studenty. Otec ho proto dal do učení na zedníka, ale pak se dostal v roce 1916 do architektonické školy Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění v Praze. Vynikajícího absolventa z roku 1919 pak Kotěra zaměstnával dva roky ve svém soukromém ateliéru. Také ve Všechovicích se setkáte s objekty, kterým určoval tvary Bohuslav Fuchs. Snad nejtrvalejší připomínkou je zdejší hřbitov při silnici ze Všechovic do Rouska, pro který v letních měsících 1926 vypracoval důmyslný architektonický návrh. Provedení bylo zadáno v září 1926 ing. Metoději Matuškovi, staviteli v Bystřici pod Hostýnem. Stavba byla dokončena v dubnu 1927 a hřbitov vysvěcen 11. června 1927. V témže roce se obecní výbor usnesl zadat Fuchsovi vypracování regulačního plánu na stavbu domků na "Hrubém konci". V roce 1928 si republika připomínala desáté výročí vzniku. Všechovice toho využily k pořízení jubilejního pomníku, který je zároveň pomníkem padlým vojákům - všechovickým rodákům. Při rozhodování o autorovi padla volba opět na Bohuslava Fuchse. Stavbu provedl František Kerle, sochař a keramik ze Zašové u Valašského Meziříčí. Obdobně Fuchs navrhl i pomník na hrobě svých rodičů na hřbitově. Řada všechovickcýh stavebníků se také obracela na svého rodáka o radu. V roce 1970 navrhl Obchodní dům Dyje ve Znojmě. Když se 18. září 1972 dílo Bohuslava Fuchsi uzavřelo, čítalo téměř sto urbanistických návrhů a na pět set architektonických projektů, z nichž přes sto padesát bylo realizováno. 7. května 1980 mu byla na rodném domě odhalena pamětní deska při příležitosti nedožitých 85. narozenin.

Literatura:

• KUDĚLKA, Zdeněk. Bohuslav Fuchs. Vyd. 1. Praha : Nakl. československých výtv. umělců, 1966. 147, [1] s.
• XA. Obchodní dům Dyje. Být či nebýt. Znojemské listy. Roč. 2, č. 38 (23.11.1993), s. 1.

Fürstenberg,Josef – kuchmistr (235. výročí narození)
* 04.09.1777 - Hrušovany nad Jevišovkou
+ 19.11.1840 - Kunčice u Opavy

Životopis:
Nejvyšší kuchmistr, ředitel Dvorního hradního divadla v Hofburgu ve Vídni v letech 1835-1840.  

Literatura:

• Josef Fürstenberg [online]. [cit. 2011-09-06]. Dostupné na: http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Josef_Landgraf_zu_F%C3%BCrstenberg>;.

Kemedinger,Karl – malíř (115. výročí narození)
* 29.09.1897 - Hrádek
+ 01.05.1964 - Ilmenau

Životopis:
Poté co dokončil základní školu v Jaroslavicích, nastoupil na Keramickou školu ve Znojmě. Jeho další vzdělání přerušila druhá světová válka. Po roce 1918 odešel do Drážďan, Magdeburgu a nakonec skončil jako malíř, modelář a výtvarník v porcelánce v Illmenau, kde působil až do své smrti. Představil řadu obrazů a keramiky z porcelánu a hlíny, převážně zvířecí modely.  

Literatura:

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 40 (29.09.2009), s. 11.

Lederer,Max – herec (75. výročí úmrtí)
* 17.10.1875 - Heřmanův Městec
+ 02.09.1937 - Česká Skalice

Životopis:
Přednosta železniční stanice ve Světlé nad Sázavou, od roku 1920 přednosta stanice v Jaroměři, později inspektor ČSD. Žil však především divadlem. Zprvu horlivě hrál, poté režíroval na domácí scéně a později, když už byly známy kvality jeho divadelní práce, i jinde. V roce 1921 byl Max Lederer autorem nápadu a „spiritus agens“ plenérové hry „dramatu zástupů“ - uvedení hry místního autora Jana Stanislava Polického „Naše garda“- „reportážní hry“ o událostech ve městě Jaroměři v roce 1848 s dohrou v roce 1849. Podílelo se na něm 8 místních spolků, z nich 2 ochotnické: DO Sokola Vrchlický a dělnický Máj. Vedle sólových herců se na provedení hry podílelo na 300 komparsistů. Režisér ochotnického spolku (vymýšlel i živé obrazy), improvizoval, organizoval společná vystoupení ochotníků z různých spolků, 1924 napsal knihu Za zrezivělými dráty. Byl vyhledávaným řečníkem, přednášel o literatuře a dramatickém umění na nespočetných přednáškách i kurzech českých ochotnických divadelníků. Jeho erudice byla uznávaná. Tak se začal podílet i na aktivitách ÚMDOČ, nejprve jako okrskový režisér krajového Jiráskova náchodského okrsku, posléze jako jeho předseda. Zde pořádal velkorysé divadelní podniky a setkání divadelních ochotníků, inscenace v divadlech i na přírodních jevištích. Organizátor festivalů ochotnických divadelníků, podílel se na prosazení a založení Jiráskova Hronova. Na scénu hronovského divadla s nejlepšími herci z řady ochotnických souborů uvedl velkolepé inscenace Jiráskových historických obrazů - Gera a husitské trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, jako vrcholná představení prvních čtyř ročníků JH. V roce 1931 1. Jiráskův Hronov. To už dávno byl čelným představitel ÚMDOČ, nejprve člen výkonného výboru ve funkci kulturního referenta a potom i místostarosty. Byl také pilným divadelním publicistou. V roce 1937 na Jiráskově Hronově ještě přednesl "skvělý řečnický projev", ale už ho velmi přemáhala těžká choroba. Poté se ještě podílel na přípravách oslav Boženy Němcové v České Skalici, jejichž součástí měla být inscenace obrozenecké aktovky M. Markové-Nekolové Jiřinkový svatební ples Boženy Němcové, v níž měl hrát hostinského Steidlera, kmotra Barunčiných sourozenců. Při generální zkoušce padl mrtev. Hra byla sehrána bez něho.

Literatura:

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 36 (31.08.2009), s. 11.

Martinelli,Antonín Erhard – architekt (265. výročí úmrtí)
*           1684 - Vídeň
+ 15.09.1747 - ?

Životopis:
Za jeho vedení byla dokončena stavba východního křídla Vranovského zámku.

Literatura:

• PAUKERT, Jiří. Vranov, Bítov. Brno : Kraj. střed. stát. památ. péče a ochr. přír., 1967.

Mittrovsky,Anton Friedrich – hrabě (170. výročí úmrtí)
* 20.05.1770 - Brno
+ 02.09.1842 - Vídeň

Životopis:
Od roku 1798 krajský hejtman Znojma, zakladatel nové vesnice Starý Šaldorf po záplavách v roce 1799. Za jeho zásluhy mu bylo uděleno čestné občanství. Hrabě Mittrowsky zemřel jako říšský radní a vrchní kancléř 2. září 1842.  

Literatura:

• LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l. : J. Lang, 1998. S. 35.

Moučka,Josef – učitel (75. výročí úmrtí)
* 22.03.1865 - Deblín u Tišnova
+ 15.09.1937 - Brno

Životopis:
Po studiích v Brně a Příboře působil jako učitel, od roku 1889 v Moravských Budějovicích, kde byl také sbormistrem Budivoje a Elišky Krásnohorské a členem Špatinkova kvarteta. V letech 1899-1922 zastával funkci ředitele měšťanské školy v Jaroměřicích nad Rokytnou, byl též inspektorem na Moravskokrumlovsku a Moravskobudějovicku. Pilný pracovník v oboru školského zpěvu. Dílo: autor zpěvníků pro školy obecné, měšťanské a střední a velmi cenného Katechismu zpěvu jako prostředku výchovy umělecké ve škole národní.  

Literatura:

• Moravskobudějovicko-Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s.

Neubauer,Johann SJ – misionář (175. výročí narození)
* 24.09.1837 - Dyjákovice
+ 05.02.1910 - St. Andrä v Lavantal

Literatura:

• Johann SJ Neubauer [online]. [cit. 2011-09-06]. Dostupné na: http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Johann_SJ_Neubauer>;.

Oulehla,Otakar – básník (50. výročí narození)
* 08.09.1962 - Znojmo
+ 05.07.1988 - Znojmo

Životopis:
Po vychození základní školy byl přijat na gymnázium. Vedle hry na klavír začíná jako samouk na kytaru. Úspěšná gymnazijní studia zakončuje maturitou s vyznamenáním. Skládá přijímací zkoušku na lékařskou fakultu a nastupuje do Hradce Králové. Tam ho poprvé zaskakuje nebezpečné onemocnění. Během léčby dokončuje první obsáhlejší sbírku básní. Po vyléčení pokračuje ve studiu. Začíná psát povídky science fiction. Vlivem následků neblahého civilizačního procesu onemocní zákeřnou krevní chorobou a přerušuje studium. Je úspěšné léčen a choroba je potlačena. V květnu 1988 odjíždí do Rakouska na lékařské vyšetření a ztrácí šanci na uzdravení. Dne 19.6.1998 náhle onemocní akutní bronchitidou. Aplikovaná léčba byla bez účinku, potlačovaná choroba znovu propukla. Zemřel ve věku 25 let. Pohřben v den promoce svých spolužáků.

Dílo:
Korálky v dlani (36 básní, vlastní náklad).

Literatura:

• MRVA, Vlastimil. "Korálky v dlani" Otakara Oulehly : (8.9.1962 Znojmo - 5.7.1988).  Znojemsko. Roč. 1, č. 47 (20.11.1991), s. 6.
• Otakar Oulehla : narozen 8.9.1962 ve Znojmě. Podyjí-Land an der Thaya. Roč. 2, č. 6 (1992), s. 7.

Příkazský,František – legionář (115. výročí narození)
* 26.09.1897 - Brumov
+          1967 - Znojmo

Životopis:
Vyučil se obuvníkem. V roce 1915 narukoval k 2. zákopnickému pluku, se kterým odjel na italskou frontu. O dva roky později byl zajat. Dne 20. dubna 1918 byl přijat v hodnosti střelce (vojína) k 32. Gardskému pluku. V roce 1920 byl z vojska propuštěn. Vstoupil do policejního sboru v Bratislavě. Po vyhlášení Slovenského štátu se nuceně s rodinou vrátil do vlasti. Během 2. světové války byl pronásledován gestapem. Za svou válečnou činnost se mu dostalo mnoha vyznamenání: Československé revoluční medaile, Československé medaile za vítězství a Italské válečné medaile.  

Literatura:

• ALEXA, Václav. Bojovali za vlast : Legionář František Příkazský. Znojemské listy. Roč. 7, č. 10 (12.03.1998), s. 2.

Rakovský,Ivo - PhDr. (60. výročí narození)
* 12.09.1952 - Brno
+ 18.01.1992 - Hrotovice

Životopis:
Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1971-1977). Ještě za dob studií byl zaměstnán v Jihomoravském muzeu ve Znojmě, kde prováděl záchranný výzkum sídliště lengyelské kultury v Jezeřanech-Maršovicích. Po skončení studia byl přijat do Archeologického ústavu Československé akademie věd. Ihned po nástupu byl pověřen vedením rozsáhlých záchranných archeologických výzkumů v oblasti výstavy vodního díla Nové mlýny na řece Dyji. V roce 1985 obhájil kandidátskou disertaci na téma Morava na prahu neolitu. Jako vedoucí výzkumu se podílel na 360 objektů z pravěku a přes 220 z neolitu např. Nová štěrkovna u Dolních Věstonic, Strachotín, Milovice, Mušov, Šakvice, Pavlov-Horní pole, Bedřichovice, Tvarožná, Holubice, Výrovice, Němčičky aj.   

Dílo:
Autor nebo spoluautor řady článků, odborných statí a menších samostatných prací.

Literatura:

• Ivo Rakovský [online]. [cit. 2011-09-16]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&;load=7835>.

Royt,Václav – spisovatel (185. výročí narození)
* 01.09.1827 - Říčany u Nové Vsi
+ 27.05.1907 - Brno

Životopis:
Profesor na gymnáziu v Jihlavě (1853) a na gymnáziu ve Znojmě (od 1854), kde působil více než deset let. V r. 1867 přešel na gymnázium do Brna, kde mezi jeho žáky patřili Alfons Mucha, Jan Herben, Vilém Mrštík. O dvacet let později jmenován zemským školním dozorcem. Za zásluhy o povznesení českého školství na Moravě ho řada měst jmenovala čestným občanem.  

Dílo:
Počátky města Znojma (1864), Stanislav ze Znojma a jeho rod (Časopis Matice moravské - 1869), Úryvky ze starého místopisu znojemského (ČMM - 1871), O Slovanech na ostrově Raně a vyvrácení jejich moci r. 1168 (1875). Zakladatel Časopisu Matice moravské (1868), který redigoval do r. 1885 a přispíval články z historie pobaltských Slovanů. Za tyto studie se stal dopisujícím členem České akademie.

Literatura:

• SVOBODA, Jiří. Václav Royt. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1993. (1995), s. 121-122.  

Šindelář,František – malíř (65. výročí úmrtí)
* 25.11.1887 - Čimelice
+ 02.09.1947 - Moravské Budějovice

Životopis:
Rodák z Čimelic u Písku studoval soukromě malbu u O. Kubína. V letech 1911 až 1947 byl profesorem latiny na gymnáziu v Moravských Budějovicích. Na právě založeném gymnáziu zakládal školskou tradici s ředitelem Josefem Fišerem a profesorem Františkem Jechem. Zpočátku se ve své tvorbě zajímal zvláště o Jemnici, v krajinkách o okolí Moravských Budějovic a Bítova. Ve svých akvarelech a olejomalbách se věnoval zobrazení podyjských žánrových scenérií.   

Literatura:

• Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. Znojmo: Státní okresní archiv, 1999.

Štěpánková,Nina – sochařka (105. výročí narození)
* 18.09.1907 – Znojmo
+          ?

Životopis:
Malířka, sochařka. Bývalá žákyně prof. C. Boudy a M. Salcmana a sochaře Karla Lidického na AVU Praha. Autorka portrétů významných našich umělců.  

Literatura:

• Materiály MěK.

Štěrbáček,Bedřich – voják (95. výročí úmrtí)
+ 05.09.1917 - Srbsko

Životopis:
Padl na srbském bojišti.  

Literatura:

• ECKL, Petr. První světová válka. Jezeřany - Maršovice : kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany - Maršovice : Obec Jezeřany - Maršovice, 2006. S. 55-59.

Ullmann,Emanuel – lékař (100. výročí úmrtí)
* 18.04.1841 - ?
+ 26.09.1912 - ?

Životopis:
Ve Znojmě působil od 1. dubna 1870. Primář a ředitel Městské jubilejní nemocnice císaře Františka Josefa. Podle dochovaných záznamů patřil ve své době pro svoje lékařské schopnosti k nejvyhledávanějším lékařům jižní Moravy a v přilehlých částech Dolního Rakouska. První Žid, kterému bylo od r. 1454, kdy byli Židé ze Znojma vyhnáni, uděleno domovské právo. Předseda znojemské Židovské náboženské obce (1872-1873 a 1878-1881). Dnes najdeme památku po něm na dvou místech, a to na zakládající desce v budově dnešní léčebny dlouhodobě nemocných, kde jsou oceněny jeho zásluhy při budování nemocnice a na náhrobním kameni na židovském hřbitově. Není známo, že by někdo z rodiny přežil druhou světovou válku.  

Literatura:

• Zasloužil se o znojemskou nemocnici. Moravské noviny Rovnost. Roč. 6, č. 95 (22.04.1996), s. 7.

Zawinul,Joe – pianista (5. výročí úmrtí)
* 07.07.1932 - Vídeň
+ 11.09.2007 - Vídeň

Životopis:
Narodil se ve Vídni, nyní žije v USA. Část svého dětství prožil u svého dědy Simona v Prosiměřicích na Znojemsku.  

Literatura:

• POLÁKOVÁ, Květoslava; POLÁK, Jaromír. Jazzman Joe Zawinul. 780 let Prosiměřic. Břeclav : Petr Brázda, 2006. S. 129.

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.

• SVB. Josef Bergmann. Willkommen in Znaim und Umgebung. Roč. 1, č. 3 (1994), s. 4.
• SVOBODA, Jiří. Hlas z Hradiště - básník Josef Bergmann. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1988. (1989), s. 49-57.
• SVOBODA, Jiří. Staré Znojmo v poezii Josefa Bergmanna. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1989. (1989), s. 93-104.

• KOUKAL, Ladislav. Blížkovice : Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice : JZD Družba, 1982. 55 s

• LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly svoje stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 7, č. 25 (25.06.1998), s. 3.

• LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 7, č. 22 (04.06.1998), s. 1, příl. Kaleidoskop vážně i nevážně.  

• Karel Dudek[online]. [cit. 2011-10-14]. Dostupné na: .  

• TOMAN, Jan. Hymnus na nekonečno - Heinrich Fiby. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 2, č. 43 (21.10.2002), s. 14.

• 80 let královské hry v královském Znojmě. Znojmo : Šachové sdružení Znojmo, 2001. 68 s.

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 43 (18.10.2010), s. 11.  

• Franz Hilmer[online]. [cit. 2011-10-14]. Dostupné na: .  

• Josef Jandl[online]. [cit. 2011-10-14]. Dostupné na: .  

• SVOBODA, Jiří. Znojemské zastavení Heinricha von Kleista při cestě do Rakouska roku 1809. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1987. (1988), s. 47-51.

• Sochařství. Výtvarné umění Moravy 1880-1920. Brno : Moravská galerie, 1994. ISBN 80-7027-03. S. 55-56.

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 43 (18.10.2010), s. 11.

• JELÍNEK, Rudolf. Za svobodu vlasti. Znojmo : OV ČSPB, 1976. 100 s.

• Moravskobudějovicko-Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s.

• Franz Müllner[online]. [cit. 2011-10-14]. Dostupné na: .  

• KLIMTOVÁ, Miloslava. Paul a Karel Natherovi fotografové Znojma a Podyjí. Znojemský týden.2004, (3.5.2004), s. 5.

• Materiály MěK.

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region.Roč. 10, č. 41 (04.10.2010), s. 11.  

• RZT. Opustil nás Evžen Seyček. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region.  Roč. 9, č. 50 (07.12.2009), s. 2.  

• Materiály MěK.

Blažek,Oldřich – redaktor (70. výročí úmrtí)
* 10.11.1903 - Vavřinec
+ 16.11.1942 - Berlín

Životopis:
Narodil se v rodině malého živnostníka a vystudoval učitelský ústav v Brně. Působil pak jako odborný učitel na školách v Březové, Miroslavi, Kunštátu na Moravě, Svitavách, Knínicích a v Rájci nad Svitavou. Byl členem Československé obce učitelské, předsedou Odboru mladých při Sdružení učitelstva měšťanských škol. Uspořádal několik učitelských konferencí a letních táborů, podílel se na organizaci zájezdů do Sovětského svazu a do Francie. Byl pravidelným přispěvatelem Učitelských novin, Sociologické revue a zejména časopisu Index, v němž se stal od 1938 vedoucím redaktorem. Byl členem a funkcionářem v různých dělnických spolcích. Po okupaci českých zemí se zapojil do domácího ilegálního odboje a spolupracoval mj. i s Bedřichem Václavkem. Gestapo jej pro tuto činnost zatklo 20. listopadu 1939. Byl vězněn v Kounicových kolejích v Brně, ve Vratislavi, na Mírově a v Berlíně. 24. července 1942 byl pro velezradu odsouzen k trestu smrti a popraven.  

Literatura:

• Biografický slovník českých zemí. [V. sešit], Bi-Bog. Vyd. 1. Praha : Libri, 2006. xvii, s. 478-585.

Brym,Josef – voják (120. výročí narození)
* 24.11.1892 - Znojmo
+ 09.08.1971 - Praha

Životopis:
Po absolvování gymnázia začal studovat na univerzitě ve Vídni, studia nedokončil. Za první republiky vstoupil do československé armády jako voják z povolání a v důstojnické hodnosti sloužil 1921-1933 na Slovensku v košické posádce. Po odchodu z armády se zaměřil na sběr a zpracování léčivých rostlin. Po druhé světové válce zastával funkci ředitele podniku Léčivé rostliny a později pracoval ve Výzkumném ústavu přírodních léčiv v Praze. Zasloužil se o rozvoj sběru, pěstování a analýzy léčivých rostlin. Jako botanik se věnoval floristickému výzkumu převážně na Slovensku, po válce též v českých zemích. Na východním Slovensku studoval teplomilnou květenu Slovenského krasu a četných lokalit Slovenského rudohoří, Slanských vrchů, Spišské kotliny a středního Pohornádí. Vedl botanickou sekci Přírodovědeckého klubu v Košicích a byl členem České botanické společnosti v Praze. Příspěvky o teplomilné vegetaci východního Slovenska a Slovenského krasu publikoval ve slovenských odborných časopisech. Obsáhlý herbář věnoval katedře botaniky Přírodovědecké fakulty UK v Praze, jeho pozdější sběry rostlin daly základ herbáři Výzkumného ústavu přírodních léčiv v Praze.  

Literatura:

• Biografický slovník českých zemí. [VIII. sešit], Brun-By. Vyd. 1. Praha : Libri, 2007. xvii, s. 225-368.

Čermák,Bohumír – architekt (130. výročí narození)
* 08.11.1882 - Moravský Krumlov
+ 23.09.1961 - Bílovice nad Svitavou


Životopis:
Pocházel z rodiny krejčovského mistra. Studoval 1899-1903 na Vysoké škole technické a na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Tam ho ovlivnil hlavně jeho učitel Otto Wagner. Praktikoval v ateliéru Adalberta W. Pasdirecka-Coreno ve Vídni a u Josefa Nebehostenyho v Brně. 1908 otevřel vlastní projekční kancelář. 1909 se oženil s Markétou Turnerovou, 1910 složil stavitelskou zkoušku, získal stavitelskou koncesi a podle vzoru Wiener Wekstätte založil a vedl vlastní Uměleckořemeslné dílny, jejichž činnost byla ukončena 1933. 

Dílo:
Na základě vítězného soutěžního návrhu realizoval např. čtyřpatrovou budovu Úrazové dělnické pojišťovny (1910) nebo pro Zbrojovku budovu ředitelství na Lazaretní ulici. Koncem 20. let byl ovlivněn konstruktivismem a začal kombinovat klasické materiály s kovem a sklem - Výstaviště - skleněná vyhlídková věž (1928). Ve 30. letech se specializoval na obchodní domy, jejichž řešení studoval v USA. Navrhl jim na tři desítky - V Praze, Ostravě, Olomouci aj.

Literatura:

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 11, č. 38 (2011), s. 11.  

Dokulil,Miloš - PhDr., DrSc. (10. výročí úmrtí)
* 05.07.1912 - Ctidružice
+ 02.11.2002 - Praha

Životopis:
Absolvent reálného gymnázia v Třebíči, Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Frederikovy univerzity v Kodani. V letech 1937-1939 učil na IV. reálném gymnáziu v Brně. Po složení státní zkoušky působil jako profesor na reálném gymnáziu a na koedukačním ústavě učitelském v Jihlavě (1939-1940) a v letech 1940-1948 v Novém Městě na Moravě. Kromě toho působil jako lektor dánského a norského jazyka na Masarykově univerzitě. Od roku 1948-1977 pracoval jako vědecký pracovník v Ústavu pro jazyk český při České akademii věd a umění. Vědecké hodnosti doktora filozofie dosáhl na Karlově univerzitě v r. 1952, doktora filozofických věd v r. 1962. Byl výkonným redaktorem (1953-1956) a člen redakční rady odborného časopisu Slovo a slovesnost (1957 doposud) a redakčního kruhu časopisu Český jazyk (1950-1962, později Český jazyk a literatura (1963-1968). V r. 1977 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu. V současné době je předseda komise pro doktorské obhajoby a předseda Pražského lingvistického kroužku.  

Dílo:
Tvoření slov v češtině I. Teorie odvozování slov (1962), Tvoření slov v češtině II. Odvozování podstatných jmen (1967) aj. Měl rozhodující podíl na Pravidlech českého pravopisu (1957). Napsal úvod k básnické sbírce mladých jihomoravských autorů Modrá a zlatá (Znojmo 1958).

Literatura:

• HOLÍK, Karel. Významní rodáci. 100 let dobrovolného hasičského sboru. S. 22-27.
• Miloš Dokulil : 85 let. Praha : Ústav pro jazyk český AV ČR, 1997. 33 s.

Falcký,Fridrich – vévoda (380. výročí úmrtí)
* 26.08.1596 - Deinschwang u Ambergu
+ 29.11.1632 - Mohuč

Životopis:
Byl krátce na návštěvě v Moravském Krumlově a dokázal ocenit kouzlo nádherné dobové architektury. Panovník pobýval v Moravském Krumlově ve dnech 3. a 4. února 1620. Okouzlený vladař napsal své manželce Alžbětě, že šlechtické sídlo pánů z Lipé může krásou a vybavením přirovnat k zámkům v Heidelbergu nebo Mnichově. Král si na pozvání pána na Krumlově Bertolda Bohobuda z Lipé důkladně prohlédl zámek a nádherné sály a komnaty ho nadchly stejně jako zvěřinec, psinec a stáje s padesáti arabskými koňmi.

Literatura:

• Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.

Fiala,Jan – legionář (120. výročí narození)
* 18.11.1892 - Biskupice
+ 30.08.1918 - Simbirsk na Volze

Životopis:
Absolvoval učitelský ústav v Kutné Hoře, působil jako učitel v blízkých Mikulovicích a v letech 1913-1914 v Mašůvkách, kde působil jako jednatel místního odboru Národní jednoty a jako spoluzakladatel Sokola mikulovského. Po vypuknutí války v srpnu roku 1914 byl povolán do zbraně do Čáslavi, kde brzy nabyl hodnosti zástupce důstojníka. V březnu roku 1915 se již ocitl se svým oddílem v Karpatech proti Rusům, k nimž při první příležitosti s mužstvem přešel. Roku 1916 bojoval na rumunské frontě proti rakousko-uherským vojskům a byl vyznamenán rumunským vojenským řádem.  

Literatura:

• BAUER, Fr. Náš slavín. Podyjí. Roč. 1, č. 2-3 (1924), s. 30-31.

Fischer,Jan Tomáš – sochař (100. výročí narození)
* 25.11.1912 - Znojmo
+ 07.03.1957 - Znojmo

Životopis:
Absolvent měšťanské školy a učebního oboru umělecké zámečnictví a kovotepectví (firma Peschek, Znojmo). V r. 1938 byl přijat na pražskou Akademii (prof. O. Španiel) a připojil se tak ke generaci českých medailérů, vycházejících z odkazu tohoto zakladatele moderní české medaile. Po uzavření škol v r. 1939 s pomocí přátel si zařídil ateliér. Profesor Španiel se mu dál věnoval nejen jako učitel, ale i přítel, který mu pomáhal při zprostředkování zakázek. Jednou z nich byl náhrobek B. Heinze - nekorunovaného krále rytců našich známek. Toto výtvarné dílo bylo první jeho prací, kterou se představil veřejnosti ve věku 28 let. Modelem mu stál K. Černý, znojemský rodák. Bronzový pomník z r. 1941 je možno najít na Vinohradském hřbitově v Praze. V r. 1946 se vrátil do Znojma. Získal ateliér po Š. Erdösovi. Byl členem Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské. Jaroslav Seifert mu ve své básnické sbírce Halleyova kometa věnuje báseň Avers medaile.

Dílo:
Vytvořil mnoho medailí, plaket, keramických reliéfů i velkých plastik, skic a návrhů.

Výběr z díla: Velká cena města Znojma (Vrhač koulí) bronz (1946), Prokop Diviš ražená medaile k 250. výročí narození bronz a stříbro, Znojmo-radniční věž oboustranná ražená medaile bronz a stříbro (1948), Znojmo - Motocyklový závod jednostranná litá medaile bronz (1954), Klárka Fischerová - jednostranná ražená medaile bronz (1958). Ve Znojmě se můžeme setkat s jeho dílem na Divišově náměstí - busta P. Diviše, na Jezuitském náměstí na budově bývalého jezuitského gymnázia - deska s plaketou J. Prochásky a P. Diviše. V l. patře MěÚ, Obrokova 10, Znojmo se nachází deska dr. Marešovi. Na městském hřbitově najdeme několik plaket a reliéfů na pomnících. V Domě umění ve Znojmě je stálá expozice J. F. Fischera.

Samostatné výstavy: Výstava in memoriam sochaře J. T. Fischera (1957, Praha), Výstava k nedožitým 75. narozeninám (1987, Znojmo).

Literatura:

• HARTMANN,Antonín. Jan Tomáš Fischer. Praha : Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1960. 16 s., 30 s. obr. příl.

Fukač,Jiří - PhDr. (10. výročí úmrtí)
* 15.01.1936 - Znojmo
+ 22.11.2002 - Brno

Životopis:
Absolvent jedenáctiletky ve Znojmě (maturita 1954) a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (hudební věda, 1961). Jeho diplomová práce nesla název Inventář pražských křížovníků. Na fakultě pracoval jako asistent (1964). V r. 1990 získal titul docent a stal se vedoucím katedry věd o umění a estetiku. Působil krátce na Univerzitě v Bostonu. V současné době docent na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Přednáší na mnoha muzikologických sympozií v Evropě i zámoří. Člen výboru České společnosti pro hudební vědu v Praze, místopředseda České hudební rady, místopředseda správní rady Fondu L. a Zd. Janáčkových, člen výboru Mezinárodních hudebněvědných kolokvií v Brně.  

Dílo:
Vědecká činnost zaměřena na muzikologii a estetiku. Zakladatel a šéfredaktor časopisu Opus musicum (1969-1970). Autor 2000 drobných kritických a popularizačních statí a 300 odborných prací.

Odborné práce: Hudba na Hradišti (sborník Podyjí, 1958), Pojmoslovie hudobnej komunikácie (1983), Musikgebundene Innovationsvorgange (1984), Mýtus a skutečnost hudby (1989), Mezi revolucí a biedermeierem (1990), Symbolismus und Musik (1990), Das Begriffssystem der musikalischen Kommunikation (1993).

Literatura:

• FRIND, Pavel. Vzpomínka na rodáka (a přítele) Jiřího Fukače. Znojemsko. Roč. 14, č. 3 (20.01.2004), s. 9.
• TESAŘ, Stanislav. Jiří Fukač okouzlený světem hudby. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 6, č. 3 (16.01.2006), s. 7.
• TESAŘ, Stanislav. K nedožitým sedmdesátinám Jiřího Fukače. Znojemské listy. Roč. 15, č. 2 (02.02.2006), s. 4.  

Hosák,Ladislav – historik (40. výročí úmrtí)                                                                            
*           1898 - Újezd u Sokolnic
+ 03.11.1972 - Olomouc

Životopis:
Mládí profesora Hosáka je spojeno se studiemi na gymnáziu ve Strážnici, na filozofické fakultě Karlovy univerzity a poté v Brně. Po ukončení studií v roce 1923 působil jako profesor dějepisu a zeměpisu v Příboru a Břeclavi, za válečných let byl v nesnadných dobách ředitelem V. státního reálného gymnázia v Brně-Žabovřeskách. Jako vysokoškolský pedagog přichází ve školním roce 1946/1947 na obnovenou Palackého univerzitu do Olomouce.        

Dílo:
Významné jsou Hosákovy vědecké práce z moravského historického místopisu, zájem o historickou geografii a toponymii patřil také severu Moravy - zejména Mohelnici, Bruntálu a Šumperku - mimořádné zůstávají historikovy zásluhy o mnohosvazkovou Vlastivědu moravskou, včetně rodného kraje.  

Literatura:

• BALATKOVÁ, Jitka. Před sto lety se narodil prof. dr. Ladislav Hosák, CSc. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 50, č. 2 (1998), s. 198-199.
• HOLINKOVÁ, Jiřina. Jižní Morava v díle prof. Ladislava Hosáka. Z literární historie Jižní Moravy. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1989. S. 189-193.
• MLATEČEK, Karel. Ladislav Hosák a jižní Morava. Jižní Morava. Roč. 44, č. 47 (2008), s. 285-289.
• SKUTIL, Jan. Vědecký profil univ. prof. dr. Ladislava Hosáka, DrSc. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 27, č. 3 (1975), s. 320-325.

Knebl,Jan – sochař (50. výročí úmrtí)                                                                              
* 31.12.1866 - Trojanovice
+ 22.11.1962 - Frenštát pod Radhoštěm

Životopis:
Absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Krátkou dobu pracoval u sochaře Pohlnera ve Dvorcích a poté studoval ve Vídni, ve Znojmě a v Budapešti. Motivy pro své sochy i obrazy čerpal z valašského kraje. Vytvořil řadu plastik, bustu Josefa Kaluse, plaketu Radhošťské slavnosti 1931 a betlémy. Jeden z jeho valašských betlémů je umístěn v Montgomery v USA.

1883 – 1887 studium na průmyslové škole řezbářské ve Valašském Meziříčí
1888 – 1890 umělecká škola ve Vídni
1891 – 1893 Vysoká škola výtvar. umění v Budapešti.

Účast na výstavách:
1896 Budapešť
1900 Paříž
1902 Vídeň.

Díla:
Pomník obětem války před základní školou v Trojanovicích. Reliéfní výzdoba frenštátské radnice. Reliéf na náhrobku básníka Josefa Kaluse – frenštátský hřbitov. Valašský betlém v Kostele sv. Martina ve Frenštátě p. R.  

Literatura:

• Jan Knebl [online]. [cit. 2011-10-17]. Dostupné na: .">http://www.trojanovice.cz/index.php/vyznamni-obcane/jan-knebl>.

Křehlík,František – duchovní (105. výročí narození)                                                                             
* 23.11.1907 - Olší u Velkého Meziříčí
+ 13.08.1982 - Moravec u Nového Města

Životopis:
Absolvoval zemskou vyšší reálku ve Velkém Meziříčí, na I. českém státním gymnáziu v Brně složil doplňovací zkoušku z latiny, poté studoval bohosloví v biskupském alumnátu v Brně. Po vysvěcení r. 1932 byl ustanoven kooperátorem ve Velkých Pavlovicích a zde působil od 1. dubna 1932 do 30. listopadu 1932. Od 1. prosince 1932 byl kooperátorem v Mrákotíně a to do 30. srpna 1933. Od tohoto data působil v Líšni při kostele sv. Jiljí jako kooperátor. Přitom v roce 1937 vyučoval náboženství v obci Sedlejov u Telče. Roku 1936 vykonal zkoušku farního konkurzu. V Líšni byl od 1. ledna 1939 ustaven administrátorem. Po rezignaci dosavadního líšeňského faráře Metoděje Hoška začátkem tohoto roku mu bylo uděleno brněnskou konzistoří zdejší beneficium. Kapitulní konzistoř pověřuje Františka Křehlíka administrátorem v Pavlicích s účinností od 15. září 1958. V říjnu 1968 je František Křehlík ustaven děkanem jevišovického děkanství. V roce 1977 je kvůli zhoršujícímu se zdraví vyvázán z úřadu v Pavlicích a v roce 1979 i z úřadu děkana.   

Literatura:

• František Křehlík [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné na WWW: .">http://pavlice-historie.wz.cz/pavlicti_duchovni.html>.  

 
Kutta,Josef – pedagog (85. výročí úmrtí)                                                                             
* 31.05.1886 - Písek
+ 21.11.1927 - Znojmo

Životopis:
Pedagog zabývající se výtvarným uměním, působící v Hradišti u Znojma. Věnoval se také literární činnosti a spolkové práci.

Po skončení obecné školy absolvoval píseckou reálku (1905). Absolvent učitelského kursu (1906) v Praze a učitelského ústavu v Příboře (1909). V roce 1910 ukončil studium na průmyslové škole v Brně - učitelský kurz. V letech 1907 - 1909 učil na mateční škole ve Znojmě. Poté byl přeložen do Dolních Tošonovic u Frýdku. Na začátku 1. světové války se vrátil na Znojemsko. Několik let učil v Horních Dunajovicích, kde vedl obecní kroniku a v Želeticích. Působil jako pedagog v Mikulovicích, Jevišovicích a ve Výrovicích.  Po roce 1918 učil na Hradišti v jednotřídní české škole.  Pro své žáky zřídil loutkové divadlo, psal básně a divadelní hry.  V roce 1922 začal učit jako odborný učitel kreslení na měšťanské škole ve Znojmě a až do roku 1927 byl řídícím učitelem na obecné škole ve Znojmě.

Veřejný život: Znojmo - člen Matice Školské, Sokola a spoluzakladatel Řemeslnické jednoty. Dolní Tošonovice - založil knihovnu, divadelní kroužek a odbor Slezské Matice osvěty lidové.

Zajímavost: Předlohou pro kresbu Aleny Dostálové znázorňující učitele Divokého z románu Fr. Sokola - Tůmy "Na kresbách", byl Josef Kutta.

Dílo:
Psal do Znojemska a pro tiskový orgán Čs. strany národně socialistické pro jižní Moravu. Ve Znojmě namaloval rozměrný obraz Znojmo, který mu spolu s jinými vydala Matice školská Znojemská z komerčních důvodů i v dopisovém formátu. Jako malíř ve svém díle se snažil zachytit krajinu a lidi. Názvy děl jsou však známy jen do roku 1922 - Chaloupky v Dunajovicích, Panorama od Mikulovic k Pálavě aj.

Výstavy: Raškovice u Frýdku (1914), Znojmo - Knihkupectví Klouda a Oliva (1922) a ve svém ateliéru na Loucké ulici číslo 11. Sebral a zpracoval Pověsti a dějinné zkazky bývalé obce Hradiště.

Literatura:

• ŠÍPEK, Zdeněk. Buditelský učitel Josef Kutta na Znojemsku. Jižní Morava. Roč. 33 (1997), s. 67-72.
• ŠÍPEK, Zdeněk. Nenaučíš se malovat, když se nenaučíš dívat. Znojemsko. Roč. 6, č. 43 (22.10.1996), s. 10.  

Ladner,Anton – historik (40. výročí úmrtí)                                                                            
* 02.06.1897 - Dyjákovice
+ 03.11.1972 - Schleinbach u Vídně

Životopis:
Byl to místní historik a starosta Dyjákovic v letech 1939-1945. Zkoumal jihomoravské nářečí.

Dílo:
Napsal sedm knih v dialektu. Další knihy: Wörtersammlung der Großtajaxer Mundart; Dreihundert Sprüche und Weistümer aus Großtajax; 3400 südmährische Redensarten aus Großtajax; Die südmährische Gemeinde Großtajax und ihr Brauchtum; Spiel und Frohsinn in Südmähren; Unser Eden.  

Literatura:

• Anton Ladner [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné na WWW: .">http://wiki.suedmaehren.at/wiki/index.php/Anton_Ladner>.  

z Lichtenštejna,Marie Eleonora - dvorní dáma (200. výročí úmrtí)                                                  
* 07.07.1745 - Oettingen
+ 26.11.1812 - Vídeň

Životopis:
Manželka knížete Karla Boromejského, během manželství se narodilo pět synu a dcer doživších se dospělosti. Po své tetě Marii Eleonoře vévodkyni z Quastally a Sabionetty zdělila panství Velké Meziříčí. Byla dvorní dámou císařovny Marie Terezie. Podílela se na úpravách zámku v Moravském Krumlově, když dala zasypat příkopy, překlenout cestu k pivovaru a oboře a zřídit zámecký park. Upravila také zámeckou kapli a zpřístupnila ji veřejnosti. Patřila do okruhu příznivkyň císaře Josefa II., se kterým si korespondovala a jenž ji v roce 1760 v Moravském Krumlově navštívil.  

Literatura:

• Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.

Linsbauer,Oskar – páter (100. výročí narození)                                                                             
* 30.11.1912 - Starý Šaldorf
+ 18.02.1967 - Janov

Životopis:
5.12.1912 pokřtěn v Louckém klášteře, 27.5.1920 biřmování v Dyji. 1918-1923 navštěvoval základní školu, 1923-1927 reálka ve Znojmě, 1927-1931 gymnázium. 1936-1940 teologické studium, 1940-1945 vojenská služba. 28.7.1946 vysvěcen na kněze. Zemřel v Janově.   

Literatura:

• LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l. : J. Lang, 1998. S. 35.

 
Lukovský,Miroslav – kněz (15. výročí úmrtí)                                                                             
* 16.11.1919 - ?
+ 09.11.1997 - ?

Literatura:

• ADÁMEK, Zdeněk; PECHOVÁ, Eliška.  Hluboké Mašůvky : cestami věků od minulosti k dnešku. Hluboké Mašůvky : Obecní úřad, 2001. 140 s.  

Mayr,Robert - majitel velkostatku (160. výročí narození)                                                                            
* 01.11.1852 - Vídeň
+ 27.04.1930 - Znojmo

Životopis: Předseda Zalesňovacího a okrašlovacího spolku v letech 1905-1921.  

Literatura:

• Materiály MěK.

 
Netouschek,Ferdinand – spisovatel (90. výročí úmrtí)                                                                            
* 25.05.1861 - Jaroměřice nad Rokytnou
+ 13.11.1922 - Slavonice

Životopis:
Byl učitelem v Hodonicích u Znojma, Drnholci a ředitelem ve Slavonicích.

Dílo:
Psal humoresky, naučné články, básně, pověsti a povídky. Publikoval také lidové písně a poesii. Je autorem tří divadelních her. Přispíval do časopisů: Znaimer Wochenblatt, Volkskalender, Schule un Haus, Wiener Tagblatt, Südmährisches Heimatsbuch, Bauerkalender, Podyjí aj.  

Literatura:

• Moravskobudějovicko-Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s.

Petrasch,Konrad – generál (205. výročí narození)                                                                              
* 27.11.1807 - Vídeň
+ 18.08.1863 - Loucký klášter

Literatura:

• Konrad Petrasch [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné na WWW: .">http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_P/Petrasch_Konrad_1807_1863.xml>.  

Picchioni,Michael Angelo Ritter von – stavitel (195. výročí narození)                                                                            
* 10.11.1817 - Borg, severní Itálie
+ 06.02.1891 - Českém Rudolci

Životopis:
Major v armádě a profesor architektury na akademii v Louckém klášteře. Stavitel zámku Český Rudolec a úředník v Louckém klášteře.  

Literatura:

• Michael Angelo Ritter von Picchioni  [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné na WWW: .">http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Michael_Angelo_Ritter_von_Picchioni>.  

Pokorný,Bohumír – pedagog (135. výročí narození)                                                                             
* 08.11.1877 - Pavlice
+ 13.03.1968 - Jihlava

Životopis:
Byl hudebním skladatelem, ředitelem kůru a folkloristou. Studoval tři roky hru na varhany na Varhanické škole v Brně ve třídě Leoše Janáčka. Po ukončení studií přijal místo ředitele kůru v Jaroměřicích n. Rokytnou a poté odešel do Telče, kde působil jako ředitel kůru neuvěřitelných padesát let. V Telči se aktivně podílel na tamním kulturním dění. Jako sbormistr spolku Smetana nastudoval i Smetanovu operu Hubička. Bohumír Pokorný byl ovšem i významným folkloristou. Vydal několik sbírek slováckých a slovenských lidových písní, které vyšly tiskem a získali značnou popularitu. Je také autorem oficiální úpravy Uruguayské národní hymny.

Dílo:
Zpěvem k srdci.

Literatura:  

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 11 (08.03.2010), s. 11.

Procházka,František – voják (95. výročí úmrtí)
*          ?
+ 22.11.1917 - Itálie

Životopis:
Padl na italském bojišti.  

Literatura:

• ECKL, Petr. První světová válka. Jezeřany - Maršovice : kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany - Maršovice : Obec Jezeřany - Maršovice, 2006. S. 55-59.

Sobotka,Josef - JUDr. (70. výročí úmrtí)                                                                             
* 26.03.1873 - Černíkovice
+ 07.11.1942 - Praha

Životopis:
Vystudoval právnickou fakultu české univerzity v Praze. Po promoci v roce 1898 působil nejdříve u pražského magistrátu, poté u okresního hejtmanství v Moravském Krumlově a Přerově. V letech 1902-1906 byl úředníkem českého místodržitelství v Praze a v letech 1906-1918 pracoval jako úředník a později jako ministerský rada na ministerstvu vnitra ve Vídni. Po vzniku Československa pomáhal organizovat české ministerstvo vnitra v Praze, kde působil od roku 1919 jako sekční rada a od roku 1926 prezidiální šéf. V letech 1933-1939 byl zemským prezidentem v Čechách.  

Literatura:

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 45 (01.11.2010), s. 11.

Šindelář,František – malíř (125. výročí narození)                                                                            
* 25.11.1887 - Čimelice
+ 02.09.1947 - Moravské Budějovice

Životopis:
Rodák z Čimelic u Písku studoval soukromě malbu u O. Kubína. V letech 1911 až 1947 byl profesorem latiny na gymnáziu v Moravských Budějovicích. Na právě založeném gymnáziu zakládal školskou tradici s ředitelem Josefem Fišerem a profesorem Františkem Jechem. Zpočátku se ve své tvorbě zajímal zvláště o Jemnici, v krajinkách o okolí Moravských Budějovic a Bítova. Ve svých akvarelech a olejomalbách se věnoval zobrazení podyjských žánrových scenérií.  

Literatura:

• Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. Znojmo: Státní okresní archiv, 1999.

Štědroň,Bohumír - Prof. PhDr. (30. výročí úmrtí)                                                                  
* 30.10.1905 - Vyškov
+ 24.11.1982 - Brno

Životopis:
Po absolvování gymnázia ve Vyškově byl učitelem v Kuchařovicích (1924-1925) a složil doplňovací maturitu na učitelském ústavě v Brně (1925). V letech 1925-1927 byl pedagogem zpěvu na vyškovském gymnáziu a zároveň studoval dějepis, zeměpis a hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně. Prošel řadou zaměstnání, byl pedagogem na středních školách v Brně, profesorem hudební výchovy na Pedagogické akademii (1931-1939). V roce 1934 získal titul PhDr. V letech 1939-1945 a 1950-1952 působil jako pedagog na brněnské konzervatoři, v letech 1945-1972 na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1963 získal titul profesora. V letech 1956-1959 pracoval externě na AMU. Byl členem řady spolků a hudebních těles.

Dílo:
Jeho dílo je značně rozsáhlé. Napsal řadu pedagogických učebnic a knihy o dějinách hudby - Vyškovsko v hudbě a zpěvu (1935), Dějiny hudby a Prostějovsko (1938), Husitské náměty v české a světové hudbě (1953), Polské ohlasy v české hudbě (1955) aj. Dále se věnoval zvláště dílu Leoše Janáčka - Janáček ve vzpomínkách a dopisech (1946), Leoš Janáček v obrazech (1958), Dílo Leoše Janáčka (1959), studie o Její pastorkyni (1968), Leoš Janáček - vzpomínky, dokumenty, korespondence a studie (1986). Byl redaktorem (s Černušákem a Z. Nováčkem) Československého hudebního slovníku osob a institucí (2 svazky 1963, 1965).

Literatura:

• Československý hudební slovník osob a institucí. Sv. 2. Praha : Státní hudební vydavatelství, 1965. 1080 s.
• TOMEŠ, Josef. Český biografický slovník XX. století. 3. díl. Praha : Paseka, 1999. 587 s.

Ugarte,Alois – guvernér (195. výročí úmrtí)                                                                              
* 15.12.1749 - ?
+ 18.11.1817 - ?

Životopis:
Panství Pavlice spravoval od r. 1774 až do své smrti r. 1817, kdy panství zdědil jeho synovec Josef Ugarte.  

Literatura:

• Alois Ugarte [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné na WWW: .">http://pavlice-historie.wz.cz/majitele_pavlic.html>.  

Urbánek,František Augustin – nakladatel (170. výročí narození)
* 24.11.1842 - Moravské Budějovice
+ 04.12.1919 - Praha

Životopis:
František Augustin Urbánek (1842-1919), rodák z Moravských Budějovic, vyučený knihkupec, přišel do Prahy v roce 1862, rozhodnut realizovat vznešené ideály Učitelé národů J. A. Komenského, v čemž tento věrný syn své doby viděl smysl svého života a svůj osobní přínos českému národnímu obrození. V Praze založil rodinu, která měla v příštích sto letech sehrát zcela výjimečnou kulturní roli. Svou ediční činnost zahájil Fr. A. Urbánek v roce 1871 cele ve znamení myšlenek J. A. Komenského. Začal vydávat první české učebnice ze všech oborů obecného vzdělání (do té doby většinou německých): matematiku, aritmetiku, dějiny, ale i ruční práce, Komenského "Bránu jazyka otevřenou" (česky i latinsky) a jako asi první na světě vůbec učebnici romského jazyka "Cib romani". Naše dnešní problémy řešil s energií a odvahou už před sto lety! Spolupracoval s tehdejšími nejlepšími pedagogy, spisovateli i výtvarníky. Když splnil úkol všeobecně vzdělávací, jehož úspěch přilákal i řadu oficiálních následovníků, jasnozřivě rozpoznal, že podobný úhor je i ve vydávání české hudby. V tom mu byl neocenitelným pomocníkem jeho bratr Velebín (1853-1892). František, typ koncepční a organizační, pevně ovládal ekonomiku firmy. Velebín byl naopak rozený dramaturg, člověk společenský, plný nápadů a fantazie (Organizoval např. pražské návštěvy Čajkovského a Saint-Saënse). Hned první dvě díla, která vydali, svědčí o jejich objevné odvaze: první byl Fibichův druhý smyčcový kvartet G dur, rytá partitura i hlasy, druhá Smetanova Má vlast! Partitury i hlasy a skladatelova úprava pro klavír na čtyři ruce, vše ryté, každá partitura s originální litografií. (Nezapomeňme, že jediný orchestr Prozatímního divadla byl tehdy schopen "Mou vlast" zahrát, pokud si vzal výpomoc z Německého divadla). Nejvýrazněji se do historie rodiny Urbánkovy ze synů zapsal prvorozený Mojmír (1873-1919). Z cest na zkušenou (Německo, Francie, Anglie a USA) se vrátil jako moderní podnikatel. V roce 1900 se osamostatnil a podle svých představ dal v Jungmannově ulici postavit architektonicky vzácný "Dům hudby Mozarteum", kde měl nejen nakladatelství, tiskárnu a prodejny, ale i vlastní koncertní síň, agenturu, prodej klavírů a zastoupení italského nakladatelství Ricordi. Zemřel, bohužel, příliš mlád, ve stejném roce jako jeho otec (1919). Naštěstí jeho syn, rovněž Mojmír (1902-1976), úspěšně pokračoval v rozvíjení myšlenek, které už otec nemohl uskutečnit. Druhorozený syn František (1877-1920) pracoval s nejmladším Vladimírem (1878-1948) v otcově firmě, ale i on zemřel brzy po svém otci (1920) a neměl čas se samostatněji rozvinout. Vladimír navázal na zakladatelské principy otcovy i na jeho zálibu vydávat mladým skladatelům jejich opus 1. Tato ušlechtilá tradice, počínající op. 1. Bedřicha Smetany, skončila op. 1. mladičkého Karla Husy; přervána v roce 1949, kdy závody Vladimíra i Mojmíra brutálně zlikvidoval tehdejší režim.  

Dílo:
Vydal: Fibichův smyčcový kvartet G., Má vlast ve čtyřruční klavírové úpravě i partiturách, Malátovu houslovou školu, Malátovu klavírní školu a celé dílo Zdeňka Fibicha aj.. Knihopisný slovník český a Věstník bibliografický, který vycházel několik let.

Literatura:

• URBAN, Otmar. Hudební tradice. Moravskobudějovicko ; Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. S. 399-421.
• ZEJDA, Radovan. Spisovatelé, publicisté a překladatelé. Moravskobudějovicko ; Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. S. 473-491.

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.

z Althannu,Michal Jan II. - hrabě (310. výročí úmrtí)
* 26.08.1643 - Vídeň
+ 28.12.1702 - Jaroslavice

Životopis:
Říšský hrabě, svobodný a korouhevní pán z Goldburgu a Murstettenu. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších členů rodu. Kvůli otcově předčasné smrti byl jeho vychovatelem přísný poručník Ferdinand z Dietrchsteinu. Vystudoval univerzitu ve Vídni a poté působil jako právník. Vypracoval se postupně až na skutečného císařského komořího, tajného radu a přísedícího moravského zemského soudu. Mimo dolnorakouských panství vlastnil rozsáhlé moravské dominium Jaroslavice a roku 1680 koupil Nový Hrádek a vranovské panství, na kterém začal o sedm let později uskutečňovat rozsáhlou přestavbu bývalého hradu na reprezentativní sídlo Althannů. Vedle něj vybudoval i kapli s rodinnou hrobkou, ve které jsou dodnes pochováni příslušníci rodu. Na neprosperujícím panství začal uskutečňovat své plány. Obnovil provoz v zanedbaných dolech a za pomoci císaře Leopolda a raabského biskupa Kolowrata otevřel i železné hamry. Dohlížel na správné fungování poplužních dvorů, pivovaru, mlýnů či hostinců. Úpravám se nevyhýbal ani v Jaroslavicích. Jeho manželkou byla Marie Terezie z Lichtensteina. Vedle tří dcer měli dva syny. Michal Jan II. zemřel v Jaroslavicích a je pochován v rodinné hrobce ve Vranově nad Dyjí.

Literatura:

• BRYCHTOVÁ, Květa. Erby rodu Althannů na architektonických, sochařských a vybraných movitých památkách na Znojemsku : bakalářská práce. Znojmo, 2008. 38 s. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc.

Bauer,Karel - spisovatel (140. výročí úmrtí)
* 02.11.1840 - Martínkov
+ 13.12.1872 - Martínkov

Životopis:
Byl otcem Březinova spolužáka a přítele Františka Bauera a synem sestry Václava Kosmáka. U Kosmákova otce se učil krejčovskému řemeslu. Při práci si spolu zpívali a po večerech čítávali v kronikách. Zemřel na černé neštovice.

Dílo:
Psal básně, články a hádanky do brněnského Hlasu. Část jeho "Svatebních promluv v národě československém" otiskl Stanislav Marák v Podyjí. Napsal texty k řadě písní.
Básně: Boží hrob, Vesničan, Hádanka, Vzdechy osiřelé duše, K boji a mnoho dalších.

Literatura:

• Moravskobudějovicko-Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s.

Běhavý,Antonín - obchodní zástupce (105. výročí narození)
* 07.12.1907 - Znojmo
+ 06.05.1948 - Brno

Životopis:
Byl obětí okupace, zemřel ve vězení.

Literatura:

• Materiály MěK.

Belcredi,Richard - politik (110. výročí úmrtí)
* 12.02.1823 - Jimramov
+ 02.12.1902 - Gmunden (Rakousko)

Životopis:
Hrabě Belcredi studoval v Praze a Vídni práva, a v roce 1854 byl povolán jako okresní hejtman do Znojma, roku 1860 do Moravského Zemského sněmu a poté do sněmu říšského. V roce 1862 se stal hlavou zemské vlády Rakouského Slezska, a konečně roku 1864 tajným radou a místodržitelem Čech. Byl členem panské sněmovny. Zasloužil se o zřízení prvního českého gymnázia v Brně. Za své zásluhy byl vyznamenán Řádem Zlatého rouna a velkokřížem Královského uherského řádu sv. Štěpána.

Literatura:

• Richard Belcredi [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné Na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Richard_Belcredi>.

Citterbergová,Věra - protifašistický bojovník (5. výročí úmrtí)
* 26.06.1926 - Volyně
+ 02.12.2007 - Miroslav

Životopis:
Její rodiče byli bohatí sedláci, otec byl starostou obce Brišče a za války byl zabit banderovci. V roce 1944 vstoupila paní Citterbergová do československé zahraniční armády, kde působil také její bratr Josef Větrovec a budoucí manžel Jozef Citterberg. Nejprve byla v protiletadlové obraně a poté se stala zdravotnicí, působila přímo na frontě, kde poskytovala zraněným první pomoc. Po válce se s manželem usadili v Miroslavi v Československu. Dočasně zde spravovala hotel, později se starala o domácnost a jejich tři děti. Byla také činná v Červeném kříži, ve Svazu protifašistických bojovníků a v Československé obci legionářské, účastnila se besed ve školách.

Literatura:

• A.C. Vzpomínky na II. světovou válku. Miroslavský zpravodaj. Roč. 52, č. 1 (2009), s. 29-32.
• PAVLÍK, Marek. Válečné osudy : Věra Citterbergová. Miroslavský zpravodaj. Roč. 38, č. 5 (1995), s. 6-7.

Freising,Hans - archeolog (35. výročí úmrtí)
* 08.01.1905 - Gmünden
+ 08.12.1977 - Stuttgart

Životopis:
Vyrostl v Brně, kde studoval na německé Vysoké škole technické elektrotechniku. Studia ukončil v roce 1932 jako diplomovaný inženýr. Od roku 1938 byl zaměstnán jako vedoucí pravěkého oddělení Slezského muzea v Opavě. V letech 1939-1940 prováděl rozsáhlé archeologické průzkumy na stavbě severního úseku Německé průchozí dálnice. Tyto průzkumy velice pečlivě dokumentoval a pořizoval i fotografickou dokumentaci. Po válce se usadil ve Stuttgartu, kde působil od roku 1950 jako vrchní zemský geolog na Geologickém zemském úřadu ve Stuttgartu.

Literatura:

• Materiály MěK.

Humberger,Jaroslav - spisovatel (110. výročí narození)
* 20.12.1902 - Nové Dvory u Kutné Hory
+ 06.03.1945 - asi koncentrační tábor Dachau

Životopis:
Pocházel z rodiny obchodníka s koloniálním zbožím. Od r. 1909 navštěvoval obecnou školu v Nových Dvorech, v letech 1915-1918 měšťanskou školu v Kutné Hoře. Tam se také učil elektrotechnikem a přitom studoval na dvouleté živnostenské pokračovací škole v Nových Dvorech (1918-1920). Ve 20. -30. letech působil jako žurnalista, psal nejdříve lokálky, později i fejetony, soudničky, reportáže apod., a to hlavně do Lidových novin a Národního osvobození. Za 2. světové války byl pro svůj židovský původ perzekuován. 10. 8. 1942 byl z Prahy i s rodinou transportován do Terezína a odtud pak 1. 10. 1944 do Osvětimi (žena a dcera až 12. 10. 1944). Z Osvětimi byl převezen do Dachau (zaregistrován ke dni 26. 1. 1945), kde se stopy po něm ztrácejí.

Dílo:
Po satirických protináboženských Ateistových povídkách, v nichž se opíral o svou zkušenost novináře-soudničkáře, věnoval se v souladu s celoevropským trendem biografickému románu a stal se u nás jedním z jeho prvních pěstitelů. Jeho romány o robustních osobách bouřliváků a pijáků, Mikuláši Dačickém a Petru Brandlovi (Brandlově osobě věnoval Humberger i námět nerealizovaného filmu Krev a písek, 1939), prokazují autorův smysl pro dobový kolorit i pro zachycení vnějších životních okolností a událostí, ale nepronikají k niterným konfliktům protagonistů. Hlubší psychologický záběr charakterizuje biografií vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše.
Knižně vyšlo: Ateistovy povídky (1930), Mikuláš Dačický z Heslova (1934), Prokop Diviš (1937), Petr Brandl (1938).
Ostatní práce: Vyrvané blesky (studie z dějin techniky, 1935), v Jihomoravských sloupcích - vtipných fejetonech, vypráví zábavně např. o znojemských okurkách, vinobraní, Vranovu nad Dyjí, o znojemském převratu 1918.

Literatura:

• Lexikon české literatury. 2/I. H-J. 1.vyd. Praha : Academia, 1993. 589 s.

Koudelka,Alois - překladatel (70. výročí úmrtí)
* 18.11.1861 - Kyjov
+ 09.12.1942 - Brno

Životopis:
Narodil se v hornické rodině. Studoval na německém gymnáziu v Kyjově a v Brně. Po maturitě (1879) vstoupil do brněnského bohosloveckého semináře. Už tehdy začal studovat jazyky a tento zájem se stal východiskem jeho pozdější literární aktivity. Studium teologie dokončil 1883, byl vysvěcen na jáhna a během působení v Hrádku u Znojma po dosažení kanonického věku 1884 na kněze. Vystřídal řadu působišť, kaplanoval v Bučovicích a v Kobylí a po krátkém pobytu v Brně (1887-88), kdy byl výpomocným katechetou na české reálce a současně spoluredaktorem brněnského Hlasu, se stal farářem v Rovečíně (1888-91), pak v Nikolčicích (1891-1907) a konečně v Praci u Slavkova (1907-22). Jména míst, kde žil, podnítila vznik mnoha jeho pseudonymů nejznámější z nich je O. S. Vetti, byl utvořen podle názvu bučovického spolku Osvěta, na jehož činnosti se významně podílel. V roce 1922 odešel do výslužby. Stáří strávil jako poloslepý v brněnském útulku pro přestárlé kněze Augustinium. Pohřben byl na ústředním hřbitově v Brně.

Dílo:
Vytvořil rozsáhlé překladatelské dílo, z něhož obrovská část zůstala roztroušena v mnoha desítkách časopisů, ve kterých nejčastěji pod rozmanitými pseudonymy publikoval. Po časopiseckém debutu, jímž byl překlad z italštiny (Květy 1881) se do dvou let objevily v tisku překlady z angličtiny, francouzštiny, španělštiny, do konce 80. let pak z portugalštiny, dánštiny, nizozemštiny, švédštiny, ruštiny. V 90. letech se rejstřík jeho překladů rozšířil o polštinu, charvátštinu, slovinštinu, finštinu, norštinu, maďarštinu, novořečtinu, islandštinu. V prvním desetiletí 20. století přibyly překlady z dalších jazyků bulharštiny, ukrajinštiny, arménštiny, lotyštiny, estonštiny, turečtiny, gruzínštiny, rumunštiny, katalánštiny a němčiny. Alois Koudelka překládal z 27 jazyků. Přispíval do různých časopisů např. Archa, Besedy lidu, Hlasy z Hané, Hlídka literární, Kurýr, Květy, Moravské noviny, Náš obzor, Našinec, Nový obzor aj. V letech 1887-1988 redigoval časopisy Hlas a Týdeník. Autor glos a přehledů z oboru světového písemnictví.

Literatura:

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 47 (15.11.2010), s. 11.

z Lichtenštejna,Ferdinand Jan - voják (390. výročí narození)
* 27.12.1622 - ?
+ 1666 - ?

Životopis:
V letech 1645 až 1660 se věnoval vojenské kariéře v císařské armádě.

Literatura:

• Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.

z Lichtenštejna,Josef Jan Adam - kníže (280. výročí úmrtí)
* 27.05.1690 - ?
+ 17.12.1732 - Valtice

Životopis:
Byl čtyřikráte ženatý, poprvé se svou příbuznou Gabrielou z Lichtenštejna, se kterou získal panství Úsov, Šternberk a Karlsberk. Se třetí ženou Marianou Kateřinou měl 5 dětí, z nichž se dožili dospělého věku jen syn Jan Nepomuk Karel a jeho sestra Marie Terezie. Josef Jan Adam strávil své mládí v Barceloně ve Španělsku a bojoval také s Evženem Savojským na Rýně, za což byl vyznamenán Řádem zlatého rouna. Působil jako císařský vyslanec v Berlíně a v Paříži. Zemřel náhle na mrtvici ve Valticích a pochován byl do rodinné hrobky ve Vranově.

Literatura:

• Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.

Mathes von Bilabruck,Karl - generál (170. výročí narození)
* 07.12.1842 - Terezín
+ 03.05.1899 - Preßburg

Životopis:
1857-1861 absolvoval Vojenskou akademii v Louckém klášteře ve Znojmě.

Literatura:

• Karl Mathes von Bilabruck [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné Na WWW: http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_M/Mathes-Bilabruck_Karl_1842_1899.xml>.

Mořic,Adolf Karel - biskup (310. výročí narození)
* 01.12.1702 - ?
+ 20.06.1759 - Znojmo-Hradiště

Životopis:
Ve čtrnácti letech přestoupil na katolickou víru. Získal kanonikát v Kolíně nad Rýnem, Lutychu, Osnabrücku a proboštství ve Starém Öttingenu. V roce 1730 vysvěcen na titulárního biskupa farsalského. Byl osmým královéhradeckým biskupem (1731-1733) a pátým biskupem litoměřickým (1733-1759).

Dílo:
Za pouhých deset let dokázal duchovními povinnostmi plně vytížený katolický kněz vytvořit šestnáctisvazkové dílo vlasteneckých povídek a románů z české historie.

Literatura:

• Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 11, č. 25 (2011), s. 11.

Pejskar,Josef - novinář (100. výročí narození)
* 07.12.1912 - Česká Skalice
+ 22.09.1999 - Fallbrook (USA)

Životopis:
Narodil se v Malé Skalici, dnes Česká Skalice. Mládežnický pracovník v sekretariátě Čs. strany národně socialistické v Boskovicích (1931-1934), oblastní tajemník Čs. strany národně socialistické v Hustopečích u Brna (1935), obvodní tajemník v Novém Městě na Moravě (1936-1938). Během světové války žil v Polné a Přibyslavi. Činný v protinacistickém odboji. Od r. 1945-1948 působil ve Znojmě jako redaktor Melantricha (Slovo národa) - z politických důvodů odvolán. Ustavil odbojovou skupinu Rozvodněná Dyje, která převáděla pronásledované přes hranice do Rakouska. Když hrozilo zatčení, podařilo se mu, za dramatických okolností, prchnout do Rakouska. Redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa v Mnichově, kde vysílal relace pod jménem Jožka Pero (1951-1979). Od r. 1979 žil v USA. V roce 1993 mu byl udělen doktorát Windsorské univerzity, v roce 1995 obdržel medaili Za zásluhy I. stupně.

Dílo:
Poslední pocta (4. díly- poslední dva díly vydal vlastním nákladem) věnovaná památce osobností čs. exilu 1948-1989, Pronásledovaní vlastenci, Útěky za železnou oponu, Pražský primátor. V exilu působil publicisticky, psal do amerických a kanadských krajanských časopisů - Newyorské listy, chicagský Hlasatel, České slovo (1948-1990).

Literatura:

• KEREMIDSKÝ, Marian. Za Jožkou Pejskarem. Znojemsko. Roč. 9, č. 48 (30.11.1999), s. 5.
• KRATOCHVILOVÁ, Marie. Jožka Pejskar opět ve Znojmě. Znojemsko. Roč. 1, č. 34 (21.08.1991), s. 1.
• PINTEROVÁ, Hana. Vzpomínka na novináře a vlastence Jožku Pejskara. Znojemsko. Roč. 12, č. 49 (03.12.2002), s. 5.

Pernica,Bohuslav - spisovatel (105. výročí narození)
* 13.12.1907 - Brno
+ 03.11.1968 - Praha

Životopis:
V r. 1910 se s rodiči přistěhoval do Znojma. Absolvent znojemského gymnázia (1927) a učitelského ústavu. Působil jako pedagog na menšinové škole v Miroslavi (1928-1930), kde vydával Miroslavské noviny (vyšlo jen několik ročníků), dále v Ivančicích, Brně, Kroměříži a ve Znojmě. Poslední čtvrtstoletí svého života strávil v Praze na Spořilově.

Dílo:
Jedenáct básní a próz (1930), Peklem k ráji (1930), V zášeří hor (1933), Kamenitá země (1935), Údery času (1935), Karel Němec (1935), Západní Morava v hudbě (1938), Na návštěvě u výtvarníka (1938), Písemnictví na západní Moravě (1938), Vlasta Pittnerová (1938), Rok na Moravském Horácku (1938), Výtvarné umění západomoravské (1939), Deník Jana Kypty (1940), Zlomená pěst (1940), Dvě ženy (1942), Dlouhá louka (1943), Kristina (1944), Říkadla, škádlivky, lidové hry a písně (1952), Lidový humor (1956), Podyjí a jihlavské vrhy - průvodce (1965) aj.
Rozhlasové hry (1935-1944): Horácký betlém, Jaro na horách, Prokop Diviš aj.
Publikoval v časopisech a novinách: Ruch, Nový lid, Moravská orlice, Znojemsko aj., redigoval časopis Západomoravská kulturní revue, Miroslavské noviny (první číslo vyšlo 1. 1. 1919).
Z jeho literárního díla se našeho kraje nejvíce dotýkají romány: Prokop Diviš (1936), Život P. Prokopa Diviše (1941), Zrazený génius (1944), Čaroděj (1947), Pod znojemskou věží (1955) a Svatba na šibeničním vrchu (1949), Dlouhé louky (Grešlové Mýto).

Literatura:

• SLAVÍK, Bedřich. K dílu Bohuslava Pernici. Podyjí. (1958), s. 21-22.
• ZEJDA, Radovan. Spisovatelé, publicisté a překladatelé. Moravskobudějovicko ; Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. S. 473-491.

Poláček,František - sportovec (70. výročí narození)
* 01.12.1942 - Ctidružice

Životopis:
Sportovní úspěchy:
1965 - mistrovství Evropy Bukurešť
1967 - mistrovství Evropy Duisburg - 7. místo na l0 km
1969 - mistrovství Evropy Moskva - 5. místo na l0 km, 9. místo 1 km
1970 - mistrovství světa Kodaň - 6. místo
V r. 1973 jmenován mistrem sportu za úspěšnou osmiletou reprezentaci.

Literatura:

• Materiály MěK.

Pospíchal,Antonín - legionář (125. výročí narození)
* 31.12.1887 - Třebětice
+ 1981 - Znojmo

Životopis:
Krátce po vypuknutí 1. světové války nastoupil jako záložník k 14. zeměbraneckému pluku, který v té době odjížděl na rumunskou frontu. Krátce poté přeběhl k Rusům. Skončil v zajateckém táboře. Přihlásil se do československých legií a l. prosince 1917 byl přijat k 1. pluku Jana Husa. Prodělal boje s 5. rotou l. pluku u Bachmače a na různých místech po celé sibiřské anabázi. Vrátil se v roce 1920 spolu s ostatními ruskými legionáři domů. Ve vlasti obdržel legionářský průkaz č. 22467. Za svou válečnou činnost byl poctěn následujícími vyznamenáními: Válečným křížem 1918, medailí Vítězství a revolučním křížem. Až do roku 1938 pracoval u znojemské a břeclavské vlakové pošty. V roce 1938 při ohrožení republiky byl jmenován velitelem pevnůstky v Trauznicích. Po celou 2. světovou válku byl gestapem pronásledován a také zatčen. Žil ve Znojmě - Melkusova ul. číslo 23.

Literatura:

• ALEXA, V. Bojovali za vlast : Legionář Antonín Pospíchal. Znojemské listy. Roč. 7, č. 24 (18.06.1998), s. 3.

Růžička,Josef - malíř (100. výročí narození)
* 04.12.1912 - Znojmo
+ 19.01.1972 - Znojmo

Životopis:
Pocházel z početné a majetně slabé rodiny, která mu nemohla umožnit studium na Akademii výtvarných umění. Po studiu však toužil, a tak začal současně sám kreslit a malovat. Když dosáhl plné dospělosti, opět padly možnosti studia Akademie, spolu s jinými školami, byla nacisty uzavřena. Totálně nasazen v německém zbrojním průmyslu, ale pro vážné onemocnění ledvin byl poslán domů. Setkává se s krajinářem akademickým malířem R. Havelkou a tak při společných malířských cestách v Podyjí v prvé polovině 40. let poznával zásady profesionální malby. Po osvobození a znovuotevření Akademie se již nemohl ucházet o řádné studium - tentokrát pro osobní závazky. Sledoval tedy alespoň uměleckou výuku se svými šťastnějšími přáteli, dojížděl do Prahy a externě pracoval s žáky figurální školy V. Nechleby. Své práce předkládal ke konzultacím prof. J. Obrovskému. Časem získal přehled o vývoji evropského výtvarného umění, zvláště realistické holandské školy a francouzského impresionismu 19. století. Současně kreslil a prakticky si ověřoval všechny techniky malby a grafiky, z nichž se mu stala nejbližší olejomalba a litografie.

Dílo:
Většina jeho obrazů je věnována rodnému kraji. Především to bylo samotné město Znojmo, řeka Dyje, ale i hrad Cornštejn, kde nalezl své umělecké životní těžiště.
Obrazy: Obnova radniční věže, Znojemské hradby, Polední slunce nad Znojmem, Dyje u Dobšic, Cornštejn od Chmelnice aj.

Literatura:

• FIL. Náročná byla cesta Josefa Růžičky za uměním. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 48 (29.11.2004), s. 4.
• KA. Malíř z jednoho jižního města. Znojemsko. Roč. 28, č. 49 (09.12.1987), s. 3.
• MAIXNEROVÁ, Anna. Rodný kraj měl nejraději : Malíř Podyjí, znojemský patriot Josef Růžička zemřel před čtvrt stoletím. Moravské noviny Rovnost. Roč. 7, č. 17 (21.01.1997), s. 9.

Schwoy,František Josef - historik (270. výročí narození)
* 11.12.1742 - Heraltice (Slezsko)
+ 10.10.1806 - Mikulov

Životopis:
Byl historiograf, který se zabýval historií a topografií Moravy. Studoval jezuitské gymnázium v Tuřanech a pak v Brně. Po studiích nastoupil dráhu státního úředníka, jeho kariéra vyvrcholila ve funkci zámeckého hejtmana v Mikulově.

Dílo:
Velký místopisný materiál vydal ve svém díle "Die Topographie von Mähren" z roku 1793.

Literatura:

• František Josef Schwoy [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné Na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Josef_Schwoy>.

Šašina,Antonín - archivář (120. výročí narození)
* 24.12.1892 - Želetice
+ 05.12.1949 - Nový Bydžov

Životopis:
Kronikář Nového Bydžova; archivář Městského archivu v Novém Bydžově od r. 1927.

Literatura:

• Materiály MěK.

Ugarte,Jan Nepomuk - přísedící zemského soudu (305. výročí narození)
* 13.12.1707 - ?
+ 11.06.1756 - ?

Životopis:
Panství Pavlice získává r. 1743. Po jeho smrti panství spravuje jeho manželka Marie Vilemína hr. Ugarte, roz. de Souches, až do 30. září 1774, kdy se správy ujímá její syn Alois Ugarte.

Literatura:

• Jan Nepomuk Ugarte [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné Na WWW: http://pavlice-historie.wz.cz/majitele_pavlic.html>.

Unger,Ludvík - spisovatel (95. výročí úmrtí)
* 24.08.1840 - Tábor
+ 30.12.1917 - Tábor

Životopis:
Absolvent reálky v Táboře a učitelského ústavu ve Znojmě a v Českých Budějovicích. Působil na obecných školách v Čechách a na Moravě. Od r. 1876 pedagog na měšťanské škole ve Vysokém Mýtě a v letech 1893-1899 ředitel měšťanské chlapecké školy v Jistebnici u Tábora.

Dílo:
Hvězdičky (poezie 1866), Zvonky (poezie 1868), Mlýn v mlčení (povídka 1869), Zakletý princ neb Kamenná jitrnice (1870), Povídky a báchorky pro mládež (1874), Od Pernštýna (povídky 1875), Po práci (povídky 1879), Hospodine, pomiluj nás! (povídka 1890), Mlada, kněžna abatyše (povídka 1891), Spravedlivé jsou cesty Páně (1891), Křižácká výprava francouzských hochů (1892), Slavnostní noc jubilejní výstavy (1894), Nováková ze Lhoty (veselohra 1894), Březnické chaloupky (povídka 1895).

Literatura:

• Materiály MěK.

Zikmund Lucemburský - král (575. výročí úmrtí)
* 15.02.1368 - Norimberk
+ 09.12.1437 - Znojmo

Životopis:
Syn Karla IV. Roku 1437 přijel nemocný král Zikmund se svým dvorem do Znojma, kde ho očekávala dcera Eliška a zeť Albrecht rakouský. Ze Znojma se nechal převézt ke křížovníkům na Hradiště sv. Hypolita, kde očekával svou poslední hodinku. Nechal se obléct do císařského roucha a chtěl umřít jako císař. Když však smrt stále nepřicházela, převlékl se do šatů smutečních, ve kterých měl být pochován. Na svou smrt čekal celých 18 dní.

Literatura:

• E.K. Konec křivopřísežníka. Znojemsko. Roč. 12, č. 19 (12.05.1971), s. 6.
• FIALA, Karel. Císař Zikmund ve Znojmě. Okno/Fenster. Roč. 4, č. 1 (2007), s. 28,30.
• TOMAN, Jan. Záhady smrti císaře Zikmunda ve Znojmě. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 8, č. 3 (14.01.2008), s. 13.

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.

Barbarini,František - malíř (140. výročí úmrtí)
* 1804 - Znojmo
+ 20.01.1873 - Vídeň

Životopis:
Pracoval jako rytec kovů pro zlatníky. Ze svých cest po Solné Komoře, Tyrolsku a Švýcarsku vytěžil četné studie, a to olejomalby, akvarely a rytiny.

Dílo:
V Jihomoravském muzeu ve Znojmě uloženy dvě olejomalby alpských krajin.

Literatura:
- František Barbarini. Neevidované materiály. Č. 752.


Bauerová,Zdeňka - bioložka (25. výročí úmrtí)
* 24.05.1953 - Znojmo
+ 17.01.1988 - Brno

Životopis:
Absolventka Přírodovědné fakulty UJEP v Brně (1977). O rok později získala titul doktor přírodních věd. Vědecká pracovnice Ústavu system. a ekologické biologie ČSAV v Brně. Zabývala se výzkumem ekologie a etologie lovné zvěře a potravní biologií drobných savců. Jednatelka etologické sekce Čs. zoologické společnosti ČSAV, Přírodovědného klubu v Brně, Čs. speleologické společnosti ČSAV, Čs. entomologické společnosti ČSAV.

Dílo:
Publikovala dvacet šest vědeckých prací. Autorka studií a statí - Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně, Třicet let geomorfologie, Studia geographica, Čs. kras, Životné prostredie. Přednášela, vystupovala v televizi a v rozhlase.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 11, č. 2 (10.01.2011), s. 11.


Blecha,Bohumil (120. výročí narození)
* 03.01.1893 - Jevišovice
+ 1970 - Brno

Životopis:
Biologický otec Bohumila Hrabala.

Literatura:
- AUEROVÁ, Renata. Hrabal a jeho kořeny v Jevišovicích. Zpravodaj Obecního úřadu v Dobšicích. Č. 1 (.04.2008), s. 7.


Brukl,Bedřich - rytec (140. výročí úmrtí)
* 21.03.1820 - Znojmo
+ 27.01.1873 - Vídeň

Životopis:
Velký vliv na rozvoj jeho talentu měl jeho otec Bedřich Brukl, znojemský řezbář. Pod jeho dohledem se připravoval vídeňsko na Akademii, kde byl přijat v r. 1834. Po absolvování Akademie ve Vídni (mědirytecká speciálka) se věnoval především tvorbě grafiky. Pracoval ve své dílně. Od r. 1851 pracoval u c. k. Vojenského geografického institutu ve Vídni jako mědirytecký čekatel. O dva a půl roku později se stal mědirytcem III. třídy, v lednu 1855 technickým oficiálem II. třídy a konečně dne l. května 1871 byl povýšen do hodnosti technického důstojníka I. třídy.

Dílo:
Vztah ke Znojmu: Litografie Znojmo, vytištěná ve Dvorní tiskárně ve Vídni, akvarelové portrétní studie dvou znojemských měšťanů (1844), veduta městyse Hostim u Znojma.

Grafika: Reprodukce Rafaelovy Sixtinské madony (1843-1844) a Madony s dítětem, Litografie Znojmo, vytištěná ve Dvorní tiskárně ve Vídni zachycuje s topografickým citem město, které důvěrně znal. Vytvořil celou řadu grafik, ale větší část se bohužel nedochovala anebo není dnes známo, kde se nachází.

Mapy: V letech 1869-1886 spoluautor speciálních vojenských map. Preciznost a dokonalost vytvořených map umožnila jejich užívání ještě počátkem 20. století. Ve sbírkách Jihomoravského muzea ve Znojmě se nachází řada kreseb, které muzeu věnovala v r. 1925 W. Pasavcová, sestřenice tehdejšího hejtmana J. Brukla (synovec Bedřicha Brukla).

Literatura:
- Od tužky k rydlu : Kresby a grafiky Bedřicha Brukla. Znojmo : Jihomoravské muzeum, 1994. Nestr.


Buchmayer,Johann Nepomuk Jakob - lesník (155. výročí úmrtí)
* 17.07.1804 - Pohořelice u Zlína
+ 26.01.1858 - Budíškovice u Jemnice

Životopis:
Pocházel z rodiny Tomáš Buchmayera, zámeckého správce u hraběte Šternberka. Absolvoval piaristické gymnázium v Kroměříži s výborným prospěchem. Pak nastoupil lesnickou praxi na velkostatku Napajedla, kde se vyučil 1824 lesníkem. 1825-1826 studoval na dvouleté lesnické škole v Dačicích. Buchmayer složil zkoušku učitelské způsobilosti a na stejné škole působil od 1. února 1826 jako druhý asistent a učitel matematiky, geodézie, mechaniky, technologie, entomologie a mineralogie. 1. ledna 1830 nastoupil jako vrchní myslivec u hraběte Dauna a řídil lesnictví na velkostatcích Bítov, Skalice, Horní Kounice a Biskupice. 1834 se oženil s Karolínou, dcerou Antona Brzezowského, s níž vychoval čtyři syny. Od dubna 1836 působil jako lesmistr na velkostatcích Jemnice a Staré Hobzí hraběnky Terezie Trautmannsdorfové a významně tam ovlivnil pěstební a zařizovací práce. Od 1839, kdy složil přísahu, pracoval též jako zemský taxátor. 1839 přešel do služeb hraběte Maxmiliána Wallise a vedl lesní hospodářství na velkostatcích Budíškovice, Budeč a Moravské Budějovice v hodnosti lesmistra. Od 1848 mu byla svěřena i inspekce na velkostatcích Dačice a Řečice na Moravě a Malešov v Čechách vlastníka svobodného pána z Dalbergu a od 1852 funkce lesmistra a poradce na velkostatcích Telč, Studená a Veselíčko hraběte Podstatzky-Liechtensteina.

Literatura:
- Biografický slovník českých zemí. [VIII. sešit], Brun-By. Vyd. 1. Praha : Libri, 2007. xvii, s. 225-368.


Burghart,Ottokar - stavební inženýr (105. výročí úmrtí)
* 10.03.1843 - ?
+ 18.01.1908 - Brno

Životopis:
Čestný občan města Znojma (1879). Rytíř řádu císaře Františka Josefa I., držitel Zlatého záslužného kříže s korunou.

Literatura:
- VRBKA, Anton. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926 : Kulturhistorische Bilder aus dieser Zeit. Nikolsburg : A. Bartosch, 1927. 592 s.


Donatzer,Walter - učitel (135. výročí narození)
* 08.01.1878 - Kottingbrunn
+ 02.11.1946 - Hrušovany nad Jevišovkou

Životopis:
Od čtyř let byl sirotek a vyrůstal s babičkou. Odešel na odborné učiliště do Wiener Neustadt a skončil v roce 1898 maturitní zkouškou. Již v těchto letech začínal psát básně. Po krátké činnosti ve Felixdorfu odešel do Valtic. Ze zdravotních důvodů se musel vzdát učitelského povolání, ale v roce 1917 se dostal do služeb knížete Jana II. z Lichtenštejna. V roce 1920 se rozhodl zůstat ve Valticích a vyřídil si české občanství. Až do roku 1929 pracoval na archivování knihovny uměleckých děl. Po druhé světové válce přišli Češi a zatkli jej. V poutech ho převezli do Mikulova a poté šel do tábora v Hrušovanech. Během všech těchto let psal básně, které byly ovlivněny jeho pocity a vzpomínkami.

Literatura:
- Walter Donatzer [online]. [cit. 2011-11-23]. Dostupné na WWW: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Walter_Donatzer>.


Grasel,Johann Georg - loupežník (195. výročí úmrtí)
* 20.04.1790 - Nové Syrovice
+ 31.01.1818 - Vídeň

Životopis:
Loupežník, který v době napoleonských válek, tj. počátkem 19. století, měl ve Stálkách jednu z několika milenek. Narodil se v Nových Syrovicích. První loupež, které se Johann Grasel zúčastnil 18. března 1806, byla zosnována buď ve Stálkách, nebo Šafově. Po propuštění z brněnského vězení roku 1810 se otec dal na obchodování s lněnými látkami a tak začal Johann loupit na vlastní pěst. Oběti loupežných, často brutálních a krvavých přepadení byli bohatí obchodníci, hostinští či kněží, ale především malí sedláci a starší ženy. V roce 1812 navštěvoval Grasel velice často Stálky. Důvodem byla 16 letá Rosalina Eigner, dcera stáleckého rasa. V letech 1812-14 provedl Grasel nespočetně přepadení. V únoru byla za jeho dopadení vypsána odměna 1.000 Guldenů a tak se přesunul do jižních Čech, v Praze se nechal naverbovat do vojska, po šesti týdnech ale desertoval a vrátil se do Waldviertelu. 19. listopad 1815 byl pro Grasela osudový. Pomocí lsti a zrady jedné zlodějky byl večer vylákán do hostince v Mörtersdorfu, kde byl v jednu ráno 20. listopadu zezadu přepaden, spoután a odvezen do Hornu a přes Stockerau do Vídně. Při procesu ve Vídni, který trval přes dva roky, bylo obviněno 66 osob, z nichž hlavní osobou byl Grasel. Vojenským soudem byly potom vyneseny tři rozsudky smrti nad Fähdingem, Stanglem a Graselem. Poprava oběšením se konala před vídeňskými hradbami na vojenském cvičišti 31. ledna 1818 za veliké účasti hlavně vídeňských žen.

Literatura:
- DRJ. Pravda o Graslovi. Znojemsko. Roč. 13, č. 31 (02.08.1972), s. 4.
- JEROVÁ, Olga. Loupežník Jan Jiří Grasel v literatuře a v ústní lidové tradici na jihozápadní Moravě. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 37, č. 1 (1985), s. 43-53.
- NOVÁK, Pavel Kryštof. Na výpravu za Grazelem. Znojemsko. Roč. 12, č. 35 (27.08.2002), s. 4.


Hasmandová,Antonie - řeholnice (25. výročí úmrtí)
* 25.03.1914 - Huštěnovice (okr. Uh. Hradiště)
+ 21.01.1988 - Znojmo - Hradiště

Životopis:
Narodila se v Huštěnovicích. V šesti letech jí umírá matka. V roce 1923 šla k prvnímu svatému přijímání, o tři roky později biřmována v Babicích (biřmovací jméno Ludmila). 6. července 1927 vstupuje jako školní čekatelka do kláštera ve Frýdlantu nad Ostravicí. V letech 1929-1933 navštěvuje jako čekatelka učitelský ústav u sv. Anny v Praze a studium ukončuje maturitou. 14. 8. 1933 dostává řeholní jméno S. Marie Vojtěcha. V roce 1940 skládá věčné sliby. V letech 1941-1942 byla učitelkou v Třeboni a ve Frýdlantu, 1942-1945 ošetřovatelkou v nemocnici ve Slaném, 1945-1949 ředitelkou školy v Brně-Líšni. V letech 1950-1952 byla představenou komunity sester v Neumanneu v Prachaticích. 10. září 1952 zatčena Státní bezpečností, o rok později odsouzena Krajským soudem v Českých Budějovicích na 8 let vězení za čin velezrady jako "vatikánská špiónka". 10. 5. 1960 propuštěna na všeobecnou amnestii z pardubické věznice. V letech 1960-1970 pak působí v různých službách Charitního domu ve Vidnavě. Zvolena generální představenou Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Znojmě-Hradišti. Vříjnu 1987 vážně onemocněla, potvrzena diagnóza zhoubného nádoru na plicích. Umírá 21. ledna 1988 ve Znojmě-Hradišti, kde je též pohřbena. 29. listopadu 1996 byl na popud biskupa Msgr.Vojtěcha Cikrleho zahájen proces svatořečení Boží služebnice matky Vojtěchy Hasmandové.

Literatura:
- SKÁLOVÁ, Veronika. Těžká cesta. Až ke svatořečení? : Boromejku Matku Vojtěchu Hasmandovou věznili komunisté, ale nezlomili ji. Mladá fronta dnes. Roč. 19, č. 19 (23.01.2008), s. 5, Jižní Morava.
- VACULOVÁ, Helena. Matka Vojtěcha má blízko k blahořečení. Mladá fronta dnes. Roč. 20, č. 68 (21.03.2009), s. 1, 2, Jižní Morava.


Hašek,Jaroslav - spisovatel (90. výročí úmrtí)
* 30.04.1883 - Praha
+ 03.01.1923 - Lipnice nad Sázavou

Životopis:
V roce 1911 pobyl krátce ve Znojmě.

Literatura:
- KNESL, A. Spanilá jízda Jaroslava Haška. Znojemsko. Roč. 30, č. 41 (10.10.1990), s. 1, 3.
- Nejslavnější spisovatel český, Jaroslav Hašek, ve Znojmě. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 20 (19.05.2003), s. 5, 6.


Kießling,Franz - spisovatel (95. výročí narození)
* 10.01.1918 - Znojmo
+ 20.02.1979 - Korneuburg

Životopis:
Kießling strávil první roky svého dětství ve Znojmě, ale pak musel kvůli převodu svého otce odejít do Vídně. Tam byl poté nakažen tuberkulózou, kterou přežil, ale jeho zdraví bylo oslabeno a tak u něj vypukla znovu o pár let později. Již ve škole začal psát básně a malé divadelní hry, které však tehdy byly jen jeho koníčkem, protože po škole se stal finančním úředníkem. Po druhé světové válce, které se kvůli svému zdraví nemohl účastnit, se stal lektorem a asistentem RAVAG (rakouského rozhlasu Verkehrs AG) a odpovědný redaktorem katolického týdeníku "Offenes Wort". Působil jako spisovatel, psal historické, sociologické a vědecké písemné práce.

Literatura:
- Franz Kießling. Neevidované materiály. Nr. 756.


Korschann,Karel - spisovatel (185. výročí narození)
* 19.01.1828 - Znojmo
+ 20.10.1897 - Brno

Životopis:
Studoval na gymnáziu a poté se dal na dráhu úředníka. Z krajského úřadu ve Znojmě odešel do Brna, kde si vysloužil r. 1881 na zemském finančním ředitelství zlatý záslužný kříž s korunou.

Dílo:
Své fejetony, novely, humoresky i příležitostné verše uplatňoval převážně ve Znaimer Wochenblattu, v letech 1868-1869 i v brněnském Tagesbote. Roku 1874 vyšla v Brně tiskem i příležitostná báseň věnovaná 90. narozeninám hraběnky Heleny z Mníšku. Více se však své literární činnosti věnoval až po odchodu na odpočinek, od r. 1887. V posledním roce života vydal v Brně vlastním nákladem dvě sbírky básní, z nichž Erinnerungsblätter obsahuje jen příležitostné verše, věnované převážně úmrtí jeho blízkých, přátel a známých.

Literatura:
- HRADIL, Miroslav. Moravský sochař Karel Korschann. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 46, č. 1 (1994), s. 45-49.
- PEŘINKA, František Václav. Rodáci : znamenitější rodáci znojemští. Vlastivěda moravská. Znojemský okres. Č. 76 (1904), s. 140-141.


Lerch,Franz - nadlesní (185. výročí narození)
* 27.01.1828 - Znojmo
+ 11.09.1904 - Znojmo

Životopis:
Činný v Zalesňovacím a okrašlovacím spolku. Byla po něm pojmenovaná cesta v Gránicích (Lerch-Weg 1896).

Literatura:
- Materiály MěK.


Liška,Emanuel Krescenc - malíř (110. výročí úmrtí)
* 19.04.1859 - Mikulovice
+ 18.01.1903 - Praha

Životopis:
V letech 1869-1877 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze a Akademie v Mnichově (1878-80). Od roku 1875 byl členem Umělecké besedy, České akademie výtvarných umělců (od r. 1892). V roce 1898 patřil k zakládajícím členům Jednoty umělců výtvarných. Od roku 1888 působil jako profesor kreslení na UMPRUM v Praze. Jeho dílo najdeme v Národní galerii v Praze. Do dějin českého malířství se zapsal díky účasti na výzdobě Národního divadla. Cyklus Tři doby země české, který provedl spolu s J. Schikanedrem, však byl odstraněn po požáru Národního divadla. Je autorem znaku města Loděnice (okr. Znojmo).

Dílo:
Hagar a Ismael (1883), Kain (1885), Kristus na hoře Olivetské (1886), Císaři Maximiánovi se zjevují jeho oběti (1888), Michelangelův sen (1890-91), Mater Dolorosa (1891), Vdovec (1895), cyklus Tři doby země české.
Samostatné výstavy: 7. výstava JUV Praha (1903), Souborná výstava. Topičův salon, Praha (1922/23).

Literatura:
- MACOUN, Eman. Znojmo viděno dvojmo. Znojemsko. Roč. 20, č. 17 (27.04.2010), s. 11.
- PAVLÍK, Josef. Zastavení v Mikulovicích. Znojemské listy. Roč. 5, č. 15 (20.04.1996), s. 3.
- ŠTĚPNIČKOVÁ, J. Trojí zastavení v Mikulovicích. Znojemsko. Roč. 3, č. 6 (10.02.1993), s. 3.


Lohniský,Leopold - protifašistický bojovník (100. výročí narození)
* 19.01.1913 - Hrotovice
+ 24.10.1942 - ?

Životopis:
Narodil se jako syn drobného živnostníka. Z měšťanky udělal zkoušku do 4. třídy gymnázia ve Znojmě, kde také maturoval. Téměř bez podpory nezámožných rodičů se probil vlastním úsilím na pražské univerzitě a byl promován na doktora práv. V březnu 1939 se vrátil z aktivní vojenské služby jako četař aspirant a nastoupil jako soudní praktikant v rodných Hrotovicích. Spolu se Štěpánem Bouzarem z Blížkovic vstoupil do ilegální organizace ON. Oba se horlivě účastnili ničení německých nápisů a orientačních tabulí i organizování vyvěšení státních československých vlajek k výročí 28. října.

Literatura:
- JELÍNEK, Rudolf. Za svobodu vlasti. Znojmo : OV ČSPB, 1976. 100 s.


Matějů,Adolf - legionář (120. výročí narození)
* 31.01.1893 - Ubušín
+ 21.06.1942 - Brno

Životopis:

Maturoval v roce 1912. V roce 1914 byl odveden do Bystřice pod Perštýnem. Po absolvování poddůstojnické školy nastoupil na ruské bojiště, kde byl dne 10. května 1915 zajat. O rok později 16. listopadu 1916 se přihlásil do Československé legie (velitel čety v hodnosti poddůstojníka). Po návratu do vlasti působil v Praze, Piešťanech, Zvolenu a Mukačevu. V roce 1932 převelen k 24. pěšímu pluku ve Znojmě jako zástupce velitele praporu "Stráže obrany státu" a současně působil jako vojensko-technický referent Okresního úřadu ve Znojmě až do 31. července 1939. V civilním zaměstnání působil jako pedagog v Ostravě, Bohdalově a Jimramově. Za 2. světové války se zúčastnil protifašistického odboje a v době stanného práva 21. června 1942 byl v Brně popraven.

Literatura:
- ALEXA, Václav. Adolf Matějů prošel dvěma odboji a byl popraven nacisty. Znojemské noviny. Roč. 2, č. 11 (14.03.2003), s. 6.
- PLÍŠEK, Libor. Legionář Adolf Matějů. Znojemsko. Roč. 7, č. 12 (25.03.1997), s. 1, 5.


Nekula,Arnošt - starosta (110. výročí narození)
* 03.01.1903 - Pavlice
+ 01.01.1992 - Znojmo

Životopis:
Narodil se v Pavlicích, kde od r. 1909-1914 navštěvoval národní školu. Od r. 1914 navštěvoval měšťanku v Jevišovicích. Působil v Dělnické tělovýchovné jednotě Znojmo, později jako její třetí starosta. Po druhé světové válce působil v Dělnickém družstvu "Vzájemnost - Včela". Roku 1959 stál u zrodu Bytového družstva ve Znojmě a stal se členem komise pro výstavbu na MěNV ve Znojmě. Zemřel ve Znojmě ve věku nedožitých 89 let.

Literatura:
- KLEMPOVÁ, Jana. Výběr z nově uspořádaných osobních fondů ve Státním okresním archivu ve Znojmě v roce 2005. Znojmo: Státní okresní archiv, 2006. 148 s.


Oesterreich,Franz von - generál (115. výročí úmrtí)
* 29.12.1830 - Braunschwig (Německo)
+ 02.01.1898 - Perchtoldsdorf (Rakousko)

Životopis:
Absolvoval Vojenskou akademii v Louckém klášteře ve Znojmě (1847-1851).

Literatura:
- Franz von Oesterreich [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné na WWW: <http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_O/Oesterreich_Franz_1830_1898.xml>.


Possinger Choborski,Ludwig Freiherr von - náměstek (190. výročí narození)
* 06.01.1823 - Grab
+ 29.01.1905 - Graz

Životopis:
Čestný občan města Znojma (1884).

Literatura:
- VRBKA, Anton. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926 : Kulturhistorische Bilder aus dieser Zeit. Nikolsburg : A. Bartosch, 1927. 592 s.


Rauš,Jaroslav - pedagog (50. výročí úmrtí)
* 31.01.1877 - Velká Bíteš
+ 18.01.1963 - ?

Životopis:
Po skončení základního vzdělání odešel do Kroměříže, kde studoval na učitelském ústavu. Působil jako pedagog v Hlubokých Mašůvkách, v Jevišovicích a později v Příměticích, kde se v roce 1915 stal řídícím učitelem. V Hlubokých Mašůvkách vstoupil do hasičského sboru a v roce 1903 se stal jeho jednatelem. Založil osmnáct hasičských sborů. Postupně byl v Plavči zvolen župním dozorcem a v roce 1920 náčelníkem celé župy znojemské číslo 37. Pořádal přednášky, organizoval školy župní, krajské i zemské, stal se členem Zemského výboru hasičského a místopředsedou jeho vzdělávacího odboru. Později byl zvolen předsedou vzdělávací komise a zemským vzdělatelem Svazu Československého hasičství. V roce 1918 byl členem ONN Znojmo a jeho jednatelem pro venkov. Po 2. světové válce - v roce 1948 byl opět zvolen na valné hromadě hasičstva jednatelem spolku.

Dílo:
Podílel se na vydávání sborníku Od Horácka k Podyjí. Byl stálým dopisovatelem hasičského časopisu Ochrana hasičská.

Literatura:
- Nositelé kultury na Znojemsku. Znojemsko. Roč. 7, č. 15 (13.04.1966), s. 3.
- ŠVEC, Ivan. Hasič Jaroslav Rauš. Znojemsko. Roč. 7, č. 6 (11.02.1997), s. 5.


Rudolecký,Josef - kněz (50. výročí úmrtí)
* 20.12.1880 - Tuřany u Brna
+ 15.01.1963 - Znojmo

Životopis:
Absolvent českého gymnázia (1900) a katolického kněžského ústavu v Brně. O čtyři roky později vysvěcen na kněze. Kaplanoval v Řečkovicích, Boleradicích, v Hrušovanech nad Jevišovkou a na faře kostela sv. Mikuláše ve Znojmě. Člen Řemeslnické jednoty, předseda Spolku katolických tovaryšů (1906), člen Spolku křesťansko-sociálního dělnictva, jednatel Českého hospodářského spolku. Zakladatel stavebního družstva "Domov". Stál při vzniku první hospodářské školy ve Znojmě. Učil na Znojemské Besedě české děti hrát na hudební nástroje, které k tomuto účelu zakoupil. V prosinci 1910 byl přeložen do Únanova pro své vlastenecké smýšlení. Zde působil až do r. 1945. Založil pro mládež spolek Venkovská katolická Omladina, řídil chlapeckou hudební kapelu. V r. 1912 z vlastních prostředků vybudoval tělocvičnu, založil první organizaci spolku Orel v kraji. Později založil spolky Omladina a Orel po celém znojemském kraji a stal se jejich předsedou. Jeden z organizátorů tábora českého lidu v Únanově (září 1918). Patřil k zakladatelům Čs. strany lidové na Znojemsku. V době 2. světové války působil v odbojové organizaci generála Luži. Po osvobození 1945 se vrátil do Znojma na faru kostela sv. Mikuláše. Byl pracovníkem Národního výboru ve Znojmě, působil na odboru finančním, zdravotním a sociálním (do r. 1948). V padesátých letech byl pod kontrolou STB a v r. 1957 přinucen s aktivní duchovní činností skončit. Ale do konce života sloužil tajně mše v domě, kde bydlel. Jedna ze znojemských ulic nese jeho jméno.

Dílo:
Divadelní hry: Dívčí vojna, Bílá cikánka, Svatební košile, Co je pravda?, Co Mikuláš dělá, dobře dělá, Vánoce v horách, Král a šašek, Ctirad a Šárka aj.
Věnoval se hudbě, napsal řadu skladeb a básní. Spoluzakladatel listu Moravský jih (1907) a zakladatel a šéfredaktor katolického listu Ochrana (1909, 18 let sám řídil).

Literatura:
- FIL. Páter Josef Rudolecký byl nepřehlédnutelnou osobností regionu. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 51 (20.12.2004), s. 4.
- MID. Osobnosti diecéze : kněz a vlastenec J. Rudolecký. Život farností Znojma. Č. 10 (2007).
- ROJ. Páter Josef Rudolecký nebyl jen tak obyčejným knězem. Znojemsko. Roč. 15, č. 49 (06.12.2005), s. 13.


Seume,Jan Bohumír - spisovatel (250. výročí narození)
* 29.01.1763 - Poserna
+ 13.06.1810 - Teplice

Životopis:
Na žádost hraběte začal v roce 1780 studovat teologii v Lipsku. Když začala náboženská krize v roce 1781, utekl do Francie. V roce 1783 se vrací do Brém. Od podzimu 1787 opět začal studovat v Lipsku za pomoci hraběte a to právo, filozofii a historii. V roce 1791 získal magisterský titul a do roku 1792 se habilitoval. V letech 1790-1792 odešel do Ruska do Moskvy, kde byl povýšen na poručíka. 1794 byl v polském zajetí a pak se vrátil do Lipska, kde žil jako vychovatel.

Dílo:
Procházka do Syrakus - cestopis. Vzpomíná v něm na svoji návštěvu Znojma.
Citace: "Zde ve Znojmě musil jsem po prvé píti víno, jelikož božského nápoje Germánů ve Walhalle již více nebylo. Víno-máš za čtyřiadvacet krejcarů - bylo velmi dobré, jak mne Schnorr ujišťoval, neboť já tomu pranic nerozumím a piji nejlepší burgundské s vodou jako nejhorší postuminské. " překlad-Srnohorský, J.
1796 - Některé zprávy o mimořádné události v Polsku v roce 1794
1801 - Básně
1813 - Můj život.

Literatura:
- SRNOHORSKÝ, J. Básníkovy vzpomínky na Znojmo. Od Horácka k Podyjí. Roč. 2, č. 6-7 (1925), s. 108-109.


Slavik,Bedřich - hudební skladatel (115. výročí narození)
* 30.01.1898 - Český Těšín
+ ?

Životopis:
Absolvent Konzervatoře a univerzity ve Vídni. Jeho dizertační práce na filozofické fakultě pro hudební vědu zněla na téma - Opery mladého Richarda Wagnera a jejich vztah k pozdějším mistrovým dílům. Ředitel německé hudební školy ve Znojmě a dirigent Musikvereinu (1930).

Dílo:
Napsal řadu písní a sborů, dvě kvarteta, suitu - Variationen und Fuge über ein Schelmenlied, skladbu Valdštýn pro velký orchestr aj. V brněnském rozhlase byla provedena s velkým orchestrem Předehra k dramatu a Vranovské rapsodie pro smíšený sbor a orchestr.

Literatura:
- ČERNOŠEK, Lubomír. Skladatelé v Podyjí. Okno/Fenster. Roč. 6, č. 2 (2009), s. 18, 20, 22.


Šanda,Jan - kapitán (110. výročí narození)
* 03.01.1903 - Želetice
+ 28.07.1943 - Drážďany

Životopis:
Své dětství a dospívání prožil v Želeticích. Základní vojenskou službu vykonával u 2. leteckého pluku v Prostějově, kde prodělal pilotní výcvik a stal se učitelem létání. V roce 1928 opustil vojenskou službu a nastoupil jako pilot u České dopravní společnosti. Patřil k nejspolehlivějším kapitánům civilní letecké dopravy. 15. března 1939 se naši letci poprvé setkali tváří v tvář s nacistickými okupanty. Okupační úřady zastavily všechny lety a letci opustili letiště. Odešlí letci se soustřeďovali v Krakově u československé zahraniční letky. Někteří odešli do Sovětského svazu k zpravodajskému výcviku. Po čase se vrátili do Protektorátu a zapojili se do ilegální organizace - vytvořili první sovětskou zpravodajskou síť. Neměli však vysílačku. Proto jeden z nich navštívil kamarády - letce, pracující v košířské vozovně při likvidaci letadel. Ti měli pečlivě uschovaný radiomaterál mimo skladovou evidenci, jiné uměli zaopatřit. Šanda zkonstruoval za pomoci kamarádů ve svém domku výkonnou, snadno přenosnou vysílačku, která se při zkouškách dokonale osvědčila. Čtrnáct měsíců nemělo gestapo žádné informace o této rozsáhlé zpravodajské službě. Až teprve zrádce, pilotní žák Jaroslav Bednář, se vetřel do důvěry organizátorů. Jeho zradou byli 4. -9. března 1941 zatčeni. U Šandy v podkroví našli dobře vybavenou dílnu a čtyři nedokončené vysílačky. Půl roku byl Šanda vězněn na Pankráci a vyslýchán v Pečkárně. Následovaly další tvrdé výslechy v Drážďanech. Jan Šanda své spolupracovníky nezradil. První senát volkgerichthofu v Drážďanech vynesl 12 rozsudků smrti. Všichni byli 28. července 1943 popraveni.

Literatura:
- SEIDL, J. Naši rodáci. Želetický zpravodaj. 2008, roč. 4, č. 1, s. 11.


Tocháček,Emanuel - duchovní (40. výročí úmrtí)
* 08.12.1889 - Křtěnov
+ 16.01.1973 - Letovice

Životopis:
Pocházel z početné mlynářské rodiny. Od dětství byl jeho život těsně spjat se včelařením. V r. 1910 maturoval s vyznamenáním na klasickém gymnáziu v Brně. Ve studiích pokračoval v brněnském kněžském semináři a 5. 7. 1914 přijal kněžské svěcení. Funkci kaplana zastával celkem 10 let v různých českých a německých farnostech Brněnské diecéze. V r. 1915 za svého působení v Lulči u Vyškova poprvé onemocněl plicní chorobou. Zdravotní těžkosti ho pak pronásledovaly po celý další život. Podmínky k samostatnému včelaření našel až na faře v Trstěnicích u Znojma. Z Trstěnic se na další působiště, kterým byl Hrádek u Znojma, stěhoval v r. 1922 už se dvaadvaceti včelstvy. Samostatné místo získal v r. 1924 ustanovením za faráře v tehdy německé obci Lančov u Vranova nad Dyjí. Ve třicátých letech se znovu ozvaly churavé plíce a na zdraví mu nepřidal ani další politický vývoj. Nacisté v Lančově hrozili lidovým hlasováním proti jeho osobě. Nebezpečná situace ukončila až po záboru Sudet nacistickým Německem v roce 1938. Tocháček se stěhoval na faru do Divák a později v r. 1941 do Radkovic u Hrotovic. Návrat do Lančova po osvobození nebyl jednoduchý. Vrácení včelína se musel domáhat právní cestou. Teprve po třech letech od osvobození na základě restitučních zákonů dosáhl navrácení pro něj tak důležitého majetku.

Literatura:
- ŠÍPEK, Zdeněk. Páter Emanuel Tocháček, erudovaný včelař na Znojemsku. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2002. (2003), s. 126-135.
- ŠÍPEK, Zdeněk. Život a dílo P. Emanuela Tocháčka : (8. 12. 1889-16. 1. 1973). Jižní Morava. Roč. 39, č. 42 (2003), s. 101-115.

Urbánková,Marie - zpěvačka lidových písní (40. výročí úmrtí)
* 24.06.1887 - Plaveč
+ 26.01.1973 - Plaveč

Životopis:
Poměry, ze kterých pocházela, byly nuzné. Její otec byl domkář a živil deset dětí. Proto musela odejít do služby do Vídně, což bylo tehdy běžné. Před první světovou válkou se vrátila zpět do Plavče, aby mohla pečovat o syna své sestry, která zemřela na tuberkulózu. Po válce se provdala za vdovce po své sestře a odstěhovala se do Znojma. Zde se setkala s. A. Pekem. Navštěvovala ho v hudební škole a předzpívávala mu písně, které znala. Po skončení 2. světové války se vrátila do Plavče, kde s krátkou přestávkou žila až do své smrti. Zmínku o ní najdeme v knize B. Pernici Říkadla, škádlivky, lidové hry a písně.

Dílo:
V Plavči ji navštěvovali sběratelé lidových písní - Adolf Cmíral, Zdenka Jelínková, Richard Kubeš. O její písně se také zajímali učitelé ze Znojemska. Byl to učitel Kaláb, řídící učitel Černovský, Vratislav Bělík, Josef Čtveráček a Zbyněk Mrkos. Zápisy J. Čtveráčka získal pan učitel Rudolf Stanislav. Upravil je, uspořádal a vydal pod názvem Lidové písně. Albert Pek zaznamenal 252 písní, které najdeme v jeho sbírce.
Lidové písně: Ach bože, rozbože, Ach má zlatá matičko, Hvězdičky, hvězdičky, Když jsem byla maličká, Ke Znojmu je cestička, Mám já zahrádečku aj. Mnohé písně pravděpodobně sama skládala.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 4 (24.01.2011), s. 11.


Veselý,Bedřich - malíř (90. výročí narození)
* 12.01.1923 - Mikulovice
+ 1986 - ?

Životopis:
Výtvarného vzdělání se mu dostalo u ostravského malíře profesora V. Hlobila a figurálního akvarelisty V. Plesnivého v letech 1942-1944. Věnoval se uměleckému dekoratérství, řezbářství. Byl výtvarníkem loutek v únanovské provozovně. Samostatnou kapitolou jeho tvořivosti byla volná malířská tvorba. Člen volného sdružení výtvarníků, známého pod názvem Skupina 80. Byl organizátorem řady akcí na Znojemsku.

Dílo:
Výstavy: Vídeň, Norimberk, Trenčín, Praha, Znojmo - Z loutkářovy maringotky (1984) - tato výstava putovala po celé Evropě. Řada jeho obrazů se znojemskou tématikou zdobí některé znojemské interiéry.

Literatura:
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců : 1950-2008 ; XIX., V-Vik. Vyd. 1. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 2008. 337 s.


Winterhalder,Jan Josef - malíř (270. výročí narození)
* 25.01.1743 - Vöhrenbach
+ 17.01.1807 - Znojmo

Životopis:
Syn sochaře J. Michala Winterhaldera. Od devíti let se učil u svého strýce sochaře Josefa Antonína Winterhaldera a v letech 1764-1768 u F. A. Maulbertscheho s kterým pracoval na řadě zakázek. Spolupracoval také na zakázkách s prof. vídeňské akademie V. Fischerem a J. Hauzingerem.

Dílo:
Fresky a obrazy: klášter v Louce (1765), kostel sv. Hippolyta (1766), farní kostel v Dyji (1766-1767), klášterní kostel v Rajhradě, refektář kláštera v Brno-Zábrdovice (1781), Tasovice (1789), Běhařovice (1792), zámek v Uherčicích, zámek v Dukovanech (1791) aj.

Literatura:
- SVOBODA, Jiří. Přesvědčil jste nás, ale stejně nevěříme. Znojemsko. Roč. 9, č. 28 (13.07.1999), s. 9.


Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.

Augusta,Josef - paleontolog (45. výročí úmrtí)
* 17.03.1903 - Boskovice
+ 04.02.1968 - ?

Životopis:
Vystudoval přírodní vědy na Masarykově univerzitě v Brně, kde v roce 1926 získal doktorát. V roce 1937 se habilitoval z oboru paleontologie a od roku 1945 byl jmenován profesorem paleontologie na Univerzitě Karlově v Praze. S permokarbonskými zkamenělinami Boskovické brázdy byl spojen už od svých studentských let. V četných publikacích přispěl k poznání tamní karbonské flory a stegocefalů. Objevil mnohé lokality, které se staly světoznámými bohatými nálezy hmyzu a krytolebců. Nejvíce proslul svou prací na paleontologických rekonstrukcích spolu se Zdeňkem Burianem. Jejich rekonstrukce lze vidět v četných muzeích a institucích celého světa a jejich výpravné knihy byly přeloženy do mnoha jazyků.

Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.


Belcredi,Richard - politik (190. výročí narození)
* 12.02.1823 - Jimramov
+ 02.12.1902 - Gmunden (Rakousko)

Životopis:
Hrabě Belcredi studoval v Praze a Vídni práva, a v roce 1854 byl povolán jako okresní hejtman do Znojma, roku 1860 do Moravského Zemského sněmu a poté do sněmu říšského. V roce 1862 se stal hlavou zemské vlády Rakouského Slezska, a konečně roku 1864 tajným radou a místodržitelem Čech. Byl členem panské sněmovny. Zasloužil se o zřízení prvního českého gymnázia v Brně. Za své zásluhy byl vyznamenán Řádem Zlatého rouna a velkokřížem Královského uherského řádu sv. Štěpána.

Literatura:
- Richard Belcredi [online]. [cit. 2012-01-12]. Dostupné na: <.">http://cs.wikipedia.org/wiki/Richard_Belcredi>.


Blahoslav,Jan - spisovatel (490. výročí narození)
* 20.02.1523 - Přerov
+ 24.11.1571 - Moravský Krumlov

Životopis:
Pocházel z rodiny přerovského kožešníka Blažka, jehož jméno si později pozměnil na Blahoslav. První vzdělání nabyl asi v Přerově a Prostějově. Později studoval na protestantských školách v Goldbergu a Wittenbergu, kde se seznámil se základy humanismu. Krátce pobyl i na univerzitách v Královci a Basileji. V roce 1553 byl vysvěcen na kněze a v roce 1557 se stal jedním ze čtyř biskupů jednoty bratrské se sídlem v Ivančicích. O rok později byl zvolen písařem, tj. jakýmsi tajemníkem jednoty.

Dílo:
Musica (1558), Šamotulský a Ivančický kancionál (1561, 1564), Filipika proti misomusům (1567), O původu Jednoty bratrské a řádu v ní, Grammatika česká aj. Na vývoj českého literárního jazyka měl velký vliv zejména jeho překlad Nového zákona, psaný v letech 1564-1588, který se stal součástí známé Kralické bible.

Literatura:
- FIL. Jan Blahoslav - autor prvního českého slabikáře. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 47 (22.11.2004), s. 3.
- JDK. Jan Blahoslav v Moravském Krumlově. Znojemsko. Roč. 12, č. 47 (24.11.1971), s. 4.
- SKLENÁŘOVÁ, Jana. Jan Blahoslav a Mor. Krumlov. Znojemsko. Roč. 17, č. 10 (10.03.1976), s. 4.


Bruder,Antonín - malíř (30. výročí úmrtí)
* 11.06.1898 - Ústí nad Labem
+ 17.02.1983 - Glinde u Hamburgu

Životopis:
Narodil se v rodině profesora gymnázia. Absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (1917-1919) a Akademie výtvarných umění v Drážďanech (1919-1924). Působil v Ostravě a od r. 1927 ve Znojmě. Zde se věnoval pedagogické činnosti na německém gymnáziu a současně volné malířské tvorbě. V době svého znojemského působení byl členem Pražské Sezession. Na sklonku války jako občan německé národnosti byl povolán do armády. Po skončení 2. světové války se usadil ve Vídni, kde pracoval jako průmyslový designer. V r. 1949 odešel do Aschaffenburgu (Spolková republika Německo), kde se věnoval pedagogické činnosti. Ke sklonku života se odstěhoval do Glinde u Hamburku.

Dílo:
Obrazy v prvním období poznamenány kubismem a expresionismem, později tzv. novou věcnost. V uměleckém fondu Jihomoravského muzea ve Znojmě se nachází dvě olejomalby a několik reprodukcí.

Literatura:
- LO. Anton Bruder-malíř "nezvěstné generace". Znojemsko. Roč. 4, č. 10 (09.03.1994), s. 4.


Feifalik,Julius - literární historik (180. výročí narození)
* 15.02.1833 - Znojmo
+ 30.06.1862 - Vídeň

Životopis:
Pocházel z moravské německé rodiny ve Znojmě. Po maturitě na gymnáziu v Brně (1850), odešel do Vídně na práva, ale brzy se orientoval na německou a slovanskou filologii a literaturu. Stipendista rakouského Ministerstva vyučování v Německu (Berlín, 1855-1857), kde se věnoval studiu německé literární mediavalistiky za vedení bratří Grimmů. Zaměstnán krátce jako nejnižší úředník Univerzitní knihovny ve Vídni a od září r. 1861 - už těžce nemocen tuberkulózou - jako pomocný pracovník Dvorní knihovny ve Vídni.

Dílo:
Historik české středověké literatury a průkopník jejího srovnávacího studia. Vydal sedm částí cyklu Studie ke staročeské literatuře a další studie (Zlomky českých legend, Legenda o královně Elišce, Staročeské písně a průpovědy). Svými znalostmi přispěl jako první k odhalení padělku Milostné písně krále Václava. Nejvážněji a nejrozhodněji však vystoupil v r. 1860 proti pravosti Královédvorského a Zelenohorského rukopisu.

Sběratelská činnost: Moravské národní hry dramatické (1864). Posmrtně nedokončena zůstala edice Volksschauspiele aus Mähren vydaná pod názvem Lidové hry z Moravy (první vydání v češtině r. 1986). Jako sběratel se neomezoval na pouhý záznam textů, ale snažil se uvádět i podrobnosti her, které se týkaly provozování, jako kostýmy, maskování, pohybové sestavy, způsob přednesu dialogů i veršů a melodie zpívaných částí, takže dnes podávají jeho záznamy cenné svědectví o lidovém divadelnictví. Publikoval v novinách a časopisech: Kritische Blätter für literatur und Kunst (1858), Lumír (1858), Wiener Zeitung (1861), Zeitschrift für die österreichischen Gymnasien (1858-1859) aj.
Šifra: JFk.

Literatura:
- FIL. Historik české středověké literatury Julius Fejfalík. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 5, č. 7 (14.02.2005), s. 5.
- PEŘINKA, František Václav. Rodáci : znamenitější rodáci znojemští. Vlastivěda moravská. Znojemský okres. Č. 76 (1904), s. 140-141.
- VO. Sto padesát let od narození Julia Fejfalíka. Znojemsko. Roč. 24, č. 8 (23.02.1983), s. 4.


Foetterle,Franz - geolog (190. výročí narození)
* 02.02.1823 - Mramotice
+ 05.09.1876 - Vídeň

Životopis:
Vystudoval hornictví na štiavnické akademii. Po jejím absolvování nastoupil jako báňský praktikant v Gmundenu a po založení c. k. říšského geologického ústavu ve Vídni byl povolán do jeho služeb, jako jeden z prvních geologů. V roce 1856 byl jmenován báňským radou a o jedenáct let později šéfgeologem. V roce 1873 se stal náměstkem ředitele geologického ústavu.

Dílo:
Jeho vědecké práce se týkaly Horního a Dolního Rakouska, západního Slovenska, v Čechách hlavně oblastí kamenouhelných a hnědouhelných pánví. V roce 1866 vyšla první geologická mapa Moravy a Slezska. Její sestavení bylo hlavním cílem brněnského Wernervereinu (spolku založeného u příležitosti 100. výročí narození mineraloga A. G. Wernera). Organizátorem byl v tomto sdružení geologů a laických nadšenců Franz Foetterle, který byl pověřen řízením terénních prací při mapování. Závěrem mu pak byla svěřena úloha konečného skreslení geologické mapy a sumarizace výsledků prací ve vysvětlivkách. Mapa vyšla u firmy Köcke ve Vídni. Na dvou barevně tištěných litografických listech (západní Morava, východní Morava a Slezsko) je rozlišeno 42 druhů hornin nebo jejich skupiny. Na mapě jsou vyznačena ložiska některých užitečných nerostů a hornin. Mapa nese název GEOLOGISCHE KARTE DER MARKGRAFSCHAFT MÄHREN UND DES HERZOGTHUMES SCHLESIEN.

Literatura:
- ŠMERDA, Jaroslav. F. Foetterle - známý neznámý. Znojemsko. Roč. 1, č. 37 (11.09.1991), s. 4.


Heusler,Filip - redaktor (80. výročí úmrtí)
* 29.04.1859 - Nové Město na Moravě
+ 14.02.1933 - Brno

Životopis:
Studoval teologii v Praze, Brně a v Rakousku; publikoval v čas. Obzor, Farní věstník novoměstský; od r. 1907 v Praze vydával Homiletické listy. Vysvěcen na kněze vroce 1884. Byl kooperátorem vLouce u Znojma, ve Velkých Oleksovicích. Pak katechetou na měšťanské škole vNovém Městě. 21. října 1889 se stal farářem ve Svratce, kde pobyl devět let. Na to byl farářem vUhřinově. 3. prosince 1902 byl invertován na faru vUherčicích, kde byl do 1. listopadu 1905.

Literatura:
- Filip Heusler [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné na: <http://www.farnostuhercice.cz/clanek.php?kategorie=z-historie&zpet=z-historie.php&text-zpet=Zp%C4%9Bt+na+historii&id=2>.


Huyn,Pavel - hrabě (145. výročí narození)
* 17.02.1868 - Brno
+ 01.10.1946 - Bolzano

Životopis:
Narodil se v Brně. Studoval filozofii a teologii v Římě. Od roku 1899 působil jako kaplan v Prosiměřicích, poté jako farář v Běhařovicích. Brněnským biskupem byl v letech 1904-1917.

Literatura:
- Pavel Huyn. Neevidované materiály. Č. 816.


Jankovský z Vlašimi,Hynek III. - spisovatel (360. výročí úmrtí)
* 1615 - Bítov
+ 10.02.1653 - Bítov

Dílo:
Na Bítově roku 1650 napsal český rozsáhlý hippologický spis APOTEKA KOŇSKÁ. Životopis: Syn Bedřicha Jankovského z Vlašimě, po kterém zdědil r. 1639 Bítov, Jemnici, Dolní Slatinu a Skalici.

Literatura:
- BOLOM, Sixtus. Hynek III. Jankovský z Vlašimi (1615/1616-1653). Tajemství Jankovských z Vlašimi a na Bítově. Třebíč : Akcent, 2008. ISBN 978-80-7268-527-1. S. 69-108.


Kapinus,Josef - sochař (45. výročí úmrtí)
* 12.09.1900 - ?
+ 11.02.1968 - Jaroměřice nad Rokytnou

Životopis:
Jeho výtvarné nadání se prohloubilo soukromým malířským studiem u K. Štěrby, F. Šindeláře a F. Bílka. Řemeslné zvládnutí modelérské technologie si zdokonaloval u hrnčířů v Jaroměřicích nad Rokytnou. V letech 1924-1926 působil na škole v Želeticích, ve Znojmě se zúčastňoval výtvarných výstav. Ve své sochařské tvorbě vytvořil řadu podobizen přátel i významných osobností vědy a kultury.

Literatura:
- Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. Znojmo : Stát. okres. archiv, 1999. 120 s.


Kaps,Engelbert - akademický sochař (125. výročí narození)
* 19.02.1888 - Jeseník
+ 20.12.1975 - Regensburg

Životopis:
V letech 1903-1906 studoval na zemské škole pro mramorový průmysl v Supíkovicích. Poté se v letech 1907-1914 věnoval studiu sochařství na vídeňské akademii u profesora Bitterlicha, Müllnera a Hellmera. Během studií se živil jako kamenosochař. Po ukončení studií odolal nabídkám působit v centru rakouského mocnářství a vrátil se zpět do Jeseníku, kde měl roku 1921 u svého tchána ateliér. Po roce 1921 se stěhuje do Supíkovic, kde působí až do svého odsunu v roce 1946. V letech 1938-1941 byl dokonce supíkovickým starostou. Po odsunu se usazuje v Regensburgu, kde nadále působí jako sochař. Zde také umírá.

Dílo:
Oblíbeným výjevem Kapsovy funerální plastiky bylo jeho ztvárnění Piety a samotného Krista. Na hřbitově v Jeseníku se nacházejí dvě Kapsovy plastiky. První je stojící socha téměř nahé ženy na náhrobku Täubel, druhá plastika na náhrobku Henrietty Hackenbergové znázorňuje stojící matku se dvěma dětmi. Z oblasti děl s církevní tematikou stojí za zmínku mramorové sousoší Piety v kostele sv. Bartoloměje v Odrách a pískovcová socha Madony v Božicích u Znojma, kterou Kaps zhotovil pro preláta Maxe Mayera Ahrdorfa v červenci roku 1927. Z velkého počtu bust významných osobností stojí za zmínku busta J. W. Goetha, R. Wagnera, H. Kudlicha, V. E. Heegera a V. Priessnitze.

Literatura:
- ČEP, Marian. Madona z Božic a akademický sochař Engelbert Kaps. Noviny Niva. Roč. 9, č. 5 (2008), s. 6.


Kopal,Carl von - plukovník (225. výročí narození)
* 03.02.1788 - Ctidružice
+ 17.06.1848 - Vicenza (Itálie)

Životopis:
Po absolvování znojemského gymnázia a reálky v Mikulově vstoupil do rakouské armády. Zúčastnil se napoleonských válek. Za svoji statečnost byl mimořádně povýšen do hodnosti nadporučíka. Bojoval i ve slavné Bitvě národů u Lipska (1813). Jmenován majorem osmého pěšího pluku (1835) a o rok později velitelem sedmého praporu myslivců. V r. 1837 byl povýšen do šlechtického stavu. Plukovník desátého střeleckého bataliónu myslivců (1846). Se svým mužstvem se proslavil a dosáhl velkých vojenských úspěchů v bitvách u Santa Lucie a u Vicenzy na Monte Berico, kde jeho prapor v r. 1848 rozhodl o vítězství generála Radeckého nad Italy. V této bitvě utrpěl těžké zranění a na jeho následky zemřel. Za vojenské zásluhy vyznamenán Řádem Marie Terezie a Leopolda. Na jeho počest byl ve Znojmě (dnes náměstí Komenského) vybudován památník - štíhlý obelisk Vítězství, vrchol obelisku zdobí kovová socha bohyně Niké, která byla ulita z ukořistěných piemontských děl.

Literatura:
- KACETL, Jiří. Plukovník Karel Kopal a jeho pomník ve Znojmě. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2009. (2010), s. 28-52.
- Příběh opravdového česko-rakouského vojáka. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 27 (28.06.2010), s. 2, 13.
- TAJ. Karel Kopal. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 50 (15.12.2003), s. 7.


Kotrba,Emil - malíř (30. výročí úmrtí)
* 22.02.1912 - Znojmo
+ 21.02.1983 - Znojmo

Životopis:
Absolvent školy uměleckých řemesel v Brně (žák P. Dillingra) a Akademie v Praze (prof. T. F. Šimon). Byl jmenován nejlepším žákem Akademie (1963). V době svých brněnských studií docházel na veterinární fakultu, kde studoval anatomii zvířat. V r. 1969 mu Vysoká škola veterinární udělila Pešinovu medaili, kterou obdržel za vynikající činnost zejména v oblasti světa zvířat.

Dílo:
Hlavním námětem jeho obrazů jsou koně. Zachytil je ve všech polohách, pohybech, od času hříbat přes dospělost až ke smutnému umírání. Chápal je nejen jako ušlechtilá zvířata, ale především jako věrné přátele a pomocníky člověka. Vytvořil z koně symbol, kterým oslavil mnohotvárnou harmonii přírody a života. Zabýval se také grafikou. Autor stovek ex libris. První knižní značku vytvořil v patnácti letech. Dle našeho významného uměleckého kritika Fr. Dvořáka vynikají jeho ex libris především bezpečným kresebným přednesem a smyslem pro zkratku. Pracoval převážně technikou dřevorytu a litografie. Třikrát byl poctěn realizací našich poštovních známek. Nejvydařenější byla emise z r. 1976, vydaná u příležitosti celostátní výstavy Země živitelka. Výběr z pozůstalosti (školní práce) uloženy ve fondu Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Literatura:
- AFS. Malíř Emil Kotrba šedesátiletý. Znojemsko. Roč. 13, č. 8 (23.02.1972), s. 4.
- KONEČNÁ, R. Črty o osobě a díle malíře Emila Kotrby znojemského rodáka. Podyjí. (1959), s. 40-42.
- NOVÁK, Pavel. Na okraj výročí Emila Kotrby. Znojemsko. Roč. 2, č. 13 (01.04.1992), s. 5.


Kubica,František - fotograf (40. výročí úmrtí)
* 06.03.1909 - Nové Město na Moravě
+ 28.02.1973 - Hartvíkovice

Životopis:
Absolvent třebíčského gymnázia (1931) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1937). Poté působil jako praktický lékař v Třebíči (1937-1939, Stařeč (1939-1945, ve Znojmě (1945-1948, v Jihlavě (1951-1973. V letech 1948-1951 byl vězněn v Jáchymově a v Leopoldově.

Dílo:
Fotografické výstavy: Pressfoto Praha a Bratislava, Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Muzeum Vysočiny, Galerie Jihlava a Třebíč, Ciba-Geigy Zürick.
Fotografické publikace: Za krásami a rekreací do Podyjí (1969), Bítovsko (1962). Vydal v bibliografické úpravě básně J. Seiferta a J. Zahradníčka.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 9 (28.02.2011), s. 11.


Lachmayer,Rudolf - učitel (20. výročí úmrtí)
* 13.08.1899 - Dyjákovice
+ 04.02.1993 - Klagenfurt

Životopis:
Po základní škole šel na gymnázium do Mikulova. Během první světové války bojoval v čele od roku 1917 až do pádu monarchie. Po návratu se vrátil do školy a 7. července 1920 maturoval. Poté, co krátce studoval na německé univerzitě v Praze, kde měl vážnou nehodu, vybral si učitelské povolání a absolvoval v roce 1921 na Pedagogické fakultě v Trutnově. Učil na školách v Jaroslavicích, Štítarech, Chvalaticích a dvakrát v Dyjákovicích. V roce 1933 byl obviněn z politických intrik a tak z disciplinárních důvodů pokračoval v Červené Vodě. Teprve po vstupu německých vojsk v roce 1938, byl schopný se vrátit do vlasti. Lachmayer byl zaníceným gymnastou, byl organizátorem jižní moravské lidové gymnastiky. V roce 1920 založil tělocvičný spolek ve svém rodném městě a stal se jeho předsedou.

Dílo:
Napsal mnoho prací, esejů a článků, z nichž mnoho se objevilo v Jihomoravské ročence. Články: Heimweh (1932), Über die Waidmannssprache (1937), Chwallatitz (1963), A Mutzerl Solz, a rupferne Pfoad und gtakhait (1966), Stammvater Krok und sein Geslecht (1968), Der Stier ist los (1971), Die Frau am Herd (1972).

Literatura:
- BLÖSL, Joachim. Südmährens Dichter und Sänger : Eine Erntelese. Nikolsburg : Bartosch, 1925. 294 s.


Lebloch,Josef - pedagog (115. výročí narození)
* 14.02.1898 - ?
+ 07.03.1968 - Znojmo

Životopis:
Josef Lebloch byl učitel s velkou láskou k divadlu. Věnoval se mu zcela programově a na vysoké odborné úrovni, neboť neustále studoval jeho historii, teorii, kterou pak uváděl do praxe. V amatérském prostředí byl ojedinělý zjev - režisér teoretik. Za svůj život shromáždil obrovskou odbornou divadelní knihovnu, již po jeho smrti věnovala jeho dcera Jihomoravskému divadlu ve Znojmě. Tam se také jako dramaturg a režisér věnoval především činohře, jeho doménou byla česká klasika (Tyl, Jirásek), v Sokole vybudoval i loutkové divadlo, jehož byl principálem. Už v padesátých letech min. století se stal předsedou okresního poradního sboru pro divadlo při tehdejším Domě osvěty ve Znojmě, v polovině 60. let byl členem i Krajského poradního sboru při KKS v Brně. Zastával na svou dobu moderní divadelní názor, svou autoritou jej dovedl uplatnit v hodnocení jak profesionálního, tak amatérského divadla.

Literatura:
- Josef Lebloch [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné na: <.">.">http://amaterskedivadlo.cz/main.asp?data=16&id=4873>.


z Lichtenštejna,Hartman - kníže (400. výročí narození)
* 15.02.1613 - ?
+ 11.02.1686 - ?

Životopis:
Než se ujal řízení Moravského Krumlova, sídlil na svém zámku ve Wilfersdorfu v Rakousku a po deset let sloužil císaři jako voják. Zúčastnil se bitev u Norimberku, Nördlingenu a Lützenu, kde byl zraněn. Byl známý jako přísný, ale spravedlivý pán města. Za něj došlo ke změně ve vnitřním úřadování města na radnici, kde se až do roku 1653 psalo výhradně česky a poté střídavě česky a německy. Za Hartmana z Lichtenštejna byla zavedena do úřadování němčina jako jazyk jednací i vyhotovených písemností.

Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.


Marek,Jiří - sochař (20. výročí úmrtí)
* 16.01.1914 - Velké Meziříčí
+ 16.02.1993 - Brno

Životopis:
K sochařskému mistrovství se rodák z Velkého Meziříčí propracoval studiem na střední škole sochařsko-kamenické v Hořicích a na Akademii výtvarných umění v Praze (1934-1938) u profesora Bohumila Kafky. Markovy první realizace patřily jeho rodnému městu - pamětní desky, busty, pomník, portál kostela sv. Mikuláše a sochy pro tento kostel. Od přelomu 40. a 50. let už vytvářel sochy i pro jiná města. Byla to díla se sakrální tematikou, ale i realistické skulptury zobrazující zástupce různých povolání. Tehdy začaly vznikat též jeho sochy pro Brno, jež po více než čtyři desetiletí dotvářely vzhled našeho města - od děl komorních, jako byly náhrobky na Ústředním hřbitově, až po monumentální artefakty vytvářené ve spolupráci s architekty.

Literatura:
- Jiří Marek [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné na: <.">.">http://www2.brno.cz/index.php?nav01=7816&nav02=15031&nav03=15066&nav04=15067>.


Mayer,Jan Nepomuk Emanuel - hudební skladatel (125. výročí úmrtí)
* 01.05.1803 - Liščí
+ 19.02.1888 - Praha

Životopis:
Od r. 1827 člen řádu křížovníků s červenou hvězdou. Kolem r. 1830 inspektor hudby u křížovníků v Praze. V letech 1837-1855 řídil Musikverein u sv. Karla ve Vídni. Byl křížovníkem na Hradišti u sv. Hypolita ve Znojmě a v Praze. Od r. 1879 se stal proboštem kláštera na Hradišti, kde povznesl hudební život.

Dílo:
Napsal několik tanců, chrámových skladeb a pojednání o Palestrinově mši Missa papae Marcelli. Vydal v Praze šest německých tanců.

Literatura:
- ČERNOŠEK, Lubomír. Skladatelé v Podyjí. Okno/Fenster. Roč. 6, č. 2 (2009), s. 18, 20, 22.


Menšík,Josef Stanislav - obecní písař (150. výročí úmrtí)
* 1811 - ?
+ 06.02.1863 - Brno

Životopis:
Rodina Menšíkova se přistěhovala do Jemnice kolem roku 1814. Do školy už chodil J. S. Menšík v Jemnici. Gymnázium vystudoval ve Znojmě. Delší čas pak pobyl v cizině. Koncem roku 1848 se vrátil do Jemnice a stal se obecním písařem. Měl velký podíl na založení prvního českého čtenářského spolku s názvem Čtenářská jednota sv. Víta v roce 1849. Spolku patřila také malá veřejná knihovna českých knih. Byl však členem i dalších spolků. V kraji sbíral lidové pověsti a pohádky. Pravidelně přispíval do Klácelových Moravských novin. Pokusil se zpracovat i dějiny města Jemnice. Jeho četné aktivity patrně nebyly tehdejší jemnické maloměstské společnosti po chuti. Už roku 1856 přijal místo úředníka na moravském místodržitelství v Brně. Jeho kladný vztah k Jemnici se však zřejmě nezměnil. Stále používal ke svému jménu přídomek měšťan Jemnický.

Literatura:
- Josef Stanislav Menšík [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné na: .


Novák,Vítězslav - operní pěvec (80. výročí úmrtí)
* 02.06.1905 - Tavíkovice
+ 19.02.1933 - Praha

Životopis:
Studoval na gymnáziu v Telči, v Jihlavě a pak navštěvoval brněnskou a pražskou konzervatoř, kde studoval sólový zpěv. Byl správcem školy v Mladé Boleslavi. Později se stal ředitelem kůru v bazilice sv. Václava na Smíchově.

Dílo:
Skládal drobné chrámové skladby. Nazpíval několik písní na desky Homocord.

Literatura:
- ČERNOŠEK, Lubomír. Skladatelé v Podyjí. Okno/Fenster. Roč. 6, č. 2 (2009), s. 18, 20, 22.
- FS. Znojmo si připomíná hudebního skladatele : Společnost Vítězslava Nováka včera oslavila už dvacáté výročí od svého založení. Moravské noviny Rovnost. Roč. 10, č. 226 (27.09.2000), s. 1, Jihomoravský deník.


Peřinka,František Václav - vlastivědný pracovník (135. výročí narození)
* 26.02.1878 - samota Koráb u Žerotic
+ 14.09.1949 - Kroměříž

Životopis:
Chtěl být učitelem, ale pro špatný sluch nebyl přijat na kroměřížský učitelský ústav. Začal studovat ve Znojmě, potom přešel na gymnázium do Třebíče. Zájem o minulost jej přivedla do Prahy na univerzitu, kde navštěvoval národopisné přednášky profesora Č. Zíbrta. Pro nedostatek peněz musel studia ukončit a vrátil se zpět do rodného kraje. Začal pracovat jako lékárenský učeň a později si našel místo na berním úřadě ve Znojmě. Ale o historii se zajímal dál. Přednášel v českých spolcích, psal do novin. Pro svůj národní postoj byl často přeřazován z místa na místo. V r. 1899 odchází na berní úřad do Valašských Klobouk a později do dalších moravských měst. V r. 1906 se dostal do Kroměříže, kde působil osm let - do roku 1914. První světovou válku prožil v Brně. Po jejím skončení odešel na Slovensko, kde strávil dvacet let (Ružomberk, Bratislava). Odtud musel, ale v r. 1939 odejít a usadil se natrvalo v Kroměříži.

Dílo:
První články publikoval v r. 1899, kdy mu bylo 21 let. Svůj historický zájem zaměřil do tří oblastí, kde pracoval jako berní úředník. Valašské Klobouky - Okresní monografie valašskokloboucký okres. Slovensko - Veselé putovanie po Slovensku (1934). Kroměříž - Dějiny města Kroměříže. Práce čítá 4 112 stran. Znojmo - Vlastivěda moravská, která má tři části - Jaroslavický okres (1905), Vranovský okres (1906), Znojemský okres (1924). Zachycuje v ní dějiny města Znojma a okolních obcí od prvopočátku do druhé poloviny 18. století.
Publikoval v časopisech a sbornících: Časopis muzea moravského, Sborník historického kroužku, Od Horácka k Podyjí (1924-1938), Selský archiv, Prúdy, Slovenský deník aj. Jeho rozsáhlá písemná pozůstalost je uložena v archivu v Kroměříži se sídlem v Holešově.

Literatura:
- MATĚJEK, František. Vzpomínka na Františka Vácslava Peřinku. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 30, č. 2 (1978), s. 224-226.
- ZUBER, R. František Vácslav Peřinka. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 5, č. 1 (1950), s. 1-4.


Slawik,Fritz - grafik (130. výročí narození; 60. výročí úmrtí)
* 09.02.1883 - Horní Dubňany
+ 12.02.1953 - Bad Kissingen

Životopis:
Grafik, studoval na Akademii umění ve Vídni. Několik jeho obrazů je ve sbírce jihomoravské krajinné rady.

Literatura:
- Fritz Slawik [online]. [cit. 2012-01-16]. Dostupné na: <.">http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Fritz_Slawik>.


Sochor,Jaroslav - farář (110. výročí narození)
* 20.02.1903 - Václavice u Náchoda
+ 13.07.1951 - Miroslav

Životopis:
Zdá se, že Jaroslav Sochor, narozený 20. února 1903 ve Václavicích u Náchoda, nepřinesl do sboru nové důrazy teologické - tady zůstávali věrní předchozí hluboce zakořeněné linii. Během pětiletého působení ovlivnil však celoživotně tento velmi vzdělaný, kultivovaný a až intelektuálsky zaměřený teolog zejména mladé - konfirmandy a mládež. Vštěpoval jim povědomí o etice života, filosofii, o estetice, o krásnu. Ve sboru se i nadále pěstovalo uvědomělé češství. Tento důraz byl v předvečer druhé světové války příčinou stíhání faráře Sochora. Podařilo se mu však tajně uprchnout. Sloužil poté jako tajemník synodní rady. Zemřel 13. července 1951. Ještě za působení faráře Sochora, v letech 1932 až 1936, byl pro živou práci v diaspoře do sboru povolán diákon František Hašek (1906-1990), který se věnoval zejména kazatelské stanici v Bohuticích, kde byla v roce 1935 postavena modlitebna.

Literatura:
- Jaroslav Sochor [online]. [cit. 2012-01-16]. Dostupné na: <.">.">http://fscce.oryon.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=15>.


Souches,Anna Salome de - hraběnka (365. výročí narození)
* 28.02.1648 - ?
+ 28.09.1929 - Znojmo

Životopis:
V roce 1677 si vzala Louise Raduit de Souches.

Literatura:
- Anna Salome de Souches [online]. [cit. 2012-01-16]. Dostupné na: <http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1717>.


Standthartner,Josef - lékař (195. výročí narození)
* 04.02.1818 - Opava
+ 29.08.1892 - Vídeň

Životopis:
Navštěvoval Gymnázium ve Znojmě, v roce 1834 odešel do Vídně, kde v roce 1835 začal studovat lékařskou univerzitu.

Literatura:
- Josef Standthartner [online]. [cit. 2012-01-16]. Dostupné na: <.">http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_S/Standthartner_Josef_1818_1892.xml>.


Starý,Pavel - truhlář (80. výročí úmrtí)
* 28.06.1878 - Střelice
+ 21.02.1933 - Jevišovice

Životopis:
Na východní frontu odjel v srpnu 1914 ze Znojma s 99. pěším plukem, ale do ruského zajetí se 7. července 1915 poblíž Krasniku dostal jako pěšák 34. domobraneckého pluku. Po dobu zajetí pracoval v Saratovské gubernii. V Borispolu se v prosinci 1917 hlásil do řad legií a byl přijat do stavu 8. roty 6. střeleckého pluku "Hanáckého", s nímž prodělal boje u Bachmače. Po dosažení věkové hranice 40 let byl v červenci 1918 převelen do Novonikolajevska jako instruktor nových dobrovolníků 11. střeleckého pluku "Františka Palackého". V březnu 1919 se pak stal příslušníkem štábní roty, ale ne nadlouho. Vojenskou lékařskou komisí v Krasnojarsku byl v červenci 1919 uznán neschopným vojenské služby a určen k evakuaci do vlasti. Vladivostok opustil 3. října téhož roku na lodi Karači-Maru. Po návratu k manželce a třem dětem do Jevišovic pracoval jako truhlářský mistr. Zemřel na srdeční mrtvici.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 9 (23.02.2009), s. 11.


Stritzko,Otto - grafik (105. výročí narození)
* 02.02.1908 - Jaroměřice nad Rokytnou
+ 25.06.1986 - Stará Říše

Životopis:
Studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u prof. Bendy a Hoffbauera, studia však nedokončil. Kromě malířské a restaurátorské tvorby se věnoval také ilustrátorství a grafické úpravě knih. Jeho manželkou byla dcera Josefa Floriána, katolického vydavatele ze Staré Říše, kam se za ní odstěhoval v roce 1940. Dcera malířka Juliana Jirousová, manželka Ivana Jirouse. Od roku 1956 se věnuje také restaurátorské práci (nástěnné malby na hradě Bítově aj.)

Literatura:
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců : 1950-2005 ; XV., St-Šam. Vyd. 1. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 2005. 380 s.


Tilšer,František - profesor (100. výročí úmrtí)
* 12.06.1825 - Budětsko
+ 05.02.1913 - Praha

Životopis:
Absolvoval gymnázium v Olomouci. Po maturitě zahájil studium na filozofické fakultě olomoucké univerzity s úmyslem stát se učitelem. Po dvou letech složil učitelské zkoušky, které ho opravňovaly k soukromému vyučování gymnazistů. Na krátkou dobu pak skutečně přijal místo domácího vychovatele v rodině hraběte Kolovrata-Liebsteinského. Toto místo později opustil, aby se mohl věnovat dalšímu studiu. Přestoupil na právnickou fakultu, ze které však záhy odešel. Poté vstoupil v Olomouci do vojenského sboru a navštěvoval jeho školy. Po ukončení vojenské školy své vzdělání ještě doplnil na vojensko-inženýřské akademii ve Vídni. V roce 1851 ukončil i toto studium a byl jmenován poručíkem u ženijního pluku. Počínaje školním rokem 1851-1852 přichází do Louky u Znojma, kam vojenská akademie z Vídně přesídlila, současně je ještě posluchačem vyššího ženijního kurzu. V roce 1854 ho ukončil a byl povýšen na nadporučíka a přidělen k ženijnímu štábu do Milana. Po několika měsících se musel z Itálie vrátit, neboť ženijní akademie v Louce potřebovala obsadit místo profesora deskriptivní geometrie, na které byl pro své kvality profesorským sborem vybrán právě Tilšer. Protože vojenská škola, na níž působil, nebyla příliš nakloněna jeho vědeckému přístupu k přednášené látce, začal Tilšer hledat místo, kde by se mohl vědecky realizovat podle svých představ. Vhodná příležitost se naskytla v roce 1864, kdy se po smrti profesora R. Skuherského uvolnilo místo na polytechnice v Praze. Tilšer byl jmenován řádným profesorem deskriptivní geometrie a stereofonie. Přes četné nabídky - nejvýznamnější přišla z vídeňské techniky na místo po zemřelém profesoru J. Hönigovi - zůstal tomuto ústavu věrný až do roku 1895, kdy byl penzionován.

Literatura:
- Josef Standthartner [online]. [cit. 2012-01-16]. Dostupné na: .">http://www.math.muni.cz/math/biografie/frantisek_tilser.html>.


Vildomec,František - archeolog (135. výročí narození)
* 06.02.1878 - Svatoslav
+ 03.11.1975 - Boskovštejn

Životopis:
Absolvent brněnského učitelského ústavu. Působil jako pedagog v Jaroměřicích nad Rokytnou, v Hostimi (1897-1900), poté jako řídící učitel v Boskovštejně. Již od roku 1906 spolupracoval při archeologických průzkumech s Jaroslavem Palliardi. Byl členem řady osvětových a vlastivědných spolků. Dlouhou dobu působil jako předseda a místopředseda Moravského archeologického klubu. Od roku 1936 byl členem kuratoria tehdejšího Jihomoravského krajského muzea a v roce 1945 se stal kustodem Muzea královského města Znojma. Čestný člen Musejního spolku, Brno.

Dílo:
Výsledkem jeho celoživotního úsilí bylo obrovské množství cenného archeologického materiálu, který je částečně uložen v badatelově domě na Boskovštejně, z části se nalézá v Zemském muzeu v Brně a v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Z archeologické praxe vešly do povědomí veřejnosti jeho výzkumy z osad z mladší doby kamenné ve Střelicích, Hlubokých Mašůvkách, Ctidružicích, hradiska Starého zámku u Suchohrdel, dále mohyl v lese Purkrábka u Suchohrdel a dalších lokalit. Je tvůrcem unikátní archeologické sbírky kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné. Nejznámější jsou jeho nálezy neolitických Venuší. Své proslulosti dosáhla ženská plastika z Hlubokých Mašůvek.

Literatura:
- HRBÁČKOVÁ, Alena. Legendy moravské archeologie. Moravskokrumlovské noviny. Roč. 15, č. 9 (2006), s. 22-24.
- ŠEFČÍKOVÁ, Miroslava. František Vildomec, spolupracovník a nástupce Jaroslava Palliardiho. Znojemský zpravodaj. Č. 1 (1986), s. 14-15.
- ŠEVČÍK, Jindra. František Vildomec. Hluboké Mašůvky 1220-1970. V Hlubokých Mašůvkách : Osvětová beseda, 1970. S. 10-11.


Zásměta,Vladimír - štábní strážmistr (120. výročí narození)
* 28.02.1893 - Dobrkovice, okr. Uherský Brod
+ 19.10.1938 - Vranovská Ves

Životopis:
Štábní strážmistr Vladimír Zásměta velel družstvu Stráže obrany státu - Jevišovice, prapor Brno-venkov, které bylo po Mnichovské dohodě umístěno v myslivně u Jankoveckého rybníka. Devatenáctého října 1938 kolem deváté hodiny ráno došlo v místě odhalení památníčku k neshodám o přesném umístění nově stanovené demarkační čáry, oddělující Německo a náš stát, mezi hlídkou naších příslušníků Stráže obrany státu a říšskoněmeckou hlídkou. Jeden z jejich členů zahájil střelbu a v nastalé přestřelce smrtelně zranil štábního strážmistra Vladimíra Zásmětu, který na místě svému zranění podlehl. Byl ženatý a měl tři děti.

Literatura:
- RZT. Vladimír Zásměta má svůj památník. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 44 (26.10.2009), s. 4.
- ŠMÁKAL, František; ŠMÁKALOVÁ, Hana. Pomníček strážmistrovi stojí v poli za Vranovskou Vsí : vzpomínka na strážmistra. Rovnost-Znojemský deník. ISSN 1802-0933. Roč. 20, č. 246 (21.10.2009), s. 3.
- VN. Historické události. Zpravodaj - Obec Vranovská Ves. Č. 3 (01.07.2008), s. 2.


Zikmund Lucemburský - král (645. výročí narození)
* 15.02.1368 - Norimberk
+ 09.12.1437 - Znojmo

Životopis:
Syn Karla IV. Roku 1437 přijel nemocný král Zikmund se svým dvorem do Znojma, kde ho očekávala dcera Eliška a zeť Albrecht rakouský. Ze Znojma se nechal převézt ke křížovníkům na Hradiště sv. Hypolita, kde očekával svou poslední hodinku. Nechal se obléct do císařského roucha a chtěl umřít jako císař. Když však smrt stále nepřicházela, převlékl se do šatů smutečních, ve kterých měl být pochován. Na svou smrt čekal celých 18 dní.

Literatura:
- FIALA, Karel. Císař Zikmund ve Znojmě. Okno/Fenster. Roč. 4, č. 1 (2007), s. 28,30.
- KOUKAL, František. Zikmund Znojmem neprošel. Znojemsko. Roč. 14, č. 32 (08.08.1973), s. 5.
- TOMAN, Jan. Záhady smrti císaře Zikmunda ve Znojmě. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 8, č. 3 (14.01.2008), s. 13. ISSN 1213-5585.
 

 Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.